Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182
editoři a redaktoři: Jana Šimková, Petr Kodytek,

Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+

Computer design studio - Grafické DTP studio Praha 8 - idatabaze.czGrafická, dtp studia - idatabaze.cz



Pískovcové horolezectví: jak smyčkovat.


Ale běda, jak by se za ni tahalo venJak jistit na písku

Podle kalendáře právě udeřilo jaro a lezecká sezóna na tom našem báječném písečku se kvapem blíží. Pískovec je hornina relativně měkká a je na něm povolené jištění jen smyčkami, protože kovové jisticí prostředky by veškerá místa, vhodná k zajištění, brzy poškodily. Ne každý umí smyčkami jistit, proto se v tomhle článku budu zabývat tipy a radami pro začátečníky. Pokud si to přečte zkušený matador, uvítám připomínky a doplnění. Aktualizace: Bambulák a lodní uzel na hrotu, smyčka v díře, UFO.




Klasické cesty, jako Südriß na Falkenstein by se bez smyček nedaly lézt
Klasické cesty, jako Südriß na Falkenstein by se bez smyček nedaly lézt, foto: Petr Jandík


Přijdeme-li pod pískovcovou věž, nezřídka se nám naskytne pohled na první kruh krutě vysoko a další ještě daleko výš tak, že pád zpod něj by vyšel daleko pod zem. Odpověď na první zděšení jsou smyčky. Ne, že by se nevyskytli exoti, kteří opravdu vyženou kruh tak vysoko a nedáte po cestě nic. Obvykle je však důvodem výše umístěného kruhu možnost zajistit se smyčkami, ale jestli to tak opravdu je, zespoda většinou nepoznáte. Pak je dobré se zeptat místních. Většinou vám poradí, co je dobrá cesta a co vražda a jestli nějaké smyčky jdou dát. Pro ty, kdo se s lezením na pískovcích teprve seznamují, tady mám něco rad z praxe.
 

 

Jaké smyčky?

Repertoár smyček je potřeba pestrý. Kulaté smyčky od průměru 4 až po co nejtlustší lanovice, průměry od 5 do 9 mm raději ve více exemplářích. Vyplatí se mít různé tvrdosti od velmi měkkých chlupatých smyc, které se dobře přichytí k terénu a z hrotů tolik nepadají, až po „drát“, který se dá prostrkávat různými dírkami a škvírami. Kromě toho je třeba mít několik kevlarových smyček různých průměrů a velmi dobré jsou popruhy různých tlouštěk i šířek.


Smyčky kulaté repky, s jedním vůdcovským uzlem, oranžová uprostřed s osmičkovým, několik smyček se dvěma uzly pro různé šířky a hloubku spáry
Smyčky kulaté repky, s jedním vůdcovským uzlem, oranžová uprostřed s osmičkovým, několik smyček se dvěma uzly pro různé šířky a hloubku spáry, foto: Petr Jandík


Popruhový uzel má ve stejně široké spárce vyšší nosnost, než kulatá smyčka, ale většinou potřebuje větší hloubku spáry. Popruhy potřebujeme jednak v kusech o délce kolem 2 metrů, jednak šité do smyček, které používáme do hodin a na hroty nebo krachle. I popruhy je třeba mít jak tvrdé, tak měkké, duté – hadicové i plné, široké i úzké. Standardní délka smyček je taková, aby po svázání konců vůdcovským nebo jiným uzlem a nahození přes rameno nebyly příliš dlouhé a člověk si na ně nešlapal, ale zase ani příliš krátké, aby šly sundat přes hlavu. Kromě standardní délky smyček je dobré mít alespoň jednu hodně dlouhou na provázání větších hodin, nebo ovázání velkých hrotů.


Smyčky ploché - popruhy
Smyčky ploché - popruhy, foto: Petr Jandík


Vázání smyček

Při jištění používáme smyčky v zásadě trojím způsobem: Jako uzel, který se zakládá do zúženého místa ve spáře, nebo provazujeme hodiny, nebo pokládáme smyčku na hrot. Pro použití jako uzel se použije jiný způsob vázání - stejnosměrný, než pro hodiny a hroty - protisměrný.


Na uzly používáme smyčku svázanou zpravidla vůdcovským uzlem s konci souběžně tak, že oba směřují stejným směrem. Abychom docílili větší univerzálnost, můžeme udělat jeden konec delší a na něm udělat ještě další uzlík na jednoducho.
 
Smyčky pro hodiny a hroty vážeme protisměrným uzlem, kevlarové smyčky rybářským uzlem. Popruhy do hodin a na hroty je nejlepší použít šité, protože u svázaných hrozí riziko rozvázání smyčky pokud se uzel nevhodně zachytí na zrnku horniny. Několik takových případů popisuje Pit Schubert ve svých knihách „Riziko na skále, ledu a sněhu“. Pokud nemáme k dispozici šitou smyčku, pak můžeme riziku rozvázání předejít zavázáním dvou uzlů za sebou, nebo použitím hadicového uzlu, který lze udělat na dutém popruhu. Je ale potřeba mít ho udělaný předem, protože ve stěně obvykle takovou věc neuvážete a to už je zase lepší šitá smyčka.


Smyčky do hodin a na hroty - nahoře dvě kevlarové. Měkký šitý popruh se postupně mění na
Smyčky do hodin a na hroty - nahoře dvě kevlarové. Měkký šitý popruh se postupně mění na "chlupatici". Uprostřed dyneema., foto: Petr Jandík
Rybářské uzly na kevlarkách jsou poroztažené kvůli názornosti. Dyneema uprostřed má uzel proto, že je dlouhá a tímhle způsobem se zkrátí, aby neplandala a také ji lze případně založit jako uzel, ovšem po řádném utažení.


Nošení smyček přes hlavu

Nejobvyklejší způsob nošení smyček je přes hlavu a rameno. Důležité je mít smyčky pečlivě srovnané tak, aby byly všechny uzlem dolů, nejspodněji byly nejdelší a nejvrchněji nejkratší. Je dobré nemít příliš dlouhé konce. Pečlivé urovnání smyček před nástupem do cesty se vyplatí a může vás ušetřit zoufalých situací, kdy se vám zrovna ta jediná smyčka, kterou potřebujete k záchraně, zamotá do všech ostatních a nemůžete ji ze sebe sundat. Při nošení smyček přes hlavu je třeba dát pozor na cvakání odsedávačky. Pokud si jí při odlézání od kruhu cvaknete na sedák skrz všechny smyčky na krku, ve stěně se pak smíchy neudržíte.
 

 

Nošení smyček na sedáku

Další sadu smyček nosíme na materiálových poutkách na sedáku. Sem dáváme jednak smyčky tenké a krátké, které by nešly přes hlavu, jednak smyčky tvrdé, které z ramena padají a dělají binec a jednak smyčky s dlouhými volnými konci. Existuje několik „škol“ nošení smyček, které jejich zastánci vášnivě obhajují. Proberu zde všechny a vy si vlastní zkušeností jistě vyberete co vám bude nejlépe vyhovovat.
 

Liščí uzel, uzlem nahoru

Tento trošku složitější titulek snadno pochopíte po vysvětlení, že se smyčka s předpřipraveným uzlem uváže liščím uzlem na materiálové poutko tak, že je uzel na smyčce nahoře. Výhodou je, že již pohledem na sedák mohu vybrat uzel vhodné velikosti. Zatáhnu za něj a mohu rovnou zakládat.
Nevýhodou může být, že uzly zaberou na poutku více místa a tvrdší smyčky mohou mít tendenci se uvolnit.


Smyčky na sedáku - liščí s uzlem nahoře, vyndavají se za uzel
Smyčky na sedáku - liščí s uzlem nahoře, vyndavají se za uzel, foto: Petr Jandík


Navlékání smyčky na sedák -liščí s uzlem nahoře
Navlékání smyčky na sedák -liščí s uzlem nahoře


Liščí uzel, uzlem dolů

Tento způsob nošení umožní dát na poutko větší počet smyček a smyčky nemají tendenci ze sedáku spadnout. Nevýhodou je, že nevidím hned velikost uzlu a při sundavání smyčky z poutka může snadněji dojít k zamotání sundávané smyčky do ostatních.


Smyčky na sedáku - liščí s uzlem dole
Smyčky na sedáku - liščí s uzlem dole, foto: Petr Jandík


Smyčky na karabinách

Někteří pískoborci nosí na sedáku každou smyčku v jedné karabině. Výhodou je snadné sundavání obvykle bez zamotání, na založené smyčce mám už rovnou karabinu a nemusím ztrácet síly ještě dalším pohybem. Nevýhodou nutnost mít více karabin a nosit karabiny i u smyček, které nakonec nepoužiji. Proto někteří nosí karabiny vždy s několika smyčkami podobného druhu. Určitou nevýhodou nošení smyček na karabinách je větší délka a tím pádem nebezpečí, že si na smyčky budu šlapat. Další možnost je použít plastového materiálového nosiče na sedáku, dělá to Petzl a dá se v tom nosit povícero smyček.

 
Já osobně nosím přes hlavu delší smyčky větších průměrů a na sedáku kombinuji liščí uzel s uzlem nahoru a smyčky na karabině – na velké karabině nosím šité smyčky. Jednu nebo dvě tlusté lanovice lze také nosit prostrčené pod sedákem na zádech.
 

Zakládání smyček

 

Hroty

Asi nejjednodušší jsou hroty. Prostě na nějakou špičku navlékneme smyčku. Vypadá to jednoduché, ale přece jen je tu pár věcí, na které je třeba dávat pozor. Smyčka musí být dostatečně dlouhá, aby nespadla při zatížení pádem, ale ani při postupu kýváním lana. Lepší je smyčku na hrotu prodloužit další smyčkou, popřípadě karabinami, expreskami, než riskovat že nám po odlezení pár metrů spadne. Také musíme vzít v úvahu další směr postupu a kam bude táhnout lano. Je-li nebezpečí, že smyčka z hrotu spadne, můžete také použít lodní uzel. Na hroty používáme především šité smyčky. Pokud použijeme nesešitou smyčku s uzlem, je třeba při použití vůdcovského uzlu (ševce) udělat dostatečně dlouhé konce, nebo smyčku převázat na protisměrák, nebo rybářský uzel.



Smyčka na hrotu upevněná lodním uzlem snadno nesklouzne ani při tahu nahoru
Smyčka na hrotu upevněná lodním uzlem snadno nesklouzne ani při tahu nahoru, foto: Petr Jandík


Dlouhá dyneema na hrotu. zespoda vypadá velmi dobře, ale...
Dlouhá dyneema na hrotu. zespoda vypadá velmi dobře, ale..., foto: Petr Jandík




Raději si hed kousek dál dáme ještě uzlík, protože
Raději si hed kousek dál dáme ještě uzlík, protože, foto: Petr Jandík




ten hrot zdaleka není tak dobrý, jak vypadal zespodu. jakž takž funguje, použije-li se dlouhá smyčka
ten hrot zdaleka není tak dobrý, jak vypadal zespodu. jakž takž funguje, použije-li se dlouhá smyčka, foto: Petr Jandík


Pokud věšíme smyčku na nějaké železité talíře, je potřeba posoudit jejich pevnost a pokud nevypadá dřík talíře solidně, spíš volíme širší měkčí popruh, který nebude dřík tolik řezat, než třeba tvrdou kevlarovou smyčku.

U hrotů, ze kterých by mohla smyčka v některém směru spadnout, můžeme zlepšit situaci další smyčkou s protitahem. Pokud máme větší počet subtilnějších hrůtků, lze jich ovázat víc a spojit smyčkou s vyrovnáním zátěže, podobně jako se to dělá u štandů. Pro tenhle účel je potřeba mít dostatečně dlouhou smyčku.

 


Bytelné hodiny v cestě Schusterweg na Falkenstein
Bytelné hodiny v cestě Schusterweg na Falkenstein, foto: Petr Jandík


Hodiny

Typické hodiny vypadají jako sloupek přesýpacích hodin a pode nich dostaly jméno. V němčině se jim říká Sanduhr, jako pískové hodiny, anglicky Thread. Hodiny provazujeme obvykle nejtlustší smyčkou, jaká se do nich vejde, větší hodiny nadvojito šitým popruhem. Někdy je na fotkách vidět uvázání hodin liščím uzlem, ale na písku to nedoporučuji, protože se sloupek hodin zatěžuje v nejslabším místě a navíc nevhodným způsobem. Do kategorie hodin může ale také spadat spára, která má v jednom místě zúžený vnější okraj. Pak můžeme toto zúžené místo provázat dostatečně tlustou smyčkou a funguje to podobně jako hodiny, zvláště když uzel dáme dovnitř a výsledkem jsou "uzlohodiny".



Trochu hodiny, trochu uzel
Trochu hodiny, trochu uzel, foto: Petr Jandík


U menších, obvykle svislých hodin, můžeme také docílit vyšší nosnosti tím, že je protáhneme smyčkou s uzlem, který se ve vchodu zadrhne a vlastně je tak používáme jako uzel, který nezatěžuje výhradně nejtenčí středovou část sloupku. Při protahování hodin se vždy snažíme nebrousit smyčkou krček, aby vydržely co nejdéle.

Je-li například ve vodorovné spárce více tenčích hodin, u kterých pochybujeme o jejich nosnosti, můžeme svou situaci zlepšit tím, že jich provážeme více a použijeme rozložení zatížení podobně, jako se to dělá u štandů. Různé názory jsou na to, jestli je lepší nosit kulaté smyčky pro provazování hodin s volnými konci, nebo už se zavázaným uzlem. Potřebujete-li protáhnout hodiny s tenkou dírou, hodí se mít smyčku s volnými konci, pokud ale jsou hodiny s otvorem větším, kam se vejde smyčka na dvojito, je lepší mít už na ní uzel. Takže se rozhodněte podle okolností.

Někdy můžeme narazit i na umělé hodiny. Jednak někteří charakterově méně pevní prvovýstupci prosekli rourákem tenčí místo např. na hraně, jednak lze občas vidět vytvoření hodin zaklíněním kusu větve, kamenu nebo karabiny do díry. Takovéto dřevěné hodiny lze například potkat v populární sedmě „Cesta smíchu“ na Africkou věž v Tisé, vklíněná karabina se kdysi používala v „Šepotu květin“ na Duhové věži v Labáku. Nutno říci, že vkliňování kamenů a karabin nepatří mezi vhodné prostředky, protože se tím nevratně poškozuje skála. Dřevo myslím lze tolerovat. Pokud použijeme k provázání hodin nesešitou smyčku, je třeba při použití vůdcovského uzlu (ševce) udělat dostatečně dlouhé konce, nebo smyčku převázat na protisměrný, nebo rybářský uzel.
 

Uzly

Zakládání uzlů patří k umění velkých pískařů. Tam, kde jeden nevymyslí nic, druhý jich rozvěsí celou řadu. Základním principem je, najít ve skále místo, které se potřebným směrem zužuje a založit do něj uzel tak, aby se při zatížení zadrhl. Na prameni bližším vnitřku skály lze udělat další oko tak, aby se při pádu zatěžoval jen vnitřní pramen smyčky, uzel je pak ve spáře stabilnější.



Bombový uzel
Bombový uzel, foto: Petr Jandík


V praxi je naplnění tohoto principu věc fantazie a představivosti. Založené uzly je třeba někdy prodlužovat, aby se kýváním lana při dalším postupu neuvolnily a nevypadly, nebo se nesnížila jejich schopnost zachytit pád.



Smyčky je třeba dostatečně prodlužovat aby netáhlo lano a aby se ze svého místa nevykývaly pohybem lana. Lilenstein, Südwand
Smyčky je třeba dostatečně prodlužovat aby netáhlo lano a aby se ze svého místa nevykývaly pohybem lana. Lilenstein, Südwand, foto: Petr Jandík


Ne vždy je k dispozici místo, kam dá tutový uzel kdokoliv kdykoliv. Častěji narazíme na možnosti, které jsou dobré jen při optimálním využití. Je třeba volit správnou velikost uzlu, aby do spárky dobře sedl. Podle toho, jak je spára hluboká, volíme uzel dvojitý nebo jednoduchý, kulatou smyčku, nebo plocháč. Důležitým nástrojem může být šťouradlo, neboli pchátko, kterým můžeme uzel do spárky zatemovat a překročit tak hranici mezi držením a nedržením.

Důležitou roli také hraje tvar zúženého místa, jestli má uzel tendenci při zatížení vyjíždět ven, nebo se zakousnout dovnitř spáry.

Podstatným faktorem je směr zatížení, protože uzel drží zpravidla jen v jednom směru. V případě vodorovných spár, obvykle na policích, si lze pomoci dvěma uzly do protitahu. Typickým příkladem takového řešení je klíčové místo pod druhým kruhem Velké plotny na Suškách. Těch, co si uzly takto nezaložili a spadli následně až na zem, bylo už více, a někteří z nich to nepřežili. A stačily by jen ty dva uzly...



Horní část Velké plotny - hodiny na hraně a zcela nahoře dva uzly do protitahu pod klíčovým místem
Horní část Velké plotny - hodiny na hraně a zcela nahoře dva uzly do protitahu pod klíčovým místem, foto: Petr Jandík


Potřebujeme-li větší uzel, můžeme místo vůdcovského uzlu použít osmičkový, popřípadě smyčku ještě vícekrát zamotat a zvětšit tak jeho objem. Někdy, zvláště v širších spárách, je třeba použít tzv. bambulák, neboli kinderkopf. To už jsou hodě specifické případy. U všech takovýchto uzlů je třeba, aby byly opravdu dotvrda zatažené, jinak hrozí, že se zatížením zmenší jejich objem a uzel při pádu vylítne. V současné době je lepší náhradou bambuláků UFO - textilní vklíněnec, který drží podstatně lépe a i v místech, kde klasický uzel nedrží.

UFO při zatížení správným směrem drží i v hodně divných místech
UFO při zatížení správným směrem drží i v hodně divných místech, foto: Petr Jandík

Kuriózním případem jištění uzlem je spára „Polibek smrti“ na maloskalském Panteonu, kde se vkládala jako uzel celá smotaná panenka lana, jak nám kdysi doporučil autor cesty, Roman Brt.


Bambulák s míčkem uvnitř
Bambulák s míčkem uvnitř, foto: Petr Jandík


Šťouradlo

Velmi užitečný prostředek při zakládání i vyndavání smyček. Zpravidla se dělá s plastového štětce „zároháku“, kterému se uřízne štětka a konec se zbrousí do ploché kulaté špičky, někteří na ní dělají i háček. Štouradlo se dělá i dřevěné. Nejpraktičtější je nosit ho na dostatečně pružné gumě, která je připevněna vzadu na sedáku. Při lezení se nechá volně viset a když ho potřebujete, natáhne se vám až na nataženou ruku.

 

Kolik to udrží?

To je kardinální otázka. Jsou smyčky na první pohled bombové, které udrží i autobus, Pak jsou smyčky, u kterých je předem jasné, že udrží tak leda samy sebe a jejich montování je pouhopouhé placebo, morální podpora. Zbytek je někde mezi tím. Po založení smyčky můžeme zkoušet alespoň trochu její nosnost tím, že za ni budeme cukat ve směru předpokládaného zatížení. Musíme počítat i s možností, že nám přitom vylítne a držet se tak, abychom neodpochodovali do doliny. Celkem vydatný způsob testování smyček je na přiloženém videu z prvovýstupu bratří Coubalů, kdy Michal po založení uzlu slezl až ke kruhu a test proběhl pomocným lanem. Pokud není smyčka jasně bombová, je lepší se nespoléhat jen na jednu. Že ani více smyček nemusí stačit, ukazuje fotoseriál z Přímé cesty holubiček, kdy aktér vyčesal postupně všechny a skončil s naraženým zadkem ve křoví.



Přímá cesta Holubiček, Míla Pletánek
Přímá cesta Holubiček, Míla Pletánek, foto: Taube




Přímá cesta Holubiček, Míla Pletánek v letu postupně vytrhává šest smyček
Přímá cesta Holubiček, Míla Pletánek v letu postupně vytrhává šest smyček, foto: Taube




Míla Pletánek po dopadu v kytičkách, ošetřuje Fifoun
Míla Pletánek po dopadu v kytičkách, ošetřuje Fifoun, foto: Taube




Kdyby si ale nedal alespoň takovéto smyčky, které pád zbrzdily, mohlo to dopadnout ještě mnohem hůř.

Asi nemá cenu o tom více teoretizovat. Při lezení na písku mějte oči otevřené a všímejte si míst, kam by smyčka šla dát. Můžete-li založit smyčku, pak ji raději založte, i když se momentálně cítíte OK. Lépe zbytečná smyčka navíc, než v těžkém místě bez možnosti návratu litovat, že jste nezaložili o pár metrů níž. Dost často je místo na smyčku vidět jen zblízka a naopak místo, které zespoda vypadá nadějně, může zklamat.

Pokud se na písek vydáte poprvé, dejte se dohromady s někým zkušenějším, kdo už na písku lezl a zná oblast, kam chcete jet. Napoprvé si vyberte cestu hluboko pod svým teoretickým maximem, abyste měli navrch i kdyby se jištění tak moc nepovedlo. Nelezte na mokrém nebo vlhkém pískovci, je křehký a láme se. Poškodili byste skálu a možná i sebe.

Pokračovací kurz

Tak, nejzákladnější základy máme za sebou a teď něco pro pokročilejší. Sestřih 24 let starého videa z dokončení prvovýstupu bratři Coubalů - Magnetické pole IXb na Křížovou stěnu v Roklici. To je přesně ten případ, kdy první kruh je blízko a druhý v nedohlednu. Na videu jasně vidíte, že se cesta dá odjistit smyčkami docela dobře, pokud si dokážete najít ta správná místa. Omlouvám se za slabší kvalitu obrazu. Bylo to točené na film Super8, z něj na video, pak vypálené na DVD a z něj se stahovala verze pro sestřih. Tak tady to máte:





Pěkně vysvětluje smyčkování Američanům Bernd Arnold ve filmu Barefoot in Bohemia. Celkem nevadí, že si Amíci pletou Česko a Německo, ale od 1:16 do 1:50 minuty uvidíte několik pěkných fint od mistra z nejpovolanějších.

Nakonec malá galerie několika příkladů pro inspiraci s komentářem.



Jednouzel, ne příliš skvělý, ale potěší. Sasko, Vorderer Torstein
Jednouzel, ne příliš skvělý, ale potěší. Sasko, Vorderer Torstein, foto: Petr Jandík




Docela pěkné hodiny, ale není moc vidět jak pevné vlastně jsou. Něco by ale udržet měly
Docela pěkné hodiny, ale není moc vidět jak pevné vlastně jsou. Něco by ale udržet měly, foto: Petr Jandík
Vorderer Torstein, Sasko.




Smyčkami luxusně odjištěná Südwand na Lilienstein
Smyčkami luxusně odjištěná Südwand na Lilienstein, foto: Petr Jandík
VIIa **




Uzel za odštěpem, Ostrov, Klavír
Uzel za odštěpem, Ostrov, Klavír, foto: Petr Jandík
Ostrov, Klavír. Na odjištění nástupového kroku a dvou následujících by to mohlo stačit




Tutový uzel (tedy pokud drží odštěp), Ostrov, Klavír
Tutový uzel (tedy pokud drží odštěp), Ostrov, Klavír, foto: Petr Jandík
Do takového místa sedne daleko líp popruh, než kulatá smyčka




Ostrov, Západní hranana Tureckou stěnu. Spárka bez a s popruhovým uzlíkem
Ostrov, Západní hranana Tureckou stěnu. Spárka bez a s popruhovým uzlíkem, foto: Petr Jandík




Ostrov, hodiny mohou vypadat i takto
Ostrov, hodiny mohou vypadat i takto, foto: Petr Jandík
Ostrov, Klavír, hodiny za odštěpem




Bombový uzel, pokud se za něj tahá doleva.
Bombový uzel, pokud se za něj tahá doleva. , foto: Petr Jandík
Pokud by přicházel v úvahu i tah doprava, musel by se vlevo založit protiuzel.




Hrubice, Blatník, údolka. Uzlík by fungoval lépe, kdyby měl delší konec. Takto se smyčka pořádně nedostane do spárky a tahá se trochu ven.
Hrubice, Blatník, údolka. Uzlík by fungoval lépe, kdyby měl delší konec. Takto se smyčka pořádně nedostane do spárky a tahá se trochu ven., foto: Petr Jandík




Prodloužená vodorovná smyčka. Tahá-li se takto za roh, je tutová.
Prodloužená vodorovná smyčka. Tahá-li se takto za roh, je tutová., foto: Petr Jandík
Ostrov, Káča, pod vrcholovou hlavou




Variace na téma hodiny, Rájec
Variace na téma hodiny, Rájec, foto: Petr Jandík
Ty horní hodinky nic moc, takhle by to mohlo něco udržet, pokud smyčka nespadne z té větší boule.




Trochu hodiny, trochu uzel
Trochu hodiny, trochu uzel, foto: Petr Jandík
Rájec, ptačí stěny.




Docela dobrý uzel
Docela dobrý uzel, foto: Petr Jandík
Rájec, ptačí stěny.




Místo na smyčku před založením
Místo na smyčku před založením, foto: Petr Jandík
Pokud se protáhne za odštěpem dolů, pak bude dobrá.




Pokud se za smyčku tahá dovnitř do spáry,bude dobrá
Pokud se za smyčku tahá dovnitř do spáry,bude dobrá, foto: Petr Jandík




Jednouzlík
Jednouzlík, foto: Petr Jandík
Rájec, Ptačí stěny




Lanovice ve spárce vodorovné poličky. Na tah dolů výborná
Lanovice ve spárce vodorovné poličky. Na tah dolů výborná, foto: Petr Jandík
Rájec, Ptačí stěny


Ale běda, jak by se za ni tahalo ven
Ale běda, jak by se za ni tahalo ven, foto: Petr Jandík
Rájec, Ptačí stěny, předchozí smyčka zeshora




Popruhový uzel ve spodní části Velké plotny na Suškách.
Popruhový uzel ve spodní části Velké plotny na Suškách., foto: Petr Jandík
Lezec nemá srovnané smyčky na rameni a může mít problém se sundaváním některých z nich.




Bombový uzel při tahu doleva
Bombový uzel při tahu doleva, foto: Petr Jandík
Sušky, Velká plotna. Pro tah ven nutno doplnit protiuzlem




Ideální hnízdo na uzel v cestě Magnézium, Suché skály
Ideální hnízdo na uzel v cestě Magnézium, Suché skály, foto: Petr Jandík
Uzlík na smyčce pětce udržel čtyři mé pracovní pády, když jsem před lety tuto cestu vylezl.




Popruhové uzlíky na začátku Velké plotny
Popruhové uzlíky na začátku Velké plotny, foto: Petr Jandík


Smyčka v díře - jeden uzel drží druhý.



smyčka v díře
smyčka v díře, foto: Sysel


Detail předchozí verze



smyčka v díře
smyčka v díře, foto: Sysel


Dvojitý osmičkový uzel.



dvojita osma
dvojita osma, foto: Sysel




dvojita osma shora
dvojita osma shora, foto: sysel


Dostatečně dlouhá smyčka může fungovat i na poměrně tupém hrotu, nebo spíš rohu skály. Horní hrot už je ale bezpochyby parádní.



Häntschelweg - Jištění pod prvním kruhem
Häntschelweg - Jištění pod prvním kruhem, foto: Petr Jandík


Docela bytelný hrot v cestě Südwand na Bussardwand mne uklidnil natolik, že jsem nehledal a tím pádem i vynechal třetí kruh.



Bussardwand, Südwand - Přes převis a po menších ale dobrých chytech ke 3. a 4. kruhu.
Bussardwand, Südwand - Přes převis a po menších ale dobrých chytech ke 3. a 4. kruhu., foto: Petr Jandík


Talíře a různé skalní uši se hodí k pokládání smyček. Vzhledem k jejich křehkosti je nosnost otázkou, ale když nic jiného není, přijdou stejně vhod.



Celkem použitelný talíř na Häntschelweg
Celkem použitelný talíř na Häntschelweg, foto: Petr Jandík


Poprvé vydáno 18. 4. 2010.



Sdílet pošli na vybrali.sme.sk


[Akt. bodový průměr: 5,00 / Počet hlasů: 10] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 12. 05. 2013 | Počet komentářů: 39 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Štand – noční můra metodika... (08.11.2015)
Pozor na staré popruhové smyčky (14.09.2015)
Školení správců skal (17.06.2015)
Laviny (02.02.2015)
Samoblokovací pololoďák (15.11.2014)
SLF studie o lavinových ABS (06.11.2014)
Předpovědi počasí (02.09.2014)
Úraz při spouštění ve Frankenjuře (15.07.2014)
Jak odjistit Velkou plotnu (10.03.2014)
Nejhorší jistič na světě (07.12.2013)
Adidas metodický den Českého horolezeckého svazu (04.10.2013)
Co když ztratím kyblík? (17.06.2013)
Běžte se všichni zahrabat! (20.02.2013)
Testování jistidel (04.01.2013)
Fórum alpinismu Smíchov (27.11.2012)
Zasněžený 23. Pelikánův seminář (07.11.2012)
Když volám o pomoc (04.10.2012)
Nebezpečné Západní Tatry? (29.09.2012)
Metodický den HO horyinfo (14.07.2012)
Metodický víkend ČHS (02.04.2012)
Idioti v lavinovom terene v Gruzínsku (30.11.2011)
Lavinová nehoda při lezení mixů (24.11.2011)
Malá příhoda z Bořně (14.07.2011)
Grigri 2 ho zachránilo (27.06.2011)
Riziká lezenia ľadov (23.02.2011)
Nebezpečný daisychain (22.09.2010)
Zasypání lavinou (28.12.2009)
MarmotRockJoy Rescue Workshop II (08.09.2009)
Horolezecká abeceda (25.08.2009)
Marmot RockJoy Rescue Workshop (14.05.2009)
Stanoviště pro jištění a slaňování (19.03.2009)
Úvazky a karabiny (09.01.2009)
Horolezecký terén (19.10.2008)
Info@hudy 9 (22.06.2008)
Tragédie na Spitzbergu... (14.04.2008)
LANA A UZLY (14.04.2008)
Přetržené lano (02.04.2008)
Sníh a vítr na Grossvenedigeru (16.12.2007)
Kurzy zdarma (24.10.2007)
Kurz pískovcového lezení (04.09.2007)
ATC Guide (04.07.2007)
Metodická příručka (12.06.2007)
Raveltik Reflex (22.05.2007)
HOLEŠOVICKÁ ANDULA (04.04.2007)
Školení Škrovádské (31.03.2007)
Dopadový test (07.03.2007)
Nová generace pípáků (05.12.2006)
Smrtelné úrazy českých občanů (14.02.2006)



Komentář ze dne: 24.03.2010 22:59:17     Reagovat
Autor: [dokhor] - Péťa H (phoralek@seznam.cz)
Titulek:
Dobrej článek. Hlavně pro překižkáře, kteří dodtanou odvahu na písek.
0 0

Komentář ze dne: 24.03.2010 23:11:28     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (michalsylla@seznam.cz)
Titulek: nesouhlas
Dovolil bych si nesouhlasit. Článek je to podle mě dobrej i pro pokročilé pískaře. Na smyčkování není žádná příručka a učí se od zkušenějších kamarádů neřku-li nestorů. Přitom se samozřejmě spousta informací postupem času zapomíná, proto se tenhle článek hodí komukoli.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 13:41:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Marťan (martan.kladno@seznam.cz)
Titulek: Re: nesouhlas
Ale kde že:) podívej se třeba na web horolezeckeabecedy. Kutta napsal sešit Horolezecká technika myslím v roce 1946 (+taky tu horolezeckou abecedu), také to pak znovu strčil do nějaké Montany Chroust. V těch knížečkách je také slušně popsáno jak se účelně pohybovat ve vertikálách - už tenkrát (jen tam není pár novodobých gimnastických figur, no). Chceš to naskenovat? Písni do mejlu. Možná se tyhle a další byť historický věci podaří vystavit někde třeba na horosvazu, ať si to můžou prohlížet všichni, což je hezký, ale tohle tuším vydal KČT a ne ČHS, takže další možné problémy s autorskými právy. Celé by to asi fungovalo dokud by ten kdo to vystaví nedostal např. od některého z autorů, který bude třeba zrovna mít jiné názory či bude ve při, za uši. Ale bylo by to krásný.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 14:09:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: nesouhlas
Tuhle přiručku zrovna neznám, jen vím, že existuje, ale od Kuttových časů se smyčkování přece jen posunulo. Tehdy nebyly popruhy, šité smyčky, kevlar, repertoár tlouštěk byl omezený. Samozřejmě, princip zůstává. Ambicí tohohle článku nebylo nahrazovat staré učebnice, ani ničí metodiku, ale probrato to podrobněji, hlavně na fotografických příkladech, připomenout a doplnit stávající prameny.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 14:12:24     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Marťan (martan.kladno@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re: nesouhlas
Jasný, je výbornej a potřebnej. Jestli se nebojíš, dám to do stroje a můžeš u toho pdf-ko vystavit. V polském průvodci na písky byl v úvodu taky nástin uzlování, u nás se bohužel podobné věci zatím do průvodců nedávají.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 14:36:33     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: nesouhlas
Já z toho možná časem PDFko udělám, ale to chce udělat jinak, než přímo překonvertovat článek. To by nevypadalo dobře.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 14:45:31     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Marťan (martan.kladno@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: nesouhlas
Jsem myslel toho Kuttu.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 15:52:03     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nesouhlas
Aha, tak to by bylo supr. Jak je to staréí? Autorská práva platí 70 let od úmrtí autora, takže to ned tak nebude. Spíš se domluvit s někým z pozůstalých na svolení k publikaci.
0 0

Komentář ze dne: 26.03.2010 01:16:01     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nesouhlas
... no, zas tolik aby to nešlo překreslit a nově okomentvat tam toho není. Půjčím, mrkneš, zkopíruješ si příslušné stránky, použiješ na doplnění či rozšíření výše nahozeného tématu :-)
Jinak autor zemřel nedávno. Pár let (2?, 3?) více by věděli v HK Vyšehrad (pozeptej se jich zítra), a možná by i měli kontakty a dědice práv.
Já bych obě jeho těsně poválečné příručky také s chutí vyvěsil. Nejenom, že tam jsou věci nestárnoucí, ale jsou to nesporně velmi zajímavé texty z hlediska vývoje horolezecké metodiky jako takové...
Hm... tak ti mě napadá, nemá-li na ty obrázky náhodou veškerá práva jistá Bláža Karasová-Cvrková. Tak s tou byc ses snad domluvil.
0 0

Komentář ze dne: 26.03.2010 12:01:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Marťan (martan.kladno@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nesouhlas
Naskenuju obě, hlavně domluvte práva, shánějte kontakty, ať to někde už visí! Bude to bezva. 1945, 1946. První vydání stále nikdo nemá?
PS: článek byl zde - http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3498
0 0

Komentář ze dne: 19.04.2010 10:24:52     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Kuba Turek (jakub.turek@horydoly.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nesouhlas
Tady jsme před časem přepsali zajímavé líčení, jak to tehdy Kutta a spol. vlastně lezli: http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=3008 Hrůza hrůz!
1 1

Komentář ze dne: 25.03.2010 08:10:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - vonkreuz (@)
Titulek: Podařený článek
Joj, fajně napsané i fotgraficky doložené :-) Když lezec trochu uvažuje, tak na to přijde během tří dnů na písku postupně sám, ale toto je příjemné ulehčení..
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 08:22:25     Reagovat
Autor: neregistrovaný - fichtik (fichtik@seznam.cz)
Titulek: bambule
ahoj,
velmi pěkný článek, konečně nějaký jiný návod než jen zkušenosti na sobě:) jen bych měl malou připomínku, chybí ti tu jeden tutový uzel do spár - bambule, také by si tu zasloužila svoje místo, od doby co jsem ji uvázal jsem ji použil už nesčetněkrát...
už aby bylo pískovcové počasí, hore zdar
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 10:06:47     Reagovat
Autor: [pjandik] - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: bambule
U bambuláku, neboli Kinderkopfu je odkaz na horolezeckou metodika Toma Kubláka, tam o něm něco je. Já bambulák nemám a za 30 let lezení jsou ho nepoužil. Možná je to taky tím, že se nepohybuju v oblastech, jako je Ádr, kde se to užije asi nejvíc, tak jsem o něm ani moc nepsal. Dík za připomínku.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 14:09:42     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Marťan (martan.kladno@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: bambule
A co teprve pověstné UFO.
Hele Petře, myslím že Ti tam chybí ještě takový to uvázání dlouhý plochý smice do karabiny co používají gajdi. Takový ty jakoby liščí tlapky v HMSce na boku sedáku. Smyce se tuším smičkově přeloží na poloviční kruh, potom se vzájemně oba konce stočí protisměrně rukama na max, čímž se smyčka notně zkrátí a pak se obě ouška cvaknou do karabiny aby se to nerozmotalo. Zkusim později vyrobit foto.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 14:33:51     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: bambule
Jo, dík za nabídku, pošli. Já to řeším s dlouhejma smycema tak, jak je to na fotce s Dyneemou - složeno nadvojito a zavázáno obyčejným vůdcovským uzlem. Ten způsob co píšeš by mohl být i lepší.
0 0

Komentář ze dne: 14.05.2013 23:02:35     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Uzlař (@)
Titulek: Re: Re: bambule
Moje první použití bambuláku, čerstě umotaného :-) bylo před 10 ti lety. Ostrov, věž Papež, Náhorní cesta IV. Po soukání komínem se dělá překrok do stěny a převisu. Na toto nejištěné klasické psycho se prvotřídně hodí nahodit za převis babmulák z 8mm šňůry, chce to minimálně 1,5m volný konec a po "obhlédnutí" situace sem se pro něj vracel komínem zpět.
Tak lidem vznikají přezdívky, když vysypou celý pytel různých smyc s rozdílnými uzly a ještě 3 kinderkopfy rozdílných velikostí :-)
Sakra, to je nostalgie.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 09:21:31     Reagovat
Autor: [Kodas] - Petr Kodytek (kodytek.petr@seznam.cz)
Titulek: Výborné
Perfektní článek. Díky za něj Petře.
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 15:23:06     Reagovat
Autor: neregistrovaný - JHml. (@)
Titulek: Pokračování pro fajnšmekry...?
Pěkný úvod do problematiky. Ve druhém díle už budou specialitky? Samostahující ovázání talíře? Excentrické vyvázání smyčky tak, aby se uzel sám při pádu cpal hlouběji do spáry ("Arnoštův fígl")? Už se těším. Písku zdar!
0 0

Komentář ze dne: 25.03.2010 15:57:46     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Pokračování pro fajnšmekry...?
Arnoštův fígl je v tom filmu na Youtube, co je na něm odkaz pod filmem s Coubaly. O pokračování budu přemýšlet, uvidíme... S tím co je tady se vystačí v 99% případů.
0 0

Komentář ze dne: 26.03.2010 09:21:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lenka K. (@)
Titulek: Pekne
Hezky a nazorne jsi to napsal, Petre, presto, myslim, radeji zustanu u sveho borhakoveho kopyta, je jeste tolik kopcu na slyzovani ... :)

Howgh,

Lenka K.
0 0

Komentář ze dne: 26.03.2010 17:23:48     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Polda (@)
Titulek:
Ahoj. Jop, fajny članek. Ale taky jsem mlsnej na ty různý fígle, bambulák tedy znám (a často používám), ale ty další, o těch nemám ani páru a dost by mě zajímaly...
0 0

Komentář ze dne: 26.03.2010 17:31:51     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dafe Bobr (ddafe@seznam.cz)
Titulek: dobrý dobrý
Prosil jsi mě o komentář tak tu je :)
Jakýsi Yorg Brutcher se na jakési Drážďanské univerzitě pokoušel testovat pevnost uzlů a dobral se k tomu, že vůdcák je nespolehlivý a jednoznačně doporučuje osmičkový uzel i za cenu, že založená smyce bude slabší.
Podle něj za tutovou lze smyci s osmičkovým uzlem považovat v případě, že místo pod uzlem není širší než dvakrát průměr smyce kterou zakládáme...

www.joergbrutscher.homepage.t-online.de/knotene.htm

Osmičkový uzel má ještě tu výhodu, že pokud je povolený lze ho značně "zplacatit", šťourátkem zatemovat do hnízda nebo hluboko do spáry a po zatažení objemově "nabyde" mnohem víc než vůdcák.

Další věc, která mě mnohokrát spasila a to nejen v Ádru, je alternativa Kinderkopfu. Vezmu dvě nejtlustší lanovice co mám (podobně dlouhé), nadvakrát je přeložím (mám 8 pramenů) na tom uvážu osmičkový uzel. Do vzniklých ok na jedné straně protáhnu sešitý plocháč na liščí. Tohle se už celkem kloudně dá založit i do žábovice a mimochodem se tím také dá kvalitně nahodit hnízdo i metr nad hlavou (např. pokud spára končí na polici) a v nouzi se to dá uvázat i ve stěně (u kruhu, v komíně apod.).

Další věc je nošení smyček na sedáku. Používám buď plastový nosič na ledovcové šrouby, velkou drátovku, ale i klasická Waltrovka je dobrá. Do poutka u sedáku ji cvaknu zezhora a otočím. Do ní si nacvakám přiměřené množství smyček, tak aby nepřesahovaly do zámku. Pokud smyčku vyndavám zacvaknu jeden pramen do karabiny a smyčka je venku (praktické využití efektu "blbě" cvlaklé expresky hihi). Expresky mám zvlášť a z jednoduchých karabin si dělám "hrozny" po max pěti kusech. Nemám pak tolik bordelu v poutkách a můžu se rozhodnout, jestli to cvaknu jednoduchou karabinou, nebo expreskou. Tohle zas člověk ocení když se ve spáře už potřetí obrací na druhý bok.

Jinak v širších spárách a komínech je dobrý si přes rameno nechat jen jeden plocháč a na něj nacvakat většinu cajků. Komu není jasné proč, můžu doporučit cesty kde na to příjde :)))

Za článek samozřejmě pochvala! Už to schne už to schne.
Bobr

0 0

Komentář ze dne: 26.03.2010 17:35:34     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: dobrý dobrý
Bobře, dobře!
Díky za praktické rady. Zvlášť za ten odkaz. Mají tam moc hezky udělanou stupnici výdrže smyček od dekorace až po těžký pád.
0 0

Komentář ze dne: 26.03.2010 22:00:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - vonkreuz (@)
Titulek: Asymetrický uzel
Nejsu zadny piskar, prece jen ze Slovenska je to k Nemecku kus cesty :-) Ale i tady se daji uzliky pouzit. Vic nez kinderkopf/opici pest/bambulak se mi osvedcil modifikovany rybarsky uzel... Dam dve smyce koncema k sobe, jak kdyz je chci spojit. Ale rybarsky udelam JEN na jedne z nich a klidne i dvojity ci trojity... a volny konce, ktery je v uzlu (kolem ktereho se smyce obtaci) bud utahnu, nebo dvakrat az trikrat protahnu (obtocim) uzlem... podotahuju a objemny uzel je na svete. Neni tak symetricky jako kinderkopf, je hodne vyosen, ale je super. Smycku pro karabinu udelam na delsim konci, druhy mam delsi pro lepsi vytazeni.
0 0

Komentář ze dne: 27.03.2010 07:49:51     Reagovat
Autor: neregistrovaný - wendy (@)
Titulek: smyčky
prima, tohle nám cpali jako malým tátové do hlav, kolikrát se sedělo pod šutrem, zatím co lezli a dělaly se uzle(ve skautu se to pak hodilo) a jak jsem byla nadšená za první placatky za totality dovezené přes známé. A dnes se Petr snaží něco naučit velké, je to to zajímavé co se za leta zapomíná a návrat se stejně musí uskutečnit, aby si zas spousta lidí zbytečně nerozbila nos(při nejlepším), díky špatně založeným smycím a uzlům.
0 0

Komentář ze dne: 31.03.2010 17:58:34     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Keno (@)
Titulek: parada
Velmi povedený článek, názorné fotky. Dvě fotky z různých stran na tu samou smyci - tohle dá víc než deset nákresů v Abecedách. dobrá práce.
Ben
0 0

Komentář ze dne: 31.03.2010 17:59:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Keno (@)
Titulek: parada
Velmi povedený článek, názorné fotky. Dvě fotky z různých stran na tu samou smyci - tohle dá víc než deset nákresů v Abecedách. dobrá práce.
Ben
0 0

Komentář ze dne: 22.04.2010 10:02:38     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (@)
Titulek: dobrý
Dobrá práce Petře!
Docela mi zahřálo u srdce, že to co jsem vymyslel na některých místech je to, co vymysleli i Mistři oboru. :-)
Možná by tam mohlo být ještě víc využití materiály smys. "Drát" na lehčí prostrkávání hodin, měká do spáry, chlupatice plochá, co se přilípne, že někteří tvrdí, že jí jde jen lípnout na skálu a cvaknout a ona bude držet :-) :-) No dobře, ale na ty hroty je to k nezaplacení.
Jo, to je vlastně ve videu a zmíněné v diskuzi, cvaknout smyc jen za jeden pramen lana, tak aby při zatížení byla tahaná tam kam chceme.
Díky za článek!
0 0

Komentář ze dne: 10.04.2011 15:38:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Š. (@)
Titulek: Bambulák
Dobrý způsob podání, fotky se povedly - jak založit nezaložitelné. Oproti ideálním nákresům v knihách je to o dost užitečnější.
Jen mi tam chybí fotky praktického použití bambuláku nebo jiného udělátka do širkokých spár. Já fotku tedy nemám, mně většinou bambulák zabírá jen místo v batohu. Zkoušel někdo zakládat třeba uzly z tlustších lan než horolezeckých? I když na ty by byl potřeba batoh extra. U bambuláka mi nesedí jeho nepřizpůsobivost.
0 0

Komentář ze dne: 12.04.2011 09:52:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Resch (resch@filmix.cz)
Titulek: Chvála
Tohle nezasluhuje, než pochvalu.
0 0

Komentář ze dne: 12.05.2013 20:53:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Bernd (@)
Titulek:
Akorát je tady ,veliká chyba,konce sluček sou krátky a jěšte k tomu to doporučuje.
0 0

Komentář ze dne: 12.05.2013 21:26:35     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re:
Je třeba rozlišovat, jak se smyčka používá. Nesešité smyčky, které nosíme na sedáku nebo přes rameno, se používají hlavně jako vkládaný uzel a tam posun uzlu nehrozí, proto mohou být konce kratší, aby se smyčky tolik nepletly při sundavání do sebe.
Dlouhé konce se musí dělat tam, kde se každý konec táhne z uzlu na jinou stranu, uzel se "trhá" typicky třeba navázání lan při slanění. nebo smyčka vázaná uzlem na hrotu. Tam je potřeba po sundání smyčky z ramene podle okolností uzel převázat, aby byly konce delší, nebo raději udělat protisměrný nebo rybářský. Na hodiny a hroty ale doporučuji především šité smyčky.
0 0

Komentář ze dne: 13.05.2013 07:50:36     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Bernd (@)
Titulek: Re: Re:
Ty asi na písku nelezeš,pouze teoretizuješ,konce sou dramaticky krátky,jeden dúvod,druhej,vybrat smyci za dlouhy konce z hluboké špáry ,druhej.
0 1

Komentář ze dne: 13.05.2013 08:57:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (michalsylla@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re:
Normálně se snažím reagovat k věci, ale sorry Bernde tady to nejde: Teď jsi mě opravdu rozesmál. :-D
2 0

Komentář ze dne: 13.05.2013 21:12:16     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re:
Tz si mne taky rozesmál,protože upravovat uzel v ceste múžeš,leda v č. 5.
0 0

Komentář ze dne: 13.05.2013 12:04:00     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re:
Nemá smysl reagovat na nepodložené domněnky. Jen podotknu, že je-li kvůli hluboké spárce užitečné udělat dlouhé konce, aby šla smyčka vyndat, není většinou problém před vložením délku konců upravit podle potřeby.
0 0

Komentář ze dne: 13.05.2013 22:41:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - kahaus (@)
Titulek: pěkné
pěkný článek, díky za něj
0 0

Komentář ze dne: 14.05.2013 22:37:50     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Uzlař (@)
Titulek: Kevlar, Dyneema uzly
Kevlarku sebou nosím, abych mohl propasovat tenké škvíry či dlouhé díry hodin na písku. Dále používám kevlar na dlouhé a ostré díry od navrtáváků v bývalých lomech, báječně se jimi kevlarka strká již odspodu. Co mě však Petře trochu zaráží na fotkách je spojování kevlarky jednoduchým rybářem. Kevlar nemá uzly rád (aspoň se to tak traduje) a jednoduchej rybář taky nepatří mezi Uzlařské :-) favority - je to hodně svírací varianta s nejmenší nosností. Osobně pro dyneema i kevlar šňůry volím stejnosměrnou osmičku a uzel dám ve směru gravitace. Tu samou metodu používám na šňůry z dyneemy, která sice netrpí ohýbáním vláken, ale má nízký pod tání, takže se v uzlu taví. Osmička se dá hlavně uvázat rychle jednou rukou, rybář sice taky, ale je to pracnější. Jinak na plocháče z dyneemy, mimo šitého spojení, se dá nejlíp aplikovat trojitý rybář, ten se jen tak neutaví.
Ale celkově hurá za takovýto článek, který opravdu podává informace, má hlavu a patu.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

Bezpečnostní dotaz

Z důvodu ochrany před spamovacími roboty prosím opište dvě slova z obrázku do řádky pod ním. Pokud nemůžete slova přečíst, klikněte na tlačítko Načíst znovu. Registrovaný a přihlášený čtenář nemusí nic opisovat. Registrovat a přihlásit se můžete v sekci Přihlášení čtenáře v levém sloupcí webu. Pokud ale vyplníte zobrazená slova, Vaše námaha není samoúčelná. Pomáhate tím Googlu digitalizovat staré knihy a časopisy. Více se dozvíte kliknutím na ikonku s otazníkem (anglicky).

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty

Neexistuji vhodna data!

komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
11.07.2016 - 12.07.2016
SP Chamonix L, S
15.07.2016 - 16.07.2016
SP Vilars L, S
22.07.2016 - 23.07.2016
SP Briancon L

Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Považujete za přípustné olamování volných šupin a kartáčování chytů na boulderech v oblasti Petrohradu?


Celkem hlasovalo: 1966
-->