Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Pozor na staré popruhové smyčky


Detail popruhu PE/PA (smíšený materiál)Jak dlouho si udrží pevnost?

Mnozí z nás se spoléhají na vysokou pevnost smyček Dyneema a dalších. Štandujeme na nich, jistíme se expreskami, dáváme je na hroty a do hodin. Kdo z nás se ale stará o to, jak jsou staré a jak douho si uchovávají svou deklarovanou pevnost? DAV provedl trhací zkoušky na více či méně opotřebených smyčkách a v časopise Panorama publikoval výsledky, které jsou varovné hlavně u polyetylénové Dyneemy


Výzkumníci DAV hledali odpověď na otázky: Jak rychle ubývá se stárnutím pevnost popruhových smyček v každodenním provozu? Jak se projevuje u různých materiálů? Existuje rozeznatelný vztah mezi úbytkem pevnosti a stářím či opotřebením?
Protože normy nezohledňují ani mechanické, ani prostředím determinované procesy stárnutí, musí si horolezci sami své vybavení na vlastní zodpovědnost kontrolovat a nespolehlivé vyřazovat.
Většina výrobců udává životnost popruhových smyček 10 let. Při častém používání je však životnost menší!

Pro testy byly použity šité smyčky z Dyneemy (PE), polyamidu (PA) a smíšeného materiálu (PE/PA), které používali horští vůdci a aktivní horolezci. Pro všechny tyto smyčky platí stejná norma EN 566, která předepisuje minimální nosnost 22 kN, pokud jsou nové.

 

Odshora Dyneema, smíšený popruh a dva polyamidové 
Odshora Dyneema, smíšený popruh a dva polyamidové, foto: Petr Jandík
 

Test se zaměřil na popruhové smyčky bez opletu, který by chránil nosná vlákna. U každé zkoušené smyčky, ke které byl dostatek informací (rok výroby, intenzita používání, účel použití) byl vytvořen štítek, ve kterém byly informace dokumentovány.

Tím bylo vytvořeno první kritérium pro osobní posuzování: Stáří a intenzita používání. Druhé kritérium byl vzhled. Podle zchlupacení a zašpinění byly smyčky rozděleny do tří kategorií:

 

  1. prakticky nové
  2. mírně opotřebené
  3. silně opotřebené

Jak podle těchto kritérií - stáří a opotřebení - určit, které smyčky vyřadit? Kvůli tomu bylo 163 smyček podrobeno kvazistatickému zatížení podle normy.
Pro vyhodnocení byly definovány tři pevnostní kategorie:

  • pevnost přes 22 kN - optimální, splňuje normu
  • Pevnost 16 až 22 kN - normu sice nesplňují, ale pro praktické použití jsou ještě způsobilé
  • pevnost pod 16 kN - nedsahují kritické pevnosti, pravděpodobnost prasknutí jako mezijištění s uzlem je vysoká

Odkud se vzala mez kritické pevnosti 16 kN? V závislosti na materiálu snižuje uzel pevnost až o 75%. V jisticím bodě jsou při pádu maximální síly až 6 kN, v extrémním případě až 8 kN. Pokud je Dyneemový šitý popruh zkrácený uzlem použit jako mezijištění, je to problém, protože uzel sníží pevnost na polovinu. Pokud je to bez uzlu 16 kN, s uzlem to bude 8 kN.

Výsledky výzkumu byly zdrcující. 139 ze 163 testovaných šitých smyček nevydrželo normované zatížení 22 kN a polovina testovaných smyček neudržela ani těch 16 kN!
Očekávanou souvislost mezi stářím a vzhledem smyčky bylo možné vždy pozorovat, ale byla podle materiálu různě silná.

 

 

sériové číslo všité do šru Dyneemy od Singing Rocku 
Nahoře dvě úzké Dyneemy, dole sériové číslo všité do švu Dyneemy od Singing Rocku, foto: Petr Jandík

 

 

Polyamid (PA)
Polyamidové popruhové smyčky jsou klasika, zpravidla barevné popruhy široké 1,5 až 2 cm. Polyamid je jediný materiál, který se dá koupit i nesešitý. V takové případě jsou vetkávány kontrolní proužky, každý proužek odpovídá 5 kN nosnosti. Testováno bylo 47 polyamidových smyček.
PA smyčky používané 3 - 5 let splňovaly prakticky všechny pevnost podle normy. Nižší hodnoty se objevily jen u velmi intenzivně používaných expresek. Protože ty se ale nepoužívají s uzlem, není redukce nosnosti kritická. Smyčky používané 6 až 10 let nesplňovaly pevnost podle normy ve více než 80% případů, ale jen 10% spadalo do kritické kategortie pod 16 kN. Těchto 10% bylo velmi intenzivně používáno a vypadalo velmi opotřebeně.
6 až 10 let staré smyčky, které se používaly zřídka a vypadaly sice opotřebeně, ale bez poškození (Kategorie 1 a 2) dosahovaly ještě relativně vysoké pevnosti. Pro uživatele je to praktické: u PA popruhů je vzhled a opotřebovanost dobrým kritériem k rozhodnutí, za je ještě používat. Pokud nemají tyto smyčky nějaké viditelné zásadní poškození, jsou hodnoty pevnosti blízké normě, i když jsou už starší.

Poytlylén (PE) - Dyneema
Smyčky z Dyneemy jsou tenké, lehké a bílé. Vložený barevný okraj je zpravidla z polyamidu, ale nepřispívá k nosnosti. Zářivě bílý materiál se zašpiněním během času stává tmavší. Testováno bylo 67 kousků.
Hlavní výsledek byl: Dyneema ztrácí nejrychleji nosnost. Již smyčky mladší, než 3 roky, vydržely ve střihu už jen 20 kN (nesplnily normu), po 3 až 5 letech používání průměrně 16 kN, polovina dokonce méně, takže se pohybovaly v kritickém pásmu. Z toho můžeme vyvodit jako vhodnou oblast použití na expresky, kde se nepoužívají uzly.

 

Dyneema, odshora zánovní a široká, dvě užší středně opotřebené 
Dyneema, odshora zánovní a široká, dvě užší středně opotřebené, foto: Petr Jandík

 

Také u Dyneemy je jasná souvislost mezi opotřebeným vzhledem a nízkou nosností. Výhodou přitom je, že u Dyneemy je na pohled vidět stáří. Za nova zářící bílá se časem zešedivuje a smyčky se postupně chlupatí. Optická kontrola zde funguje obzvláště dobře. Další poznatek z testů je, že širší Dyneemy (přes 1 cm šířky) se při používání poškozují méně, než úzké. U 3 až 5 let starých vzorků vydržely ty širší v průměru o 1 kN víc, než ty tenčí.

Smíšený materiál
Smyčky ze smíšeného materiálu mají společně použitá vlákna PE a PA, takže nevypadají bílé. Většina ze zkoušených smíšených smyček byla používána středně až málo a vydržely proto převážně mezi 17 až 22 kN. Smyčky, které po 3-5 letech nevydržely kritických 16 kN, byly používány velmi často a odpovídaly jednoznačně vzhledu kategorie 3. U 6-10 let starých smyček dosáhlo pevnosti požadované normou už jen 11% a 28% jich bylo pod kritickou pevností 16 kN., ale i zde byl vidět jejich špatný stav. Také u smyček ze smíšeného materiálu byla souvislost mezi vzhledem a pevností, vzhled smyčky je dobrý ukazatel.

 

Detail popruhu PE/PA (smíšený materiál) 
Detail popruhu PE/PA (smíšený materiál), foto: Petr Jandík

 

Resumé
U všech třech materiálů se stářím snižuje nosnost. Téměř polovina testovaných smyček měla obrovskou redukci pevnosti, což obzvláště silně postihuje smyčky z Dyneemy (PE). Výrobce udává maximální životnost 10 let, i když není produkt vůbec používán. Našly se PA smyčky starší 10 let, které se používaly málo a stále ještě měly vysokou nosnost. Naprotitomu PE smyčky (Dyneema), starší než 10 let ztrácejí výrazně pevnost i když jsou používány zřídka. Zvláštní obezřetnosti je třeba u tenkých popruhů Dyneema, jakmile přicházejí do let.
Dobrou zprávou je, že u všech třech materiálů existuje souvislost mezi povrchovou opotřebeností a pevností. Špatný vzhled popruhu znamená zpravidla také snížení pevnosti. Především zchlupacení je významný varovný signál.
Účel použití, tedy jestli byla smyčka používána jako expreska, nebo smyčka na štand, nemá přímý vliv na snížení pevnosti. Ale materiál, který je trvale zavěšen v cestách může mít drasticky sníženou nosnost, jak ukázal test na expreskách z Rätikonu. Expreska z Dyneemy, která visela 1,5 roku v cestě Silbergeier, praskla při 11 kN. Takže pozor na expresky trvale visící v cestách!

Hlídání stáří šitých smyček je na každém z nás, ale ruku na srdce, kdo si eviduje kdy kterou smyčku koupil a jak dlouho ji má? Výrobci nám to také neulehčují. Snad jedině Singing Rock zašívá do švů i sériové číslo. Mammut ani Black Diamond bližší identifikaci nemají. Každopádně, pokud nám smyčka při pádu praskne, je to především náš problém a proto bude nejlepší všechny chlupaté a opotřebené Dyneemy vyhodit a všechny nově nakoupené evidovat.

Zpracováno podle DAV Panorama. Původní článek je ke stažení zde

 

Expresky z Dyneemy. Střední a pravá jsou stejně staré, pravá je nepoužívaná.
Expresky z Dyneemy. Střední a pravá jsou stejně staré, pravá je dosud nepoužitá, foto: Petr Jandík

 

 

 

Smíšená smyčka
Smíšená smyčka, foto: Petr Jandík

 

 

 

 




Sdílet pošli na vybrali.sme.sk


[Akt. bodový průměr: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 14. 09. 2015 | Počet komentářů: 13 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Štand – noční můra metodika... (08.11.2015)
Školení správců skal (17.06.2015)
Laviny (02.02.2015)
Samoblokovací pololoďák (15.11.2014)
SLF studie o lavinových ABS (06.11.2014)
Předpovědi počasí (02.09.2014)
Úraz při spouštění ve Frankenjuře (15.07.2014)
Jak odjistit Velkou plotnu (10.03.2014)
Nejhorší jistič na světě (07.12.2013)
Adidas metodický den Českého horolezeckého svazu (04.10.2013)
Co když ztratím kyblík? (17.06.2013)
Pískovcové horolezectví: jak smyčkovat. (12.05.2013)
Běžte se všichni zahrabat! (20.02.2013)
Testování jistidel (04.01.2013)
Fórum alpinismu Smíchov (27.11.2012)
Zasněžený 23. Pelikánův seminář (07.11.2012)
Když volám o pomoc (04.10.2012)
Nebezpečné Západní Tatry? (29.09.2012)
Metodický den HO horyinfo (14.07.2012)
Metodický víkend ČHS (02.04.2012)
Idioti v lavinovom terene v Gruzínsku (30.11.2011)
Lavinová nehoda při lezení mixů (24.11.2011)
Malá příhoda z Bořně (14.07.2011)
Grigri 2 ho zachránilo (27.06.2011)
Riziká lezenia ľadov (23.02.2011)
Nebezpečný daisychain (22.09.2010)
Zasypání lavinou (28.12.2009)
MarmotRockJoy Rescue Workshop II (08.09.2009)
Horolezecká abeceda (25.08.2009)
Marmot RockJoy Rescue Workshop (14.05.2009)
Stanoviště pro jištění a slaňování (19.03.2009)
Úvazky a karabiny (09.01.2009)
Horolezecký terén (19.10.2008)
Info@hudy 9 (22.06.2008)
Tragédie na Spitzbergu... (14.04.2008)
LANA A UZLY (14.04.2008)
Přetržené lano (02.04.2008)
Sníh a vítr na Grossvenedigeru (16.12.2007)
Kurzy zdarma (24.10.2007)
Kurz pískovcového lezení (04.09.2007)
ATC Guide (04.07.2007)
Metodická příručka (12.06.2007)
Raveltik Reflex (22.05.2007)
HOLEŠOVICKÁ ANDULA (04.04.2007)
Školení Škrovádské (31.03.2007)
Dopadový test (07.03.2007)
Nová generace pípáků (05.12.2006)
Smrtelné úrazy českých občanů (14.02.2006)



Komentář ze dne: 14.09.2015 10:23:34     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Brko (brincek@seznam.cz)
Titulek: kde se smyčky používají
Z osobní zkušenosti (trhačky v nejmenované výrobě českého výrobce smyček) jsem viděl smyčku, která vydržela po 10 letech 25kN a používaná byla moc, vzhled chlupatý. Použití skály, hory. Na smyčce štítek - nosnost: 22kN.
Druhá varianta byla plochá šitá smyčka z Tater, sundaná jako érarka ze štandu. Staří neznámé, expozice léto/zima min. 1rok na štandu v Tatrách ... nosnost necelých 300kg !!!
0 0

Komentář ze dne: 14.09.2015 10:28:24     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: kde se smyčky používají
Petře, ta co vydržela, jaký to byl materiál?

Osobně dostávám v Alpách vždycky husí kůži když se musím cvakat do fixně provázaných hodin, protože prvovýstupce chtěl ušetřit borhák a provrtal hranu. Smyčku nerozvážu, moje se k tomu nevejde.. Snad jedině upižlat a protáhnout vlastní, nebo lézt dál a nepadat :-)
1 1

Komentář ze dne: 14.09.2015 11:37:04     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Brko (brincek@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: kde se smyčky používají
Obě byly polyamidové 16mm šířka. Ani jedna nebyla viditelně poškozená (natržení, špatné pevnostní šití, apod.) .. Ta z Tater byla extrémně vyšisovaná (barva skoro zmizela). Smyčka byla použitá stylem: dvě skoby, v jedné mailonka a v druhé liščí smyčka. Smyčku jsem vyměnil, ale z té původní se tam běžně slaňovalo. Bylo to na Batizáku. Cestu si přesně nepamatuju. Někde pravo od Kutovych ploten. Smyček pochybného vzhledu a stáří tam bylo víc, ale tato jediná byla sešitá. Zbytek byl svázaný uzlem, ale taky staré vraždy.
1 0

Komentář ze dne: 17.09.2015 15:13:19     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukas B. (@)
Titulek: Re: Re: kde se smyčky používají
řeším to tak že cvaknu a nepadám. ale asi dvakrát jsem se tak bál, že jsem tu hrůzu upižlal, jenomže s ohledem na následovníky (aby ten vrt vůbec našli) jsem tam nechal svojí, takže jsem problém nevyřešil ale pouze oddálil.
no, u lanovice to nevidím tak horký jako u popruhu, tam přece jen oplet představuje jakous-takous ochranu (? - uv odborníci, poučte mě prosím). furt tak nějak fixní smyci ve vrtu věřím víc než té hrůze zvané sigi-bh.
1 0

Komentář ze dne: 18.09.2015 17:17:00     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Jirka (@)
Titulek: Re: Re: Re: kde se smyčky používají
Co je to "sigi-bh" ? Mám se stydět za své metodické mezery?
0 0

Komentář ze dne: 20.09.2015 17:13:38     Reagovat
Autor: neregistrovaný - P. (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: kde se smyčky používají
V googlu hledej sigi-bolt. Samodomo bh podivné konstrukce a kvality - a nosnosti.
0 0

Komentář ze dne: 21.09.2015 08:24:03     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukas B. (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: kde se smyčky používají
přesně tak, takovej borhák z nějaké tenké kulatiny (šestka? osmička?) svařený takovým hnusným garážovým svarem asi někde v garáži, asi nevhodnou elektrodou a bez jakékoli kontroly. smyci ve vrtu je možno uřezat a vyměnit, ale když sigi borhák čumí z plotny coby parodie na štand a zbývají dva metry lana, tak se mi dušička zmenší téměř do neviditelna. dají se vygůglit zprávy o zlomech ve svaru, pádech s fatálními následky, a o trhacích zkouškách podobných skvostů. tyto poklady je možno stále potkávat na některých velmi populárních cestách, třeba v masivu hochkönigu.

když už tedy samodomo, tak oceňuji praktický fachmanský přístup (některých převážně chatařů), který se projevil třeba při osazování bíglů (bügel, podkova), čili do písmene "U" ohnutý "roxor" (betonářská žebírkovaná výztuž, která samozřejmě žádný roxor není ale říká se jí tak tradičně jako vysavači říkáme lux) zalepený do dvou vrtů - tam je roxor ohnutý zastudena, což mu hoví, nic se nevaří a podle žebírek je jasné že je to bláto které se brutálně zohýbá dřív než praskne.
1 0

Komentář ze dne: 14.09.2015 12:52:18     Reagovat
Autor: neregistrovaný - robin (@)
Titulek:
V jakém čísle Panoramy najdu ty výsledky?
0 0

Komentář ze dne: 14.09.2015 13:21:02     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: Re:
Ve článku je na konci odkaz na stažení originálního článku
0 0

Komentář ze dne: 14.09.2015 13:32:06     Reagovat
Autor: neregistrovaný - robin (@)
Titulek: Re: Re:
diky, ten jsem prehledl
0 0

Komentář ze dne: 14.09.2015 13:09:59     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lenka K. (@)
Titulek: Fixni smyce
Jak pise Brko, nejkritictejsi jsou fixni smyce, ktere jsou povetrnostnim podminkam a zejmen UV-zareni vystavene 24 hodin denne.

V Berg und Steigen (zde) se nedavno rozebiraly nehody, ktere se staly pri SPOUSTENI na fixnich smycich: v obou pripadech doslo k prasknuti (spousteno bylo pres ocko, takze zadne prepaleni) smyce a padu lezce, ktery v obou pripadech "nastesti" skoncil jen vaznym zranenim.

Pri trhacich zkouskach techto prasklych smycek se zjistilo, ze teoreticky by zatizeni 80kg horolezcem mely jeste vydrzet (min. nosnost byla u jedne smyce myslim 1,6kN a u druhe 3,3kN) kritickym bodem bylo ale SPOUSTENI, pri kterem diky efektu kladky na vratny bod pusobi vyrazne vetsi sila nez pouha hmotnost lezce.

Pro me jasny, i kdy kontraintuitivni zaver: kdyz musim nejakou rakovinu pouzit jako vratny bod, tak SLANOVAT a nechat se zaroven jistit, to je bezpecnejsi nez se nechat spustit. A pokud to jde, obetovat par Kc a nechat tam smyci vlastni, to totiz druhy postizeny nejprve udelal (spustil na ni spolulezce), a kdyz to puvodni smyce vydrzela, vlastni odstranil a po prasknutni erarky zhucel ...

Hore zdar,

Lenka K.
2 0

Komentář ze dne: 14.09.2015 14:28:56     Reagovat
Autor: neregistrovaný - JSH (@)
Titulek: Re: Fixni smyce
Po bitvě je každý generál, ale ta první smyce vypadá fakt hnusně.
0 0

Komentář ze dne: 14.09.2015 15:50:06     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Fixni smyce
Lenko, dík za odkaz, předělal jsem ho na klikací.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

Bezpečnostní dotaz

Z důvodu ochrany před spamovacími roboty prosím opište dvě slova z obrázku do řádky pod ním. Pokud nemůžete slova přečíst, klikněte na tlačítko Načíst znovu. Registrovaný a přihlášený čtenář nemusí nic opisovat. Registrovat a přihlásit se můžete v sekci Přihlášení čtenáře v levém sloupcí webu. Pokud ale vyplníte zobrazená slova, Vaše námaha není samoúčelná. Pomáhate tím Googlu digitalizovat staré knihy a časopisy. Více se dozvíte kliknutím na ikonku s otazníkem (anglicky).

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
14.09.2016 - 18.09.2016
MS Paříž L,S
24.09.2016
ČP v boulderingu Slaný, MČR
18.10.2016 - 19.10.2016
SP Wujiang S

Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Považujete za přípustné olamování volných šupin a kartáčování chytů na boulderech v oblasti Petrohradu?


Celkem hlasovalo: 2888
-->