Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Výživa při vysokohorské turistice



Co jíst na horách?

Tento článek je určen všem zájemcům o vysokohorskou turistiku, kteří se chtějí na své cesty dobře připravit a bez větších problémů je absolvovat. Jeho cílem je poskytnout co nejkomplexnější informace o tom, co se při náročných vytrvalostních výkonech ve vysoké nadmořské výšce děje v našem organismu, co je dobré jíst a pít a proč, jaké doplňky stravy se v horách hodí a jak efektivně vařit a sterilizovat vodu.


K jeho napsání mě inspiroval můj letošní výstup na kavkazský Elbrus (5 642 m.n.m.). Do vysokých hor se vydávám pravidelně už řadu let. Zažila jsem mnoho skupinových výprav, (např. Kilimanjaro, Mont Blanc, Jebel Toubkal, čtyřtisícové vrcholy pohoří Monte Rosa, skialpinistické výlety na čtyřtisícovky) a pokaždé jsem se setkala s jednotlivci, kteří nebyli dobře připraveni jak z hlediska kondice, tak z hlediska vybavení včetně jídla, pití a podpůrných doplňků. Často jim to cestu dost komplikovalo. 
Na dobrodružné výpravy do vyšších nadmořských výšek, kam se často všechno nosí v krosně na zádech, někdy i včetně bydlení, se dnes vydává na vlastní pěst stále více lidí. Někdy jsou to začátečníci bez větších zkušeností s pobytem v horách. Informace, jak se na cestu připravit, které dostanou od agentur a průvodců nebo je vyhledají na internetu, většinou nejsou kompletní.
 
Co bychom tedy měli vědět o procesech v našem těle, abychom se dobře připravili a sportovní výkon zvládli co nejlépe?
Čím jsme výše, tím nižší je atmosférický tlak a množství kyslíku, klesá teplota a roste intenzita slunečního záření. V našem těle se zvyšuje tzv. hypoxie, tj. nedostatek kyslíku pro tělesný metabolismus. S rostoucí výškou klesá tělesná výkonnost a mění se mnohé fyziologické pochody v těle. Velká fyzická zátěž a rostoucí chlad nám odebírá velké množství energie. V důsledku zrychleného dýchání a zvýšeného pocení ztrácíme hodně tekutin. Chuť k jídlu a vnímání chuti ve výšce slábnou, výškové nechutenství začíná pro někoho ve výšce 3600 m.n.m., od cca 5000 m.n.m. téměř u všech. 

 

Výstup na Mont Blanc
Výstup na Mont Blanc, foto: Renata Davidova

 

 

 
V průběhu sportovního výkonu (výstupové etapy) náš organismus nejdříve spotřebovává volné cukry v krvi, těch je ale velmi málo a vyčerpají se za několik minut. Zároveň je nastartován rozklad glykogenu a tuků. Pokud udržujeme fyzické tempo na určité, pro nás snesitelné úrovni (aerobní metabolismus), dochází k dokonalému spalování a v těle se nehromadí odpadní látky. Navíc v této aerobní fázi je možné spalovat tuky z tělesných zásob jako zdroj energie. Pokud překročíme tuto pro nás snesitelnou hranici (aerobní práh), dostaneme se do fáze nedokonalého spalování (anaerobní metabolismus), v těle se začnou hromadit odpadní látky (např. laktát – kyselina mléčná) a nástup únavy se urychlí. Navíc tělo začne dávat přednost sacharidům jako zdroji energie. Hranice mezi dokonalým a nedokonalým spalováním (aerobní práh) je dána individuální tepovou frekvencí každého z nás a lze ji posouvat tréninkem. Netrénovaní, pravidelně nesportující lidé se dostávají už při nízkých tepových hladinách do nedokonalého spalování a jejich výkon je malý, brzy se unaví. Pravidelným tréninkem můžeme nástup nedokonalého spalování posouvat k vyšším tepovým frekvencím a oddálit nástup únavy. 
 
V praxi to znamená, že na náročnější vysokohorské treky a výstupy by se měli vypravit lidé s odpovídající fyzickou kondicí. Při konkrétním fyzickém výkonu v horách by se měl každý řídit svým tempem a nenechat si vnutit tempo rychlejší (při horských výstupech se doporučuje volná chůze). Důležité je najít pravidelný rytmus chůze a dýchání.
 
Výdej tělesné energie je v horách o mnoho větší než v nížině. Je to dáno výškou, extrémními klimatickými podmínkami (chlad, špatné počasí) a vysokou tělesnou zátěží. Jen bazální metabolický výdej (na udržení základních tělesných funkcí v klidovém stavu v teplotně neutrálním prostředí na lačno) za extrémně chladných podmínek může vzrůst až na pětinásobek, protože se tělo pomocí třesu snaží udržet stálou tělesnou teplotu. Zvýšenému výdeji energie musí odpovídat vyšší příjem v podobě vysokoenergetických, pokud možno lehce stravitelných potravin.
 
Vysokohorské treky a výstupy vyžadují značnouvytrvalosta jsou spojeny s velkým fyzickým vypětím a zvýšeným stresem. Kromě vyššího psychického stresu jde také o stres z vysoké nadmořské výšky (nedostatek kyslíku, pokles tlaku vzduchu). Ovládnutí psychického stresu je otázkou zkušeností a tréninku, stres z nadmořské výšky je individuální, vůlí neovlivnitelný a je ho možné zvládnout pouze důkladnou aklimatizací (dostatečně dlouhým a postupným zvykáním si na nadmořskou výšku). Podcenění aklimatizace se nevyplácí, protože vystupňováním stresu z nadmořské výšky se organismus může dostat do stavu horské nemoci a pobyt v horách se musí ukončit (viz. akutní horská nemoc, www.horska-medicina.cz/wp-content/uploads/Akutni_horska_nemoc-leceni_a_prevence_OCM-2016-02.pdf).
Vrchol Elbrusu
Vrchol Elbrusu, foto: Libor David

 

 

Naše tělo reaguje na stres uvolněním hormonů tzv. stresové linie. Tyto hormony mimo jiné působí na metabolické procesy v těle. Tepová frekvence se při stresu zvyšuje (i v klidovém stavu). Organismus se snaží mít po ruce zásobu zdrojů energie pro rychlou spotřebu, a tou jsou sacharidy. Ty jsou při anaerobním metabolismu a stresu přednostně využívány jako zdroj energie. Když dojde k vyčerpání jejich zásob, nastartují se procesy, které přeměňují jiné látky v těle na sacharidy. V tomto případě a vždy při delším pobytu ve výšce nad 5000 m.n.m. organismus kromě sacharidů a tuků začíná jako zdroj energie využívat také bílkoviny vlastních tkání. To vůbec není žádoucí, protože obnova tkáně je metabolicky velmi náročná a trvá celé týdny. 
 
Při vysokohorské turistice bychom měli důsledně předcházet hypoglykémii. Hypoglykémie je nedostatek cukru v krvi (hladina glukózy je pod 3,3 mmol/l), který nás doslova může dostat na kolena. Projevuje se bolestmi hlavy, zvýšeným pocením, třesem, sníženou citlivostí končetin, mravenčením, nevolností až zvracením, zvýšenou tepovou frekvencí, pocitem úzkosti, podrážděností a slabostí, někdy se vyskytují závratě a zmatenost, klesá psychická motivace. Mozek při hypoglykémii vysílá do svalů signály k omezení jejich aktivity, dochází ke ztrátě výkonnosti. K hypoglykémii dospějeme tehdy, když zanedbáme pravidelný příjem sacharidů před výkonem a v jeho průběhu. 
 
Rozhodně bychom neměli podcenit snídani, která by měla být energeticky vydatná. Nejvíce se osvědčují například kaše z ovesných vloček doplněné sušeným ovocem a oříšky. V průběhu dne je opravdu velmi důležité často a v malých dávkách doplnit energii (při krátkém odpočinku, např. každých 30–60 minut), i když nepociťujeme hlad. Vhodné jsou především komplexní sacharidy (celozrnné sušenky, rýžové a kukuřičné chlebíčky, sušené ovoce, sportovní tyčinky atd.). Jednoduché cukry nám poskytnou jen velmi krátkodobou energii. Nárazový příjem jednoduchého cukru může mít dramatické dopady. Jednoduché sacharidy mají vysoký glykemický index, prudce zvednou hladinu cukru v krvi, tělo reaguje zvýšenou produkcí inzulínu a hladina cukru tím pádem opět brzy klesá. Přijaté kalorie nemohou být využity na tvorbu glykogenu. Za velmi krátkou dobu opět pociťujeme únavu.  
 
Pravidelný příjem energie ve formě sacharidů před výkonem a v jeho průběhu je nejúčinnější metodou šetření svalové hmoty a udržení stabilní výkonnosti. Tuky mají sice větší obsah energie, ale oproti sacharidům se komplikovaněji metabolizují (potřebují k metabolizaci více kyslíku a vody). Potřeba tuků v horách je také vyšší vzhledem k velkému výdeji energie, ale většinu tuků bychom měli sníst až po ukončení výkonu, tj. většinou později odpoledne. Alkohol jako zdroj energie není vhodný, protože mimo jiné má diuretický, dehydratační účinek a potlačuje tělesný třes, který tělo vytváří za účelem zachování stabilní tělesné teploty. 
 
Pokud jde o bílkoviny, minimální potřebné množství na 1 den je 1 g na 1 kg tělesné váhy. Čím větší je množství svalové hmoty a svalové práce, tím je potřeba bílkovin na regeneraci svalové hmoty vyšší, až cca 1,4 g na 1 kg váhy. Bílkoviny nejsou vhodné jako zdroj energie (při jejich spalování vzniká v těle řada odpadních produktů), ale jsou naprosto nezbytné pro regenerativní účely, pro stavbu svalů a tkání. Pokud nejsme schopni potřebné množství bílkovin přijmout v běžných potravinách, můžeme použít i některé z proteinových koncentrátů dostupných na trhu (přidat je do večeře).
 
Také ztráta tekutin včetně minerálů je při fyzicky náročném výkonu v horách výrazně vyšší. V různých zdrojích se můžeme dočíst, že bychom měli vypít cca 6 litrů tekutin za den. Myslím, že doporučení vypít takové množství ve vysokohorském prostředí není reálné. Minimálně bychom měli vypít 3 l tekutin za den, v ideálním případě 5 l včetně polévek. Faktem je, že v horách se obvykle pije příliš málo. Každopádně je nezbytně nutné pít před výstupem, během něj i po něm, co nejčastěji a co nejvíce. Pocit žízně s rostoucí výškou a dehydratací klesá, a proto je nutné si pití plánovat a trochu se do něho nutit. Dostatečným množstvím tekutin předejdeme dehydrataci a zahušťování krve, podpoříme mikrocirkulaci a zamezíme omrzlinám. Iontové nápoje nejsou nezbytně nutné, ale jsou při vysoké fyzické zátěži náročné na spotřebu tekutin (zvýšené pocení) vhodné. Doplňují ztráty minerálů – hlavně draslíku a magnézia a přispívají k udržení normální svalové činnosti (nedostatek magnézia způsobuje křeče a ztuhlost).
Shrneme-li výše uvedená doporučení, dojdeme k závěru, že pro prevenci zdravotních komplikací a udržení rozumné fyzické výkonnosti při vysokohorské turistice můžeme udělat následující:
  • nepodcenit dostatečnou aklimatizaci
  • udržovat pohodlný a pravidelný rytmus chůze a dýchání
  • nepodcenit snídani
  • dbát na pravidelný příjem energie hlavně ve formě sacharidů v průběhu výkonu
  • dbát na dostatečný příjem tekutin před výkonem, během něj i po něm, pít co nejčastěji a co nejvíce 
Na trhu dnes existuje široká nabídka expedičních potravin, upravených pro sportovní účely a snadnou přípravu. Lze je nakoupit ve specializovaných prodejnách, např. Hanibal a Hudy (i na jejich e-shopu). Jde hlavně o potraviny značky Adventure Menu, Mountain House, Travellunch, Trek´n Eat, Summit To Eat, Sherpa Food a Voyager. Vyplatí se vybrané zboží předem vyzkoušet, než je poneseme do hor, minimálně je nezbytné číst etikety se složením a posoudit je: 
  • z hlediska chuti – je zbytečné na zádech nosit do výšky věci, které vám nakonec nebudou chutnat a nesníte je
  • z hlediska případných alergií – jste-li na nějakou potravinu alergičtí, dejte pozor, ať si ji jako součást nějakého výrobku nenesete v batohu, alergická reakce by byla vysoko v horách horším rizikem než doma
  • z hlediska složení – i v horách je dobré se vyhnout klasickým cukrovinkám plným glukózového sirupu a palmového tuku a zvolit zdravější varianty v podobě sušeného ovoce a energetických tyčinek vyrobených z kvalitního ovoce, oříšků a vloček
  • z hlediska trvanlivosti a odolnosti vůči počasí (mráz)
  • z hlediska váhy a způsobu likvidace obalů – často je potřeba obaly hromadit v batohu a donést je zpět dolů
Tekutiny můžeme nést v camelbagu, ale při chladu a mrazu se neobejdeme bez kvalitní termosky. Vynikající pomůckou je vařič jetboil https://www.jetboil.com/, který za pár minut připraví vroucí vodu k zalití instantního jídla, nebo dodatečnou vodu k pití ze sněhu a ledu. Na sterilizaci vody získané v přírodě je vynikající steripen https://www.steripen.com/, který vodu sterilizuje ultrafialovým zářením. Osobně jsme ho vyzkoušeli s výbornými výsledky v kirgizském Ťan-Šanu i na ruském Kavkaze. Vodu jsme tam nabírali v potocích ve výškách, kde se ještě pásl dobytek. Steripenem ošetřenou vodu lze pít okamžitě bez další úpravy. Steripen navíc ponechává vodě přirozenou chuť na rozdíl od sterilizačních tablet a roztoků (ty je dobré vzít pro každý případ jako součást dobře vybavené lékárny).
Pro inspiraci uvádím, jak přibližně vypadá můj horský jídelníček. K snídani si zaliji vroucí vodou dvě porce ovesné instantní kaše (emco), přidám k ní hrst sušeného ovoce (meruňky, rozinky) a snažím se vypít co nejvíce čaje, minimálně 0,5 l (většinou čaje rooibos). Ráno při sportu pravidelně beru 1000 mg vitamínu C a koenzym Q10. Na etapu výstupu si vezmu další 1,5 - 2 l čaje, do kterého přidám tabletu isostaru. K jídlu během výstupu mám v kapsách kalhot a bundy připravené sacharidy s trochou tuků. Proč v kapsách? Protože ve velkém mrazu je velmi praktické nesundavat tak často batoh a rukavice a hledat v něm svačinu. Většinou nosím sušené banány a tyčinku ze sezamových semínek a medu, nebo nějakou raw tyčinku z datlí, ořechů, ovoce a kakaa, případně 70 % čokoládu. Nevystačím jen se sladkou chutí, za chvíli se přejí, takže k tomu nosím něco slaného – například špaldové tyčinky, špaldové krekry s dýňovým semínkem a česnekem, rýžové a kukuřičné chlebíčky a trochu kvalitních bílkovin v podobě sušeného masa (jerky). 
Výstup na Ochsenkopf, Silvretta
Výstup na Ochsenkopf, Silvretta, foto: Libor David

 

Po ukončení výkonu, tedy později odpoledne si ráda zaliji polévku (klidně dvě porce) 0,5 l vody (tekutina, sůl, teplo), do večera následují ještě dva čaje, každý 0,5 l a jedna porce jídla travellunch. Na horské chatě místo travellunch sním pořádnou večeři, ideálně nejdříve polysacharidy (rýže, těstoviny) a pak maso. Dobré je přibalit na hory sůl k dochucení jídel a oblíbené koření pro podpoření chuti (třeba česnek a kurkumu). Po večeři ještě mlsnu trochu oříšků a tabletu magnézia. Celou dobu v horách se mi dost stýská po čerstvé zelenině a ovoci, alespoň se mám dolů na co těšit. A ještě jedno doporučení – asi tři týdny před plánovanou sportovní akcí omezím na minimum mléčné potraviny (podporují tvorbu hlenu), aby se mi v horách dobře dýchalo.
Horský jídelníček jsem konzultovala se třemi profesionály na horské sporty, kteří jsou na vrcholech jako doma. Ladislava Bimboška Bímová má jídelníček velmi podobný mému, zároveň mi potvrdila vhodnost užívání koenzymu Q10, zvláště pro sportovce 45+. Koenzym Q10 hraje zásadní roli pro přeměnu energie z potravy na energii využitelnou pro tělesnou práci, navíc při fyzicky náročných aktivitách jeho spotřeba roste. Koenzym Q10 je částečně získáván z potravy, částečně ho tělo samo vytváří, ale jen do určitého věku, čím jsme starší, tím je jeho tvorba menší a trpíme jeho nedostatkem.
 
Stanislav Bartošek, který mi před dvěma lety dal radu k nezaplacení a to pořídit si steripen, se se mnou na jídelníčku téměř shoduje, nosíme si do hor v podstatě to samé.
 
Horský vůdce Lukáš Pálka zdůrazňuje význam tekutin a sám denně v horách vypije 5 l. Když je hodně unavený, vyhýbá se masu (trávení masité stravy spotřebuje hodně energie – cca 30 % z přijaté), okamžitě po výkonu dá přednost těstovinám a třeba hrášku, masa jí hodně, ale jen když je fit. Když má možnost, rád po výkonu zařadí mezi tekutiny pivo, které je dobrým iontovým nápojem.
 
Všichni tři se shodují na potřebě užívat magnézium, Ladislava Bímová ho doporučuje brát už 3 týdny před očekávaným fyzicky náročným výkonem. Rovněž se shodují na potřebě něčeho slaného v průběhu výkonu, protože sladké verze sacharidů se brzy přejí a pokud chuť "nespravíme", je obtížné dostatečné množství sacharidů do sebe dostat. 
 
Renáta Davidová, člen Aliance výživových poradců
 
Zdroje:
konzultace s profesionály na horskou turistiku:
  • instruktorka horolezectví Ladislava BIMBOŠKA Bímová
  • horský průvodce s mezinárodní licencí UIMLA a majitel společnosti HOROKURZY Stanislav Bartošek 
  • horský vůdce Lukáš Pálka
 





[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Renata Davidová | Vydáno dne 22. 09. 2017 | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Renáta Davidová

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Bezpečnostní konference (24.11.2017)
Školení správců skal a prvovýstupců (10.10.2017)
Garantovaná horoškola ČHS je nově v Brně (05.01.2017)
Pozvánka na školení správců skal (31.08.2016)
Štand – noční můra metodika... (08.11.2015)
Pozor na staré popruhové smyčky (14.09.2015)
Školení správců skal (17.06.2015)
Laviny (02.02.2015)
Samoblokovací pololoďák (15.11.2014)
SLF studie o lavinových ABS (06.11.2014)
Předpovědi počasí (02.09.2014)
Úraz při spouštění ve Frankenjuře (15.07.2014)
Jak odjistit Velkou plotnu (10.03.2014)
Nejhorší jistič na světě (07.12.2013)
Adidas metodický den Českého horolezeckého svazu (04.10.2013)
Co když ztratím kyblík? (17.06.2013)
Pískovcové horolezectví: jak smyčkovat. (12.05.2013)
Běžte se všichni zahrabat! (20.02.2013)
Testování jistidel (04.01.2013)
Fórum alpinismu Smíchov (27.11.2012)
Zasněžený 23. Pelikánův seminář (07.11.2012)
Když volám o pomoc (04.10.2012)
Nebezpečné Západní Tatry? (29.09.2012)
Metodický den HO horyinfo (14.07.2012)
Metodický víkend ČHS (02.04.2012)
Idioti v lavinovom terene v Gruzínsku (30.11.2011)
Lavinová nehoda při lezení mixů (24.11.2011)
Malá příhoda z Bořně (14.07.2011)
Grigri 2 ho zachránilo (27.06.2011)
Riziká lezenia ľadov (23.02.2011)
Nebezpečný daisychain (22.09.2010)
Zasypání lavinou (28.12.2009)
MarmotRockJoy Rescue Workshop II (08.09.2009)
Horolezecká abeceda (25.08.2009)
Marmot RockJoy Rescue Workshop (14.05.2009)
Stanoviště pro jištění a slaňování (19.03.2009)
Úvazky a karabiny (09.01.2009)
Horolezecký terén (19.10.2008)
Info@hudy 9 (22.06.2008)
Tragédie na Spitzbergu... (14.04.2008)
LANA A UZLY (14.04.2008)
Přetržené lano (02.04.2008)
Sníh a vítr na Grossvenedigeru (16.12.2007)
Kurzy zdarma (24.10.2007)
Kurz pískovcového lezení (04.09.2007)
ATC Guide (04.07.2007)
Metodická příručka (12.06.2007)
Raveltik Reflex (22.05.2007)
HOLEŠOVICKÁ ANDULA (04.04.2007)
Školení Škrovádské (31.03.2007)
Dopadový test (07.03.2007)
Nová generace pípáků (05.12.2006)
Smrtelné úrazy českých občanů (14.02.2006)



Komentář ze dne: 22.09.2017 12:22:09     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Outdoorová blogerka (outdoorova@gmail.com)
Titulek: Jídlo na 28 dní
Díky za odborné shrnutí. Též jsme sepisovala, jak jsme se s jídlem na 4 týdny do velehor vypořádali my. Další tipy na jídelníček a "nákupní seznam" v článku na http://outdoorova.cz/hory/jidlo-na-28-dni/.
0 0

Komentář ze dne: 22.09.2017 13:22:21     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Maja (Evus.ma@seznam.cz)
Titulek: Sacharidy x tuky
Při vysoké zátěži se všeobecně víc jako zdroj energie využívají sacahridy, "pálení" tuků je náročnější energeticky i na dodávku kyslíku. Přesto jsem se v sadě odborných článků dočetla, že takto to ve vysokých výškách funguje pouze u mužů, u žen naopak dochází k poklesu využití sacharidů a naopak stoupá využití tuků, což souvisí s tvorbou pohlavních hormonů. Protože znovuobnovení cyklu je u žen náročnější než u mužů, tak se ho tělo snaží udržet co nejdéle i za cenu energetické nevýhodnosti přednostního zpracování tuků. I když sami autoři uznávají, že testovaná skupina byla velmi malá, takže neznají vliv třeba různé počáteční kondice, popřípadě užívání antikoncepce, která vlastně hormony dodává a tělo je tak nemusí vytvářet samo. Jak se díváte na tuto alternativu Vy, připadá Vám pravděpoboná? (ze zkušenosti vím, že pozitivní výzkum je možné udělat prakticky na cokoli...)
0 0

Komentář ze dne: 24.09.2017 22:17:46     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Renáta Davidová (renata@empiria-vyzivove-poradenstvi.cz)
Titulek: Re: Sacharidy x tuky
Schopnost organismu dávat přednost sacharidům či tukům jako zdroji energie při fyzické zátěži ve vysoké nadmořské výšce je zcela individuální a závislá především na běžných stravovacích zvyklostech a na vytrvalostní trénovanosti. Někdo dává běžně přednost tukům jako zdroji energie - ketogenní dietní režim, někdo má jídelníček založený spíše na uhlovodanech (50 a více % energetického příjmu tvoří běžně sacharidy). Organismus člověka s ketogenní dietou je navyklý na trávení tuků, to se odrazí i při vysokohorském sportu. Stupeň trénovanosti je velmi důležitý - trénovaní lidé, kteří zůstávají déle při fyzické zátěži v aerobní zóně při nižší tepové frekvenci, mají lepší předpoklad využívat tuky jako zdroj energie.

Pokud jde o pohlaví, vyhnula bych se ráda zobecňování, ale z vlastních zkušeností vím, že ženy při vysokohorském sportu dávají spíše přednost sacharidům a cítí jejich potřebu a muži častěji sáhnou po tucích.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

Bezpečnostní dotaz

Z důvodu ochrany před spamovacími roboty prosím opište dvě slova z obrázku do řádky pod ním. Pokud nemůžete slova přečíst, klikněte na tlačítko Načíst znovu. Registrovaný a přihlášený čtenář nemusí nic opisovat. Registrovat a přihlásit se můžete v sekci Přihlášení čtenáře v levém sloupcí webu. Pokud ale vyplníte zobrazená slova, Vaše námaha není samoúčelná. Pomáhate tím Googlu digitalizovat staré knihy a časopisy. Více se dozvíte kliknutím na ikonku s otazníkem (anglicky).

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Co je pro tebe Český horolezecký svaz?


Celkem hlasovalo: 380