Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Grigri 2 ho zachránilo


Drama na pískovci

Prvolezec vzlíná mírně převislou stěnou nad kruhem. Překonává stříšku, ale v kolmé stěně nad ní se zastaví. Nemůže najít stup. Magi dochází, noha začíná šít. Nad kruhem jsou to čtyři metry, možná pět, padat se mu nechce. Ten kotník ještě není úplně dobrý a nerad by se do něj zase praštil.


Nachází tenké hodinky. S vypětím posledních sil do nich montuje smyčku a opatrně odsedá. “Hele, pojď mi hodit druhý lano shora!” Křikne na jističe na zemi. Ten uvazuje ke stromu smyčku, a přendavá na ni Grigri 2, které měl cvaklé v sedáku, bere lano a mizí s ním za rohem. Než ale stačí dolézt roklí na masiv a hodit dolů záchanné lano, prvolezec se nešikovně zavrtí, hodinky praskají a....

Hm, ne že by se to nemohlo stát, ale proč by tam dával Grigri, mohl by třeba jenom lano uvázat za strom. Zkusíme to jinak, víc ze života, třeba takhle:

Prvolezec vzlíná mírně převislou stěnou nad kruhem. Překonává stříšku a v kolmé stěně nad ní se jen těžce probíjí vzhůru. Pravá ruka drží kyselou jebku a jeho celé vědomí se soutřeďuje na odštěp, který se zdá být zachranným madlem. Morál pracuje, už je nějaké čtyři metry nad kruhem, možná i výš. Do levé nohy dostává šicák. Tělo vibruje, ale přece jen se konečky prstů levé ruky chytá opdštěpu. Popochytne si ho, aby tam dostal celou ruku. Sláva, už to bude..... křup. Několikakilový odštěp se ulomil a padá na jističe. Bohužel ho trefí akorát do hlavy. Jistič má sice helmu, ale kámen se po ní svezl a konckoutuje ho tak, že se v bezvědomí svezl k zemi. Přitom ještě trochu zatížil lano, takže prvolezec už se na jebce bez odštěpu neudrží. Vyvlaje, udělá dveře a letí k zemi.

Teď by mohla následovat volba z kinoautomatu. Jaké jistidlo si přejete aby ten omdlelý, šutrem praštěný jistič měl?

a) poloviční lodní uzel – HMS
b) osmu
c) kyblík
d) Grigri2
e) Tre Sirius

Nasimulovali jsme na padostroji v Betlémslých skalách tři z těchto voleb: Grigri, Sirius a kýbl Reverso 3.

Na následujícícm videu se podívejte, jak to dopadlo s Grigri 2:

Paráda, natvrdo, ale chyceno. Jak je slyšet, praskl oplet, ale to bylo již po řadě chycených pádů, takže to nelze přičíst jen tomu Grigri.

A tady máme Tre Sirius:



Trochu proklouzl, chyceno.

Kýbl se chybou kameramana (sem blbej, no :-) nepodařilo natočit. Dopadlo to tak, že by lano projelo skoro bez brždění, kdyby nebylo zkroucené a neudělala se na něm klička, která zastavila do té doby hladký průjezd. Lana, která se berou na cvičné chytání pádů, jsou staré zkroucené mrchy. U lana, na kterém se běžně leze, by se na tu šťastou náhodu, že se zrovna udělá klička a zarazí nekontrolovaný pád, spoléhat moc nedalo. Když jsme lano pro druhý pokus rozmotali, aby nebylo zakroucené, projelo kýblem skoro bez brždění a pytel s pískem, představující prvolezce, se nám zabil.

Tak si sami udělejte obrázek. Výrobci z důvodu předběžné opatrnosti vyžadují jak u Tre Sirius, tak u obou modelů Grigri, aby jistič za všech okolností držel brzdicí konec lana v ruce. V našich hypoteticky popsaných a nasimulovaných případech se to sice nedodrželo, ale stejně by u Grigri a Tre Sirius prvolezec dopadl dobře, obě jistidla pád zachytila automaticky.

U bezvědomého jističe by záleželo na tom, jestli byl přivázaný ke štandu, nebo ne. Kdyby ne, pád by ho zvedl a bouchl s ním o stěnu. Větší šanci na nepoškození páteře by měl s kombinovaným úvazem.

Kdyby byl přivázaný, vypadalo by to asi podobně, jako na dvou videích, co jsme viděli.

No a s kýblem, osmou, HMS? Bez boží milosti v podobě kličky na laně pro prvolezce u kýblu zemovka, u ostatních zemovka s kličkou i bez ní a pro jističe nic dalšího, pokud by prvolezec nespadl zrova na něj.

To Grigri2 na videu je zrovna ze série, co Petzl stahuje na výměnu kvůli zesílení zárážky páčky a přemýšlím, jestli lze kvůli pár zlomkům promile nehod způsobených drtivou většinou nesprávným zacházením prohlašovat Grigri2 za životu nebezpečnou pomůcku, když ve výše uvedených případech “život” pytli s pískem jako jediné spolu s Tre Sirius zachránilo. Poloautomaty jsou více než klasická jistidla citlivé na některé chyby, jako je opačné vložení lana, u Grigri ještě držení vačky celou rukou a ne jen palcem. Za to se ale odmění záchranou když selže jistič.






[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 27. 06. 2011 | Počet komentářů: 16 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Trhání kruhů na Sokolčí (27.09.2023)
Lano naříznuté karabinou (27.07.2022)
Kurz osazování kruhů v Ostrově (09.06.2022)
Semináře pro správce skal - osazování jištění (13.05.2022)
Přetržené lano na Kobyle – co víme (03.03.2022)
Mějme rádi ostré! (24.04.2021)
Praskly erární stopery (09.04.2021)
Předpověď počasí od Evropské agentury (20.10.2020)
OBI kotvy na Kokořínsku (26.08.2020)
Aplikace Zlagboard: co nového? (22.04.2020)
Fyzio gym Cooper: Sám doma na desce (04.04.2020)
Rozbor nehody ukrajinských horolezců v Tatrách (20.12.2019)
Podmíněný trest za projetí konce lana (30.10.2019)
Velká plotna se nebude dojišťovat (14.12.2018)
Magnus Midtbo: základní technika nohou (01.01.2018)
Bezpečnostní konference (24.11.2017)
Školení správců skal a prvovýstupců (10.10.2017)
Výživa při vysokohorské turistice (22.09.2017)
Garantovaná horoškola ČHS je nově v Brně (05.01.2017)
Pozvánka na školení správců skal (31.08.2016)
Štand – noční můra metodika... (08.11.2015)
Pozor na staré popruhové smyčky (14.09.2015)
Školení správců skal (17.06.2015)
Laviny (02.02.2015)
Samoblokovací pololoďák (15.11.2014)
SLF studie o lavinových ABS (06.11.2014)
Předpovědi počasí (02.09.2014)
Úraz při spouštění ve Frankenjuře (15.07.2014)
Jak odjistit Velkou plotnu (10.03.2014)
Smrtelné úrazy českých občanů (06.02.2014)
Nejhorší jistič na světě (07.12.2013)
Adidas metodický den Českého horolezeckého svazu (04.10.2013)
Co když ztratím kyblík? (17.06.2013)
Pískovcové horolezectví: jak smyčkovat. (12.05.2013)
Běžte se všichni zahrabat! (20.02.2013)
Testování jistidel (04.01.2013)
Fórum alpinismu Smíchov (27.11.2012)
Zasněžený 23. Pelikánův seminář (07.11.2012)
Když volám o pomoc (04.10.2012)
Nebezpečné Západní Tatry? (29.09.2012)
Metodický den HO horyinfo (14.07.2012)
Metodický víkend ČHS (02.04.2012)
Idioti v lavinovom terene v Gruzínsku (30.11.2011)
Lavinová nehoda při lezení mixů (24.11.2011)
Malá příhoda z Bořně (14.07.2011)
Riziká lezenia ľadov (23.02.2011)
Nebezpečný daisychain (22.09.2010)
Zasypání lavinou (28.12.2009)
MarmotRockJoy Rescue Workshop II (08.09.2009)
Horolezecká abeceda (25.08.2009)
Marmot RockJoy Rescue Workshop (14.05.2009)
Stanoviště pro jištění a slaňování (19.03.2009)
Úvazky a karabiny (09.01.2009)
Horolezecký terén (19.10.2008)
Info@hudy 9 (22.06.2008)
Tragédie na Spitzbergu... (14.04.2008)
LANA A UZLY (14.04.2008)
Přetržené lano (02.04.2008)
Sníh a vítr na Grossvenedigeru (16.12.2007)
Kurzy zdarma (24.10.2007)
Kurz pískovcového lezení (04.09.2007)
ATC Guide (04.07.2007)
Metodická příručka (12.06.2007)
Raveltik Reflex (22.05.2007)
HOLEŠOVICKÁ ANDULA (04.04.2007)
Školení Škrovádské (31.03.2007)
Dopadový test (07.03.2007)
Nová generace pípáků (05.12.2006)



Komentář ze dne: 27.06.2011 09:54:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Kuba Turek (jakub.turek@horydoly.cz)
Titulek:
Petře, ta první story se mi nějak nezdá. Proč by tam strkal nějaké jistítko, když může udělat daleko jednodušší a bezpečnější uzel? Ten druhý jsem schopen zkousnost, ale je s přilbou a celotělovým úvazkem velmi nepravděpodobný. Možná dokonce nepravděpodobnější, než že uděláš chybu s Grigri nebo se ti podělá Grigri 2.
0 0

Komentář ze dne: 27.06.2011 10:10:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re:
V tomhle článku ani tak nejde o ty story. Daly by se vymyslet i další a jiné. Jde to o ta jistidla.Ta druhá story se mi skoro stala na Vrabinci, akorát se Honzovi podařilo uhnout tak, že ho ten šutr jen líznul po boku. Kdyby ho to vzalo do ruky nebo hlavy, mohlo to dopadnout hůř, hlavně pro mne, protože měl kýbl nebo osmu. Kdyby to pustil, proletěl bych se až na zem a ještě dál. Vrabinec má dost vysokou údolní stěnu.Viz Tajemný Vrabinec
0 0

Komentář ze dne: 27.06.2011 11:18:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Kuba Turek (jakub.turek@horydoly.cz)
Titulek: Vrabinec
Taky píšu, že ten druhý případ bych zkousnul. Ohledně Údolky na Vrabinci - já myslel, že takový magor, kdo do té zarostlé lámačky plné suti vlezl, byl jen autor cesty, autor průvodčíku a já. Vidím, že jsme čtyři :-)
0 0

Komentář ze dne: 27.06.2011 11:43:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Vrabinec
Já jsem nelezl údolku, ale hranu, jak je ve článku napsáno. Někam do údolky bych býval mohl spadnout, kdybych neměl štěstí a Honza se těm šutrům nevyhnul.

Ještě k tomu Grigri. Pokud někdo udělá chybu při používání čehokoliv, je to chyba jeho a ne té věci. Vjede-li řidič na dálnici v protisměru, je to chyba řidiče a ne automobilky, co to auto vyrobila.
0 0

Komentář ze dne: 27.06.2011 21:39:24     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Franta (@)
Titulek: padovy faktor
Zajimave a poucne.
Jen par poznamek k videu:
Pytel na klokockach 80kg vetsinou nema.
Pro jistotu (z videa neni patrny vypocet) - padovy faktor je pomer delky padu a cinne delky lana, ktera pad zachytila. Tj. 10 m pad / 15m lana = 0,67.
Co se tyka zachyceni padu poloautomaty, tak bych nezduraznoval, ze funguji samy, ale naopak zduraznil ze ne vzdy museji fungovat samy.
0 0

Komentář ze dne: 27.06.2011 22:12:00     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: padovy faktor
Kolik má pytel na Klokočkách opravdu přesně nevím, váhu jsme s sebou neměli. Těch 80 Kg je odhad podle toho, jak vysoko a daleko při chytání létala 50Kg vážící děvčata. Protože v některých případech pytel doletěl až na zem, odhaduju ten faktor na 0,8, ale může to být i jinak. Chytalo se ze země.

Pokud se poloautomatů týká, myslím, že článek říká, že poloautomaty MOHOU fugovat samy, ale že výrobci pro jistotu vyžadují jejich pojištění držením lana. Zeptám se: Je znám nějaký případ, kdy by nepoškozené Grigri selhalo, nezachytilo pád a nebylo to chybou obsluhy?

1 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 09:47:36     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Š (@)
Titulek: Re: Re: padovy faktor
Zajímavá a poučná akce. Já bych si Grigri dávno pořídil protože vím,že osma - s kterou leta jistím, byla vyvinuta na slanění a ne na jištění ale tak nějak se mi nechce tahat do skal ještě Grigri,nedá se na něm jaksi slanit na dvojitém laně... To je asi problém více lidí..
0 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 11:04:46     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: padovy faktor
Určitě. Pak je otázka, zda nejít do TRE Sirius, na tom se dá lézt i slaňovat, ale komfort toho slanění není až tak úplně úžasný.

Grigri je myšleno hlavně na sportovní cesty, kde se hodně padá, pokusuje, sedí a podobně.

Vyzkoušel jsem taky jumarování - jeden jumar a Grigri na sedáku a jde to překvapivě dobře, líp než se dvěma jumary a pokud pak potřebuju zase sjet, ušetřím si přesedání do slaňovadla. Škoda, že tohle použití Petzl nepodporuje
0 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 11:33:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lenka K. (Lenka_Kolarova@hotmail.com)
Titulek: GriGri a pisek
Ahoj Petre,

vitam Te ve fanklubu GriGri! ;)

Jen s tim piskem a GriGri bych byla opatrnejsi ... GriGri je vynikajici na sportovni cesty s dobrym fixnim jistenim, ale vzhledem k tomu, ze pady s nim se zachycuji hodne natvrdo, to asi neni optimalni jistidlo na pisek, takovy zalozeny uzel asi bezne neunese 2200kg, ze.

I my zavili uzivatele GriGri pri nasich ridkych vyletech na pisek proto radeji pouzivame kyblik, s tim dojde pri zachyceni padu vzdy alespon k malemu prokluzu a tudiz nizsi razove sile ...

To, ze se s GriGri neda (dobre) slanovat, nevidim jako problem, stejne je lezec ze zeme jisten jednim jistitkem=GriGri a ke slaneni potrebuje mit u slanaku s sebou druhe=kyblik, osma ci co.

A na vicedelky se GriGri vubec nehodi, rychle s nim povolovat, kdyz Ti lano visi nekam dolu, je takrka nemozne.

Hore zdar,

Lenka K.
0 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 14:36:10     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukas B. (@)
Titulek: Re: GriGri a pisek
nakonec po ozkoušení skoro všeho jsem skončil u HMS karabiny jako naprostého univerzálu (jištění prvolezce kdekoli jinde než voka po metru, jištění druholezce do traverzů), doplněného reverzem či jiným samofixujícím dobírákem a kyblíkem v jednom (svačení, focení, dobírání dvou najednou, snaňování s možností regulace rychlosti přidáváním karabin). jo a taky jištění přes rameno pro dobírání v lehkém.
0 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 11:43:39     Reagovat
Autor: neregistrovaný - TomasK (@)
Titulek: Statické a dynamické jištění
Co mě trochu mrzí, že článek neobsahuje další rozvinutí, že myšlenky moc nepokračují dále.
Protože první co se musí při hodnocení těchto jistících pomůcek využívajících poloautomatické blokování posunu lana brát v potaz, je fakt, že se jedná o statické jištění. A z toho všechny další plynoucí problémy (jistě si řada lidí vzpomene na graf už v Procházkovi), především vlivu na silnější zatížení postupového jištění.
A jsme zpět u pískovců - uzlové smyčky ve spárách, provázané pofiderní hodinky... jít na tohle s Grigri nebo Siriusem (etc.) vůbec nepovažuji za moudré, ani náhodou.
Článek podle mě až moc akcentuje a straší kvůli selhání jističe, aniž by na druhou stranu kriticky rozebral jiná nebezpečí, která doporvázejí nabídnuté řešení jistit poloautomaty.
Rozhodně bych se tu chtěl zastat dynamického jištění (půloďák HMS, kyblíky), správné volby umístění jistícího stanoviště a zodpovědně prováděné práce jističe. Dobré lidské schopnosti žádný polo-automat nenahradí.
Jakmile se na věc přestane hledět "zúženým průzorem", a začne se to rozebírat komplexně, zvažovat všechna "pro a proti", nakonec se dojde vždy k jedinému - je potřeba dobrý člověk. Ostatně jako všude jinde...
1 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 13:06:56     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Statické a dynamické jištění
Máš Tome pravdu, že tenhle článek je jen jeden kamínek z mozaiky a spíš reakce na výkřiky, že je Grigri životu nebezpečná pomůcka. Pochopitelně mají poloautomaty obecně svoje klady a zápory jako všechno a tenhle článek poukazuje jedním testem na jednu okolnost, nic víc a nic míň.
Dynamické jištění s Grigri a Siriem je možné opravdu jen částečně, a to vyskočením jističe. Pochopitelně se to nehodí tam, kde je slabé mezijištění, typu uzlů na písku, nebo šroubů v tenkém ledu.
0 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 18:14:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Statické a dynamické jištění
Nic proti dobrému člověku, nic proti dynamickému jištění, HMS, kyblíkům, ale pokud na to nehledíš průzorem, jak říkáš, musíš také vzít v úvahu, co když dobrý člověk nebude, nebo nebude schopen. Pak je to pojato opravdu komplexně.
0 0

Komentář ze dne: 28.06.2011 13:42:55     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (michalsylla@seznam.cz)
Titulek: Poučení
Pro mě z toho plyne jednoznačné poučení: Nejlepší je používat kýbl v kombinaci se starým lanem...Není lepší lízt než házet pytlem? :-)
0 0

Komentář ze dne: 30.06.2011 12:38:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - jx zero (@)
Titulek: Re: Poučení
Asi tak. Nejlepsi je nepadat.

Docela by me zajimala statistika nebo pravdepodobnost, ze se zabiju nebo vazne zranim, protoze:

a) nemam helmu
b) nemam prsak
c) jistic nema grigri
d) jistic nedava pozor
e) jistice trefi sutr letici dolu
f) jiny lidsky faktor
g) ...

Ani nevim, jak bych predchozi seradil podle toho, co je obecne nejcastejsi. Z mych trech zajimavejsich padu by dvakrat nejspis zlepsil situaci prsak a trochu by pomohla prilba, treti pad byl vylozene moje blbost. Ani jednou jsem nemel problem s jisticem nebo jeho jistici pomuckou. Ale je to dost maly staticky vzorek. Co na tohle tema vypracovat nejakou anketu?
0 0

Komentář ze dne: 30.06.2011 16:03:16     Reagovat
Autor: neregistrovaný - TomasK (@)
Titulek: Re: Re: Poučení
Obecněji zde http://www.horosvaz.cz/res/data/052/006060.pdf
To co se ptáš, jsou konkréntnější přičiny. Není to vždy tak jednoznačné. Nehoda je v drtivé většině případů souhra vícero přičin, řetězených za sebou.
Ale mám-li to aspoň od boku po paměti zhodnotit, tak pokud vezmu čistě lidský faktor se zaměřením na jištěné pády, tak se tam poměrně často objevuje a) chybějící přilba, b) jistič předčasně zruší jištění (špatná komunikace).
Velmi zjednodušeně...
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
06.04.2024
Kamarád ze skal promítání v Turnově ve 20 hodin

Oznámení o akcích posílejte redakci