Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Zdravotní aspekty sportovního lezení I


První pomoc a návštěva lékaře

Lezení je pohyb, který nás spojuje. Sportovní lezení je hnacím motorem vlastního lezení a základním kamenem horolezectví jako takového. Sportovnímu lezení se tak na určité úrovni věnuje každý z nás. Obtížnost nejtěžších přelezených cest dosáhla hranice jedenáctého stupně obtížnosti. Tyto cesty kladou na lezcovo tělo mimořádné požadavky a tělo samotné je vystaveno extrémní fyzické zátěži.


Každý z nás má ale svoji hranici obtížnosti někde jinde, a proto by bylo chybou domnívat se, že své tělo nemůžeme poškodit při přelezu lehčí cesty nebo při obyčejné návštěvě lezecké stěny. Hned ale musím dodat, že kladný přínos lezení pro naše tělo je opravdu významný. A podobně jako u jiných sportů i při něm má tělo neoddiskutovatelné právo vypovědět své služby, pokud zátěž překročí jistou kritickou mez. To by měl mít vždy každý lezec na paměti.

Popularita lezení v poslední době prudce stoupá. Na druhé straně informovanost, teď pomíjím metodickou stránku lezení, která je pečlivě zpracována a aktivně publikována, o zdravotních – lékařských aspektech vlastního lezení je pomíjena a není ji věnována taková pozornost, jaká by při současné oblibě lezení a počtu lezců měla být. To s sebou samozřejmě nese mnohé stesky lezců, kteří by si o problematice rádi něco přečetli, ale nemají pořádně odkud a nebo je v horším případě nedostatek vědomostí vede k neuváženým rozhodnutím v péči o svou poškozenou tělesnou schránku.
Lezení na Čtyřech Palicích.
Lezení na Čtyřech Palicích., foto: Jan Polák
Lezení klade vysoké nároky zejména na horní končetiny.


Problematiku zdravotních aspektů sportovního lezení vám chci představit komplexně, abyste nejenom věděli, jaká poranění při lezení mohou vzniknout, ale abyste i pochopili, jak to naše tělo při lezení funguje a jak se o něj máme starat tak, abyste žádné zdravotní komplikace nemuseli řešit a o vaše milované lezení nepřišli.

Postupně se seznámíme se stavbou – anatomií a fungováním našeho těla a jeho částí, které k lezení potřebujeme, prevencí a příčinami vzniku zdravotních problémů v souvislosti s lezením, rozebereme jednotlivá poranění a syndromy z přetížení, jejich léčbu a samozřejmě nezapomeneme na kapitoly jako je taping, výživa, specifika lezení v dětském věku nebo strečink.

První pomoc a návštěva lékaře

Toto téma považuji za naprosto zásadní, a proto byste mu měli věnovat dostatečnou pozornost.

Lezec a jeho tělo

Každý z nás si musí uvědomit, že zdraví má jen jedno a to má absolutní přednost. Pokud se mnou není něco zdravotně v pořádku, měl bych se problému věnovat a ostatní záležitosti nechat stranou. Tedy i lezení.

Lezec versus lékař

Aktuální povědomí a úroveň informovanosti lezců ve věci zdravotních problémů v souvislosti s lezením je vede k některým neuváženým krokům. Jedním z nich je „samoléčba“. Ta je přímým důsledkem předávání zavádějících informací nebo pochybných rad mezi lezci a jejich všeobecnou neochotou navštívit lékaře. Většina argumentuje tím, že u nás nejsou lékaři, kteří by jejich problémům rozuměli a uměli je vyléčit. Toto myšlení je naprosto scestné a nemůže přinést úspěch. Lezec by měl lékaři a jeho schopnostem důvěřovat.

Z katalogu Mammut, repro Horyinfo
Z katalogu Mammut, repro Horyinfo


Každý lezec toho může pro své zdraví v případě nějakého poranění nebo zdravotní komplikace v souvislosti s lezením udělat mnoho. A svým správným a pohotovým přístupem může přispět k úspěšné léčbě maximální možnou mírou.

První pomoc

Postup první pomoci při projevu zdravotních komplikací v souvislosti se sportovním lezením jsem maximálně zjednodušil, aby byl pro vás snadno pochopitelný.
Pokud se bavíme o zdravotních problémech v souvislosti se sportovním lezením, máme většinou na mysli poranění a poškození – syndromy z přetížení měkkých tkání (svaly a pojivo) převážně horních končetin. Zdravotní problémy však mohou vznikat i jinde: např. na páteři nebo dolních končetinách. Poranění spojená se vznikem zlomenin mohou vzniknout při jakékoliv horolezecké činnosti, a proto se o nich v následujících dílech zmíním jenom okrajově. Znalosti jejich laického ošetření získáte na většině kurzů první pomoci.
Poranění horních končetin ve spojitosti se sportovním lezením jsou ve většině případů zavřená. Někdy může dojít k poškození kožního krytu. Otevřená poranění jsou ale daleko vzácnější.
Velkou kapitolou jsou syndromy z přetížení při sportovním lezení, které tvoří rozsáhlou, ne-li největší část zdravotních komplikací následkem lezení. Vyvíjejí se pozvolna a použití spojení „první pomoc“ u nich není příliš ideální. Nicméně níže uvedený postup lze s úspěchem využít i u nich před vlastní návštěvou lékaře.

Postup:

1) Pokud na sobě (především horní končetiny – předloktí a ruce s prsty) při lezení nebo po něm budete pozorovat jeden nebo více z níže uvedených obecných příznaků, měli by jste problému věnovat dostatečnou pozornost.

Obecné příznaky poranění a syndromů z přetížení horních končetin v souvislosti se sportovním lezením:

  • bolest
  • citlivost na pohmat
  • pocit tlaku
  • otok
  • hematom (krevní výron – modřina)
  • změna barvy
  • ztráta funkce (omezení pohybu)
  • praskot
  • změna tvaru (anatomická odchylka)
  • kožní oděrky
2) Jestli jste objevili nějaké z výše uvedených příznaků nebo se domníváte, příp. jste si dokonce jisti, že došlo ke vzniku poranění, neztrácejte čas a okamžitě před návštěvou lékaře proveďte tato základní léčebná opatření:

Tato opatření zvládne provést každý laik. Jejich uskutečnění může zásadně přispět k urychlení léčebného procesu a tím i k brzkému návratu k lezení.

a) Ošetření kožních oděrek, příp. hlubšího poranění:

Dezinfekce rány (Betadine, Ajatin, Septonex, Jodisol atd.) a její sterilní krytí. Podcenění ošetření může znamenat zavlečení infekce do rány a její následné šíření. Léčba pak může být daleko komplikovanější a delší.

b) Klid, odpočinek:

Okamžitě vynecháme lezení jako aktivní pohyb, dokud nebude jisté, že problémy pominuly. Délka přestávky v lezení se odvíjí od typu zdravotního problému a její vlastní délku určuje – doporučuje lékař.
Mnozí lezci považují přestávku v lezení často za neúměrně dlouhou a poraněnou část těla zatěžují velmi brzo.
Pozor na to, že velikost bolesti nemusí odpovídat rozsahu poškození a naopak bolest jako alarmující příznak může zpočátku chybět a dostavit se až později!

Odpočinek po lezenici v Höllentalu.
Odpočinek po lezenici v Höllentalu., foto: Zdenek Zeman
Dostatečný dpočinek je při lezení rovněž nezanedbatelný.


c) Chlazení – ledování:

Léčba, která nic nestojí a přitom je tak účinná! Mnozí na ni zapomínají právě pro její jednoduchost nebo ji nepřikládají takový význam.
Tiší bolest, snižuje krevní průtok zúžením krevních cév a tím zastavuje i případné menší krvácení a rovněž zmenšuje otok.
Po přerušení chlazení nebo ledování nastává efekt, který se odborně nazývá reaktivní hyperémie, kdy dochází naopak k rozšíření cév a krev se dostává i do oblastí, kam byl její přístup obtížnější. Prakticky to má za následek to, že do postižené – poraněné části těla se dostane větší množství krve s živinami a dostatkem kyslíku, který usnadňuje a urychluje hojení poškozené oblasti. Na druhou stranu může opět dojít ke vzniku otoku, a proto je důležité přikročit k včasné kompresi postižené oblasti ihned po ukončení chlazení.
K chlazení poraněné oblasti použijeme kousky ledu v pytlíku. Ty nepokládáme přímo na kůži, abychom náhodou nezpůsobili omrzliny, ale podložíme je třeba tričkem. Ideálně použijeme „ledovou vodu“ (teplota kolem 4°C), kterou si vyrobíme tak, že do studené vody dáme kousky ledu. Její chladící efekt je pro svoji hloubku účinku nejvýraznější. Pokud nemáme přístup k ledu, dobře poslouží studená voda. Délka chlazení – ledování by měla být kolem 20 minut, ale samozřejmě záleží na individuální citlivosti k chladu.
Výrazný léčebný účinek má ledování u chronických problémů.

Dobrou možnost chlazení dává i horský potok
Dobrou možnost chlazení dává i horský potok, foto: Petr Jandík


d) Stáhnutí – komprese:

Stáhnutí poraněné části těla zmenšuje otok a napomáhá tak k rychlejšímu hojení. Ke kompresi postižené oblasti přistoupíme okamžitě po ukončení ledování. Stáhnutí by mělo být dostatečné, ale ne zase přehnané, aby nedošlo k zastavení přítoku krve do postižené oblasti. To by vedlo k pomalejšímu hojení. Doba stáhnutí poraněné oblasti závisí na mnoha okolnostech. Pro nás je prvotní zabránění vzniku, příp. dalšímu rozvoji otoku a pokud ten nepominul, tak obinadlo nesundáváme.
Připomínám, že nám jde o kompresi poškozených měkkých tkání.

e) Elevace – polohování:

Zvednutí poraněné končetiny nad úroveň srdce nebo alespoň její zvýšená poloha napomáhá rychlejšímu odtoku tekutin z místa otoku směrem k srdci, otok se tak zmenšuje a tím se hojení urychluje.

f) Tlumení bolesti:

V rámci první pomoci můžete s úspěchem použít Acylpyrin, Ibalgin nebo Paralen. Tyto léky tlumí bolest, některé z nich mají ještě k tomu protizánětlivý účinek. Dávkování a informace k užívání léků viz příbalový leták.

3) Návštěva lékaře

Naprosto zásadní bod při jakýchkoliv zdravotních problémech způsobených lezením! Zjištění příčiny zdravotních problémů – diagnózy může být mnohdy svízelné a časově náročné i pro špičkového lékaře. S tím úzce souvisí začátek ideální a výsledky přinášející léčby.
Pokud se k lékaři dostavíme pozdě, musíme automaticky počítat s tím, že i léčba tak může být delší a komplikovanější!
Při zdravotním problému v souvislosti s pohybovým aparátem vám pomohou na ambulanci úrazové chirurgie (traumatologie) nebo na ortopedii. Určitě vás neodmítnou ani na ambulanci plastické chirurgie, pod kterou chirurgie ruky rovněž spadá. Pokud by jste si nevěděli rady, jistě vám pomůžou i na obyčejné chirurgické ambulanci a nebo vás k tomu správnému odborníkovi nasměruje váš praktický lékař.
Aktivní spolupráce pacienta s lékařem je jen ku prospěchu věci. Lékařem navrženou léčbu by měl lezec dodržet.
Lezení na Vlčtejně
Lezení na Vlčtejně, foto: Jan Polák
Při odpovídající komplexní péčí o pohybový aparát se můžeme těšit z aktivního lezení dlouhá léta.


V otázce léčby poranění a poškození měkkých tkání pohybového aparátu v souvislosti se sportovním lezením neexistuje nic, co by léčbu nějak zázračně urychlilo. Musíte tak být trpěliví, protože jak je známo, trpělivost přináší ovoce a i v tomto případě vám trpělivost může přinést opět zdravé prsty a úspěšný návrat k vašemu oblíbenému lezení.
Žádosti o léčbu skrze e-maily se tak jeví jako naprosto nevhodné a Lékařská komise ČHS a Společnost horské medicíny se k nim staví negativně.

Resumé

Pokud vás první díl zdravotních aspektů sportovního lezení „načal“ a dychtíte po dalších informacích, doporučuji se poohlédnout po níže uvedené literatuře.

Originální článek byl publikován v lezeckém časopise Montana č.2/2007, www.montana.cz
.

Poděkování: MUDr. Janě Kubalové, MUDr. Ivanu Rotmanovi, ČHS a Tilaku.

Text: Tomáš Obtulovič ml.
tomas.obtulovic@seznam.cz
www.horomedicina.cz

Literatura:

1. Hochholzer, T., Schöffl, V.: So weit die Hände greifen.
2. Schöffl, V., Hochholzer, T.: Sportklettern – Aktuelle sportmedizinische Aspekte.
3. Rotman, I., Machold, P.: Prevence úrazů a poškození pohybového ústrojí v horolezectví.
4. Güllich, W., Rotman, I., Růžička, J.: Hurá do skal – jak lézt, trénovat a zůstat zdravý.
5. Rotman, I.: Poškození prstů rukou v horolezectví.
6. Rotman, I.: Úrazy a poškození pohybového ústrojí při sportovním lezení a jejich léčení.
5. Rotman, I., Machold, P., Voborníková, J.: Základy zdravovědy pro instruktory horolezectví.





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Tomáš Obtulovič | Vydáno dne 15. 05. 2007 | Počet komentářů: 12 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Tomáš Obtulovič

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 15.05.2007 08:01:53     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Vladimír Vršovský (jménotečkapříjmení@seznam.cz)
Titulek:
"Sportovní lezení je hnacím motorem vlastního lezení a základním kamenem horolezectví jako takového" - o této větě, navíc zde podané v "axiomatické" formě lze vést debaty. Např. já zrovna sportvní lezení za základní kámen horolezectví nepovažuji. On i termín "sportovní" lezení je zavádějící. Zahrnuje např. i předloňský prvovýstup amíků v alpském stylu na Nanga Parbat, oceněný zlatým krumpáčem?
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 09:06:41     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: Re: axiom
Ta věta mě zarazila už při čtení článku na svazových stránkách :-) Tam se ovšem pod články nediskutuje. Chvíli jsem se zabýval úvahou, že se budu s autorem přít po mejlu, no ale uznejte, po mejlu to není vono ;-)
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 13:00:01     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš Obtulovič (tomas.obtulovic@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: axiom
Ahoj Tome!
Čekal jsem, že se někdo ozve a úvodní věta se mu nebude zdát...
Sportovní lezení vs lezení.
Definici sportovního lezení si může vyložit každý všelijak. Někdo sportovním lezením myslí pouze dobře odjištěné skály nebo umělou stěnu, kde jde v prvé řadě o obtížnost a styl přelezu.
Já jsem pod tento pojem zahrnul i lezení jako takové, kde se nehraje o styl přelezu. Tedy někdo to dá AF, někdo TR. Pro někoho je obtížná už pětka, pro jiného začínají být cesty zajímavé od devátého stupně obtížnosti.
Sportovní lezení jako název sportu je mnohem výstižnější jak samostatné slovo lezení.
Samozřejmě každý z nás používá pouze slovo "lezení".
Sportovnímu lezení se tak věnuje v lezeckých začátcích každý.
Pak má na výběr, zda se lezení bude věnovat i v horách (i obsah slova horolezectví může být diskutabilní - dříve byl nepopíratelně horolezeckým výstupem i normálka na Blanc a dnes to mnozí označují za VHT a osoby vystupující touto cestou nikoliv za horolezce...) nebo jen na skalkách.
A tak bude dále provozovat lezení jako sport. Sport, kde výkonem může být trojkový 30-metrový komín nebo desítková pouhých několik metrů vysoká plotna.
Nechci tady slovíčkařit. Každý nechť si úvod článku vyloží po svém.
Každému ale musí být jasné, že pokud lezení, resp. horolezectví někdo provozuje na vrcholové úrovni, jednoznačný prim bude hrát styl a obtížnost výstupu. Proto ti Amíci dostali Zlatý cepín...
Ps: Zadejte do Google Video Steve House nebo Patagonia a najdete dvě videa, kde můžete skouknout, co s sebou chlapi tahali. Jak oblečení tak matroš.
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 14:34:49     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re: axiom
VHT je nejpůvodnější formou alpinismu. Chceš-li mi do očí tvrdit, že alpinismus není sport, budu s tebou souhlasit podud, dokud to budu moct používat jako zásadní argument k zrušení prostředků pro KA :-))

Ostatně, já si ten rozdíl mezi turistikou a horolezectvím už vyjasnil! Článek se mě tudíž netýká ;-)
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 13:51:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Vladimír Vršovský (@)
Titulek:
Zcela bez emocí a neosobně.
Reakce Tomáše Obtuloviče je plná zmatení a přesně odpovídá nejednoznačnému vymezení a definování různých forem provozování pohybových aktivit na skalách a na horách.

Jen namátkou:
Předpoklad, že všichni začínají na skalkách a pak se rozhodnou jestli hory ano nebo ne je mylný.
VHT je nebo není sport? Dostoupení Blanku normálkou je nebo není sportovní výkon?
Sporná věta (navíc pro obsah a téma článku zcela okrajová) je podána příliš kategoricky a samotné použití slov lezení a horolezectví v této jedné větě vede k pojmovému matení.
Pro mne (tedy je to mé subjektivní hodnocení, které nikomu nevnucuji) je sportovní lezení např. dobře charakterizováno legendární Güllichovo větou k popisu jedné oblasti: „Vhodné pro sportovní lezce, chůze od auta max. 5 minut“. Tím pochopitelně nesnižuji schopnosti aktérů „lézt nohama napřed a dělat shyby na posledním článku malíčku“.
Pokusy o vymezení jednotlivých forem horolezectví (lezení) byly více či méně úspěšně učiněny, je možné, že s bouřlivým vývojem je nutno tyto definice občas „apgrejdovat“.
zdra
hli
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 14:37:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: Re:
Podle mého (zcela subjektivního a jistě nepodloženého) názoru je spojení termínů "sportovní" a "lezení" zmatečné už od základu. Nelze z nějakého sportu vzít kus, a říct, že je "sportovnější" a zdůraznit to tak, že se představí přídavné jméno :-)
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 14:31:45     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: Konečně!
Konečně je HI diskuse hodná vrcholných hintelegtuálů! Hlínu (koncenkonců i sebe) podezírám, že ji provokují hlavně proto, že na Lezci se ty diskuse stávájí stále nudnějšími, Tomáše O. (při jeho inteligenci) nepodezírám že nám na to skočil, takže mi vyplývá, že si chcem pokecat :-)
Kdyby jsme nebyli každý z opačného koutu republiku, napíšu, že večer skočíme na pívo, ale to nepadá v úvahu (Tome, sorráč, Starobrno mi moc nejede).
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 17:13:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš Obtulovič (tomas.obtulovic@seznam.cz)
Titulek: Re: Konečně!
Ahojte OBA!
Že mně semelete se dalo čekat... :-)
Sakra, vždyť se jedná pouze a jenom o obecný úvod do seriálu, který se má týkat zcela něčeho jiného, než aby se zabýval tím, co je a není sportovní lezení a kde jsou hranice horolezectví a turistiky... Seriál bude doufám pokračovat a přinese konkrétnější informace...
Hotový už je další díl, který by se tady měl objevit cca za měsíc.
Ps.: A nějaké věcnější připomínky přímo k tématu by nebyly? :-) Co by vás zajímalo atd.
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 17:52:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: Pro oba Tomase
Ja nikoho nemelu, myslel jsem to bez emoci a bez osobniho napadani. Podstatne je {a to jsem taky zminil}, ze ona jedna jedina veta se tematu clanku nedotyka. Chtel jsem jenom upozornit, ze v te kategorizaci {fuj, to je hnusne slovo} je proste desnej zmatek.
Chtelo by to asi redefinovat ony skalni a horske aktivity {a nejspis s velkymi presahy}, coz je ukol pro soubornou uvahu na urovni disertacky, na ktery nemam 1.cas, 2.chut, 3. skoro nikoho to nezajima.
Toz mnoho stesti s tem pertinaxem.
zdra
hli
0 0

Komentář ze dne: 15.05.2007 18:18:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: Re: ještě pro oba :-)
Alejo, já vím. Mimochodem, to redefinování se nám sic nedaří (a budem za něj sežráni zaživa, a pro výstrahu budou naše ohlodané kosti zavěšeny nad strahovskou velkou tribunu přímo před okno centrály ČHS), ale museli jsme se s ním vypořádat v rámci sepisování rovněž zcela odlišné tématiky, tj. té slibované velké metodiky.

Přitom jsme nakonec vycházeli z Dieškových definic... No, trochu volně, připouštím ;-)

A mimochodem, Tome, nic si z nás, prosímtě, nedělej. Piš pěkně dál. My, kafralové, se stejně dycinky chytnem něčeho co budem moct rozcupovat, víš. A že reagujem na jedinou větu z článku, který je o něčem jiném, je zcela logické. Prostě jsi ten zbytek napsal natolik přesvědčivě, že i já (který se felčarům vyhýbám už leta obloukem a snáším je výhradně v hospodě) jsem si říkal, zdali bych s tím tenisovým loktem a rozhašeným kolenem neměl za někým skáknout. Jenže, mezi náma, oba tyto problémky si hýčkám už několik let, a zpočátku jsem měl pocit, že s tím nějaký příslušník té tvé profese třeba něco udělá. Jenže ne. A kdykoliv jsem za nima přišel s něčím jiným, ve výsledku se můj zdravotní stav zhoršil (a navíc mi obvykle ještě felčar našel další chorobu, o který bych taky radši nevěděl). Nojo, a navíc se ta tvá varování týkají sportovních lezců, takže je to dobrý :-))))
0 0

Komentář ze dne: 16.05.2007 07:16:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - V.Vršovský (@)
Titulek: Re: Re: ještě pro oba :-)
Jo, jo, Tomáši, zdravej pacient - špatně vyšetřenej pacient. Jak tam jednou zajdeš, už tě ze svých spárů nechtěj pustit. Já jsem do toho vlaku nechtě vloni nastoupil a te´d ještě pořád stojím na posledním schůdku a nějak nemůžu udělat ten poslední seskok.
zdra
hli
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci