Stopy po vodě se tam nachází i na těch vrbičkách. Tak asi ve výši hlavy. Tolik sněhu nebylo, ani nepamatuješ. Další známkou, kam voda obvykle sahá, je způsob, kterým jsou vyzvednuté a chráněné ty chaty podél cesty :-)
Hm. Prudilové ve vrcholové knížce... No to víš. Nějak mi to nikdy nedá, abych Václava nepoškádlil. On je pan správce neobyčejně zodpovědný a pečlivý... jen některé ty nejtky mohl vynechat.
Jehla totiž je vynikající právě pro nácvik zakládání vlastního jištění s nováčky. Podobných terénů (kde lze trénovat zakládání, přitom to je snadné a tedy založené opravdu dobře drží, a zároveň je nováček nucen trénovat i morál - sebedůvěru, protože mimo svého jištění tam toho moc nemá) je dnes strašně málo a hlavně ubývají. A ten úbytek podobných terénů je hlavní problém... Z hlediska metodiky výcviku, přípravy na hory či na lezení v méně fixním jištěným opatřených krajích (ať už český píseček, nebo některé terény v Británii či ve státech).
Ono teda, mezi náma... Já právě tady vidím jednu z příčin přibývajících úrazů. Lidi nemají kde natrénovat podobné věci. Všude vznikají bezva odjištěné stěny. Taková tělocvična v lese. A pak se najednou lezci (schopní lézt opravdu těžké věci) dostanou třeba poprvé v životě do situace, kdy nemají fixní jištění k dispozici. A chybí mimo fyzickou převahu nad tou cestou, i převaha psychická.
