Smrtelné úrazy českých občanů

Autor: Tomáš Frank <speleocup (zavináč) seznam.cz>, Zdroj: Tomáš Frank, Vydáno dne: 14. 02. 2006

Vrtulník Rozbor horolezeckých úrazů BK ČHS

Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu připravila opět poněkud neveselé čtení o smrtelných nehodách v uplynulém roce. Tentokrát se jedná o Zprávu BK v trochu odlišném pojetí, neboť zároveň lze také hodnotit již pětiletou řadu monitoringu těchto případů prováděného sekcí úrazové zábrany BK.



Zpráva Bezpečnostní komise ČHS je ke stažení zde.

Údaje, obsažené ve zprávě (resp. zprávách za posledních pět let), jsou v mnohém velice zajímavé. Např. lze potvrdit zřetelný vzrůstající trend v případě lavinových nehod. Na druhé straně nelze říct, že by ze zprávy vyplýval nějaký významný meziroční nárůst počtu smrtelných úrazů.

Zajímavá jsou rovněž další fakta, týkající se např. úrazovosti českých občanů v jednotlivých zemích. Nejvíce případů smrtelných úrazů BK zaznamenává ve Slovenské republice, dlouhodobě je zde těchto případů dokonce víc, než ve všech alpských zemích dohromady.
Postavíme-li proti sobě fakta přinášená touto zprávou a fakta zveřejněná např. na tiskové konferenci Horské záchranné služby SR (TK hodnotící uplynulou sezónu, tj. rok 2005), docházíme k pozoruhodným zjištěním: např. Češi se na celkovém počtu případů řešených horskou službou v SR podílejí necelými 15% případů (za Slováky - 43% případů, a Poláky - 18% případů), a zároveň zde čeští občané tvoří druhou nejpočetnější skupinu návštěvníků, po Slovácích. Přitom se však právě Češi podílejí až 50% případů smrtelných úrazů ze všech případů řešených HZS.

Záchranka v Tatrách pomocí Gramingerovy sedačky
Záchranka v Tatrách pomocí Gramingerovy sedačky, foto: Petr Jandík


O příčinách tohoto jevu lze spekulovat. Jako pravděpodobné se jeví, že se Češi více pohybují v exponovaných a rizikových terénech, a tedy se mohou snáze dostat do extrémních situací. Tuto příčinu naznačují některá fakta: např., že k většímu počtu úrazů českých občanů zde dochází prakticky výhradně ve Vysokých a Západních Tatrách, tedy nejnáročnějších slovenských terénech, a zatímco obecně v návštěvnosti slovenských hor zaujímají Češi druhé místo, např. ve vysokohorském terénu Vysokých Tater tvoří, podle průzkumů města Vysoké Tatry, nejsilnější skupinu návštěvníků (cca 40%; zatímco 30% zde tvoří Slováci a necelých 20% Poláci), a zároveň podle odhadů stejného zdroje zde tvoří nejsilnější skupinu provozující zde horolezectví. Právě úrazovost v horolezectví má obecně poněkud odlišnou strukturu než v jiných sportech. Úrazovost v horolezectví je ve srovnání s nimi relativně nízká, avšak právě zde tvoří poměrně významné procento úrazy velmi vážné (horolezecká zranění bývají závažná, a často smrtelná. Mechanismus vedoucí k řadě těchto úrazů mívá za následek polytrauma - podobně jako v případě autohavárií nebo válečných poranění). Za poměrně vysokým procentem smrtelné úrazovosti ve Vysokých Tatrách nepochybně do značné míry jsou právě tyto příčiny. Na druhou stranu se tato charakteristika zcela nepochybně nemůže týkat mimořádně vysoké úrazovosti Čechů v Tatrách Západních. Počet smrtelných úrazů českých občanů je totiž právě v Západních Tatrách vyšší, než příslušníků jakékoli jiné národnosti, tedy dokonce výrazně vyšší, než počet těchto případů, které se staly Slovákům – tedy domácím. Do jisté míry je vysvětlení v tom, že „hřebenovka Roháčů“ ať už zimní či letní, je u nás neobyčejně populární túrou, a že ambicí značného počtu českých návštěvníků je „udělat ji v zátahu“ tj. jako přechod bez sestupování, s tábořením přímo v trase túry. Zároveň zde roli hraje i vážné nedocenění Západních Tater, jako nebezpečných hor. To je zřetelné zejména v zimním období, kdy je tato oblast mimořádně nebezpečná z hlediska počtu padajících lavin, oproti např. českým horám je zde pravidelných lavinových drah mnohonásobně víc (ale je jich víc i oproti většině ostatních slovenských pohoří).

Vrtulník
Vrtulník, foto: Tomáš Frank


Za řadou nehod právě v oblasti Vysokých a Západních Tater stojí podceňování těchto hor. Vysoké Tatry jsou, jakožto nejmenší velehory, považovány spíše za nevýznamné velehory, i když jsou známé svými náhlými zvraty počasí, klamná je i relativní blízkost civilizace a tedy pocitu snadné možnosti přivolání pomoci. Záchrana ve velehorách je však vždy velmi obtížná, a přidá-li se např. oproti většině Alp spíše velmi špatný signál mobilních operátorů, je na průšvih zaděláno.
Osobně se domnívám, že za řadou případů těchto nehod se rovněž skrývá, jako poněkud méně nápadná příčina, i struktura českých návštěvníků. Na jedné straně do Tater (Vysokých i Západních) často jezdí nejméně zkušení vysokohorští turisté a horolezci. Tedy ti, kteří se klamně domnívají, že tyto nižší hory jsou ideálním hřištěm pro jejich sportovní začátky a že zde nasbírají zkušenosti pro hory větší a vyšší. Pochopitelně, že nejméně zkušení návštěvníci se stávají do jisté míry rovněž skupinou rizikovou z hlediska možné úrazovosti. Nu, a na straně druhé, do Tater, zejména Vysokých, jezdí také pravidelně „staří“ matadoři, zkušení horolezci z větších oddílů, kteří si právě zde, pod dozorem oddílových instruktorů kdysi v minulosti „odsloužili“ svá léta učňovská, a táhne je sem nostalgie a láska k těmto „nejmenším velehorám“. Pochopitelně, tato skupina návštěvníků si vybírá poněkud obtížnější cíle než „průměrný“ tatranský návštěvník. A zcela pochopitelně, se i tato skupina stává, z hlediska možné úrazovosti, skupinou rizikovou.

Text: (c) Tomáš Frank, BK ČHS

BK žádá o informace, a o podrobnosti vztahující se k případům smrtelných nehod, popř. dalších závažných nehod v horském a horolezeckém terénu. Případné doplňující informace k případům již uvedeným ve Zprávě BK budou použity pro její aktualizaci, kterou BK připravuje na první pol. t.r.. Kontatovat BK je možné na adrese ČHS (info@horosvaz.cz) nebo přímo prostřednictvím E-mailové adresy vedoucího sekce úrazové zábrany Tomáše Franka: speleocup@seznam.cz. Za poskytnutí všech informací předem děkujeme a zároveň zaručujeme zachování anonymity.