Sentiero attrezzato Gerardo Sega

Autor: Petr Horálek <(at)>, Zdroj: Petr Horálek, Vydáno dne: 18. 04. 2013

Sentiero attrezzato Gerardo SegaLehčí ferrata v oblasti Arca

O Velikonocích jsem navštívil dosti odlehlou oblast, patřící do skupiny Monte Baldo. Rozhodli jsme se podívat na poměrně lehkou ferratu Gerardo Sega. Tuto cestu popisuje průvodce Dolomity jih (vydal Kompass-Alpy), pod číslem 51. Z celého popisu bych souhlasil jen s jedinou pasáží: "Tato zajištěná cesta se nachází v opuštěné, krajinově velkolepé oblasti, je obklopena žlutými stěnami a převisy údolí Valle dei Molini." Podle popisu se máte trmácet asi 4 hodiny k nástupu a to pořád do kopce.

Já mám jiný návrh: Pravděpodobně se bude každý v této oblasti pohybovat autem a pravděpodobně bude kempovat někde v oblasti Gardy. V tom případě to od Gardy vezměte směrem na Mori a Rovereto. Před Mori je v provozu nový tunel. Tím projedete a hned za tunelem na první křižovatce uhnete doprava směrem na Avio. Je to asi 15 km. Po průjezdu Aviem téměř na konci je značená odbočka vpravo na Monte Baldo. Zařaďte tedy nižší převodový stupeň a pohodlně se usaďte. Cesta bude stoupat a stoupat, jedna vracečka střídá druhou. Na první možné křižovatce zahněte vlevo. Na ukazateli je napsáno Madona della Neve. Asi po dalších 5 km přijedete na další křižovatku. Zde se dáte opět vlevo na Madonnu della Neve. Zabloudit byste neměli je to vždycky vlevo. Po příjezdu do Madonny zaparkujte na křižovatce, nebo u kostelíčka. Zde naleznete ukazatel, který vás navádí na ferratu. Od křižovatky je to 50 minut ostré chůze pořád dolů k odbočce na ferratu. U odbočky je krásný vodopád Preafessa, který stojí za podívání. Odtud se pochoduje po úpatí stěny ještě asi dalších 30 minut k vlastnímu nástupu, který nelze přehlédnout.

Sentiero attrezzato Gerardo Sega
Sentiero attrezzato Gerardo Sega, foto: Vladimír Holeček
Začátek ferraty s metodickou cedulí a deskou Gerardo Segy

Je to žebřík v koutě pod obrovskými žlutými převisy, které, alespoň u mne, nebudily přílišnou důvěru co se týče jejich pevnosti. Po zdolání žebříku na vás budou čekat dva dlouhé traverzy po lávkách, jdoucích přímo nad nástupem pod mohutnými žlutými stropy. Cesta končí asi po hodině a půl docela zajímavými lezeckými pasážemi.

Sentiero attrezzato Gerardo Sega
Sentiero attrezzato Gerardo Sega, foto: Vladimír Holeček
Přepínání karabin na prvním žebříku

Z vrcholu stěny to máte ještě asi hodinku po polní cestě ke kostelíku v Madona della Neve. Osobně bych spíše doporučoval tuto variantu, než pochodové cvičení podle průvodce. Pak se z "dlouhé a osamělé horské túry" stane vycházka, jež se dá pohodlně sfouknout za 4-5 hodin. Co se týče náročnosti, bych tuto cestu hodnotil spíše jako lehčí ferratu, tak obtížnosti B. Dá se podniknout i s maminou a dětmi, pro které bych však sebou vzal aspoň 5-7 m lana. Část lávek i když jsou dosti široké, je velmi exponovaná a nejištěná. Jeden u těch prcků nikdy neví co je napadne. Výškový rozdíl je asi 700 m. A to jak dolů tak i nahoru. Cestu bych doporučil hlavně pro její krajinové scenérie.

Sentiero attrezzato Gerardo Sega
Sentiero attrezzato Gerardo Sega, foto: Vladimír Holeček
Exponované lávky


Poprvé vyšlo 10. 5. 2006