Smíchovské dojmy

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Jan Polák, Vydáno dne: 25. 11. 2006

Tomaž Humar a jeho showStřípky z festivalu

Dovolujeme si tady předestřít pár subjektivních dojmů z festivalu na Smíchově. Jsou to naše dojmy, které si možná i pleteme s pojmy. Jsou subjektivní a určitě neúplné a zpřeházené. Tak je taky tak berte. Článek se bude postupně doplňovat, podle naší chuti. Občas se podívejte, co je nového.

(pj): Příznám se, přišel jsem pozdě. Doručili nám do firmy krásné nové stroje a tak jsem prošvihl madagaskarskojordánskou přednášku Ondry Beneše a Toma Sobotky, i vyprávění Pita Schuberta. Už jsem to sice všechno viděl a Schuberta četl slovo do slova asi sedmkrát, ale jak film s Jordánska, tak fotky z Madagaskaru jsou supr a dají se vídět i víckrát a Pit je prostě třída, i když se při přednáškách obvykle drží textu své knihy a obrázky používá taky ty samé. Třeba vám o tom ještě něco napíše Honza. Trapas jménem slavnostní zahájení jsem si po loňských zkušenostech odpustil a raději browsil po chodbách a fotil.

Marek Toušek z Laviny.cz a Oudtoorinfo.cz s Ivanou Fillovou
Marek Toušek z Laviny.cz a Oudtoorinfo.cz s Ivanou Fillovou, foto: Petr Jandík


Šičková slovenská skialpinistka Ivana Filová je nyní v Praze a prodělává několikeré oprace. Držíme palce, aby jí to dobře dopadlo a mohla brzy udělat alespoň prvosjezd Petřína.

Alena Čepelková-Ottová a Zuzana Hofmanová
Alena Čepelková-Ottová a Zuzana Hofmanová, foto: Petr Jandík


Na svou přednášku dorazila Zuzana Hoffmannová. Přivítala se se svou bývalou spolulezkyní Alenou. Zatímco v sále na pódu preludoval pán v kalhotách se sklápěcím mostem jakési tyrolské halekačky, Zuzana v předsálí meditovala, jestli nemá zahnat trému frťanem. Pak byla odeslána na pódium a nevedla si rozhodně špatně i přes poněkud nevhodné vstupy moderátora Miloše Zounaraq. Obrázky byly pěkné, jen ty hezčí zbytečně rychle odplývaly. Mne si Zuzana získala hodně svou skromností, se kterou na dotaz z publika označila výstup na Manaslu za vysokohorskou turistiku. Bravo :-).

Předsedkyně ČHS Alena Čepelková-Ottová s předsedou Nepálské horolezecké asociace Ang Tsheringem Sherpou
Předsedkyně ČHS Alena Čepelková-Ottová s předsedou Nepálské horolezecké asociace Ang Tsheringem Sherpou, foto: Petr Jandík


O přestávce probíhala konzultace na nejvyšší úrovni - předsedové horolezeckých svazů Česka a Nepálu diskutovali o maojistech v Nepálu. Prý už je to teď v pořádku.

Tomaž Humar a jeho show
Tomaž Humar a jeho show, foto: Petr Jandík


Poté dorazil se zpožděním Tomaž Humar a komentoval svůj působivý film, poskládaný z úryvků videa a statických fotek. Perfektní show, občas vyšperkovaná potížemi s překladem, diváky jistě zaujala. Humar je extrovertní sympaticky působící člověk, který dovede diváka lapit. Dokáže showmansky zúročit své výstupy, svůj rozvod i svou záchranu vrtulníkem.

Showman Tomaž Humar
Showman Tomaž Humar, foto: Petr Jandík


Ne všichni ale jeho vystoupení spolkli i s navijákem. Zrovna když lezl "alpským stylem" na Jannu, působila na protějším kopci Talung Alena Čepelková a Martin Otta, takže viděli, kde, kdy a jak se pohyboval.

Zdvořilý dotaz: Jak to bylo s tou Jannu?
Zdvořilý dotaz: Jak to bylo s tou Jannu?, foto: Petr Jandík


Dotazu přihlíží Martin Otta, šéf komise alpinismu ČHS a redaktor Montany Tomáš Obtulovič. Následovalo vysvětlování a gestikulace.

No to víš, to bylo tak, tam nahoře...
No to víš, to bylo tak, tam nahoře..., foto: Petr Jandík




No a když jsem si předem vykopal plošiny na bivak, prohlídl cestu a pak ji po odpočinku v basecampu vylezl celou, to je přece alpský styl, ne?
No a když jsem si předem vykopal plošiny na bivak, prohlídl cestu a pak ji po odpočinku v basecampu vylezl celou, to je přece alpský styl, ne?, foto: Petr Jandík


Jiný článek o vystoupení Pita Schuberta a Tomaže Humara je zde.

sobota


První přednáška, na kterou jsem se dostal, byla Radka Jaroše. Radkovy přednášky jsou bezprostřední a fajn pro lidi. Film, který Radek přinesl vypadal dobře, ukončený zajímavým trikem s pouštěním různých úseků pozpátku.

Radek Jaroš ve filmu
Radek Jaroš ve filmu, foto: Petr Jandík


Radek Jaroš je profík, umí mluvit do mikrofonu a nenechal se jako někteří jiní přebít Zounarem ani znepokojit jeho nehorolezeckými dotazy.

Radek Jaroš na jevišti
Radek Jaroš na jevišti, foto: Petr Jandík


Po Jarošovi následoval film z výstupu pilířem Thalay Sagar. Z tohohle výstupu je úžasná reklamní fotka Mammutu, která je na zdi lezeckého centra v Holešovicích a pokaždé ji tam obdivuji. Už proto jsem byl na film velmi zvědavý. Napřed nám ukázali, co umí Stefan Siegrist v severní stěně Eigeru:

Stefan Siegrist v severní stěně Eigeru
Stefan Siegrist v severní stěně Eigeru, foto: Petr Jandík


Pak následovaly úžasné pasáže z mixového a skalního lezení.

Z cety pilířem Thalay Sagar - odtud pochází fascinující reklamní fotka Mammutu co visí v Holešovicích.
Z cety pilířem Thalay Sagar - odtud pochází fascinující reklamní fotka Mammutu co visí v Holešovicích., foto: Petr Jandík


Krásné lezecké pasáže byly prokládány hezky udělanými celkovými záběry hory, zvýrazněnými pasážemi, kde se lezci mají právě nacházet. Bohužel tvůrci film hodně natahovali povídáním, takže trochu ztrácel spád a tak na mne nezapůsobil tak, jak jsem původně čekal.

Mezinárodní tým v čele se Stefanem Siegristem (vlevo), který vylezl a nafilmoval výstup na Thalay Sagar
Mezinárodní tým v čele se Stefanem Siegristem (vlevo), který vylezl a nafilmoval výstup na Thalay Sagar, foto: Petr Jandík


Přednáška Zolo Demjána operovala podstatně méně efektními a skromnými prostředky, ale výkony jendoho z nejlepších (česko) slovenských horolezců jsou takové, že se objedou i bez dokonalých kamer.

Zoltán Demján - Z Tatier po Himaláje
Zoltán Demján - Z Tatier po Himaláje, foto: Petr Jandík


Nejprve se zmínil, že na první túře v Tatrách v levém Ypsilonu hodil desetimetrového vorla, a že největším darem pro horolezce je dostat včas od hor lekci. Pak namátkově připomenul, jaké cesty se lezly v osmdesátých letech, třeba pokus o zimní prvovýstup v pilířích Frêney, který skončil neúspěchem, protože s jeho parterem Fero Piačkem vypadl 10 metrů pod koncem kuloáru metrový kus ledu, který ho shodil.

Nákres pokusu o zimní prvovýstup v pilířích Frêney s Fero Piačkem
Nákres pokusu o zimní prvovýstup v pilířích Frêney s Fero Piačkem, foto: Petr Jandík


Protože Fero Piaček je opravdu kus chlapa, byla to rána jako sviňa, vytrhal všechna postupová jištění a chytil ho až štand s hexem a skobou. Následovalo kříšení Fera po 25metrovém pádu, spouštění až do ledové jeskyně pod stěnou, a po stabilizaci parťáka čajem úprk pro pomoc. Dostat se zpod pilířů Frêney za 1,5 hodiny k první chatě s telefonem by možná mohlo být hodno záznamu do Guinessovy knihy rekordů. Fero Piaček byl zachráněn, a to je moc dobře.

Jeden z největších úspěchů československého horolezectví 80. let
Jeden z největších úspěchů československého horolezectví 80. let, foto: Petr Jandík


Jižní stěnu Lhotse Shar označil Reinhold Messner na začátku osmdesátých let za problém jednadvacátého století. A tak ji československá expedice vylezla i díky Zolovi v roce 1984. Zolo sice vystoupil s Jožo Psotkou na Everest, ale za svůj Everest považuje Dhaulágiri. První pokus o alpský výstup jižním pilířem byl s Joskou Rakoncajem a Petrem Božíkem. Kvůli zhoršení počasí musel slanit z výšky necelých 7000 metrů. Další pokus o několik let později s kazašskými partnery využil předchozích zkušeností a po 16 dnech se vrátili s vrcholem.

Z nejtěžší délky v hlavě Jižního plíře Dhaulagiri
Z nejtěžší délky v hlavě Jižního plíře Dhaulagiri, foto: Petr Jandík


Tento jeden z nejlepších Himálajských výstupů ocenila velmi vysoko i expediční komise UIAA, protože šlo o velmi těžké lezení, v šestisetmetrové závěrečné hlavě pilíře ve výšce okolo 8000 metrů neklesla obtížnost pod čtyřku a i dole bylo těžké lezení, od konce pilíře pak ještě 900 metrů přes plato na hlavní vrchol. Tento výstup byl bez jakýchkoliv předchozích příprav, prostě přišli, hodili batohy na záda a pěkně zdola nahoru vylezli osmitisícovku takhle těžkým terénem.

Zolo Demján při diskusi po promítání
Zolo Demján při diskusi po promítání, foto: Petr Jandík


Bohužel se tento výstup u nás v té době nijak neocenil, protože se ve stejnou dobu stalo v horách několik tragédií a tehdejší funkcionáři socialistického sportu měli horolezce za průšviháře a hazardéry a pro správné zhodnocení téhle bomby prostě nebyla atmosféra, jak připomněl Jirka Novák, tehdejší předseda trenérské rady. Ve srovnání s těmihle akcemi obstojí málokterý dnešní výstup.

Dalším sobotním vrcholem byla přednáška Krzystofa Wielického.

Krzystof Wielicki komentující
Krzystof Wielicki komentující, foto: Petr Jandík


Klidné a skromné vyprávění o zimním lezení v Himalájích, při teplotách pod čtyřicet pod nulou bylo velmi působivé.

Krzystof Wielicki odpočívající po výstupu
Krzystof Wielicki odpočívající po výstupu, foto: Petr Jandík




Nebe, nebo peklo?
Nebe, nebo peklo?, foto: Petr Jandík




Polské zimní úspěchy v Himálaji
Polské zimní úspěchy v Himálaji, foto: Petr Jandík




Jožka Lorenc se ptá
Jožka Lorenc se ptá, foto: Petr Jandík


Dlouholetý kronikář dění ve světových velehorách, Jožka Lorenc se zeptal, jak nízké teploty se zaregistrovaly v zimních Himálajích. Krzystofova odpověď byla docela legrační. V Jižním sedle na Everestu bylo - 45. Chtěli zjistit, jaké teploty jsou na vrcholu Everstu, proto tam nechali maximominimální teploměr a doufali, že následující výprava zaregistrované hodnoty přečte. Bohužel, Španělé nepochopili o co jde, teploměr byl pro ně španělskou vesnicí, a nešikovnou manipulací ho "zresetovali", takže se zaregistrovaná minima a maxima ztratila.

Ještě probíhaly další přednášky z freeridového lyžování a ferát, ale to mne moc nezajímalo a raději jsem vám šel napsat tohle povídání. Tak zase zejtra, jestli mne to bude ještě bavit :-)