Město bohů

Autor: Tomáš Sobotka <Sobotka.T(at)seznam.cz>, Zdroj: Tomáš Sobotka, Vydáno dne: 27. 02. 2007

Jirka Lautner v cestě Město bohůČeská cesta na Homoli cukru

Tomáš Sobotka a Jirka Lautner jsou autory nové cesty na pověstnou Homoli cukru v brazilském Rio de Janeiru. Přečtěte si, co o zážitcích v Riu Tomáš napsal.

Já chci pivo, dejte mě pivo! Pokřikuje v portugalštině, občas i v angličtině na palubě boeingu 777 holandské společnosti KLM jeden z cestujících. Na trase letu z Amsterdamu do Sao Paula se není čemu divit, protože třináctihodinový let je lepší přečkat s trochu ovlivněným vědomím a na palubě letadla se to dá zvládnout jedině alkoholem. Touha brazilského cestujícího po pivu byla ovšem tak silná, že když mu letuška nevyhověla, rozhodl se obstarat si pivo sám. Následovala snad hodinová hádka se všemi stevardy na palubě a ani argument že si ho koupí, že má na to právo, personál na palubě neoblomil. Až byl přivolán sám velký kapitán letu. Ten neodbytného cestujícího obdaroval pouty, kterými mu spoutali ruce za zády. To vyvolalo v nespokojeném cestujícím tak hlasitou odezvu, že ji pravděpodobně ztišilia až násilím podaná sedativa a náš let si vyžádal nouzové přistání ve Fortaleze. Tím pádem byl zpožděn o celé dvě hodiny a výtržník byl předán policii. Tím začalo neplánovaně ve Fortaleze naše první setkání s Brazílii a jejími obyvateli.

Rio de Janeiro - Homole cukru
Rio de Janeiro - Homole cukru, foto: Tomáš Sobotka


Byla to jen malá ukázka toho, na co se máme připravit v Riu de Janeiro. A proto když druhý den v Riu při přecházení čtyřproudé silnice to před námi otočilo náhodné auto přes ručku do protisměru a po ca 500 metrech krkolomné jízdy jak z filmu se mu podařilo jak zázrakem vyhnout všem karambolům, nezbylo nám než obdivovat řidičské schopnosti brazilčanú a vykročit tou správnou nohou vstříc všem těm bláznivým zážitkům, jež vás mohou potkat snad jen ve městě bohů, a už teď jim pomalu přestávám věřit.

Homole cukru, Rio de Janeiro
Homole cukru, Rio de Janeiro, foto: Tomáš Sobotka


Tento zájezd měl být hlavně o lezení, ale tohle místo vám ukáže, že nic nemůže být tak jak byste chtěli, a dny tady plynou tak rychle, že jste nakonec rádi alespoň za ty pocity, které vám z hlavy snad nikdy nezmizí. Předem říkám, že Rio není místem pro normální lezce, ale pro ty, jenž hledají hlavně nevšední zážitky. Kde jinde si můžete vylézt na překrásnou věž hned u moře, na jejímž vrcholu vás čeká překrásný výhled na celé Rio, pohledy krásných brazilek, občerstvení a chlazené pivo a mezi kondory, oceánem a otevřenou náručí Ježíše, který vás pozoruje z vrcholu Corcovado vám nezbyde nic než propadnout pocitu štěstí, že na světě existují místa jako tohle, jenž vaše fantazie nevymyslí.

Jiří Lautner - Rio de Janeiro
Jiří Lautner - Rio de Janeiro, foto: Tomáš Sobotka


Naše štěstí bylo dvojnásobné, neb se nám s Jirkou Lautnerem podařilo na tento vrchol vytvořit novou, první českou a hlavně nejtěžší cestu s názvem, který nemohl být jiný než "Město bohů" s obtížností 10-. Hrana italské cesty nás navnadila tak překrásnou žulou, že kvalita skály v naší cestě byla pro nás trochou zklamáním. Avšak silové kroky za krystaly kvalitu skály převážily a ani řezné rány, které vám způsobil i ten nejmenší dotek o krystal, nemohly zkalit radost zlezení v naší nové cestě. Po pár pokusech navštívit i jiné lezecké oblasti Ria či se pokusit vylézt na vrchol Corcovada jsme byli rádi i za to málo, co poskytuje okolí Cukrové homole a hledání nejtěžší cesty Ria za 10+ bylo už jen holým plýtváním energie blouděním v džungli.

Děvčata v Rio de Janeiro
Děvčata v Rio de Janeiro, foto: Tomáš Sobotka


Závěrem snad jen, že Rio je opravdu městem nebezpečným a všechny potenciální návštěvníky předem nabádám k opatrnosti. Ceny v Riu jsou hodně podobné těm, na které jsme zvyklí z Čech, a snad jen to jídlo je trochu fádní a člověk má pocit, jako by zde snad ani neznali koření. Za to ovocné koktejly jsou tím nejlepším, čím se můžete v horkých dnech osvěžit a úžasné mořské vlny na Ipanemě vás dokáží i zmrazit.

Jirka Lautner v cestě Město bohů
Jirka Lautner v cestě Město bohů, foto: Tomáš Sobotka


Obyvatelé Ria se dělili na dva tábory. Na ty extrémně hodné a srdečné, a pak na ty zlé, hodně svalnaté a tetované. Zvláštní skupinou jsou drsní policajti v otlučených kárách s bouchačkou vždy připravenou k použití, agresivní partičky zlodějíčků a překrásné prostitutky v Lapě a poblíž Copacabany. Všichni tito dávají městu Rio nezaměnitelnou tvář a rozvlněné davy v rytmu samby bylo to poslední, co jsme v Riu zažili. Dlouhá cesta do Čech, do Evropy bylo to, co jsme potřebovali na vystřízlivění z jihoamerického opojení.




Homole cukru v Riu Tomáši Sobotkovi učarovala již dříve, když se přes Rio dostával do Patagonie. Po třech dnech se mu ve větru a blížící se bouři, které snížily teplotu a zvýšily tření krystalické žuly, blížící se trochu pískovci podařil klíčový skok a v dešti dolezl novou nejtěžší cestu na Homoli.

Jiří Lautner, Město bohů 8a+
Jiří Lautner, Město bohů 8a+, foto: Tomáš Sobotka




Město bohů/City of Gods/Cidade de Deus, kresba P. Jandík
Město bohů/City of Gods/Cidade de Deus, kresba P. Jandík


Panoramatické pohledy na Rio de Janeiro najdete zde Cesta vznikla s podporou Hudysportu, Directalpine, Tendon, Rockempire a ČHS. Další článek z Ria je zde: hudy.cz.