Vápenec - Engelhörner

Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jiří Vodsloň, Vydáno dne: 01. 07. 2007

Kingspitz s množstvím klasikMajestátní štíty nad Rosenlaui

Majestátně se vypínající štíty nad Rosenlaui, Engelhörny a Wellhorn, již z dáli budí respekt, ale i touhu prostoupit jejich stěnami. Lezení zde má dlouhou tradici a nalezneme zde jak klasické cesty, přebíhající hřebínky - přechod Rosenlauistock-Tennespitze, tak moderní cesty nejěžšího obtížnostního stupně; - Silbermagic 9- či Agonie 9- . Jedno je však jisté, při pohledech do údolí se bude tajit dech.

Vorderspitze
Vorderspitze, foto: Jirka Vodsloň


Vzpomínám a snažím se spočítat, kolikrát je sem zde byl a co lezl. Cesty a lezení se vybavuje vcelku dobře, ale jednotlivé návštěvy již hůře, nějak se rozmáčely a vzájemně prolouhovaly. Bylo jich definitivně hodně a po většině byly stejné, sezení v kempu v Meiringenu - prší, spaní na parkovišti v Rosenlaui - ráno prší, bivak pod Welhornem a nástup do první délky - prší, vynucená turistika na chatu - prší. Prší a ještě jednou prší, jednou v červnu, podruhé v srpnu, Engelhörny holt leží v  "nočníku evropy" a je třeba se příslušně vybavit: odhodláním, trpělivostí a pevnými nervy. Ne vždy se nám těchto vlastností dostávalo a pod tlakem krátké dovolené jsme prchali do přívětivějších koutů Alp, avšak ty dny, kdy svítilo slunce a bylo na lezení, se vyplatily. Hlavně se nenechat naštvat a zanevřít na oblast, cesty stojí za to.

Gr. Simeler s prásky, Silberfinger v levé části stěny
Gr. Simeler s prásky, Silberfinger v levé části stěny, foto: Jirka Vodsloň


Engelhörny je vlastně údolí nebo lépe kotel ohraničený z východu Klein Simeler a ze západu Rosenlauistock, dominantou kotle je pak Kingspitz a Vorderspitze. Pokud by se vám nabídka cest Engelhörnů zdála malá, můžete si odskočit na sousední Wellhorn s jeho dlouhými cestami.
K půvabům Engelhörnů patří malá, ale malebná Engelhorn Hütte, která je jen občas spravována, ale vždy dobře zásobená vším, co je k lezení a po něm potřebné.
Lezení je zde dost, o to se postaral nestor oblasti a autor moderních cest Chäpi (Kaspar) Ochsner, bohužel se nových cest z jeho mistrovské dílny již nedočkáme, ale ty, co zanechal, a není jich málo, jsou hvězdičkové.

Kingspitz s množstvím klasik
Kingspitz s množstvím klasik, foto: Jirka Vodsloň


Pro ty, kdo raději volí lehčí (5-7) cesty, lze doporučit Kl. Simeler a Rosenlauistock, klasici si jistě vyberou z nabídky cest na Kingspitz, kde si určitě užijí i při sestupu, sportovní lezci se vyřádí na Gr. Simeler

Lustgarten - 6. délka 6b, v pozadí Vorderspitze
Lustgarten - 6. délka 6b, v pozadí Vorderspitze, foto: Lenka K.


Výhodou oblasti je vcelku krátký (1,5 hodiny z parkoviště) nástup, případně sestup k autu, když se zkazí počasí. To umožnuje i kombinaci s nedalekými oblastmi Grimselu, zváště pokud jsou palce znavené z žulových rajbasů. Naše návštěvy se odehravaly v krátkých výpadech, za jednou či dvěma cestami, a přechod z žuly na vápno a zpět na žulu vždy pobavil.

Gagelfänger
Gagelfänger, foto: Lenka K.


Doporučené cesty

Kl. Simeler

Gagelfänger: 6b (6a obl.), 400 m (4b, 5c, 5a, 6a, 3c, 5a, 5c, 6b, 6a, 5c+, 5c+, 6a,  5c), sestup: nejperve slanění cestou na travnatou polici, dále slaňovací dráhou 3x25 do žlabu, dále sestoupit po značkách a mužících k slaňovací dráze přes poslední stěnu (za mokra nepříjemný sestup)

Lustgarten: 6b (6a obl.), 330 m (6a, 6a+, 5b, 5c, 5c, 6b, 6a+, 6b, 5c, 6b), sestup: první slanění cestou, druhé přes Schmunzel Runzel a dále slaňovací dráhou

Schmunzel Runzel:
6c nebo 6a+, A0, 16 délek, 250 m, (5c+, 5c+, 6b, 6a+, 5a, 6b+, 6b, 6b, 5a, 6c), sestup po hřebeni 3- a dále 5 x 25 m slanění).

Gagelfänger - 11 délka 5c+
Gagelfänger - 11 délka 5c+, foto: Jirka Vodsloň


Gr. Simeler

Silberfinger : 7 (7- obl.), 250 m (6+, 6, 5+,7-, 7, 4b, 7, 6-), sestup: slaňovací drahou, buď dráhou z vrcholu, nebo dráhou po páté délce

Rosenlauistock

Haslizwerg: 6a+ (5c obl.), 240 m (6a+, 4b, 5b, 6a, 5c+, 6a+, 4b,  6a+, 5b), sestup přes vrchol lechkým terénem do sedla k Tannenspitze, ze sedla jihozápadním směrem svahy dolů. Poslední prah slézáme (4b) nebo slaníme - 20 m.

Kleines Wellhorn

Adlerauge: 6b+ (6a obl.), 18 délek 600 m,  5c+ ; 5c; 6a+ ; 6a+ ; 6a+ ; 5c+ ; 4b (po rampě do leva);6b+ ; 6a+ ; 5c+ ; 6a+ ; 6b+ (zde 10 m doleva - překřížit Chaos Paradies); 6a+ ; 6a ; 6a ; 6b ; 6b+ ; 5c ; 6a+, dále  2 délky na vrchol (5a, 4c), sestup: slanění cestou

Gletschersinfonie: 6c (6b obl.), 22 délek, 700m, sestup:  slanění cestou

Východní stěna Wellhornu s Adlerauge a Gletschersynfonie
Východní stěna Wellhornu s Adlerauge a Gletschersynfonie, foto: Jirka Vodsloň


Praktické informace

Příjezd

Do Meiringenu a dále na Rosenlaui. Parkovat buď v Rosenlaui - nástup 1 3/4 hodiny, nebo v Gschwantenmad odbočit na placenou silnici k Rychenbachalp a tam parkovat - nástup 1 hodina.

Nocleh

Na chatě Engelhorn; polopenze 35 € nebo winterraum
případně bivak pod Wellhornem

Období

Léto (červen - září), stěny leží ve výšce 2000 - 2500 m.n.m.

Výbava

Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m

Materiál: 20 expresek, sada friendů a stoperů (případně hexy)
případně hůlky na nástup<

Průvodce

Jürg von Känel, "Schweiz plaisir West", Filidor
Jürg von Känel, "Schweiz extrem", Filidor

Internet

http://www.filidor.ch/
http://www.klettern.de/alpinesneulandrundummeiringen.68429.htm
http://www.chmoser.ch/trips/berichte/tourendetail.php?TourId=230
http://www.chmoser.ch/trips/berichte/tourendetail.php?TourId=242
http://alpinisme.camptocamp.com/de/tpl1/tour8406.html