Thomas Huber o "Eternal Flame"

Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Thomas Huber, přeložila Jana Šimková, Vydáno dne: 02. 10. 2009

Průběh Eternal FlameVěčný plamen den po dni

Jak probíhal první RP výstup cesty Ethernal Flame si přečtěte v zápiscích Thomase Hubera.



Slunečná obloha a noci plné nesčetných hvězd. Při příchodu do základního tábora se počasí perfektně ustálilo. Štěstí bylo na naší straněde
Slunečná obloha a noci plné nesčetných hvězd. Při příchodu do základního tábora se počasí perfektně ustálilo. Štěstí bylo na naší straněde, foto: Hinterbrandner / Huberbuam.de

 

 

Den první - Perfektní začátek


První den jsme vyrazili se 3 hodiny ráno, došli jsme do kempu 2 ve výšce 5500 metrů. Od začátku před námi lezl Mario, který fixoval lana pro Franze. Ten na oplátku musel obstarávat veškeré focení a filmování. Žádná z délek nebyla kvůli dokumentování opakovaná. Žádné fotky nebyly nahrány, byly pořízeny během vlastního výstupu.

Alexander tahal první délku, jednoduchou čtyřku. Naším cílem byl RP přelez, což znamenalo, že jsme chtěli lézt volně jako tým, střídaje se v tahání, bez jakýchkoli pádů, oba jak na prvním, tak jako druholezeci, od štandu ke štandu, délku za délkou. Ten den jsme vylezli délky, které jsme již dříve zkoušeli, a další tři. Zastavilo nás až stoupající množství tající vody, stékající po stěně. Tohle byl pro nás perfektní začátek.

 



Thomas ve čtvrté délce (5.11a) Eternal Flame
Thomas ve čtvrté délce (5.11a) Eternal Flame, foto: Hinterbrandner / Huberbuam.de



Den druhý - Varianta Pouovy varianty

 

Na rozehřátí jsme lezli s lany, která jsme zafixovali předcházejícího dne. Pak jsme se vrhli na první délku, 5.11a, ne těžkou, ale pěkně zledovatělou. Klíč k úspěchu se skrýval v desáté délce. Tady Iker Pou objevil variantu vpravo. Traverz plotnou, náročný bouldrový problém, vedoucí do trhliny kompletně pokryté ledem. Po druhé hodině by se tato vrstva změnila ve vodopád. 

O čtyři metry dál vpravo jsme našli spárku, která nás po 20 metrech dovedla do vyšší a sušší části spáry Pouovy variace. První délku jsme pojmenovali “Wish you were here” a druhou “Burn for you”, obě 5.12d. Další lehká délka, perfektní žábkovka, byla svělým ukončením druhého dne.

 



Začátek strmé střední části cesty je lehce převislá prstová spára.  Alexander leze vytvralostní klíčovou část sedmé délky (5.11d).
Začátek strmé střední části cesty je lehce převislá prstová spára. Alexander leze vytvralostní klíčovou část sedmé délky (5.11d)., foto: Hinterbrandner / Huberbuam.de



Alexander leze „Say my Name“ (5.12a). Toto byla nejtěžší délka, jakou vylezli prvovýstupci v čele s Kurtem Albertem v roce 1989
Alexander leze „Say my Name“ (5.12a). Toto byla nejtěžší délka, jakou vylezli prvovýstupci v čele s Kurtem Albertem v roce 1989, foto: Hinterbrandner / Huberbuam.de


Den třetí - Vrchol na dosah

Že by vrcholový den? První tři délky na velké římse neznamenaly žádný problém. Nejlepší lezení, jaké si jen můžete představit, ideální spáry ... pak rozčarování. Snad jen o 15 metrů výš byla jemná, lehce převislá prstová spára. Jelikož se jednalo o stupeň 5.12d nebyla to snadná překážka. Ukázala se jako časově velmi náročná. Tento oříšek jsme byli schopni rozlousknout teprve po intenzivní bouldrové session  Nakonec jsme ji vylezli, ale úplně jsme se na ni vyšťavili. Museli jsme odložit vrchol na další den. Ale mysleli jsme si. “Hej, kam tak spěchat ? Počasí má vydržet ještě další dva dny.”




"Wish you were here". Alexander v první ze dvou délek, kterými lze obejít nýtový žebřík původní cesty (5.12d), foto: Hinterbrandner / Huberbuam.de


Den čtvrtý - Rock and Roll

 

 

 

Nejtěžší délka je ve výšce 6050 metrů: tenká prstová spára v 17. délce, vyžadující techniku a delikátní lezení (5.13a).
Nejtěžší délka je ve výšce 6050 metrů: tenká prstová spára v 17. délce, vyžadující techniku a delikátní lezení (5.13a)., foto: Hinterbrandner / Huberbuam.de

Dvě spáry stupně 5.11 před námi, pak už jednoduše k vrcholu. Naše Suunto Cores ukazovaly 6251 metrů. Tak jsme tam byli: Mario, Franz, Alexander a já. Obklopeni všemi těmi Karakoramskými giganty, ohromeni úžasným dobrodružstvím, které jsme právě zažili. Znělo to jako rocková písnička, napsaná přesně před 20 lety našimi obrovskými idoly Wolfgagngem Gullichem a Kurtem Albertem. A teď jsme měli to potěšení přidat pár dalších veršů k nejlepší rock and rollové písni Karakoramu:Come on Baby, light my fire! Let’s come together! Darling, do you feel my heart beating? Hey, do you feel the same? Am I only dreaming? I wish you were here, I burn for you! I watch you when you are dreaming, you belong with me. Say my name. Sunshine through the Rain, a whole Life so lonely. Ease the Pain! I don’t wanna lose this Feeling, it’s the Eternal Flame!”- vyznání lásky za neobyčejné chvíle.



Schéma RP přelezu
Schéma RP přelezu, foto: Hinterbrandner / Huberbuam.de