Monte Sarmiento poprvé?

Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana Šimková podle alpinist.com, Vydáno dne: 17. 09. 2010

Monte SarmientoJak to vlastně všechno bylo?

Letos v květnu jsme informovali o německé výpravě, která dosáhla západního vrcholu Monte Sarmienta (2145m) v Ohňové zemi v Chile.

V článku Monte Sarmiento počtvrté jsme psali, že se Němci domnívají, že provedli prvovýstup severní stěny této hory. Nicméně další průzkum ukázal, že se to podařilo italské výpravě už roku 1986. Kdybychom jen věděli, kteří lezci byli doopravdy jejími členy.



Monte Sarmiento
Monte Sarmiento, foto: Ralf Gantzhorn


Ale tímto se celý příběh nevyjasňuje nýbrž se ještě více zamotává. Objevuje se totiž několik navzájem protichůdných příběhů.

Prvovýstup západního vrcholu byl oznámen roku 1988 v časopise American Alpine Journal. V časopise bylo řečeno, že 8. prosince 1986 čtyři Italové vylezli na vrchol Monte Sarmienta západním pilířem. O sedm let později tj. 1995 Journal zveřejnil opravu. Na vrchol prý nevystoupili čtyři, ale šest lezců. Všichni z nově zveřejněných měli jiná jména než ti prvně zmínění. Datum zůstalo nezměněno. Tatáž oprava také zmínila, že výprava vylezla severní stěnu nikoli západní pilíř.



Monte Sarmiento
Monte Sarmiento, foto: Ralf Gantzhorn


Roku 1988 jsme se mohli dočíst: “Italové konečně vylezli na západní vrchol Monte Sarmienta. Snadný vrchol (2234m) byl dobyt jižním hřebenem 7. května 1956 Carlem Murim a Clementem Maffeim. Guiseppe Agnolotti vedl tři expedice (v roce 1969, 1971 a 1972), které se pokoušely o západní vrch, ale všechny byly neúspěšné hlavně kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. O mnoho let později, na začátku prosince roku 1986, nanosili Daniele Bosisio, Marco Della Santa, Mario Panzeri a Paolo Vitali spoustu zásob do základního tábora na úpatí stěny Monte Sarmienta. Při svém postupu nejprve probojovali 700 metrů kuloárem, dalších 300 metrů jim zbývalo k západnímu políři. Obloha byla jasná, ale foukal silný a studený vítr. Zabivakovali tedy na jednom skalním výběžku. Druhého dne dolezli náročných 700 metrů pilíře, které je dělily od vrcholu (2210m).

 



Monte Sarmiento
Monte Sarmiento, foto: Ralf Gantzhorn


V pozdější opravě z roku 1995 stálo: „ Jména Italů, kteří zdolali západní vrchol byla udána nesprávně. Měli to být vůdce Luigi Alippi a členové expedice Pinuccio Castelnuovo, Lorenzo Mazzoleni, Salvatore Panzeri, Bruno Pennati a Clemente Maffei doprovázeni Dr Franco Baravallem a Gianem Confalconierim. Prvních šest vystoupilo na vrchol 8.prosince 1986, Maffei už byl před tím na trochu vyšším východním vrcholu s Carlem Maurim roku 1956.

 

Salvatore Panzeri, jeden z těch, kteří stanuli roku 1986 na vrcholu, potvrdil, že italský tým vylezl severní stěnou. Cesta německého týmu z roku 2010 se s ní pravděpodobně v malých úsecích protínala. Aby se celá historie ještě více zamotala, Panzeri dodává další úpravy. Napsal, že ani čtyři ani šest členů nestanulo na vrcholu nýbrž pět z nich, včetně Confalonieri, který v předchozí verzi nebyl zahrnut. Alippi a Maffei se na Panzeriho seznamu vůbec neobjevují. Ti prý byli v té době v základním táboře.

Videozáznam z roku 1986 ukazuje přinejmenším pět lezců, kteří vystoupili na vrchol. Panzeri dále podotýká, že výstup byl proveden 24. prosince, tedy o více než dva týdny později oproti původnímu údaji. Dále doplnil, že celé dobrodružství i s návratem do základního tábora jim trvalo 24 hodin. Před tím než se do lezení vůbec mohli pustit, byli počasím donuceni čekat v základním táboře téměř 30 hodin.