Horyinfo na Jickovické 24

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 15. 10. 2010

Varianta Tříkrálové, JirkaTvořili jsme 12% startovního pole

Na tradičním lezeckém závodu Jickovické 24 se horolezecký oddíl Horyinfo zúčastnil třemi družstvy v kategoriích mužů, smíšených dvojic a veteránů. Výsledky nebyly špatné, ale mohly by určitě být lepší. Tohle je už kompletní report, který nahrazuje demoverzi ze začátku týdne.




Foto: Petr Jandík


Nějak nepociťuju potřebu v lezení závodit. Soupeření, to ano, Vždycky mne potěší, když vylezu těžší cestu než kamarád, ale závodit? Proč?

Odpověď mi dala Verča D, naše agilní organizátorka všelijakých akcí, protože se zeptala jestli se nechci zúčastnit. Formálně jsem kývl a stejně formálně se zeptal svého častého spolulezce Jirky, jestli by nejel se mnou, pokud zase nebude o víkendu zachraňovat firmu, jak je jeho obvyklou náplní. Jirka překvapivě řekl, že pojede a bylo zpečetěno. Kategorie veteránů bude rozšířena o tým dvou dobře vysloužilých kusů.

Vstávat v sobotu před sedmou ráno považuji za masochistický počin. Bohužel to jinak nešlo, abychom byli mezi devátou a desátou v Jickovicích. Předsednický Tranďák vezl hned tři družstva. V hlavní kategorii si hodlal v rámci závodu v klidu zalézt a užít si to předseda Honza s Ropákem, coby ne zcela plnohodnotnou náhradou za Verču, která to sice zbuntovala, ale musela pracovat. Smíšené dvojice rozhojnili Štěpán s Kačkou a k nemalé radosti několikanásobného vítěze veteránů, Honzy Nováka z Písku, jsem tuhle kategorii rozšířil já s Jirkou. Celkem starovalo 25 dvojic, z toho 3 veteránské bez rozlišení pohlaví, 13 pánských a 9 smíšených. Čistě dámská kategorie se letos přes celkově rekordní účast neurodila.



Matroše jak v kempu IV
Matroše jak v kempu IV, foto: Petr Jandík


U místa startu, hospody U Bartáků, se začala hromadit vozidla, povětšinou s jihočeskou značkou, což poněkud komplikovalo provoz zemědělské dopravy. Nedočkaví chrti třídili materiál.

Instruktáž
Instruktáž, foto: Petr Jandík


Poté, co ředitelka závodu Katka, stoje na stole, vysvětlila pravidla, ozval se víceméně úderem desáté startovní hvizd. Kdo by čekal, že bude následovat sprint chrtů ke skalám, aby se rekordy posunuly vpřed, byl zklamán. Všichni nejprve v klidu dopili první až třetí ranní pivko a poté se ke skalám vydali rozvážným krokem.

V klidu dopijem, pak odstartujem
V klidu dopijem, pak odstartujem, foto: Petr Jandík


Tak to bylo i u suqadry Horyinfa, která po menším váhání nad oblastí Varta, do které nás lákal Michal Absolon na pěkný výhled na Zvíkov, vyrazila do levého kraje hlavní oblasti.

Možná jsem přece jen trochu nasákl závodním duchem a usmyslel si, že sektor Buchtičky je krátký a že tam naženeme hodně cest a bodů. Při prohlídce místních cest zblízka počal optimismus poněkud ustupovat a při snaze přelézt pětku Michalova buchta ustoupil docela. Nakonec jsem to utrápil s jedním návratem a jedním odsednutím, což mělo za následek razantní snížení bodové hodnoty výstupu (za OS-RP byl dvojnásobek oproti AF a technicky).

Buchtičky, Michalova buchta
Buchtičky, Michalova buchta, foto: Petr Jandík


Uznal jsem, že Buchtičky byly blbý nápad a přesunuli jsme se do sektoru A Levé části hlavní oblasti Jickovic, kde si Jirka dal velmi hezkou Algenovu První partu za V+, která nám oběma přišla mnohem lehčí, než předchozí pětka na Buchtičkách.

První parta
První parta, foto: Petr Jandík


Hezký a nepříliš náročný byl Kvákonoš (IV+) a Jirka po váhání pod vrcholovou plackou nakonec dal na OS Variantu Tříkrálové.

Varianta Tříkrálové, Štěpán
Varianta Tříkrálové, Štěpán, foto: Petr Jandík




Varianta Tříkrálové, Jirka
Varianta Tříkrálové, Jirka, foto: Petr Jandík


Honza s Ropákem zatím vyběhli (teda spíš jen Honza) Stínovou

Stínová
Stínová, foto: Petr Jandík


a přesunuli se do sektoru B na Vykulení, kde se Honza napřed vykulil do vzduchu, ale napodruhé už to bylo správně.

Vykulení
Vykulení, foto: Petr Jandík


Řaditelka Katka nakuluje
Řaditelka Katka nakuluje, foto: Petr Jandík


Já jsem si dal Dvojspáru (IV), která mi hlavně na začátku přišla rozhodně tězší, než Kvákonoš vedle. Jirkovou další volbou byla Borová hrana (IV+) - divná a nepřehledná cesta, kde jsme ztratili hodně času.

Jítin jekot
Jítin jekot, foto: Jirka Binder


Jítin jekot (III+) je na trojku dost těžký, ale hezký.

Tím jsme vyčerpali pro nás přístupné možnosti sektoru A a přešli do B.

Pravé T
Pravé T, foto: Petr Jandík


Pravé T (V+) je na tu klasifikaci vyloženě lehké, ale musí se opatrně. Pod převisem všechno duní a zakládání vklíněců za tyhle odštěpy považuji za čirý opptimismus, o jehož odůvodněnosti by se dalo pochybovat. Když jsme pravé Téčko dolézali, přihasili si to pozdější vítězové Roman Doležal a Adam Svoboda a dali nám příležitost se kouknout na přelez Kapitána velké huby (VII) od Honzíka Doudlebského a natočit ho na video. Traverz střechou bez nohou je docela působivý.

Ašanšaránovy oběti
Ašanšaránovy oběti, foto: Petr Jandík


Nůžkokleště (V-), jištěné taky výhradně na vlastním, mi přišly nepříjemnější, než pravé T. Kvůli pokročilé hodině jsme už nezkoušeli Zmoklou žábu (VI), na kterou se můžete podívat ve videu v podání konkurence a přešli si dát něco příjemného na závěr do střední části hlavní oblasti.

Hlavní oblast, střední část
Hlavní oblast, střední část, foto: Petr Jandík


V pokročilý čas se ale Jirka zasekl u převisu uprostřed Lomikamene (V+) a strávil tam postupným rozvěšováním vklíněnců okolo sebe drahný čas, než pochopil, že musí přes převis zleva. Následkem toho jsme se dostali dolů ve chvíli, když už bylo po sedmé a skoro tma. Jirkův záměr chytit o půl deváté v Písku autobus do Prahy nabýval trhliny, leč Jiří statečně bojoval. Než jsem se stačil sbalit, vyrazil bez čelovky vzhůru do tmy, rozhodnut v neděli od rána opět zachraňovat firmu. 



Na konci poslední cesty se už stmívá
Na konci poslední cesty se už stmívá, foto: Petr Jandík


Když jsem deset minut po něm vylezl po Via lanátě nahoru, akorát jsem se od někoho dozvěděl. že Jirkovi pomáhal se svou čelovkou s výstupem nahoru, který není potmě až tak samozřejmý, a že Jiří vyrazil k hostinci. Postupně jsem se tam doplácal také, uhýbaje autům sportovců, kteří v rámci dosažení lepších výkonů ke skalám nešli pěšky. Tak akorát jsem stihl za nás oba odevzdat výstupový arch. Překvapivé bylo, že řidič Tranďáku Honza, který měl Jirku dovézt na autobus do Písku, byl v hospodě.

"To už jste zpátky?"

"Ne, Jirka tu ještě nebyl. Nevíš kde je?"

"Nevím, vyrazil sem už přede mnou"

Tak to asi Jiří firmu nezachrání. Zřejmě ho pohltily hluboké Jickovické hvozdy a možná padne za oběť divočákům, podobným tomu, jehož kůže zdobí hospodu u Bartáků. V tuhle chvíli se pro Jirku nedalo nic udělat.



Vyhlášení
Vyhlášení, foto: Petr Jandík


Katka, převlečená z lezeckého do slušivých šatiček, se pustila do vyhlášení výsledků. Nejprve zklamaně konstatovala, že vítězové dosáhli jen 569 bodů, zatímco vloni to bylo přes 900. Pak to brala přes první, druhá, třetí atd. místa jednotlivých kategorií. K mému překvapení jsem s Jiřím obsadil ve veteránech druhé místo a převzal diplom, památní skleničky a vybral si cenu i za něj, in memoriam. Holt když startujou v kategorii tři družstva, nedá se bedně uniknout. 

Diplomy byly rozdány, ceny od sponzorů skoro rozebrány, začínala hrát kapela Traband svoje písničky za velkého jásotu publika. Když jsem se právě chystal ze sebe jít vypustit něco nastřádaných piv na místní toaletu, objevil jsem na chodbě u stolu Jiřího, kterého vyčerpaného a s krvavým šrámem na hlavě konečně vydaly jickovické hvozdy.  

Traband hrál ze všech sil, povzbuzován publikem trsajícím nakonec i na stolech. Někdy k jedné po půlnoci se pak účastníci rozptýlili spát do okolí. Akce skončila a bylo to fajn. Jiří byl na autobus odvezen obětavým Honzou v šest ráno a zatímco my ostatní jsme si dávali za nádherného počasí rehabilitační výlet na Jeptišku, on už zase věrně zachraňoval firmu.

 


 

 

Jickovická 24

Termín: 9.10.2010
Pořadatel: HO Klíšťata Písek
Počet závodníků: 25 dvojic (z toho 3 v kategorii veteráni, 13 páni a 9 smíšené dvojice)

 



Vítězové si vybírají ceny
Vítězové si vybírají ceny, foto: Petr Jandík


Výsledky – kategorie pánská:
1. místo: Roman Doležal HO Klíšťata Písek 567 bodů, 28 cest
  Adam Svoboda -
2. místo: Ondřej Buček - 549 bodů, 25 cest
  Hoinza Röhrich -
3. místo: Martin Altman HO Klíšťata Písek 438 bodů, 22 cest
  Petr Altman HO Klíšťata Písek

Výsledky – kategorie smíšená:
1. místo: Zdeněk Joska - 241 bodů, 17 cest
  Erika Smrtová HO Himal
2. místo: Jana Komínová - 205 bodů, 10 cest
  Ctirad Suchý HOSPUL
3. místo: Kateřina Koštová - 159 bodů, 10 cest
  Dan Sekyra HO Brdy


Vítezní veteráni
Vítezní veteráni, foto: Petr Jandík



Výsledky – kategorie veteráni:
1. místo: Iva Urbanová HO Klíšťata Písek 194 bodů, 11 cest
  Jan Novák HO Klíšťata Písek
2. místo: Petr Jandík HO Horyinfo 94 bodů, 10 cest
  Jiří Binder HO Horyinfo
3. místo: Míla Altman bez oddílové příslušnosti 6 bodů, 1 cesta
  Pepa Ryjáček bez oddílové příslušnosti

Jak dopadlo Horyinfo? Honza s Ropákem obsadili 10. místo ve hlavní kategorii, Štěpán s Kačkou byli pátí ve smíšené a já s Jirkou jsme obsadili ve veteránech druhé místo.

Podívejte se na video: