David Lama opět sólo

Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana Šimková podle desnivel.com, Vydáno dne: 02. 06. 2012

Vypadá to, jakoby obrovský zájem vyvolaný volným přelezem cesty Copmressor Route na Cerro Torre, přiměl Davida Lamu uchýlit se do samoty v horách.





David Lama, Badlands
David Lama, Badlands, foto: David Lama


 Po svém patagonském úspěchu se s Peterem Ortnerem vydali na odlehlou severní stěnu Loška Steny (ve Slovisku v Julských Alpách). Později sám „otevřel“ cestu Badlands (v Tyrolích). Stejným stylem se nyní vrhl na Les barbares (ED, 500m) na vysokohorském Pointe Raphaël Borgis (3.683 m) v Pointes Supérieures de Pré de Bar. David na svůj blog napsal: „Je zima, tma a jsem sám, jdu po zmrzlém sněhu na ledovci Argentière. Ocitám se v 500 metrech úžasné severozápadní stěny Pointes Supérieures de Pré de Bar. Mým cílem je Les barbares.“ Cesta prvovystoupená v únoru roku 2003 Francouzi Stéphanem Benoistem a Patrickem Pessim. David dále pokračuje: „Jednou věcí jsem si jistý. Je to velmi náročná cesta a budu muset lézt extrémně rychle, chci-li vrcholu dosáhnout během jednoho dne. Věci na bivak si neberu.“



David Lama, Loška Stena
David Lama, Loška Stena, foto: archiv Davida Lamy


Výstup začal ve čtyři ráno. Nejprve překonal strmý sněhový pás a pak terén začal předvádět svou náročnost. „Postupoval jsem po velmi tenkých ledových liniích. Po té mě krátký, ale velmi kvalitní skalní úsek, dovedl k ledu uprostřed stěny. Půl osmé je čas na snídani, pár soust z müsli tyčinky a pokračuju dál.“

„Následuje patnáct metrů tenkého ledu a trocha technického lezení. Pak jsem musel chtě nechtě sundat rukavice, očistit skálu od sněhu a postupovat tak několik metrů než mohl na řadu přijít cepín,“ přibližuje rakouský lezec terén, který ho na cestě čekal. „Jedná se o složité lezení, nicméně to se mi na mixovém terénu líbí nejvíc: nejde o to být dobrý jen v jedné věci, ale musíš si být jistý ve všem – na skále, sněhu i ledu – a zapojovat všechny svoje schopnosti.“

V klíčovém místě nejsou zrovna ideální podmínky pro založení jištění a lezení je tu ještě obtížnější než v předchozích délkách. “Trvalo mi hodinu a půl než jsem dosáhl dalšího štandu.“ Znovu se objevily tenké linie ledu a „čím výš jsem stoupal, tím byl led tenčí a tenčí. Samojištění mě unavovalo. Vždycky jsem musel vylézt, slanit, abych vybral materiál a pak znovu vystoupat stejnou trasou,“ popisuje vyčerpávající metodu výstupu. Nakonec, odpoledne po třinácti hodinách lezení se David Lama ocitl na vrcholu a začal pomýšlet na sestup. Tři hodiny slaňování ho dělily od stanu, kde strávil noc a po té sestoupil pěšky až do Chamonix.
.