Nanga Parbat: Wild Choice Comeback

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 02. 08. 2012

---

Tiskovka před druhým pokusem

V Klubu cestovatelů se konala rozlučka s oběma hlavními aktéry, Márou Holečkem a Zdeňkem Hrubým. Expedice odlétá 9. července. a Mára víceméně zopakoval všechny hlavní údaje. Aktualizace: Aklimatizační fáze dokončena

2.8. byl dosažen vrchol Nangá Parbatu Diamirskou stěnou - Kinshoferovou cestou. Na vrcholu stáli Zdeněk Hrubý a Mára Holeček, ostatní účastníci to otočili v C2, ale ještě se o vrchol budou pokoušet. Pro Máru a Zdeňka je do dokončení první fáze expedice, aklimatizace na prvovýstup Rupalskou stěnou.

Mára víceméně zopakoval všechny hlavní údaje, které jsou v jeho článku tak to již nebudu opakovat, podívejte se tam.

 

 

Protože se Zdeněk poněkud opozdil zásoboval Mára zatím přítomné ledovým čajem popřípadě pivem. Kromě novinářů z velkých i menších médií, všiml jsem si kolegy z Hospodářských novin a Světa Outdooru, přišel pákistánský ambasador s fešnou mladou blonďatou překladatelkou, televizní rosnička Alena Zárybnická, kterou si expedičníci samozřejmě předcházejí, protože i když se o počasí dá s jistotou říct jedině to, že buide, z nějakého důvodu všichni stojí o předpověď na vrcholový útok. 

 

 

Posléze dorazil zácpou (dopravní) postižený Zdeněk Hrubý a mohlo se začít.

 

 

V zkratce expedice je tvořena celkem 6 lidmi, z nichž si nejprve dajíl suchý knedlík, tedy Nangá Parbat normálkou. Pro čtvěřici kamarádů je to hlavní jídlo, pro Máru a Zdeňka aklimatizační předkrm, při kterém si připraví sestup a ve výčce kolem 7000 m na platu stan, který by použili na sestupu v případě úspěšného průstupu Rupalskou stěnou. Expedici zařizuje Mára a jako již rutinér dělá všechno stále později a dohání to po nocích. Vedlejším cílem expedice je tedy dosažení vrcdholu a aklimatizace na Kinshoferově cestě, která je v podstatě normálkou, a pak ten suchý knedlík zalít pořádnou omáčkou v podobě pokusu o prvovýstup alpským stylem Rupalskou stěnou, kterou za 40 let jejího dobývání prošlo jen pět výprav. Stěna má výšku přes 4 kilometry a na pokus počítají aktéři 5 dní, kdy budou muset každý den ulézt skoro tisíc metrů. To už v podstatě vylučuje nějaké průběžné jištění a polezou v podstatě jako dva sólisté. Samozřejmě nebudou používat umělý kyslík.

 

 

Po Márovi proesl pár nezávazných, ale vlídných slov pan velvyslanec a nastal čas pro otázky přítomných.

 

 

Aklimatizace byla zvolená po zkušenostech z minulé výpravy, protože na Rupalské stěně jsou možnosti aklimatizace špatné, zatímco na diamirské straně lze snadno rychle vystoupit do výšky. Letos by Mára nectěl jít stejnou cestou jako vloni, jít spíž různými koutky mezi existujícícmi cestami, které jsou od sebe asi kilometr daleko.

K tendencím k alpskému stylu řekl Zdeněk Hrubý, že alpský styl se nijak masově nevyskytuje a je pořád vyhrazen těm nejlěpším. Spíše ho překvapil opětný nárůst výstupů s kyslíkem, přiičítá to pokroku v kyslíkových maskách a lehčím a menším lahvím. 

K realizaci cesty: Pokud se dostaneme do výšky kolem 7000 m už v podstatě není možnost návratu, únikovou cestou je přechod do diamirské stěny.

Na kopci budou na diamirské straně působit dvě další expedice, na rupalské straně pochopitelně nikdo. Mára už dostal potvrzení o zaplacení poplatku za kopec, na vyřízení víz má ještě tři dny.

 

 

Podrobný rozhovor s oběma aktéry jsme přinesli již před prvním pokusem a skoro vše, co tam bylo řečeno, se dá zopakovat i dnes, tak se tam podívejte.

 

 

Zdeněk s Márou polezou vedle sebe, ale jako jeden muž, což naznačuje i letošní expediční pohlednice tvořená půlkami tváří obou aktérů. Když si ty půlky složíte, dostanete zajímavého alpinistu, nevím jesli Marka Hrubého, nebo Zdeňka Holečka, jehož mladší polovina má větší vrásky na čele. Přejmě expedici úspěch a aby se vrásky na kterémkoliv čele vyhladily radostí z úspěchu. 

 

Poslechnout si ho můžete tady.