Papert a spol řádili na Baffinově ostrově

Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana šimková podle blackdimondequipment.com, Vydáno dne: 21. 10. 2012

Ines PappertInes Papert vylezla spolu s Jonem Walshem a Joshuou Lavignem novou cestu v severozápadní stěně hory Mount Asgard na Baffinově ostrově.

Stalo se tak v druhé polovině července. Linii dlouhou 1200 metrů pojmenovali Sensory Overload a navrhli stupeň 5.11+ A1.


Ines o arktické výpravě píše: „Přestože se jednalo o krátký pobyt, byl velmi intenzivní. Baffin byl drsný. Kamenné laviny nám nedovolovaly usnout, lední medvědi v nás vzbuzovali respekt, při výstupu nás doprovázela bouře a při sestupu nulová viditelnost.



Ines Pappert ve svm dřívějším projektu
Ines Pappert ve svm dřívějším projektu, foto: Marc Piché


17. července jsem se svými kanadskými kolegy odcestovala do jihovýchodní části Baffinova ostrova v Severním ledovém oceánu do vesnice Pangnirtung, kde žije 1500 obyvatel. Dalších 30 kilometrů jsme urazili na rybářské lodi a dál už jsme museli po svých. Národním parkem Auyuittuq , údolím řeky Weasel, jsme se vydali plně naložení směrem k Mount Asgard. Po třech dnech a šedesátikilometrovém treku (občas jsme se probojovávali hlubokou ledovou vodou) jsme rozbili základní tábor na ledovci Turner. Po odpočinkovém dni jsme si na rozehřátí dali 700metrovou cestu na jižním pilíři blízké Mount Loki. Vystoupali jsme Novozélandskou cestou a pravděpodobně uskutečnili její první opakování a první volný výstup za 5.10+.

Jelikož se na Baffinu v létě téměř nestmívá, vyrazili jsme následujícího rána do akce už ve 2 hodiny. Naším cílem byla severovýchodní stěna jižního pilíře Mount Asgard alpským stylem. Probojovávali jsme se nekvalitní skálou až doprostřed stěny. Vysoké teploty způsobovaly pád kamenů a protože stěna nenabízela mnoho alternativních linií, byli jsme nuceni bivakovat pod velkým převisem.

Druhého dne jsme vystoupili na vrchol. Poslední dvě délky nám značně ztěžovala bouře s prudkými větry, takže jsme vůbec nic neviděli. V těchto šílených podmínkách se stal sestup v lámavém, mokrém a extrémně kluzkém terénu klíčovým momentem výpravy. Následoval velmi nepříjemný bivak. Po té se počasí umoudřilo a umožnilo nám pokračovat v sestupu.

S celou expedicí jsme velmi spokojení. Vylezli jsme 29 délek, 1200 metrů stěny, bez portaledge, bez fixních lan, naším oblíbeným lehkým a rychlým alpským stylem. Vše, kromě zaledovaného komínu a jednoho mokrého kroku v poslední délce, jsme zvládli OS. Baffin jsme nakonec opustili dříve než jsme měli v plánu, protože v základním táboře nás zastihla zpráva o smrti otce Jona Walshe.“