Monumentální útes CAP CANAILLE v Calanques

Autor: Veronika Dušánková <veronika.dusankova(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Veronika Dušánková, Honza Polák, Vydáno dne: 20. 11. 2012

Pohled z Cap Canaille směrem na Cassis Lezení s mistrálem v zádech

O lezení v Calanques, které se rozkládají na pobřeží mezi Cassis a Marseille, se již napsalo mnoho článků a mezi lezci snad není nikdo, kdo by se o kvalitách této oblasti nejel přesvědčit na vlastní oči. Není proto třeba znovu zmiňovat vyhlášené zálivy jako je Morgiou, Sorgiou, En Vau. A i přesto je v dohledné vzdálenosti od Calanques ještě jedno naprosto výjimečné místo, o němž toho na internetu nenaleznete mnoho. Nepochybuji, že spousta z vás už tento skvost objevila. Vím ale, že je i hodně lidí, kteří vůbec netuší, že existuje nebo že se zde dokonce leze ….



Pohled na Cap Canaille
Pohled na Cap Canaille, foto: Jan Polák


Útes Cap Canaille, který se jako strážní věž tyčí nad přístavem Cassis, patří mezi nejvyšší v Evropě. V nejvyšších místech dosahuje výšky až 394 metrů. Kromě nádherných výhledů na Středozemní moře v sobě ukrývá i poměrně velké množství nezapomenutelných lezeckých cest.

Přehlídka uměleckých děl na nástupu k cestám v sektoru Ouvreur de bouse
Přehlídka uměleckých děl na nástupu k cestám v sektoru Ouvreur de bouse, foto: Jan Polák


Cap Canaille je rozhodně velmi unikátní i svým geologickým složením. V útesu dlouhém asi 10 kilometrů nalezneme shluk různých hornin. Je zde ve velké části zastoupen pískovec, konglomerát a vápenec. A právě díky tomuto faktu je lezení na Cap Canaille opravdu různorodé a díky bizarním tvarům, které zde příroda vytvořila, naprosto jedinečné a nezapomenutelné. Rozhodně nečekejte žádnou sportovní oblast. Lezení je hodně exponované a je dobré lézt s nadhledem a ne na hranici svých možností.

Pískovcová struktura Cap Canaillu
Pískovcová struktura Cap Canaillu, foto: Veronika Dušánková


Pokud jste lezci kochači, přijdete si zde na své, protože nádherná sytě oranžová barva je v různých vrstvách střídána světlejšími odstíny a blíže k jižnímu cípu, kde převládá vápencové podloží, jsou naopak bílé křídové útesy v úžasném kontrastu k tmavě modré barvě moře.

Bizarní skalní útvary Cap Canaillu
Bizarní skalní útvary Cap Canaillu, foto: Veronika Dušánková


Útes Cap Canaille se dělí na několika lezeckých sektorů :  

OUVREUR DE BOUSE   – Nejjednodušší je vyjet z Cassis směrem na La Ciotat po silničce „Route des crêtes“ až na vrchol útesu. Na prvním velkém parkovišti na úpatí útesu nechat auto a slanit. Je potřeba dvojčata minimálně 50 metrů, 2x slanění. V případě, že si chcete udělat příjemnou procházku, je možné z Cassis vyrazit po cestě až k útesům a pod nimi traverzovat. Není to ale příliš dobře značené a počítejte, že můžete trochu bloudit. Cesty dolézají pod vyhlídku, takže budete středem zájmu. Parádní vzdušné lezení.
Z výběrového průvodce :
Tireur de mousse – 7a (7a, 6b+, 6a, 4b, 6a+, 6a)
Bourreur de rousse – 6b (6b, 6a+, 4b, 6a+, 6a)
Owreur de bouse – 6a+ (5c, 5b nebo 6a+, 5c, 5c)
Au milieu de nulle part – 6a (5c, 5c, 5b, 5b, 6a)


Voštiny vymodelované přímořským podnebím
Voštiny vymodelované přímořským podnebím, foto: Veronika Dušánková


OMBRE DU NÉANT – Opět je nejjednodušší vyjet z Cassis po silničce „Route des crêtes“ směrem na La Ciotat a zaparkovat tentokrát až na druhém velkém parkovišti na vrcholu útesu. K nástupům slanit. Je opět možné vyrazit z Cassis pěšky pod útesy. Cesta sem zabere minimálně 3 hodiny. Linie cest jsou vedeny v kompaktní části stěny, v pevném pískovci. V případě, že fouká mistrál, v tomto sektoru se mu rozhodně neschováte.
Z výběrového průvodce :
Tchao Bella – 6c (6a, 6a, 6a+, 6b, 6c)
L´Ombre du néant - 6c (6a, 6c, 6b, 6a+, 6b, 6c, 6b, 6b, 5c)
Le baudrier d´ Orion – 6c (6c, 6b, 6c, 6c, 6b, 6b+, 6b, 6a+, 6a)


Ouvreur de bouse 6a+
Ouvreur de bouse 6a+, foto: Jan Polák


BELVÉDÉRE - Po silničce „Route des crêtes“ z Cassis směrem na La Ciotat. Zaparkovat na malém parkovišti, kde je umístěno kovové zábradlí. Lze odtud slanit k nástupům. Z tohoto parkovišti je také možné nastoupit na stezku „Sentier Philémon“, která traverzuje pod celým útesem až k jižnímu cípu do sektoru Sémaphore. Klasifikace tohoto traverzu je 3a a je dokonce zajištěn nýty. Tento traverz se dá také využít jako přístupová cesta do sektorů.
Z výběrového průvodce :
Voie du belvédére – 6b (4a, 4c, 5b, 6b, 6a)
Voie Claude Guidicelli – 6c (5c, 6c, 6a)
La fin des errances – 7a (5c, 6b+, 7a, 4c)
Le nez qui pisse – 7a (5c, 6b, 7a, 4c)
Anaconda – 6c+ (6b, 6a+, 6b, 6c+, 5c, 6b, 6b)
L´effet papillon – 7a+ (6b, 6a, 6a+, 6b+, 7a+, 6a, 6c, 6a+)
Voie Hervé – 6c+ (2b, 6c+, 6c, 6c, 4a, 6b, 5c)


Traverz „Sentier Philémon“
Traverz „Sentier Philémon“ , foto: Veronika Dušánková


DRAÏOUN - Z parkoviště u sektoru Belvédére pěšinou po úpatí útesu až k sektoru Draïoun (cca 25 minut) a poté slanit. Nebo je možný přístup po stezce „Sentier Philémon“ od sektorů Belvédére nebo z od jihu ze sektoru Sémaphore. V roce 1983 v tomto sektoru nalezli stejnojmennou jeskyni, která je zatím uznána jako nejdelší v oblasti Bouches-du-Rhône. Sektor Draïoun nabízí krásné technické lezení ve strmých stěnách. Různorodá struktura od pískovce, přes vápenec a slepenec. Zajištěno nýty a borháky. Cesty dlouhé až 200 metrů. Nejvíc nejkrásnější sektor!
Z výběrového průvodce :
Voie Crespi Guigliarelli – 7a (6a+, 7a, 6a, 6a, 5b, 6a, 6a+)
Le syndrome de lime – 6b+ (6a+, 6b, 6a+, 6b+, 6b+, 6b+, 6a)
Roule galet – 7a+ (6c, 6a, 6a, 6b+, 6a+, 6b, AO, 6a)
Bleu comme la mer rouge – 7a+ (5b, 6c, 6b+, 7a, 7a+, 7a+, 6b)
Galéjade – 7a+ (5c, 6a, 6c, 6b+, 7a, 6b+, 6c)
La loi du chaos – 7a (6a, 5b, 6a+, 6b+, 7a, 6b+, 6c+)
Sus l´Auturi – 7b (6b, 6c, 5c, 7b, 7a+, 6b, 6a)
Sous les galets la plage – 7a+ (6b, 5c, 6c+, 7a+, 7a+, 7a, 6b)
Rêve d´abricot – 7a+ (6b, 6a+, 6b, 6b, 7a+, 6b, 6a)
Théorie des dominos – 7a+ (6b, 5b, 6c, 6c, 7a+, 6b)
La Tentation de Newton – 7a (5b, 6c, 6a, 6b, 6c, 6a nebo 7a+)
L´Ivresse des profondeurs – 7a (7a+, 7a+, 7a, 7a, 6c)


Lezení na Cap Canaille je NUTNOST !
Lezení na Cap Canaille je NUTNOST !, foto: Jan Polák


14 JUILLET - Po „Route des crêtes“ z Cassis směrem na La Ciotat až na křižovatku, kde La Ciotat je prudce doleva a rovně slepá silnice k majáku. Tou pokračujeme a kousek před majákem vpravo je malé parkoviště. Cestičkou na kraj útesu, slézt přibližně 15metrovou polici a pod ní je slaňák. Nebo je možnost projít kolem majáku cestičkou na jih – začíná zde stezka „Sentier Philémon“ a tou až pod stěnu. Sektor Sémaphore a 14 juillet na sebe navazují. Opět zde nalezneme naprosto různorodou strukturu skály – od písku, přes vápno až ke slepenci. Průvodce hýří u všech cest superlativy.
Z výběrového průvodce :
L´édon de la mere – 6c (6a, 6b+, 6b, 2b, 6b+)
Nycthémere - 6c (6c, 6a)
Le mou qui trouille – 6b+ (5c, 5c, 6b+, 6b+)
Roro le nounours qui péte – 6c+ (6c+, 6b+)
Que t´en dis, t´as la patate – 7a (6c, 7a, 6a, 6c+)
14 juillet - 6c (6c, 6a+, 4c)
Voi du pendule – 6c (6c, 6c, AO, 6a, 6a, 4c, 5c, 6b)
Malavida – 6c + (6c, 6c+, 5c, 6c, 6c)
Deux vauriens trois canailles – 6a+ (2b, 4c, 5c, 6a+, 6a+, 6a, 3b, 6a)


Vzdušné lezení s mistrálem v zádech
Vzdušné lezení s mistrálem v zádech, foto: Veronika Dušánková


SÉMAPHORE - Stejný přístup jako sektoru 14 JUILLET . Všechny linie v tomto sektoru jsou nádherné. Trochu jako atrakce je zde cesta Mathusalem, ve které je potřeba prolézt poměrně rozrostlým vyschlým kořenovým systémem. Výška stěn je zde přibližně 150 metrů a člověk v každé délce nalezne jiný charakter lezení - traverzy, hladké stěnky, převisy i slepencové brambory.
Z výběrového průvodce :
Mathusalem – 6a+ (6a+, 6a+, 5c, 5b, A0, 6a)
Sables émouvants – 6c (6a+, 6a, 6b, 6b+, 6c, 6b, 4c)
Bienvenue chez damocles – 6c (6a, 6a, 6c, 6a+, 6a+, 6c, 6b, 6a)
L´attraction désastre – 7a (5c, 6a, 6a+, 6c+, 7a, A0, 3b, 6b+)


Pohled do exponované stěny Ouvreur de bouse
Pohled do exponované stěny Ouvreur de bouse, foto: Jan Polák


BEC DE L´AIGLE - Maličká oblast na nejjižnějším cípu útesu. Taková provensálská Meteora. Parkuje se na jihu města La Ciotat u parku du Mugel . Parkem se po značené cestičce dostaneme až k útesu. Na nástup buď slaněním nebo traverzem „Tour du Bec de l´Aigle“, který vede podél celého Bec de l´Aigle.
Z výběrového průvodce :
Deux gamins sous la pluie – 6c (6a, 6c, 5b, 5c)
L´atelier bleu – 4c (4c, 4c, 4b)


Pohled z Cap Canaille směrem na Cassis
Pohled z Cap Canaille směrem na Cassis , foto: Jan Polák


K dispozici jsou na trhu dva průvodce, které obsahují i oblast Cap Canaille : Výběrový Calanques Escalade (loni vyšlo aktualizované vydání) nebo Escalade La Ciotat.





Zobrazit místo Cap Canaille na větší mapě