Výlet do C.A.M.P.u - Premana

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 13. 02. 2026


Trhej!

Po lezení v oblastech Iseo, Valgua, Galbiate s exportním manažerem Marcem, a v Civate s Delfinem, jsem byl dostatečně zralý i na Premanu, kde se moc neleze, ale o to víc se tam dělají cajky pro lezení. Městečko s úzkými uličkami je postavené ve velmi strmém svahu na konci silnice. Dál už vedou jen stezky do hor.

 

Hlavní budova CAMP vypadá shora nenápadně. Dole je ale velká hala
Hlavní budova CAMP vypadá shora nenápadně. Dole je ale velká hala, foto: Jan Navrátil

 

Premanský region je jedním ze třech nejvýznamnějších světových regionálních center výroby horolezeckého vybavení. Oblast měla už od středověku tradici kovářství (nože, nůžky, kovové nástroje). Vznikla tam síť malých rodinných dílen, které sdílely know-how, materiál i pracovníky. Když se po 2. světové válce začal rychle rozvíjet alpinismus a později sportovní lezení, místní kovárny přirozeně přešly na výrobu karabin, skob, maček, cepínů a průmyslového bezpečnostního vybavení.

 

Kravské zvonce
Kravské zvonce, foto: Petr Jandík

 

Z jedné takové dílny vznikla rodinná firma C.A.M.P. (zkratka Construzione Articoli Montagna Premana), nejstarší dosud fungující firma ve vlastnictví rodiny původního zakladatele, vyrábějící kovový horolezecký hardware. Kovářskou dílnu s tímto názvem založil Nicola Codega roku 1889. Dělalo se tam ledacos. Nůžky, nože, ozdobné kování na benátské gondoly, nebo kravské zvonce (ty se tam dělají vedle horolezeckého materiálu do dneška). Nový směr firmě dodal prodejní úspěch zkušební série šesti cepínů, které roku 1920 ukoval Nikolův syn Antonio. První historický cepín je i s výrobním výkresem vyvěšen v chodbě, kterou se jde od konstrukčních kanceláří do nitra firmy. Následovaly další objednávky a vyvrcholilo to dodávkou tři tisíc cepínů pro italskou armádu. Codegovi museli do výroby zapojit i další spolupracující dílny a nechat dočasně kravských zvonců.

První cepín ukovaný roku 1920
První cepín ukovaný roku 1920, foto: Jan Navrátil

 

V okolí jsou četné malé kovářské dílny, které dělají různé dílčí operace a polotovary. Dopravují je malými úzkými tříkolkovými náklaďáčky, které jsou schopny projet úzkými uličkami. S firmou C.A.M.P. spolupracuje šest rodinných dílen.

Od historie k současnosti
Od historie k současnosti, foto: Víťa Strouhal

 

C.A.M.P. patřil vždy mezi inovátory a spolupráce se špičkovými alpinisty je tradicí. Vyráběli řadu výrobků s vyraženým nápisem CASSIN, to byly realizované nápady od Ricardo Cassina, který je do Premany nosil až do svých 88 let. Ve spolupráci s Jeffem a Gregem Loweovými vznikly vklíněnce TriCams. Produkci firmy ovlivňovali i Jerzy Kukuczka, Partick Berhault, nebo Patrick Edlinger a dneska jim do toho kecá i člen jejich týmu Háček. Tradiční starobylá firma, která nám i dnes vyrábí na lezení parádní věci a jde stále vpřed podle hesla „odlehčit věci, které musí být pevné“.

 Háček obdivuje Hummingbird, vlevo první cepín s hliníkovým topůrkem a dole mačka Footfangs
Háček obdivuje Hummingbird, vlevo první cepín s hliníkovým topůrkem a dole mačka Footfangs, foto: Jan Navrátil

 

V roce 1969 vyrobil C.A.M.P. jako první cepín s hliníkovým topůrkem místo dřevěného. Ve spolupráci s Gregem Lowem vyvinul a roku 1972 začal vyrábět cepín Hummingbird, vlastně hliníkové topůrko do jehož ocelové hlavy se dávaly výměnné hroty. Jeden z těch hrotů byla zubatá trubka do kolmého vodního ledu, která spolu s rámovými mačkami Foot Fangs přispěla ke kvalitativnímu skoku v lezení kolmých ledů.

 Háček se současnými topůrky cepínů
Háček se současnými topůrky cepínů, foto: Jan Navrátil

 

C.A.M.P. jako vůbec první výrobce začal používat na karabiny lehké slitiny, jeho Nano Wire z roku 1987 vážila 33 gramů, dnešní Nano 22 váží právě těch 22 g co má v názvu. Lehké mají i cepíny. Nejlehčí z řady Corsa má jen 185 gramů při zachování bezpečnostní certifikace.

 

Prototyp karabiny vyfrézovaný z desky
Prototyp karabiny vyfrézovaný z desky, foto: Jan Navrátil

 

 

Trhačka na sedáky
Trhačka na sedáky, foto: Jan Navrátil

 

 Testování přileb
Testování přileb, foto: Víťa Strouhal

 

Trhání krabiny
Trhání krabiny, foto: Petr Jandík

 

Není divu, že jsem na to byl zvědavý. Po přivítání v konstrukční kanceláři jsme se byli podívat v prototypových dílnách a hodně nás zaujala testovací laboratoř s trhacími stroji na testování pevnosti karabin a šitých spojek, ale i na pádové zkoušky lan a úvazků. Tam pro nás přetrhli námi vybranou karabinu a expreskovou spojku.

 

Karabina vybraná k trhnutí
Karabina vybraná k trhnutí, foto: Petr Jandík

 

 

Takhle po pevnostní zkoušce
Takhle dopadla po pevnostní zkoušce, foto: Petr Jandík

 

Zaujalo mne, že spojka praskla v ohybu a ne v šití. Při obou těchto statických zkouškách vydržela karabina i expresková spojka zátěž podle normy se slušnou rezervu navíc. Viděli jsme také na CNC stroji vytvořený prototyp karabiny a šicí dílnu prototypů expreskových spojek a sedáků. Ná závěr jsme prošli nečekaně velkou výrobní halou s řadou strojů, která posílila závěrečný dojem.

 

 

Polotovary maček
Polotovary maček, foto: Jan Navrátil

 

 

Konečná montáž cepínů
Konečná montáž cepínů, foto: Jan Navrátil

 

 

Ve výrobní hale
Ve výrobní hale, foto: Víťa Strouhal

 

 

U kovářského bucharu
U kovářského bucharu, foto: Víťa Strouhal

 

 

Premana
Premana, foto: Víťa Strouhal

 

 

Nové logo CAMP

 

Celý výlet zakončil obídek v pizzerii cestou.
Díky Víťovi Strouhalovi za možnost poznat lezecké oblasti severní Itálie a mrknout se do jedné z nejstarších firem působících v současnosti na trhu.
Výrobky CAMPu jsou u nás běžně prodávány, distributorem pro ČR a SR je Total Outdoor
Za fotografie děkuji Víťovi Strouhalovi a Honzovi Navrátilovi.

 

Na závěr ještě videa z trhání karabiny 

a expresky