Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Génius Jára Cimrman


skutečný zakladatel pískovcového lezení v Prachovských skalách i Lezeckého kroužku Prachov





Z dochovaných písemných i ústních pramenů zpracoval Dr. Zdeněk Petráň



(Odborná přednáška pronesená na vědeckém semináři v rámci oslav 100 let LKP)



S českým géniem – vrcholným filozofem, spisovatelem, hudebním skladatelem, historikem, fyzikem, pedagogem, sportovcem, detektivem a gynekologem-samoukem není určitě nutno veřejnost seznamovat. Jen málokdo ví, že Járu Cimrmana lze bez obav považovat i za zakladatele českého horolezectví. Toto sportovní odvětví totiž nebylo Cimrmanovi zdaleka neznámé. K vysokohorským výstupům byl totiž nucen v dobách, kdy - jak je již dávno z cimrmanovské faktografie známo - jako zakladatel funkce porodního dědka sám několik let vykonával tuto zodpovědnou a náročnou činnost ve švýcarských Alpách.

Z jeho zápisků víme, že se též jako oddaný milovník zvířat všech druhů mnohokrát vydával k vrhům březích kamzic mezi zcela nepřístupné alpské štíty. A k těmto akcím byl opakovaně nucen použít skutečnou horolezeckou výzbroj a výstroj mnohdy vlastních zcela originálních konstrukcí jako např. později proslavené Cimrmanovy ledovcové kočičí drápy na boty, dnes mezi všemi horolezci všeobecně známé jako ledovcová stoupací železa. Mimochodem v Horních Uhrách byli k původnímu Cimrmanovu názvu daleko vstřícnější – dodnes Slováci používají - jak každý horolezec - ví název mačky). Nevyřešenou otázkou zůstává, jak se Cimrman o blížících se porodech budoucích kamzičích matek dozvěděl. Nicméně je spolehlivě prokázáno, že to vždy stihl v pravý čas. Důkazem je to, že jej v jeho Předporodním a poporodním alpském poradenském středisku, zbudovaném přímo pod masivem Matterhornu, často navštěvovaly nejen vděčné švýcarské novopečené matky-horalky, ale často též spokojené matky-kamzice.

Z této vysokohorské Cimrmanovy životní epizody zůstaly kromě švýcarskými mediky oblíbené učebnice Bezpečné vedení porodů na saních, v lanovce i na dně ledovcových propastí především jím řádně patentované čokoládo-oříškové sušenky pro vyčerpané alpské turisty – tehdy i dnes populární Horalky (číslo patentu 3565594-2668-827/1897). Zde je s lítostí nutno poznamenat, že i tento Cimrmanův geniální nápad byl ještě za jeho života hanebně zcizen podnikavým hornouherským restauratérem z tatranské Velké studené doliny grófem Ödönem Térrym, který pak nedovoleně distribuoval tehdy již světově slavné Cimrmanovy horalky pod vlastním - a přiznejme - málo nápaditým názvem Tatranky.




Cimrmanovy slavné "Horalky" (Gebirgsbewohnerin) pro vyčerpané horské turisty - číslo patentu 3565594-2668-827/1897). I tento Cimrmanův geniální nápad byl však ještě za jeho života hanebně zcizen podnikavým hornouherským restauratérem z tatranské Velké studené doliny, grófem Ödönem Térrym, který pak nedovoleně distribuoval tehdy již světově známé Cimrmanovy horalky pod vlastním málo nápaditým názvem "Tatranky".


Rok 1907 byl pro Cimrmana přelomový. Právě totiž opustil vědecké pole fyziky, na kterém se ne vždy shodl se svým nadaným 28-letým žákem a později blízkým přítelem Albertem Einsteinem. Tento jinak velice talentovaný mladík však tehdy neustále blouznil cosi o jakémsi zakřiveném prostoru a to se Járovi Cimrmanovi, bytostně lnoucímu ke všeobecné harmonii, symetrii a pořádku, muselo zákonitě příčit. Tento nám zcela nepochopitelný mistrův konzervatizmus bohužel vedl k oboustrannému ochlazení vztahů.

fyzik Albert Einstein (1879-1955)
přítel a spolupracovník Járy Cimrmana. Později se však oba názorově rozešli.


Pak sice ještě Cimrman stačil přepracovat 73-letému ruskému chemikovi Dimitriji Ivanoviči Mendělejevovi jeho periodickou tabulku prvků tím, že ji z původních 103 prvků vlastními výpočty mohutně rozšířil a předpověděl tak dalších 450 zcela nových. Ty také ihned pojmenoval (použil k tomu především jmen svých bývalých žáků z liptákovské školy). Vídeňský cimrmanolog prof. Erich Fiedler cituje osobní dopis velkého Mendělejeva ještě většímu Cimrmanovi, ve kterém mu nadšeně blahopřeje a navrhuje nový název –-Cimrman-Mendělejevova periodická tabulka. Ostatní soudobé fyziky a chemiky však revolučně upravená tabulka značně rozlítila především proto, že všichni ješitně toužili po nějakém novém prvku se svým jménem. Zřejmě proto Cimrman nakonec pod palbou závistivých výpadů neschopných protivníků tuto novou převratnou periodickou tabulku prvků, na jejímž konci se stkvělo s atomovým číslem 453 Cimrmanium, k veliké škodě světové vědy, znechuceně zničil.


chemik Mendělejev Dmitrij Ivanovič (1834-1907) Jára Cimrman jeho nabídku ke spolupráci nad novou periodickou tabulkou prvků odmítl s tím, že má daleko lepší.


Náš génius se v této době opakovaných nepochopení a proher v oblasti morfologických věd rozhodl zásadně změnit pole působnosti a vrátil se ke své milované filozofii. Již nějaký čas uplynul od dob, kdy - jak je již také podrobně známo z cimrmanovské literatury - polemizoval s tzv. solipsisty, kteří hlásali, že existují jen oni a okolní svět je jen fikce. Cimrman - jak víme - nabídl vlastní originální řešení (existuje veškerý okolní svět, jenom on ne), další rozvíjení této teorie mu však znechutil svými otravnými připomínkami dnes již neznámý a zcela zapomenutý politik a filosof ruského původu Vladimír Iljič Uljanov (známý mezi petrohradskými prostitutkami pod těžko z ruštiny přeložitelnou přezdívkou sámoj balšój chuj Lenin - odtud pak zřejmě název jeho strany bolševiků).


Vladimír Iljič Uljanov
zvaný „Lenin“
(1870-1924)

Nevýznamný a dnes už zcela zapomenutý ruský filozof, politik a Cimrmanův oponent na poli filozofie.


Protože k filozofickému přemítání potřeboval Cimrman klid a pohodu, rozhodl se pro pěší turistiku některým z krásných krajů vlasti. Kam jinam mohl zamířit než sem do Českého ráje. V této krásné krajině se rozhodl vrátit se k samým filozofickým kořenům a řešit základní axiom všech myslitelů – k věčné otázce táhnoucí se jako červená nit již od dob starověkých filozofů – k otázce vztahu mezi hmotou a vědomím. Jaké doslova stohy papyrusu, pergamenu i papíru byly na toto téma do té doby zcela zbytečně popsány! Nedivme se tedy Cimrmanovi, že mu tento věčný otazník nedával spát. Na počátku 20. století Cimrman cestoval po Čechách se svou kočovnou divadelní společností. Protože se potřeboval na čas od svých slavných divadelních výstupů vyvázat, sám si jako principál během léta 1907 navrhl dovolenou, kterou si také řádně schválil a podepsal. Ještě si zařídil záskok slavného herce Prácheňského a mohl se svobodně ponořit do tajů filozofie. Do Českého ráje Jára Cimrman dorazil, jak víme ze vzpomínek jeho přítele obuvníka a dnes již zapomenutého regionálního kronikáře Karla Vohryzka, v září roku 1907, kdy se ubytoval v jeho jičínském domku. Vohryzek nejenže trpělivě opravoval a renovoval Cimrmanovi obuv pro jeho dlouhé pěší výlety, ale zároveň jej seznamoval s nejnovějšími novinkami svého lokálního historického bádání.




Karel Vohryzek (1873-1925)
regionální jičínský kronikář a dlouholetý přítel Járy Cimrmana


Karel Vohryzek měl z Cimrmanovy návštěvy nelíčenou radost. Pochlubil se mu se svým 37-letým synovcem Josefem Pekařem, který u něho pobýval na letním bytě a též se věnoval studiu dějin. Bohužel se jednalo o melancholického a málomluvného muže, který do rozhovoru občas zasahoval pouze opakovanou otázkou, má-li to všechno vůbec nějaký smysl, celé české dějiny v to nevyjímaje. Proto strýc o jeho budoucnosti významnějšího historika zcela oprávněně pochyboval.




Josef Pekař (1870-1937)
významný český historik


Pravidelné společné večerní diskuse Cimrmanovi, Vohryzkovi i mladému Pekařovi však často rušil hlukem a zmatenými výkřiky soused František Fejfar, jičínský fotograf, obchodník s brýlemi a optickým zbožím.


František Fejfar (1875-1929)
jičínský optik a fotograf.
Na jeho vzácných snímcích je zachycena řada významných osobností, bohužel zcela náhodně ne Jára Cimrman.


Jeho žánrové obrázky však u jičínských občanů neuspěly. Kritizovali jej, že z jejich dětí dělá na fotografiích debily, jiné jsou lákadlem pro místní pedofily.




Některé Fejfarovy snímky jičínských dětí se však nesetkaly s pochopením rodičů. Ti zamýšlené humorné scénky odmítali s poukazem, že fotograf dělá z jejich dětí debily.



Jiné Fejfarovy fotografie až příliš často vykupovali místní pedofilové.


Neuspěl ani s originálními svatebními obrázky, kdy smuteční kytice položená před ženicha a nevěstu včetně jejich smutného výrazu měla symbolizovat velice nelehkou instituci manželství.




Úspěch neměl fotograf Fejfar ani se svými vtipnými svatebními fotografiemi, na kterých smutný výraz novomanželů a smuteční kytice položená před nimi měly symbolizovat nelehký úděl manželství.


Tento jinak zdatný živnostník měl ale dvě velké slabosti. Jednak se příliš často halasně chlubil svému maloměstskému okolí, že jeho monopolním dodavatelem zboží není žádný z nekvalitních domácích výrobců optického zboží (a už vůbec ne Pražák Jan Nepomuk Meopta), nýbrž vzdálený slavný německý optický závod Karla Zeisse z Jeny. Protože zároveň Fejfar také v přemíře holdoval alkoholu, vysloužil si mezi svými jičínskými sousedy humornou přezdívku Rum-Karl-Zeiss – později zkráceně jen Rumcajs. Tuto přezdívku později ne zcela originálně využil pro své pohádky z okolí Jičína Fejfarův vnuk, spisovatel Václav Čtvrtek.

V nově opravených botách se Cimrman vypravoval na dlouhé pochody po Českém ráji i přilehlém okolí a soustřeďoval myšlenky svého génia na filozofický axiom vztahu hmoty a vědomí. To mu však nikterak nebránilo v tom, aby tu a tam neutrousil některou ze svých originálních myšlenek a rad, kdykoliv toho bylo zapotřebí. Některé Cimrmanovy dobře míněné rady bohužel nebyly akceptovány, což se dříve či později projevilo jako velmi nedomyšlené či dokonce katastrofické. Příkladem byla stavba nové přehrady v údolí Bílé Desné u Tanvaldu, kde Cimrman opakovaně žertem připomínal pracujícím zedníkům, aby nezapomněli přidávat také cement. 


Dělníci pracující na stavbě přehrady v Bílé Desné během polední přestávky, kdy však jen málo pozorně naslouchali Cimrmanovým odborným radám


Dělníci se sice těmto humorným radám vždy dlouho od plic smáli, na cement však nakonec stejně zapomněli. Dopadlo to tragicky tak, jak muselo. V roce 1916 se přehrada postavená jen z písku a vápna namočila, rozmočila a protrhla. Majitelé domů pod přehradou sice uvítali, že to mají nyní na větší nákupy do Turnova blíže, ale s pochopitelnými výhradami, že to zase nemuselo být tak najednou a narychlo.


Protržení přehrady v Bílé Desné u Tanvaldu dne 18.9.1916 v 16,15 hod.
Ke katastrofě došlo tím, že přes opakované rady stavbě přítomného Járy Cimrmana, bylo zapomenuto na cement do betonu.


I v samotném Jičíně se Jára Cimrman například náhodně setkal se svým dávným přítelem spisovatelem  Karlem Václavem Raisem, bývalým studentem zdejšího gymnasia. 


Cimrmanův přítel spisovatel Karel Václav Rais (1859-1926),
ředitel pražské vinohradské dívčí měšťanské školy.


Rais - nyní již ředitel pražské vinohradské dívčí měšťanské školy - si do svého studentského města přijel na chvíli odpočinout a zavzpomínat na krásné doby, kdy zde mohl jako mladý gymnasista svobodně dávat nemravné návrhy mladým dívkám a ne naopak, jak tomu bylo nyní v Praze, kdy musel jako pohledný padesátník takřka nepřetržitě čelit sexuálnímu obtěžování neuspokojených pražských slečinek z lepších rodin. Cimrman i Rais jako opravdoví vlastenci zapadli do vyhlášené jičínské slovanské pivnice “Batalion” a vypadli až po 3 dnech, kdy oboustranně vyčerpali své momentální finanční hotovosti.

Abychom se nakonec dostali k našemu problému. Na přelomu září a října roku 1907 si Jára Cimrman ke svým procházkám zvláště oblíbil romantický labyrint Prachovských skal tehdy již několik desetiletí pro turisty pohodlně upravený studenty jičínského gymnasia pod vedením nadšeného ředitele Františka Lepaře.


Jára Cimrman, přestrojený do šatů své starší sestry Luisy, při procházce Prachovskými skalami. Skupině pozorných venkovanů v pozadí však jeho pečlivé inkognito zcela zjevně neuniklo.


Když 4. října procházel úzkou skalní stezkou (dnes známou jako Denisovu) hluboce v myšlenkách ponořen do bazálních filozofických problémů, si nevšiml nízkého kamenného stropu nad hlavou. Následoval prudký úder do čelní krajiny hlavy a následné bezvědomí. Naštěstí v mdlobách ležícího Cimrmana náhodně nalezli dva 17-letí studenti jičínského Reálného gymnasia Josef Hendrych a Josef Kubín. Tito dva mladí nadšenci již delší čas zamýšleli po vzoru saských horolezců dosáhnout některých z doposud nepokořených prachovských skalních vrcholů. Když Jára Cimrman v jejich péči po krátké době přišel opět k vědomí, stali se oba mladíci svědky vskutku dějinného okamžiku. Procitnuvší Cimrman s překvapením zjistil, že onu základní filozofickou otázku vztahu mezi hmotou a vědomím definitivně vyřešil! Na celé Prachovské skály zvolal: “Vždyť je to přece tak jednoduché - uhodí-li mě hmota do hlavy, ztratím vědomí!” Všem, kdo sledují životní dráhu tohoto českého genia, to bylo potvrzením známého pravidla, že štěstí přeje pouze připraveným. A je zcela zbytečné připomínat, že takto dokonale připraven byl v této době jedině a pouze Jára Cimrman.

Ten oba studenty radostně objal a zeptal se jich, co on by pro ně mohl na oplátku udělat. Jejich žádost byla překvapivá. Požádali Cimrmana, zda by jim nepohlídal odložené sváteční šaty v době, kdy se oba budou opětovně pokoušet o výstup na 40 metrový pískovcový vrchol skály zvané Mnich. Cimrman pak nejprve shovívavě sledoval další ze zoufalých pokusů obou mládenců o prvovýstup na tento vrchol. Po několika mnoha hodinách marných pokusů a návratů nakonec mistrovi došla trpělivost a mladým lezcům nabídl vlastní řešení. Oba samozřejmě netušili, koho mají před sebou a jaké má jejich nový náhodný společník skvělé horolezecké zkušenosti ze svého alpského působení porodního dědka. Cimrman se před jejich ohromenými pohledy několika rychlými a obratnými pohyby suverénně navázal na nabídnuté konopné lano (mimochodem několik týdnů marně hledané zvoníkem Antonínem Kalouskem z jičínského chrámu sv. Jakuba Většího), doslova proběhl doposud panenskými skalními komíny ve východní stěně a za několik málo chvil na své dva nové přátele volal z vrcholu, že jej mohou následovat.

Není nutno připomínat, že výstup obou mladíků trval podstatně delší čas, protože oba měli jako začátečníci s výstupem problémy. Vše však nakonec dobře dopadlo a na vrcholu skály pak Cimrman oběma svým spolulezcům potřásl rukou a přidal i obsáhlou řadu dalších praktických horolezeckých rad od doporučení svých originálních sušenek po založení vlastní lezecké organizace. Dokonce sám Jára Cimrman přímo navrhl název Lezecký kroužek Prachov (Bergsteigerverein Prachau). Na paměť tohoto prvovýstupu, který byl pochopitelně pro jen Cimrmana bezvýznamnou epizodou, byla na vrcholu Mnicha zanechána vrcholová knížka s příslušným záznamem a podpisy všech třech lezců.

A zde se bohužel ukázala i méně chvályhodná stránka charakteru obou jičínských studentů. Když tuto dochovanou vrcholovou knížku otevřeme, zjistíme, že v zápise z tohoto slavného výstupu Cimrmanovo jméno zcela chybí. Navíc zjišťujeme, že první list zápisníku byl vytržen!

Závěr je žel jednoznačný.

Josef Hendrych a Josef Kubín si toto prvenství přisvojili sami, přestože to nebyla jejich ruka, která se prvá dotkla vrcholu. První list vrcholové knížky vytrhli a vrcholový zápis provedli znova už beze jména svého byť krátkodobého, ale nad jiné povolaného učitele. Svůj mladický pošetilý hřích naštěstí odčinili řadou dalších výstupů na vrcholy Prachovských skal. Jméno Járy Cimrmana se však již do žádného horolezeckého průvodce po Prachovských skalách nedostalo.

Víme však, že se v těchto okamžicích ve skálách pohyboval i fotograf František Fejfar.




Masiv věže Mnich na vzácné fotografii Františka Fejfara zřejmě zachycující samotný prvovýstup.


A skutečně! Dnes již víme, že se zřejmě dochovala vzácná památná fotografie přímo z prvovýstupu. Na vršku vidíme Járu Cimrmana a Josefa Hendrycha, v komíně pak dolézajícího Josefa Kubína. Opravdovým překvapením je však čtvrtá postava v komínu níže. I tato záhada byla posléze vyjasněna. Podle svědectví náhodně procházející hostinské paní Krýšové se jednalo o hraběcího hajného Aloise Čížka, který každodenně na příkaz vrchnosti s oblibou honil mladistvé horolezce po skálách (měl dovoleno jim i případně nasypat broků do lezeckých kalhot) a byl přesvědčen, že tentokrát mu již neuniknou. Teprve laskavá a trpělivá Cimrmanova domluva jeho zjevně násilné úmysly odvrátila.


Hraběcí prachovský hajný Alois Čížek. Mnoho let honil z pověření hraběte Ervína Schlika mladé horolezce po skalách a dokonce po nich i střílel. V této činnosti získal tak obdivuhodný tréning, že se později sám stal zakladatelem moderního trojboje.


Mohli jsme však mít i jedno opravdovou fotografii Járy Cimrmana. Ale i tady opakovaně zasáhla nešťastná náhoda.


Slavná Fejfarova fotografie schodiště v Císařské chodbě se stojícím Cimrmanem. Jeho postavu bohužel Fejfar později při kolorování snímku omylem retuší odstranil v domnění, že se jednalo o špínu na objektivu.


První slavná fotografie zachytila stojícího Járu Cimrmana na schodech Císařské chodby. Při jejím pozdějším kolorování jeho postavu vyretušoval, protože ji omylem považoval za špínu na objektivu fotoaparátu.


Další slavná Fejfarova fotografie skupiny lezců v Císařské chodbě na Prachově. Ani zde však není Cimrman nešťastnou náhodou zachycen, protože právě stál vedle fotografa a nestačil mezi naaranžované lezce doběhnout. Netrpělivý Fejfar totiž stiskl spoušt příliš brzy…


Na druhém Fejfarově snímku vidíme skupinu prachovských horolezců, kterou Cimrman nápaditě naaranžoval pro fotografa na schodišti Císařské chodby. Netrpělivý Fejfar však stiskl spoušť svého fotografického přístroje dříve, než Cimrman stačil doběhnout mezi fotografované.

A jak to dopadlo s Cimrmanovým převratným objevem na poli filosofie? Tak jako bohužel s mnohými jeho podobnými zásluhami. Svět jeho zásadní filozofické řešení bohužel nepoznal. Cimrman si totiž epochální objev i s jeho náležitým detailním rozpracováním poznamenal na list papíru a ten v roztržitosti zapomněl na stole v jičínském bytě obuvníka Vohryzka. Na tento písemný záznam si vzpomněl, až když se přes Lomnici nad Popelkou vracel do Prahy. Ani Lomnice nezůstala ušetřena géniovy vysoké myšlenkové potence. Stačil zde zdokonalit a urychlil výrobu zdejších slavných Lomnických sucharů nahrazením dosavadních klasických pečících pecí na dřevo tzv. Siems-Malloryho vztlakovými pecemi na bázi vyhřívání elektrolyticky získaným propanbutanem. Zároveň vyjednal s místní městskou radou místnosti pro ordinace několika nových stomatologů, kteří urychleně opravovali chrup pekařkám sucharů, které si až příliš častými namátkovými kontrolami svých výrobků kazily zuby.

Bohužel mezitím v Jičíně došlo ke katastrofě: Pepík Pekař se stačil přecpat kradenými jablky ze zahrady souseda Fejfara a dostal velmi nečekaný průjem (tzv. Apflebauchschnelfluß). A jediný papír na okamžitý dosah ležel na Fejfarově stole. Bohužel se tak budoucí významný český historik postaral – byť nevědomky – o ztrátu rozhodujícího světového filozofického objevu.

Snad to byly pozůstatky onoho úderu do hlavy, snad to byly důvody jiné. Jisté je, že Cimrman se ke svému objevu již nevrátil a ten tak zůstal až do dnešní doby zapomenut. Přesto nám poučeným tento památný den bude na věky připomínat vrchol Mnicha v Prachovských skalách. A aby po návštěvě této nezapomenutelné osobnosti české vědy, kultury a sportu zůstala věčná vzpomínka, rozhodl Lezecký kroužek Prachov českému geniovi a potažmu i zakladateli Járovi Cimrmanovi věnovat jeden monumentální (téměř 6 metrů vysoký) horolezecký vrchol skrytě vévodící prachovskému skalnímu městu.









[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 12] 1 2 3 4 5

| Autor: Zdeněk Petráň | Vydáno dne 05. 10. 2007 | Počet komentářů: 8 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Zdeněk Petráň

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Další závodníci se státní podporou (23.10.2018)
29. PELIKÁNŮV SEMINÁŘ (03.10.2018)
ČHS se stěhuje (27.09.2018)
SKÁLY NA MUŽSKÉM- oprava a omluva (07.09.2018)
Jednal VV CHS: s.r.o., oprava vyjádření na VH, nabídka ČSL. (27.06.2018)
Dojistit Velkou plotnu na Suškách? Jo, vlastníma smyčkama. (21.06.2018)
Nový člen VV, ČHS jedná s ČSL, založení s.r.o. (29.05.2018)
Výpověď smlouvy pro ČSL, Turek na disciplinárku (09.05.2018)
VH ČHS: Jak to bylo doopravdy (26.03.2018)
Valná hromada ČHS 2018 (24.03.2018)
Ekonom ČHS - výběrové řízení (02.03.2018)
Ročenka ČHS 2017 (27.02.2018)
Pozvánka na valnou hromadu ČHS (24.02.2018)
Hlasování kartičkami na Valné hromadě (21.02.2018)
Polemika kolem výběru reprezentace (17.01.2018)
"Sokolíci" 2018–2020 - výzva mladým alpinistům (16.01.2018)
Boulder kodex 2017 (17.12.2017)
Odpověď ČHS na prohlášení ČSL k odtržení závodního lezení (05.12.2017)
Boj o překližku (05.12.2017)
Je možné změnit ČHS? (05.12.2017)
ČHS hájí jednotu sportovního lezení (27.11.2017)
Založena Evropská horolezecká asociace (25.11.2017)
Soutěž ČHS (14.11.2017)
Jak začít na písku? Doporučení mistrů pískařů (16.05.2017)
Dojišťování? UFO? Maglajz? Anketa pískařů díl 6. (08.05.2017)
ČHS obnovil spolupráci se Slovinci (26.04.2017)
Jsou ještě možnosti prvovýstupů? Anketa pískařů díl 5. (25.04.2017)
Dobrodružství na písku? Anketa pískařů díl 4. (20.04.2017)
Přenosy ze závodů budou dál zdarma (12.04.2017)
Morál a čísla? Anketa pískařů díl 3. (12.04.2017)
Výstupy roku 2016 (11.04.2017)
Bouře kvůli placení přenosů (10.04.2017)
Horolezec roku končí (02.04.2017)
Sázka o 10 klacků (31.03.2017)
Pískovcové lezení, pískaři II. (31.03.2017)
Úplná pravda o Valné hromadě (29.03.2017)
ČHS - valná hromada 2017 (25.03.2017)
Pískovcové lezení, pískaři I. (24.03.2017)
Změna v rozpočtu ČHS na rok 2017 (24.03.2017)
Vychází výjimečná ročenka ČHS (23.03.2017)
Valná hromada ČHS 2017: pozvánka, bulletin a registrace kandidátů (14.03.2017)
ČHS vypisuje výběrové řízení (12.02.2017)
Zpráva o výsledcích závodní reprezentace (18.01.2017)
Napomenutí za kartáčování chytů (04.01.2017)
Slevy na slovinských chatách (09.10.2016)
Nýty v Korosadowiczovi? (06.10.2016)
Web ČHS v responzivním kabátě (23.08.2016)
Chcete pracovat v ČHS? (23.06.2016)
Lidičky na Valné hromadě (19.03.2016)
Valná hromada ČHS 2016: hlasování o 11 miliónech (21.02.2016)
Ferrata na Frýdlantské cimbuří zamítnuta (26.01.2016)
Pojištění pro horolezce od ČHS (03.12.2015)
Zasedal VV ČHS (02.12.2015)
ČHS leaderem mezinárodního grantu (26.11.2015)
Kdo je horolezec roku? (22.11.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu IX (23.05.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu VIII (23.05.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu VII (23.05.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu VI (23.05.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu V (23.05.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu IV (23.05.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu III (23.05.2015)
Nové a změněné cesty na Horosvazu II (23.05.2015)
Nové a změněné cesty v databázi Horosvazu I (23.05.2015)
Čtvrtletník ČHS (10.04.2015)
Valná hromada ČHS 2015 (05.04.2015)
ČHS spustil Skály ČR (20.03.2015)
Vize ČHS 2015, díl III (16.02.2015)
Vize ČHS 2015 - II. díl (11.02.2015)
Vize ČHS 1. díl (10.02.2015)
Důvěra kontra transparentnost a válka Alpenvereinů (26.01.2015)
ČHS posiluje tým (08.01.2015)
Via Ferráta nebude? - a přece je! (02.08.2014)
Protest horolezců ve Vlčí rokli (14.07.2014)
Dodo Kopold vyloučen z Jamesu (08.04.2014)
Smělé plány Tatra Mountains Resorts (05.04.2014)
Náhubková směrnice zrušena (31.03.2014)
Valná hromada 2014 (25.03.2014)
Zamyšlení nad otázkami koncepce českého alpinismu (24.03.2014)
Valná hromada bude o volbách a opět o náhubkové směrnici (21.03.2014)
VV ČHS odstoupí v březnu (11.02.2014)
Jak sis zalyžoval Zobane? (26.01.2014)
Soutěž o nejlepší fotografii na PF 2014 (26.11.2013)
Jednal VV ČHS: Zvýšení prostředků pro Drytooling a MG na Panťáku (22.11.2013)
Žlebská jehlo, sbohem (29.10.2013)
Podpora Hrozové, granty na publikace a závody mládeže nově (10.10.2013)
Němci a Rakušani zpět do UIAA (06.10.2013)
Válka UFO? (22.08.2013)
Výstupy roku 2013 - soutěž vyhlášena (03.07.2013)
Agostino Da Polenza k incidentu na Everestu (02.06.2013)
Historická komise OVK LP (27.05.2013)
Renovace vrcholových knížek (25.05.2013)
Frankenjura.com (16.05.2013)
Valná hromada ČHS 2013 (22.03.2013)
Nový web IFSC, aplikace pro telefony a další novinky (22.03.2013)
Sasíci schválili UFO (05.03.2013)
Nové průvodce v knihovně ČHS. (27.02.2013)
Paseky v Roklici (17.02.2013)
HoroLezec 2012 (14.02.2013)
ČHS hledá předsedu komise alpinismu a sportovního lezení (14.12.2012)
Horolezecem roku Adam Ondra (25.11.2012)
Český horolezecký svaz vyhlašuje soutěž o nejlepší fotografii (22.11.2012)
Chcete pracovat v ČHS? (09.11.2012)
ČHS: Jednání VV a dva disciplinární tresty pro Radka Lienertha (07.09.2012)
Lezecký park Alkazar (16.07.2012)
Krádež historických dokumentů na Suškách (11.06.2012)
Ukousněte si z miliónu (24.05.2012)
Městská policie šikanuje horolezce (06.05.2012)
Valná hromada ČHS 2012 (24.03.2012)
Valná hromada 2012 už tuto sobotu (21.03.2012)
Svazový redaktor opět na scéně (22.02.2012)
Vyjádření Libora Hrozy ke konfliktu ve věci řízení sportovního lezení (14.02.2012)
HoroLezec 2011 (09.02.2012)
Kontroverze kolem Compressor Route (05.02.2012)
Volby do Výkonného výboru ČHS (01.02.2012)
Horosvaz na Facebooku (29.01.2012)
Horosvaz v novém (08.01.2012)
Přílepská skála a zákaz lezení? Ne! (20.10.2011)
Soutěž Horolezec roku 2011 (17.10.2011)
Via ferrata na Tyršovky v Labáku? Ale kdepak! Jen monitoring. (05.09.2011)
Koruny pro královny Himálaje (01.09.2011)
Red Rocks v nebezpečí (16.08.2011)
Horolezci na tiskové konferenci Czech Tourism (02.07.2011)
Kupte si horu... (10.06.2011)
Elektronický Zpravodaj ČHS (07.04.2011)
Co se doopravdy dělo na Valné hromadě? (05.04.2011)
Valná hromada ČHS 2011 (26.03.2011)
Pozvánka na Valnou hromadu ČHS (23.03.2011)
Je změna § 14 Stanov ČHS ke prospěchu členům? (14.03.2011)
Informace OVK Labské pískovce k ferrátám (17.02.2011)
Zpravodaj ČHS 1/2011 (07.01.2011)
Zasedala OVK Labské pískovce (21.11.2010)
Jorg Brutscher reje do Hudyho (18.11.2010)
Výběrové řízení na šéfa závodníků (19.10.2010)
Pavel Trčala opět na scéně. (06.10.2010)
Monte Sarmiento poprvé? (17.09.2010)
Bude Hudy Cup bez maglajzu? (10.09.2010)
Klettergarten je Lezecký park (02.09.2010)
AlpspiX - další alpská opičárna (07.07.2010)
Jednání o Labáku pokračují (28.06.2010)
Soutěž o Výstupy roku (26.06.2010)
Nové nýty na Cerro Tore (21.06.2010)
ČHS a ochrana přírody (16.06.2010)
HORYDOLY se inspirují u Horyinfa (17.05.2010)
A ty jsi byla prvá…holka (07.05.2010)
Horyinfo je mediálním partnerem ČHS (18.04.2010)
Valná hromada 2010 (29.03.2010)
O čem bude Valná hromada ČHS 2010 (25.03.2010)
Tisková konference ČHS (16.03.2010)
Ferrata v Jizerkách (19.02.2010)
Vzpoura v Labsku (07.12.2009)
Pochvala za Brno, výrok revizní komise (16.11.2009)
Přispějte na památník Expedice Peru 1970 (12.11.2009)
Ministr životního prostředí jednal s horolezci (30.10.2009)
SP v Brně ohrožen, ČHS pozastavuje členství v UIAA a mediální bublina splaskla (08.10.2009)
Kam bude směřovat ČHS (28.09.2009)
Hrozová dostane MS zaplaceno (19.09.2009)
Úvahy nad zasedáním VV ČHS (10.09.2009)
Marketingové a mediální zastupování ČHS (20.08.2009)
Do Holešovic a na Smíchov zadarmo (29.07.2009)
Horolezecký svaz představil mediální komisi (25.06.2009)
Zákazy magnézia se stupňují (27.05.2009)
Velké Disciplinární Nic (22.04.2009)
Hlavní cena Fair Play pro Hrubého a Jaroše (31.03.2009)
Valná hromada 2009 (20.03.2009)
Pozvánka na Valnou hromadu ČHS (15.03.2009)
Incident Libora Uhra a Radima Slívy na Váňově kameni (10.03.2009)
Jak se financují horolezci (03.03.2009)
Horolezci se valně hromadili (23.02.2009)
Co slíbilo nové vedení Českého horolezeckého svazu (31.01.2009)
Mimořádná valná hromada ČHS (31.01.2009)
Altaj a Cimrman - atmosféra houstne (26.10.2008)
Byla databáze skalních oblastí ukradena? (08.10.2008)
Nová tvář ve vedení ČHS (18.09.2008)
Nejlepším horolezcem Radek Váňa (04.08.2008)
Valná hromada ČHS 2008 (29.03.2008)
MG na písku ano, nebo ne? (28.03.2008)
Otevřený dopis Jiřímu Babačovi (26.03.2008)
Výjimka pro Český Ráj (19.03.2008)
Bílá válka se valí do schůzovních místností (17.03.2008)
Obavy (16.03.2008)
Němci a Rakušané odchází z UIAA (13.03.2008)
110 let českého horolezectví (19.11.2007)
Soutěž o Výstupy roku 2007 (16.11.2007)
Disciplinární trest Adama Ondry (07.11.2007)
Nové stanovy ČHS (22.09.2007)
Jak se hledala "Cimrmanova" hora (01.08.2007)
Dejme jim jejich MG! (19.07.2007)
Vyfoukli vrchol Cimrmanům (12.07.2007)
Asfaltka pod Everest (19.06.2007)
Potrestání Adama Ondry za magnézium (10.06.2007)
Vážený pane Smoljaku, vážený pane Svěráku. (22.05.2007)
Výzva Alana Formánka (26.04.2007)
Valná hromada ČHS 2007 (24.03.2007)
Stojím si za návrhem rozpočtu... (22.03.2007)
Génius slepých uliček na Altaji (20.03.2007)
Volební kampaň začíná... (13.02.2007)
Pavel Bém na Everest (09.02.2007)
Hledejte informace u odborníků (16.01.2007)
Příprava na Valnou hromadu ČHS (03.01.2007)
Slovenské hodnocení sezóny (06.12.2006)
Smíchovské dojmy (25.11.2006)
Výstupy roku 2006-výzva (22.11.2006)
Nové stanovy ČHS (04.11.2006)
Granty mládeže ČHS (03.05.2006)
Jak dopadla valná hromada? (26.03.2006)
Tisková konference ČHS (02.02.2006)



Komentář ze dne: 05.10.2007 16:04:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: samoj balšoj..
chj Lenin mně teda dostal.
0 0

Komentář ze dne: 07.10.2007 17:12:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - koník (@)
Titulek: bravo
Bravo,tak to se povedlo!
0 0

Komentář ze dne: 11.10.2007 15:43:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Alice (alicehl@seznam.cz)
Titulek: TCHECHECHE!
že vám není hanba, dělat si srandu z Největšího Čecha všech dob! :-)
Jinak dobrý.
Akorát dlouhý, tak si musím udělat ještě čas na přečtení.
Kdo vymyslel to "Gebirgsbewohnerinen" pro Tatranky ? Musí bejt sranda si s ním pokecat.


(pokračování diskuse o expedici Altaj.Cimrman přesunuto k příslušnému článku)
0 0

Komentář ze dne: 11.10.2007 16:22:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: TCHECHECHE!
Jó, ty Tatranky vymyslel Zdeněk Petráň, ostatně jako celý článek :-)
0 0

Komentář ze dne: 14.10.2007 23:18:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Z. Petráň (petran.zdenek@volny.cz)
Titulek: Cimrman na Prachově není Cimrman na Altaji
Vážení přátelé, zdá se, že nějak omylem směšujete Cimrmana s jeho altajskou horou a Cimrmanem - zakladatelem lezení na Prachově. Chápu, že géniovo jméno v obou článcích může vést k omylu. Jde však zjevně o dva naprosto odlišné problémy, tak by bylo dobré, kdybyste komentovali ty správné články. Jinak z toho bude nepřehledný humus.
Z. Petráň
0 0

Komentář ze dne: 15.10.2007 09:05:36     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Cimrman na Prachově není Cimrman na Altaji
Dík za upozornění. Máš pravdu a proto byly komentáře vztahující se k Cimrmanova na Altaji přesunuty ke článku, kam patří.
0 0

Komentář ze dne: 15.10.2007 11:07:10     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Alice (alicehl@seznam.cz)
Titulek: TCHECHECHE!
Tak jo! Já myslela, že jde o legraci. A on už to zase někdo myslí vážně!
Tak tedy: 1 chybka, abychom byli přesní.
Gebirgsgsbewohnerin = Horalka.
Richtig ist Gebirgsbewohnerinen - Horalky, tak nedělej z němčiny humus.
PA
0 0

Komentář ze dne: 15.10.2007 11:20:52     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Alice (alicehl@seznam.cz)
Titulek: Cimrman má 1
vážný problém. Není oblíben u většiny mladší generace.
Takže v souvislosti s AC mi ten článek přišel vtipný. Ovšem jak byl skutečně myšlen, na to nestačí bejt ani jasnovidec. Je to fakt celý akorát smutný a chtěla bych vzkázat všem jeho fanouškům ať na něj chodí do divadla a necpou ho těm, které nezajímá.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Posiluješ pro lezení na desce? Jestli ano, na jaké?

Jen lezu (82 hl.)
 
Beastmaker 1000 (64 hl.)
 
Beastmaker 2000 (68 hl.)
 
Moon fingerboard (53 hl.)
 
na plastové no name (51 hl.)
 
Zlagboard PRO (63 hl.)
 
Zlagboard EVO (43 hl.)
 
Zlagboard Mini (59 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 483