Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Chamonix 2008


Dent du Geant při západu slunce Na Aiguille du Midi přes hřeben Cosmiques.

U tohoto článku jsem měl menší problém, a to jak ho správně pojmenovat. Původním plánem bylo v rámci aklimatizace vylézt na Dent du Geant, potom přejít na Col du Midi, dát traverz Mont Blancu přes Tacul a Maudit a vrátit se nazpět do Chamonix přes francouzskou normálku. Nakonec jsme vlivem různých okolností vylezli pouze na Aiguille du Midi přes hřeben Cosmiques.


Bossonský ledovec
Bossonský ledovec, foto: Jan Virt


Plni nadšení přijíždíme v sobotu, kolem jedenácté do Chamonix. Už z dálky poznáváme známe vrcholy Aiguille Verte, Les Droites, Aiguille du Midi a Mont Blanc. Je nádherné počasí a my se těšíme, až si budeme moci osahat zdejší žulu. Na chvíli zastavujeme v centru, abychom z domu horských vůdců zjistili předpověď pro další dny. Vypadala trochu nejistě, ale naděje byly silnější. Ubytování jsme zvolili v kempu situovaného mezi ledovci Les Bossons a Taconnaz. Jsou tam asi čtyři blízko u sebe a v každém se najde dost místa i bez předchozí rezervace. Cena za místo pro stan a osobu byla příjemných 6 EUR/noc.

Ledovec Taconnaz
Ledovec Taconnaz, foto: Jan Virt


Na další den si jdeme trochu protáhnout ztuhlé svaly z desetihodinové jízdy v autě. Z Les Bossons vychází cesta na chatu Les Pyramides, klikatící se lesem mezi oběma ledovci a lze po ní přes rozcestí La Jonction pokračovat až na chatu Grands Mulets a Mont Blanc. Je tedy jednou z pěti výstupových "normálních" tras na Blanc, ale hlavně ji použili prvovýstupci Jaques Balmat a Dr Michel-Gabriel Paccard v roce 1786. Bohužel, v létě je plná ledovcových trhlin a tedy velmi nebezpečná. V asi 2 500 m to otáčíme dolů, nemá cenu se přemáhat, to hlavní nás teprve čeká.

Lezení pod Dent du Geant
Lezení pod Dent du Geant, foto: Jan Virt


Pro výstup na Dent du Geant volíme variantu přejet autobusem do La Palud, což je městečko hned za tunelem kousek od Courmayeru, a odtamtud lanovkou na chatu Torino. Šlo by ještě využít lanovku na Aiguille du Midi a pak další, panoramatickou kabinkou na Helbroner, ale tu z důvodu horší aklimatizace zamítáme. V La Palud velmi rychle měníme názor čistého výšlapu na Torino. Jelikož nechceme chatu moc využívat, batohy nám se spacáky a karimatkami váží kolem 25 kg a převýšení je poctivých 2.000 m. Výjezd na Torino je jak do jiného světa, všude led a skála. Po rozkoukání se nastupujeme na ledovec a směřujeme k místu, kde se dají kousek od lanovky Helbroner postavit stany, v našem případě vykopat bivaky. Začíná se trochu zatahovat, později začne padat déšť se sněhem a já narozdíl od Vaška přestávám zběsile vykopávat ledové království a hlavou se mi začnou honit myšlenky přespat na chatě. Promoklý Vašek to po chvíli pochopí také.

Lezení pod Dent du Geant
Lezení pod Dent du Geant, foto: Jan Virt


Náš důvod, proč nezůstávat na chatě Torino je jednoduchý, a to její cena. I když patří italskému alpskému klubu (CAI - Club Alpino Italiano) cena za noc a snídaní je pro členy UIAA 19 EUR (měli jsme klasický Alpenverein, což fungovalo, nevím jak by koukali na ČHS), pokud chcete i večeři, přijde vás pobyt na 40 EUR/noc. Bohužel, venku se k tomu všemu začíná zvedat prudký vítr a jelikož se nesmí nikde v okolí chaty vařit a podmínky to ani neumožňovaly, volíme nejdražší variantu. To jsme ještě netušili, že na Torinu strávíme více nocí než jsme si představovali.

Dent du Geant při západu slunce
Dent du Geant při západu slunce, foto: Jan Virt


V úterý bylo venku počasí, že by pudla nevyhnal. I když byla předpověď na chatě pouze v italštině, 10% slunečního svitu si dokáže přeložit každý. Sedíme v restauraci, hrajeme šachy a sdílíme teplo kamen spolu s dalšími šesti spoluvězni. Místní časopisy máme všechny prolistované, od lezení po testy automobilů. Tímto bych chtěl poděkovat lidem, kteří tam zanechali české Vertigo, jediné, co se dalo i číst. Nová předpověď slibuje 60% sunlight.Druhý den v osm ráno vycházíme vstříc Dentu. Kousek před námi šlape jedna čtyřka asi s guidem a ještě další dva strejdové. Původní stopy po ledovci jsou zaváté čerstvou vrstvou sněhu a proto je všechny následujeme. Bohužel to byla naše osudová chyba.

 Výstupová trasa na Dent du Geant a hřeben Rochefort
Výstupová trasa na Dent du Geant a hřeben Rochefort, foto: Jan Virt


I když jsem měl nástup na Dent du Geant prostudovaný z domova, z nějakého důvodu se naši kolegové od správného nástupu odchylují a jdou směrem dále vlevo až do místa, kdy máme "zub" po pravé ruce. V tu chvíli mě napadlo, že je asi něco s původním nástupem v nepořádku, třeba velká odtrhová trhlina nebo led, proto volí alternativu. Jedni začínají sněhovým kuloárem, druzí kousek vlevo od nich, no a my ze strachu padajícího kamení a ledu začínáme úplně vlevo. Nejdříve to bereme po strmém sněhovém poli, na které navazuje mixový terén. Bohužel, batohy začínají být o něco těžší, terén je stále horší, volné kameny pokryté sněhem se zvětšují a svah se stává příkrejším, až začínáme regulérně lézt na štandy v trojkovém až čtyřkovém terénu. To náš výstup ještě víc zpomaluje a když zhruba v půli cesty k zubu vidíme na hodinkách půl jedné, je to jasné. Čtyřka to už také vzdala a spatřujeme je už dole u ledovce.

La tour Ronde (3 792m)
La tour Ronde (3 792m), foto: Jan Virt


Sestup tímto terénem trval mnohem déle, než bychom si přáli. Poslední úsek k okraji ledovce nadvakrát po šedesáti metrech slaňujeme a loučíme se s dvěma smyčkami. Druhé slanění bylo opravdu hutné, muselo se do odtrhové trhliny a pak z ní vylézt. Konečně jsme na ledovci, je sedm hodin, a úlevu z přežití rychle střídá vztek z chyby, kterou jsem udělal. Myslím si, že nás oba tahle lekce hodně poučila a napříště nebudeme slepě sledovat stopy druhých a důvěřovat jim. Co naplat, na chatě jsou všichni po večeři, a jelikož má být dobré počasí i následující den, je chata plná lidí. Po několika tyčinkách uleháme do dek. Plán pokračovat přes Midi na Blanc se pomalu vytrácí a začínáme improvizovat. Zatím si tedy dáme pouze přechod na Midi a pak se uvidí.

Grand a Petit Capucin
Grand a Petit Capucin, foto: Jan Virt


Přechod po ledovci z Itálie do Francie je opravdu nádherný. Každou chvíli se nám otevírají nové výhledy na Grand Capucin, Maudit, Tacul, Droites a nakonec i severní stěna Grandes Jorasses. Cestou překračujeme několik trhlin, ale cesta je často chozená a není problém s orientací. Únava z předchozího dne se ale s údivem začíná rychle dostavovat. V Col du Midi jdeme opravdu pomalu a poslední hřeben k lanovce nás dodělává. S Blancem je konec. Nejen kvůli únavě, ale i proto, že severní strana Taculu je pod nánosem nového sněhu a nikomu se ji nechce prošlapávat. Sjíždíme lanovkou dolů do Chamonix a v kempu otevírám dvě plechovky přivezeného gambáče. Původně byly určené k oslavě výstupu, vypili jsme je ale proto, že jsme konečně dole.

Nástup na hřeben Cosmiques
Nástup na hřeben Cosmiques, foto: Jan Virt


Celou noc nám prší na stan, ráno nás vítá zima a mokro. Jdeme se projít ještě jednou do centra, utrácíme za nějaké průvodce a knížky a plánujeme, že to v sobotu večer zabalíme a pojedeme domů. Nakonec nám plán mění celkem slušná předpověď na další den a odjíždět jak spráskaní psy bez alespoň nějaké "trofeje" se nám moc nechce. Narychlo volíme hřeben Cosmiques, procházíme čerstvě zakoupeného průvodce "Snow, ice and mixed" a vstřebáváme detaily. Mixový terén s místy lezením kolem 4a zní lákavě.

Aiguille du Midi (3 842 m)
Arete du Cosmiques: AD/II/4a (klíčové místo 4c)

První lezecké místo
První lezecké místo, foto: Jan Virt


Je sobota ráno a my stojíme ve frontě na lanovku na Midi. Po výjezdu do 3.800m scházíme směrem do Valle Blanche, a Col du Midi. Tuto cestu máme už nacvičenou z předchozích výletů a exponovaný hřeben nám již nedělá takové problémy. Odtud pokračujeme na starou chatu Abri Simond, která se nachází kousek nad chatou Cosmiques a u které začíná nástup hřeben Cosmiques. Bohužel průvodce nelhal a jelikož je pěkné počasí, vytváří se hned u nástupu dlouhá fronta lidí. I když trpělivě čekáme, než všichni zmizí z dohledu, potkáváme chumly lidí ještě několikrát, hlavně v inkriminovaných místech jako jsou dvě slanění nebo klíčový lezecký úsek.

Odlez od první věže
Odlez od první věže, foto: Jan Virt


Hřeben Cosmiques je nádherná cesta, která je právem také velmi oblíbená. Právě snadný přístup a lehké lezení s nádhernou expozicí způsobuje, že se na ní často tvoří fronty. Pokud s tím ale počítáte, cestu si opravdu užijete. Hřeben je doporučován jak začínajícím lezcům pro seznámení se s alpským mixovým lezením, tak i zkušeným alpinistům, které svojí expozicí a různorodostí určitě nezklame. Cestu lze v průvodcích najít také pod názvy Cosmiques Arete, nebo Cosmiques Ridge. Trasu jsme šli na průběžné jištění. Jediná místa, kde je lepší vytvořit štand jsou asi dvě a lze na nich najít skoby a nýty. Jinak si bohatě vystačíte se čtyřmi smyčkami. Vklíněnce nebo friendy potřeba nejsou, ale můžou se hodit např. při ústupu, které jsou na cestě dva. Oba dva jsou firnové kuloáry vedoucí na Col du Midi.

Traverz mezi první a druhou věží
Traverz mezi první a druhou věží, foto: Jan Virt


Prvních 150 metrů vede mixovým terénem po kterém následuje buď 30 m slanění, nebo se tento úsek dá sejít. Vzhledem k expozici volil každý slanění, nás nevyjímaje. Pokud zvolíte slanění, doporučuji použít prusík pro sebezajištění, vzhledem k nerovnému terénu se musí překračovat několik větších bloků a místy to slušně vynáší doleva. Dále traversujeme podél první věže a vylézáme krátký komín za 4a. Potom se překračuje výše zmíněný sněhový kuloár a pokračuje kolem druhé věže ke klíčovému místu. Fronta, opět čekáme asi půl hodiny až se děda vyškrábe na druhým nahoru. Je nás tu asi deset a na mnoha tvářích je vidět značné znechucení. Čas si zkracujeme kecáním s okolními spolulezci.

Zpětný pohled na druhou věž
Zpětný pohled na druhou věž, foto: Jan Virt


V klíčovém místě se nachází smyce, za kterou lze hned ze země cvaknout expreska. I když se podle mého názoru dá při troše snažení přelézt čistě, nějaký borec, nejspíš guide, do stěny vyvrtal asi čtyři stupy na hroty maček. Humus na ntou, ale když jsem viděl jak se tam i přesto několik lidí trápí, no comment. Toto klíčové místo se dá jinak oblézt zleva, kolmým komínem, ale doporučuji mít nějaké ty friendy při ruce. Nad kolmou stěnou se nachází dva nýty pro štand. Dále se pokračuje po úzké římse doprava, kde se dá kolem kamene vytvořit další štand. Cesta pak pokračuje na terasu doleva, kde začíná další komín (3c/4a). Tím se dostáváme na závěrečný sněhový hřeben zakončený žebříkem, který končí na terase Aiguille du Midi.

Klíčový úsek za 4c
Klíčový úsek za 4c, foto: Jan Virt


Průvodce uvádí čas výstupu čtyři hodiny, ale vzhledem k oblíbenosti cesty je lepší rezervovat si na ní alespoň půl dne. Jak už jsem psal, cesta i přes množství lidí stojí za to a výlez žebříkem mezi lidi fotícími na terase panoramata stojí za to :-).

Poslední komín na konci cesty
Poslední komín na konci cesty, foto: Jan Virt


Doporučené vybavení: 4 smyčky, 4 karabiny, několik vklíněnců (nebo středně velké friendy), mačky, cepín, lano 50 m.


Zde najdete více fotografií.

Termín:
9.8. - 17.8. 2008

Itinerář

Den 1:
• Chamonix - Les Bossons (1 100m) -> chata Pyramides (2 330m) = 1,5h (+484m)
• Chata Les Pyramides (2 330m) -> La Jonction (2 661m) = 3h (+330m)
• La Jonction (2 330m) -> Les Bossons (1 100m) = 2h (-814m)

Den 2:
• Přesun autobusem do Itálie - La Palud (1 360m) -> lanovkou na rifugio Torino (3 375m)

Den 3:
• Čekání na počasí - rifugio Torino

Den 4:
• Pokus o výstup na Dent du Geant

Den 5:
• Rifugio Torino (3 375m) -> Col du Midi (3 532m) = 3,5h(+157m)
• Col du Midi (3 532m) -> Aiguille du Midi (3 842m) = 45min (+310m)

Den 6:
• Čekání na počasí - Chamonix

Den 7:
• Les Bossons -> chata Simond Abri
• Chata Simond Abri -> Aiguille du Midi

Den 8:
• Odjezd do ČR






[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Jan Virt | Vydáno dne 03. 09. 2008 | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Jan Virt

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Český prvovýstup v Mexiku (08.03.2018)
Dawn Wall: Je to tam (22.11.2016)
Ohníčkáři (26.09.2016)
Cordillera a Divina Providencia (03.12.2015)
Stračena s Hačikou na Mt. French (2356), Nový Zéland (09.02.2015)
Yosemity v plamenech aneb můj deník (23.01.2015)
Blouděním vpřed (27.03.2013)
Pallavicini na Grossglockner (28.09.2012)
Asterix a Obelix (27.07.2012)
Matterhorn (4478m) (08.07.2012)
Mont Blanc s láskou (14.10.2011)
Tři jehly Francouzských Alp (12.10.2011)
Dülfer na Cimu Grande (09.10.2011)
S dvaatřicítkou v Raxu (29.09.2011)
Extrémní mixy v Tatrách (24.03.2011)
Poctivá klasika s pivakem (03.03.2011)
Zimní lezení ve Velické dolině (25.02.2011)
Techtl Mechtl s Albertem Prechtem (01.11.2010)
Bergellská žula (25.10.2010)
Hore Zdar 2008 (24.09.2010)
Peruánská kráska Ranrapalca (09.09.2010)
Sass Ciampac (16.08.2010)
Pytel na Mittelegi (04.08.2010)
Gerlinde Kaltenbrunner na Everest (25.05.2010)
Třináctiletý Romero na Everestu (24.05.2010)
Prvovýstup na Mt. Bradley na Aljašce (12.05.2010)
Adieu, stará Váho (25.04.2010)
Prvovýstup v Himaláji (31.03.2010)
Dülfer na Fleischbank (02.02.2010)
Parádní prvovýstupy v čínských horách (22.10.2009)
Severní stěnou Bischofsmütze (27.08.2009)
Christakante (11.08.2009)
Oberreintal (20.07.2009)
Flatzer Wand (02.07.2009)
Jak se leze ženám na Hohe Wandu (01.06.2009)
Vzpomínka na Trikolóru (17.03.2009)
Nekonečný příběh (22.12.2008)
Plotny, plotny a zase plotny (19.11.2008)
Jo klasika je holt klasika... (09.10.2008)
Nesselbergkar (26.08.2008)
Everestské statistiky (17.07.2008)
Eiger má výročí (16.06.2008)
Dachstein (26.05.2008)
El Bastardo (11.04.2008)
Jahňací štít (22.03.2008)
Horolezectví v Ekvádoru (06.02.2008)
Nebeský běžec Christian Stangl (28.01.2008)
Dolomity a Courmayer léto 1981 (02.01.2008)
Bergell, léto 1980 (02.01.2008)
Zimní lezení 1982 (01.01.2008)
Měl jsem z pekla štěstí! (19.12.2007)
Jedinečné lezení v kanadských Rocky Mountains (14.12.2007)
Kopold opět v Himálaji (25.09.2007)
Frisbeeplatte (04.09.2007)
Grossglockner - Stüdlgrat (20.08.2007)
Sólo na Lhoce (29.05.2007)
Raxalpe - malé velké hory (24.05.2007)
Bellavista (14.03.2007)
Když je to žluté, pak je to Svíčka. (08.02.2007)
Když to nejde nahoru, zaplať pánbůh, že to jde dolů. (14.12.2006)
Špek na Eiger (07.12.2006)
MANASLU 8163 m. (20.10.2006)
Severní stěna Matterhornu (15.09.2006)
Na zkušenou v Bergellu (07.09.2006)
Reprezentanti na Suškách (10.08.2006)
Reprezentační poločas (26.07.2006)
Ďůro alpinismo (26.05.2006)
Pallavicini na Grossglockner v zimě (01.01.2006)



Komentář ze dne: 03.09.2008 09:06:06     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Ze života
Jojo, tak to na horách chodí . Pěknej článek i fotky.
0 0

Komentář ze dne: 03.09.2008 09:51:10     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Honza Virt (@)
Titulek: Re: Ze života
Ahoj Petre,

Jsem rad, ze se clanek libi. Pro me osobne byl vylet dobra lekce :-)

Honza.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (436 hl.)
 
letní (375 hl.)
 
je mi to jedno (312 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1123