Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Dopadový test


Selhávající blokpomůcka v lavinovém terénu

Dopadový test (Stuffblock test) je jedním z baterie testů stability, použitelných pro odhalení slabých vrstev a rozhraní ve sněhovém profilu, a zároveň i kvantitativní odhad jejich pevnosti.




Selhávající blok
Selhávající blok Test vytvořili Ron Johnson a Karl Birkeland z amerického Gallatin National Forest Avalanche Center. Od svého představení v roce 1994 (viz zdroje) se test stal ve vědecké komunitě velmi oblíbený a ve světě si získává popularitu i mezi běžnými lyžaři, horolezci atd. Pokud vím, u nás dosud prakticky známý není, což bych rád změnil.

Před vlastním popisem testu je vhodné drobné varování. Zkoumání sněhového profilu je jedou z nejsložitějších částí lavinové prevence a jeho použití pro zvýšení vlastní bezpečnosti a rozhodování je asi nejméně přímé. Pokud o lavinách téměř nic nevíte, nemá smysl začít studium od složitostí sněhu, a nezačínejte tímhle článkem.

Provedení testu

Jednou větou - na ze všech stran izolovaný sloupec sněhu se nechává dopadat zátěž 4,5 kg ze stále vzrůstající výšky. Výška, při které soudržnost sloupce selže, je výsledek. Závaží se snadno získá naplněním plátěného pytlíku 4,5 kg sněhu. A teď podrobně:

Potřebné vybavení

Lopatu stejně každý zodpovědný návštěvník lavinového terénu nosí.



Lopata se hodí i v nelavinových situacích
Lopata se hodí i v nelavinových situacích


  • závěsná váha (mincíř) na zvážení 4,5 kg

Takové váhy se běžně dají pořídit v rybářských potřebách, domácích potřebách a jinde, pod názvy jao kapesní váha nebo mincíř. Nejpřesnější je váha s co nejmenším rozsahem, zahrnujícím 4,5 kg, které je třeba odvážit. Vyhovují např. velmi často prodáváné mincíře s váživostí 12 kg.

  • pytlík objemu alespoň 15 l

Do pytlíku se musí vejít právě těch 4,5kg sněhu. Dá se použít třeba větší obal od spacáku a podobně.

  • šňúrka s uzly po 10cm

Šňůrka se připevní ke dnu pytle a slouží jako praktické měřidlo výšky, z které pytel necháme dopadat. (Vždy o další uzlík)

Dalším vhodným vybavením je sněhová pila, se kterou se blok sněhu daleko snáze a rychleji vyřízne.

Výběr místa

Platí všechny obvyklé zásady pro výběr místa, kde studovat sněhový profil a provádět testy. Nevybírat místa v blízkosti stromů, balvanů, s netypicky malou nebo velkou hloubkou sněhu, místa kde jsou pravděpodobně pohřbené stopy stopy lyžařů atd. Stručně řečeno, místo by mělo reprezentovat svahy, které nás zajímají. Viz reprezentativní svah)

Specielně dopadový test funguje na svazích se sklonem alespoň 30°. Na méně prudkých svazích jsou výsledky málo průkazné.

Příprava bloku

Pro test je potřeba sloupec sněhu s čtvercovou podstavou 30 cm x 30 cm (zhruba velikost lopatky). Při testu část bloku sjede nebo se zhroutí dopředu, takže logicky strana dolů svahem musí být odkopaná. Stejně test většinou provádíme v jámě vykopané i pro další testy. Ostatní 3 strany je nejlépe odříznout sněhovou pilou. Místo pily lze použít patky lyží, případně i cepín, ale je třeba dávat pozor, abychom blok už před testem výrazně neporušili. V zásadě by šlo i boční stěny sloupce odkopat a zadní odříznout šňůrou, jak se často dělá u testu kluzným blokem, ale tady je to neůměrně pomalé.

Testování

2.

3.

4.

  1. Pytel naplníme sněhem, aby vážil 4,5 kg. Odvážíme kapesní váhou nebo mincířem.
  2. Lopatku opřeme "osřím" o horní hranu sloupce. Násadu jen lehce podpíráme, aby lopatka nespadla.
  3. Na lopatku položíme pytel se sněhem.
  4. Pokud blok nesklouzne už při položení pytle, zatěžujeme jej dynamicky. Necháme na lopatku dopadat pytel s postupně narůstající výšky. Vždy od dalšího uzlíku, t.j. po 10 cm.

Pro dlouhodobé srovnání výsledků a případnou komunikaci s někým dalším je vhodné dodržovat standardní postup. Stěny bloku by měly být svislé, lopatka umístěna vodorovně a pytel by měl dopadat zhruba uprostřed lopatky.

Vyhodnocení

Výsledkem testu je výška, při které se kvádr porušil a část sklouzla. Dalším výsledkem je hloubka nestabilní vrstvy.

Slovně se při selhání při pokládání pytle a při výškách 10 a 20 cm označuje sníh nestabilní, 30 cm - 50 cm je "něco mezi" neboli středně stabilní, a přes 50 cm je sníh dosti stabilní.

Dále je dobré si všímat, jak probíhalo selhání bloku a jak vypadá odtrhová plocha. Zda jde o hladké rozhraní, po kterém horní část bloku sjede, nebo o zborcení vrstvy, nebo třeba o nepravidelnou prasklinu. Někteří autoři doporučují dávat větší váhu jasným rozhraním / jasnému kolapsu vrstvy, a pokud plochou selhání není vrstva, ale nějaký nepravidelný zlom, test opakovat.

Jak chápat výsledky

Jako i u jiných testů stability, výsledek není 100% ukazatelem, zda je svah stabilní. Test může pomoci v sněhovém profilu lokalizovat problematické vrstvy a rozhraní a zároveň kvantitativně určit jak jsou nestabilní.

Tento test je citlivý především na selhání slabé vrstvy ve smyku, při dynamickém zatížení (díky postupu testu je celkem dobře definovaná energie, které je blok vystaven). Naopak nic neříká o tom, kde se v profilu v rámci celého svahu koncentruje napětí, jak jsou nadložní vstvy schopné přenášet zatížení, jaké "statické" zatížení způsobí selhání (např. připadnutím nového sněhu, při předpovědi přírodních lavin).

Druhým úskalím je variabilita sněhu - rozdíly mezi místy na svahu. Testovaný sloupec je opravdu velmi malý, a proto, pokud to prostor jámy umožňuje, je velmi vhodné test několikrát opakovat. Ještě lepší je opakovat test na různých místech svahu a různých svazích. Pokud jsou výsledky nekonzistentní, ukazuje to na velkou variabilitu sněhu, výsledky testu je třeba brát s velkou rezervou a při plánování cesty se řídit spíš podle nejhorší alternativy. (Stačí když lavinu vyvoláme na nějakém slabém místě, když už k ní dojde, půjdou i "stabilní místa".)

I při poměrně nízké variabilitě jsou běžné rozdíly 10-20cm.

Výhody a nevýhody

Test má některé velmi příjemné vlastnosti

  • potřebné vybavení je lehké, levné a díky jednoduchosti odolné
  • výsledky nezávisí na subjektivním provedení a hodnocení jako u jiných testů. ("Silně táhneme lopatkou", "provádíme údery zápěstím" a tak podobně.)
  • výsledky se dají vyjádřit a zpracovat číselně (důležité pro vědecké použití, dokonce stupnice je lineární v energii)
  • test je poměrně rychlý (se sněhovou pilou asi 3 minuty, kromě kopání jámy)

Nevýhody

  • malá velikost vzorku sněhu (30krát menší než u testu kluzným blokem!)
  • nefunguje na rovině

Zdroje

  1. Johnson R., Birkeland K., The stuffblock: a simple and effective snow stability test . ISSW proceedings, Snowbird, str. 518-526, 1994. kopie na webu

Tento článek vznikl v rámci projektu Lavinové.info pod názvem Stuffblock test. Lavinové.info je wiki, to znamená pokud v textu narazíte na nějaké chyby nebo vás napadne možné vylepšení, originální článek můžete rovnou opravit či vylepšit. Text je dostupný pod licencí CreativeCommons Attribution Sharealike 2.5, což zhruba znamená, že jej můžete bez dalších dotazů a povolení šířit, měnit a používat, pokud uvedete odkaz na původní zdroj, a odvozený text zveřejníte pod stejnou licencí.





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 11] 1 2 3 4 5

| Autor: Jan Kulveit | Vydáno dne 07. 03. 2007 | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: lavinove.info

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Velká plotna se nebude dojišťovat (14.12.2018)
Magnus Midtbo: základní technika nohou (01.01.2018)
Bezpečnostní konference (24.11.2017)
Školení správců skal a prvovýstupců (10.10.2017)
Výživa při vysokohorské turistice (22.09.2017)
Garantovaná horoškola ČHS je nově v Brně (05.01.2017)
Pozvánka na školení správců skal (31.08.2016)
Štand – noční můra metodika... (08.11.2015)
Pozor na staré popruhové smyčky (14.09.2015)
Školení správců skal (17.06.2015)
Laviny (02.02.2015)
Samoblokovací pololoďák (15.11.2014)
SLF studie o lavinových ABS (06.11.2014)
Předpovědi počasí (02.09.2014)
Úraz při spouštění ve Frankenjuře (15.07.2014)
Jak odjistit Velkou plotnu (10.03.2014)
Nejhorší jistič na světě (07.12.2013)
Adidas metodický den Českého horolezeckého svazu (04.10.2013)
Co když ztratím kyblík? (17.06.2013)
Pískovcové horolezectví: jak smyčkovat. (12.05.2013)
Běžte se všichni zahrabat! (20.02.2013)
Testování jistidel (04.01.2013)
Fórum alpinismu Smíchov (27.11.2012)
Zasněžený 23. Pelikánův seminář (07.11.2012)
Když volám o pomoc (04.10.2012)
Nebezpečné Západní Tatry? (29.09.2012)
Metodický den HO horyinfo (14.07.2012)
Metodický víkend ČHS (02.04.2012)
Idioti v lavinovom terene v Gruzínsku (30.11.2011)
Lavinová nehoda při lezení mixů (24.11.2011)
Malá příhoda z Bořně (14.07.2011)
Grigri 2 ho zachránilo (27.06.2011)
Riziká lezenia ľadov (23.02.2011)
Nebezpečný daisychain (22.09.2010)
Zasypání lavinou (28.12.2009)
MarmotRockJoy Rescue Workshop II (08.09.2009)
Horolezecká abeceda (25.08.2009)
Marmot RockJoy Rescue Workshop (14.05.2009)
Stanoviště pro jištění a slaňování (19.03.2009)
Úvazky a karabiny (09.01.2009)
Horolezecký terén (19.10.2008)
Info@hudy 9 (22.06.2008)
Tragédie na Spitzbergu... (14.04.2008)
LANA A UZLY (14.04.2008)
Přetržené lano (02.04.2008)
Sníh a vítr na Grossvenedigeru (16.12.2007)
Kurzy zdarma (24.10.2007)
Kurz pískovcového lezení (04.09.2007)
ATC Guide (04.07.2007)
Metodická příručka (12.06.2007)
Raveltik Reflex (22.05.2007)
HOLEŠOVICKÁ ANDULA (04.04.2007)
Školení Škrovádské (31.03.2007)
Nová generace pípáků (05.12.2006)
Smrtelné úrazy českých občanů (14.02.2006)



Komentář ze dne: 07.03.2007 10:43:00     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (janpus@SEZNAM)
Titulek: Test
Zajímavé, dobré. V takové diletantské formě to dělávám. Odkopnu kus sněhu ve stráni. vylezu nad to a dupnu. :-)
0 0

Komentář ze dne: 08.03.2007 07:36:46     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Martin (@)
Titulek:
Doufám, že jsem to nepřehléhnul, ale zajímalo by mě jak hluboko odříznout zbývající 3 strany čtverce, který má sjet dolů? předpokládám, že co nejhlouběji?
0 0

Komentář ze dne: 08.03.2007 11:23:45     Reagovat
Autor: neregistrovaný - jk |
Titulek: Re:
Orientačně tak 0.6-1 metr, hlubší slabé vrstvy člověk běžně neuvolní (*1).

Trochu závisí na tom, jak profil vypadá - pokud třeba od 40cm hloub začíná vrstva starého pevného sněhu tvrdosti "tužka-nůž", a pokračuje dál někam hluboko, tak nemá moc smysl se takovou vrstvou prořezávat. Naopak pokud vidím nějakou podezřelou vstvu kousek pod metr, tak i přez ní.

Taky se dá dělat - když si chci profil kompletně rozebrat - že testy postupně opakuji, když nějakou vrstvu utrhnu a zaznamenám si výsledek, odřežu zase kus hloub, přiložím lopatku na podložní vrstvu, znovu testuji.

(*1) - stejně jako mnoho jiných "pravd" má tohle velké ALE - na které se občas zapomíná: může se stát, že v místě, kde kopu, je stejné slabé rozhraní pohřbené pod 1.5m navátého sněhu, kdežto na jiném místě je jen 30cm hluboko.
0 0

Komentář ze dne: 18.03.2007 23:16:06     Reagovat
Autor: neregistrovaný - palic (@)
Titulek:
Proc snura s uzliky a ne lavinova sonda?
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (354 hl.)
 
letní (326 hl.)
 
je mi to jedno (268 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 948