Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Nová generace pípáků


Ortovox S1Přehled vývojových novinek

V průběhu letošního podzimu a zimy by se mělo objevit několik několik nových přístrojů. Výrobcí píší o revoluci - jde o marketingové přehánění, nebo ano? Pokud plánujete nákup pípáků - vyplatí se počkat?


Úvodem bude užitečné stručně připomenout dosavadní vývoj pípáků.

Obsah

Vítr
Zvětšit
Pohled, který by měl varovat.
Vítr dokáže přenášet sníh ohromnou rychlostí. Svahy, kam se sníh ukládá, se stávají nestabilní.

Čistý analog


První pípáky byly analogové - v režimu vyhledávání fungují jako jednouchý přijímač s nastavením hlasitosti. Zpracování signálu provádí především lidský mozek hledajícího. Jedinou informací pípáku je hlasitost pípání, kterou zase můžu regulovat ovladačem zesílení. Užitečným vylepšením je vizuální indikace síly signálu, například několika barevnými diodami - někdo snáz vnimá vizuální předané informace.

Více zasypaných se projeví prostě tak, že je slyšet více pípání. Rozlišení signálů je na schopnostech uživatele.

Nejznámějším analogovým pípákem je dosud prodávaný Ortovox F1. Další běžné analogové přístroje jsou třeba Pieps Opti nebo slovenský TESLA Berdin.

Analogové jsou i historické dvoufrekvenční pípáky Ortovox F2 nebo Pieps 2, důkaz toho, že byla doba, kdy vysílací frekvence pípáků nebyla celosvětově jednotná. Pokud byste se s nimi setkali, vzhledem k jejich stáří lze před použitím jinde než při cvičení pouze varovat.

Nákup analogového přístroje bych osobně běžnému rekreačnímu uživateli vřele nedoporučoval. Jistě, i hledání s analogovým přístrojem může být stejně rychlé jako s digitálním - u většiny lidí za předpokladu, že máte s pípákem natrénováno stovky až tisíce hodin.

Digitální jednoanténové

Stejně jako u jiné elektroniky, i vývoj pípáků poznamenala digitální revoluce a část práce lidského mozku začala přebírat technika. První digitální pípáky mají jednu anténu, procesor pípáku vyhodocuje sílu signálu a zobrazuje ji jako číslo, se kterým lze pracovat jako se vzáleností. (Údaj se snižuje - blížím se.) Navíc pípáky zobrazují, když je anténa správně srovnaná podle siločáry. Jedna anténa ovšem neumožňuje získat přímou informaci o správném směru - "šipky" - jako pozdější přístroje.

Tato třída zahrnuje přístroje Ortovox M2, Arva 9000 a Arva Evolution.

Digitální 2. generace

Tyto přístroje mají dvě až tři antény, výsledkem zpracování signálu z více antén je i informace o směru. Pípák s uživatelem komunikuje hlavně prostřednictvím displeje. Číselná hodnota udává „cosi jako vzdálenost“ k zasypanému, šipky ukazují směr dalšího postupu a někdy je zobrazována indikace více zasypaných. Zvukový výstup u digitálních pípáku může jen jiným způsobem předávát číslo „vzdálenost“, třeba frekvencí pípání. Druhou možností je, že zvukový výstup funguje stejně, jako u analogového přístroje.

V případě více zasypaných obvykle elektronika vybere nejsilnější signál, a údaje o směru a síle platí pro něj. Některé pípáky navíc upozorňují na přítomnost více vysílajících přístrojů a případně zobrazují i jejich počet.

Mezi zástupce se řadí Tracker DTS, Barryvox Opto 3000, Arva ADvanced, Arva Evolution plus a Ortovox X1

3. generace

První vlaštovkou dalšího vývoje, kterou by stejně dobře bylo možné zařadit k předchozí skupině, je Pieps DSP. Pieps má 3 antény a pokročilé digitální zpracování signálů více vysílajících pípáků v případě více zasypaných. Výstupem je nejen indikace, že zasypaných je víc, ale i informace o jejich počtu a vzdálenosti. V případě úspěšného nalezení zasypaného jej pak lze "označit" a v dalším hledání pípák jeho signál ignoruje, takže lze snadno pokračovat hledáním dalšího.

3 antény jsou výhodou také při různých „nepříjemných“ orientacích zasypaného pípáku, způsobujících neintuitivní chování udávané „vzdálenosti“ u přesného dohledávání. (Představit si důvody je celkem snadné: dvě antény dvouanténového pípáku určují rovinu. "Pole" vysílajícího pípáku si lze představit podobně jako siločáry magnetu. Pokud je "siločára" v některém místě na rovinu antén kolmá, pípák nemá co měřit, a údaje o vzdálenosti přeskakují nebo se zobrazují nesmyslně.)

Tím je historický přehled ukončen, a můžeme pokročit k vlastním novinkám, kterými jsou Ortovox S1 a Barryvox Pulse.

Ortovox S1

Otovox S1
Zvětšit
Ortovox S1 (foto: Ortovox)


Tedy - zprávy o S1 Ortovox začal šířit již téměř před dvěma lety, a už minulou zimu měla být S1 dostupná. Kromě mlhy marketingových keců a maket na veletrzích toho ovšem Ortovox moc nepředvedl. Letos je situace jiná, na veletrzích už byly k vidění a vyzkoušení skutečné přístroje, a jsou k dispozici i popisy nezaujatých osob. Dovolím si ocitovat vyjádření ricka v diskusích na TeleTips:

Ve vyhledávacím módu se na displeji zobrazí náčt vzoru hrubého vyhledávání, a postavička znázorňující chůzi. Udaný dosah je 60m. Pokud pípák zachytí signál, zobrazuje schematickou mapku, se symboly zasypaných a vzdáleností v metrech. Nejbližší zasypaný je zobrazený na vertikální čáře, která dělí displej na ploviny. Zasypané pípáky po stranách prostě zobrazují relativní polohu, při hledání prostě "jdete po čáře" k nebližšímu signálu, jehož vzdálenost se zobrazuje dole na displeji.
Jakmile se člověk dostane blíž než cca 2.5m, zobrazení na displeji se změní na kruh, s číslem udávajícím vzdálenost. Přiblížíš se - kruh i číslo se zmenší, vzdálíš - zvětší. (pozn.: jde o soukromé zkušenosti, nikoli oficiální informaci)

Stejně jako Pieps, S1 umí "označit" nalezený signál. Ortovox také pokračuje v kurzu, který udal Pieps s "Advanced" verzí DSP, integrující různé blbůstky - DSP Advanced obsahuje kompas, výškoměr a teploměr. Ortovox X1 obsahuje kompas, teploměr a inklinometr.

Značnou nevýhodou S1 asi bude cena - na americkém truhu je oznámených 600$.

Barryvox Pulse

Pulse
Zvětšit
Pulse (foto: Mammut)


Zatímco Ortovox sliboval, ostatní výrobci nelenili. V případě Barryvoxu je výsledkem Puls. Puls má tři antény a navíc interní magnetický senzor (prostě kompas, ale slouží pro potřebu pípáku, ne že by při hledání upozorňoval, kde je sever), a citlivé senzory pohybu.

K čemu to slouží? Puls zobrazuje ukazatel směru k zasypanému v rozsahu celých 360°, takže pokud se od zasypaného vzdalujete, šipka správného směru bude mířit dozadu. V případě více zasypaných se zobrazují ikonky jednotlivých človíčků, tlačítkem je možné přepínat koho hledám, v případě úspěšného dohledání a potvrzení polohy sondou nalezeného označit, takže se v dalším hledání neplete.

Další výraznou novinkou je indikace životních funkcí. Pulse připevněný k tělu dle návodu sleduje pohyb člověka, buď výrazné pohyby spojené s běžnou aktivitou nebo taky pádem lavinym, nebo drobné pohyby spojené s dýcháním a tepem zasypaného. Hledajícímu se pak u ikonek človíčků zobrazuje ikonka srdíčka, pokud pípák zasypaného životní funkce zjistil. Informaci pak hledající může použít k třídění, což je neveselý odborný název pro rozhodování při hromadném neštěstí koho zachraňovat nejdřív. Profesionální pravidla přikazují zachraňovat nejdříve ty s největší šancí na přežití, např. mělko zasypané, a se zachovanými životními funkcemi. Přeloženo do znakové řeči Pulsu: ti se srdíčem by měli mít přednost. Kdyby se v tom člověk chtěl vrtat, tak se zde nabízí zajímavé téma na úvahu o etice - bez srdíčka jsou samozřejmě nejen ti, u kterých Puls životní funkce nezaznamneal, ale taky majitelé všech ostatních pípáků. Hledající s Pulsem tedy budou přednostně zachraňovat zasypané s Pulsem s pulsem.

Z dalších vlastností lze zmínit, že stejně jako u Opto 3000, i Puls lze přepnout do analogového režimu. A z prvních uživatelských zkušeností příkaz STOP. Stand Still! který Puls zobrazí, pokud je signálů moc, překývají se, a pípák má problémy s jejich rozlišením. K normálu se ale situace vrátí v řádu sekund.

Pieps DSP

Pieps DSP sice není horkou novinkou, ale prodělává vývoj alespoň uvnitř. Poslední verze firmwaru 3.1 je k mání od začátku listopadu [1]. Ze základnách vlastností lze zopakovat tři antény a rozšířené funkce pro hledání více zasypaných. Celkový přehled o situaci hledající získá funkcí "SCAN" - pípák pak zobrazí počet vysílajících pípáků ve vzdálenosti do 5m, 20m a v celém rozsahu (50m). Dál se drží nejsilnějšího signálu, po úspěšném dohledání hledající nalezeného zasypaného může označit talčíkem "MARK" a pokračovat v dalším hledání.

Specialtou DSP, kterou přináší upgrady, je funkce pro analýzu frekvence vysílajících pípáků při kontrole při odchodu na tůru. (Stručně o co jde: staré pípáky mohou postupně "ujíždět" z normou povoleného rozsahu vysílací frekvence. Může se stát, že soudobé pípáky takový signál vůbec nezachytí, nebo zachytí na menší vzdálenost. ) Druhou zvláštností je adaptivní upravování signálu v režimu vysílání, aby se nepletl se signály jiných pípáků v okolí.

Největší výhodou Piepsu je - alespoň pro mě - možná trochu překvapivě jeho stáří. Jde o produkt prověřený praxí několika zimních sezon, některé původní mušky byly odstraněny, a s pípákem je dost praktických zkušeností.

Pípák není talisman

Cvičení hledání s pípákem
Cvičení hledání s pípákem, foto: ABK Fenris


Na závěr si místo doporučení k nákupu neodpustím několik slov o tom, jak i nejlepší technika může počet mrtvých pod lavinami zvyšovat, místo snižovanání. Především: Pípák není ochrana před lavinami. Pípák generuje pouze rádiové vlny, nikoli pole šťastných náhod. Nebrání uvolnění a pádu laviny. Také to není zdroj silového pole, které by bránilo zraněním při pádu laviny, srážkám s překážkami, pádům přes skalní prahy a podobným nepříjemnostem, které část obětí lavin zabijí ještě před tím, než stihnou být zasypané a otrávené oxidem uhličitým.

Pípák může pouze urychlit nalezení kompletně zasypaného. Ale hledání s pípákem je jen součástí celého řetězu akcí které je nutné k záchraně zasypaného provést, a všechno je to nezbytné stihnout v šíleně krátkém čase do 15-20 minut. Myslíte, žo to zvládnete? Studie z Alp a USA dávají odpověď, kterou se v propagačních materiálech výrobci pípáků rozhodně nechlubí: u zemí s fungující záchrannou službou je rozdíl v průměrné úmrtnosti lidí s pípákem a bez pípáku jen asi mezi 10 a 20% procentními body. Např. zatímco uplně zasypaných neuživatelů pípáků je mrtvých průměrně 68.0%, u uživatelů se úmrtnost snižuje na 53.8%. (Hohlrieder 2005) To je pořád víc než polovina mrtvých!

U lavinového nebezpečí je tím podsatným se do laviny nedostat, jinak řečeno, prevence. Správné rozhodování, volba terénu, sledování varovných znaků,... - ovlivňují pravděpodobnost smrti ne o desítky procent, ale třeba desetinásobně. Přínos pípáku je proti tomu naprosto zanedbatelný, takže pokud se lidé s pípákem cítí bezpečněji a pouští do svahů, do kterých by se bez něj nepustili, technika má jediný výsledek: snazší lokalizaci mrtvol.

Jiným zajímavým zjištěním podpořeným statistikou je rozdíl, pokud kamarádsky zachraňuje-hledá

  • skupina profesionálů (např. skupina horských vůdců nebo lavinových prognostiků - zdůrazňuji - zde nejde o situaci, kdy někoho hledá horská služba)
  • běžná skupina rekreačních návštěvníků lavinového terénu.

Rozdíl v šanci na přežití je větší než mezi průměrnou hodnotou u lidí s pípákem a bez pípáku. Co asi může být přičinou? Statistika je z USA. Pokud se tamních profíků zeptáte, zjistíte, že běžně za sezónu stráví mnoho desítek hodin (např. 80 hodin) tréningem hledání, na čas, v rozličných podmínkách a konfiguracích zasypaných. Oproti tomu rekreační uživatelé většinou trénují několik málo hodin za rok (např. 4) nebo taky vůbec.

Pro šťastné majitele a uživatele pípáků bych proto doporučoval dvě zásady:

  1. Cvičit. Tréning je mnohem důležitější než výrobce a model pípáku.
  2. Nepodléhat iluzi bezpečí. Při rozhodování do čeho se pustím a do čeho ne, o pípáku uvažovat jako o zařízení, které zachráncům případně umožní snáze najít mojí mrtvolu.



Tento článek vznikl v rámci projektu lavinové.info - wiki skladu informací o lavinách. Na tvorbě lavinové.info se můžete podílet.
Text je zveřejněn pod licencí Commons Attribution ShareAlike 2.5 License. Přibližně řečeno to znamená, že jej můžete dál šířit, upravovat a publikovat. Podmínkou je zachování licence a informace o zdroji, takže i další publikace a úpravy zůstanou takto svobodně šiřitelné a upravovatelné.
Verze článku na Lavinové.info, kterou můžete přímo sami upravovat a opravovat: Nová generace pípáků





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 12] 1 2 3 4 5

| Autor: Jan Kulveit | Vydáno dne 05. 12. 2006 | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Jan Kulveit

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Velká plotna se nebude dojišťovat (14.12.2018)
Magnus Midtbo: základní technika nohou (01.01.2018)
Bezpečnostní konference (24.11.2017)
Školení správců skal a prvovýstupců (10.10.2017)
Výživa při vysokohorské turistice (22.09.2017)
Garantovaná horoškola ČHS je nově v Brně (05.01.2017)
Pozvánka na školení správců skal (31.08.2016)
Štand – noční můra metodika... (08.11.2015)
Pozor na staré popruhové smyčky (14.09.2015)
Školení správců skal (17.06.2015)
Laviny (02.02.2015)
Samoblokovací pololoďák (15.11.2014)
SLF studie o lavinových ABS (06.11.2014)
Předpovědi počasí (02.09.2014)
Úraz při spouštění ve Frankenjuře (15.07.2014)
Jak odjistit Velkou plotnu (10.03.2014)
Nejhorší jistič na světě (07.12.2013)
Adidas metodický den Českého horolezeckého svazu (04.10.2013)
Co když ztratím kyblík? (17.06.2013)
Pískovcové horolezectví: jak smyčkovat. (12.05.2013)
Běžte se všichni zahrabat! (20.02.2013)
Testování jistidel (04.01.2013)
Fórum alpinismu Smíchov (27.11.2012)
Zasněžený 23. Pelikánův seminář (07.11.2012)
Když volám o pomoc (04.10.2012)
Nebezpečné Západní Tatry? (29.09.2012)
Metodický den HO horyinfo (14.07.2012)
Metodický víkend ČHS (02.04.2012)
Idioti v lavinovom terene v Gruzínsku (30.11.2011)
Lavinová nehoda při lezení mixů (24.11.2011)
Malá příhoda z Bořně (14.07.2011)
Grigri 2 ho zachránilo (27.06.2011)
Riziká lezenia ľadov (23.02.2011)
Nebezpečný daisychain (22.09.2010)
Zasypání lavinou (28.12.2009)
MarmotRockJoy Rescue Workshop II (08.09.2009)
Horolezecká abeceda (25.08.2009)
Marmot RockJoy Rescue Workshop (14.05.2009)
Stanoviště pro jištění a slaňování (19.03.2009)
Úvazky a karabiny (09.01.2009)
Horolezecký terén (19.10.2008)
Info@hudy 9 (22.06.2008)
Tragédie na Spitzbergu... (14.04.2008)
LANA A UZLY (14.04.2008)
Přetržené lano (02.04.2008)
Sníh a vítr na Grossvenedigeru (16.12.2007)
Kurzy zdarma (24.10.2007)
Kurz pískovcového lezení (04.09.2007)
ATC Guide (04.07.2007)
Metodická příručka (12.06.2007)
Raveltik Reflex (22.05.2007)
HOLEŠOVICKÁ ANDULA (04.04.2007)
Školení Škrovádské (31.03.2007)
Dopadový test (07.03.2007)
Smrtelné úrazy českých občanů (14.02.2006)



Komentář ze dne: 19.03.2010 09:17:56     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Šáfa (@)
Titulek: Nekvalitní PIEPS
Chtěl bych informovat všechny zájemce o pípáky Pieps DSP, že mi ukázal při nácviku hledání !!tři zasypané!! když jsme hledali pouze 2 jiné pípáky!!! Šlo o nový přístroj zakoupený někdy na přelomu 2009/10.

Opačným směrem funguje, takže majitele vyhrabete, ale pokud bude hledat majitel sám, může začít vykopávat neexistující oběť! Důsledky jsou nasnadě - do té doby přeživší kamarádi zemřou na udušení, podchlazení atd.

Při více pokusech s tímto pípákem nedošlo pokaždé k tomuto omylu, ale na náhodu, že zrovna tentokrát bude fungovat rakouský Pieps správně spoléhat nelze.

0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (516 hl.)
 
letní (442 hl.)
 
je mi to jedno (357 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1315