Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Obřím koutem na Kleiner Lafatscher


Karwendel, Kleiner Lafatscher, SV zářez od chaty Hallerangerhaus.

Co není v hlavě, musí být v nohou

Sedíme v autě pod Tre Cime na parkovišti spokojeni s dnešním výstupem na Cimu Grande. Sestup jsme stihli tak tak za světla a sucha. Teď už na střechu auta bubnuje déšť a prší stále víc. Tady jsme teda skončili. Plánovaný Cassin na Cimu Ovest nebude. Musíme se přesunout někam na sever, kde má být ještě pár dní pěkně.




Studujeme průvodce. Zadání je jasné. Něco v Rakousku, a to tak, aby nástup nebyl delší, než dvě hodiny, a nesmí to být Kaiser, protože nemáme chuť na spáry. Po půl hodině listování průvdocem to máme. Severovýchodní zářez Kleiner Lafatscheru v Karwendelu, nástup 2 hodiny. Pilot Honza se naleje Semtexem a takto posilněn startuje do Rakous.

Těžký Bavorák se rve se serpentinami a na dálnici nabírá Mach 3. Kdyby ležel přes dálnici spadlý strom, nebo havarovaný kamion, nemáme šanci zastavit. Poblíž Innsbrucku odbočujeme v Hall im Tirol do Absamu o po chvíli hledání trefíme placenou silničku, vedoucí údolím Halltal k muzeu solného hornictví (Herrenhäuser). Tam končíme už s dost vygumovanou hlavou ve tři ráno ve stanu vedle auta.

Vstáváme v osm a po deváté se pod pálícím sluncem a těžkými batohy ploužíme, zničeni nevyspáním po noční jízdě, po cestičce k sedlu Lafatscherjoch. Jsme tam až okolo dvanácté, ale náš kopec nikde. No tohle? Okolo sedla jsou jenom zatravněné kopce, sem tam nějaký suťový kužel, a na lezení to nikde nevypadá!

Tak batohy na zem a vzhůru okolo na průzkum. Teprve když jdeme asi půl kiláku na druhou stranu dolů, začínáme tušit náš kopec a když sestoupíme směrem k chatě Hallerangerhaus, konečně vidíme ten pohled na fantastický, stále strmější kout, který známe z Pauseho slavné knihy Extremen Fels.

Karwendel, Kleiner Lafatscher, SV zářez od chaty Hallerangerhaus.
Karwendel, Kleiner Lafatscher, SV zářez od chaty Hallerangerhaus., foto: Petr Jandík


Jenže je půl druhé, než dojdeme zpátky k batohům a přineseme je sem, budou dvě, než se dostaneme k nástupu, budou tři. Prostě jsme to dneska už prošvihli.

S pocitem dokonalých pitomců se ploužíme zpátky do kopce k batohům na Lafatscherjoch a dumáme co dál. Zkusit zavolat domů, jestli by se bez nás v práci obešli, zajít se vyspat do chaty pod Lafatscherem a vylézt cestu zítra, když už jsme tady? Na sedle je naštěstí signál a dostáváme telefonicky povolení zůstat ještě den. Můžeme jít do chaty se konečně vyspat.

A jéje, nemůžeme. Průkazky Alpenvereinu a hlavně taky peníze zůstaly v autě. To jsme ale blbové. Takhle si tu cestu projdeme ještě dvakrát. Co není v hlavě, musí být v nohou. Staré pravidlo, a jak pořád platí. No, ale z tréningových důvodů...

Karwendel, pohled ze zářezu Kleiner Lafatscheru na Speckkarspitze. Ve stěně vlevo vede řada extrémních výstupů, na desce odštěpené od Spec
Karwendel, pohled ze zářezu Kleiner Lafatscheru na Speckkarspitze. Ve stěně vlevo vede řada extrémních výstupů, na desce odštěpené od Spec, foto: Petr Jandík


Dolů jdeme trochu jinou cestou, okolo pozůstatků solných dolů. Kousek dál je i muzeum solného hornictví, které napůl zbourala lavina. Roh masivní budovy je jakoby ustřelený.

Herrenhaus na konci Halltal po setkání s lavinou
Herrenhaus na konci Halltal po setkání s lavinou, foto: Petr Jandík
Herrenhaus po setkání s lavinou


Cesta zpět bez zátěže už taky celkem jde. Na sedle bereme batohy a za půl hodinky jsme dole u Hallerangerhausu. Pěkná, celkem dost inovovaná chata. Průkazy Alpenvereinu fungují. Baštíme Bergsteigeressen a z okna jídelny koukáme na náš zítřejší cíl, a taky na Speckkarspitze s úžasnou odštípnutou deskou, na kterou vede známá Česká plotna.

Kleiner Lafatscher, SV zářez. Jsme na nástupu.
Kleiner Lafatscher, SV zářez. Jsme na nástupu., foto: Petr Jandík


Ráno, už konečně vyspaní, jdeme kosodřevinou a loukami směrem k fantastickému koutu, který se jakoby polokruhovitě z malého sklonu stále zvedá až do kolmice. Naše cesta povede právě tím obřím koutem, v jehož kolmé levé stěně vede řada moderních extrémů. Klasický severovýchodní zářez vylezli v roce 1930 Auckenthaler a Pirkner. Vápenec v zářezu není zrovna nejpříjemnější, klouzavý a jakoby namydlený. Zase jedna z cest, které vypadají zdálky líp, než zblízka.

Kleiner Lafatscher, SV zářez. Cesta vede koutovou spárou stále vzhůru. V příští délce to začne.
Kleiner Lafatscher, SV zářez. Cesta vede koutovou spárou stále vzhůru. V příští délce to začne., foto: Petr Jandík


Ukrajujeme délky koutem, který se stále zdvihá a stoupající strmost provází i stoupající obtížnost. První šestmínuskové místo vychází na mne. Pětimetrový stupeň, nalezu do hladké širočiny a opouští mne morál. Najednou nejsem schopný se pohnout. Jen představa, co budu v té vymydlené široké spáře dělat, mne najednou děsí a nejsem schopný udělat krok. Kam zmizela ta předvčerejší jistota v Dülferovi na Cimu Grande?

Schlíple slézám zpátky na polici a říkám Honzovi, jestli by se tam nešel podívat.

Kleiner Lafatscher, SV zářez. První klíčové místo je široká spára VI-.
Kleiner Lafatscher, SV zářez. První klíčové místo je široká spára VI-., foto: Petr Jandík


Že by zrovna planul nadšením, se říci nedá, ale jde. Bojuje ve spáře a proklepe se až na další polici ke štandu. Když lezu spáru na druhém konci, už mi nepřipadá tak hrozná a nadávám si, že jsem měl být bojovnější. Psychika dělá s člověkem divy.

Z další šestkové délky se ale už nevykroutím. Kolmou širokou spáru oblézám kousek vpravo a podle frekvence skob nejsem první. Na konec kouta zbývá poslední kratší délka. Ani Honzovi se nechce spárou a na suťovou polici dolézá také zprava. Tak, a teď kam? Další cesta není jasná a tak nakonec zkoušíme rozlámaný hřebínek, který vede doleva k převislé stěně nad námi. Čert ví, kam to povede dál, ale nějaká cesta nahoru být musí, když už to tu od roku 1930 lezlo tolik lidí.



Kleiner Lafatscher, SV zářez. Široká koutová spára v poslední délce kouta se dá obejít vpravo.
Kleiner Lafatscher, SV zářez. Široká koutová spára v poslední délce kouta se dá obejít vpravo., foto: Petr Jandík


Na konci hřebínku překračujeme hlubokou trhlinu a nalézáme do ukloněné rampy zastřešené převisem. Pořád nevíme, jestli tudy cesta opravdu vede. Jasné je, že musíme doprava. Po téměř dvacetimetrovém traverzu narážím na převis se skobou. Několik těžších kroků přes něj, ještě kousek doprava a konečně je vidět jasný koutek, kterým se doleze na vrcholové plato. Zářez Kleiner Lafatscheru máme v kapse.

Vyšlapaná cestička vrcholovým úbočím nás zlákala, jako asi mnoho jiných před námi. Sestupujeme, ale terén je stále strmější a cestička se ztrácí. A jako mnoho jiných před námi se musíme k naší velké radosti (sakra) zase vrátit a vyšlapat nahoru, co jsme sestoupili. Teprve teď objevujeme další cestičku, která traverzuje úbočí téměř vodorovným obloukem doprava. Překračujeme suťové kužely a žebra a dostáváme se na velké suťové pole vedoucí až pod sedlo Lafatscherjoch.

Suť je hluboká a sestup celkem příjemný. Dá se skoro „lyžovat“ na botách. Takovouhle suť můžu. Vylezená cesta hřeje na duši a když se Honza iniciativně nabídne, že dojde pro batohy s přebytečným materiálem pod stěnu, už opravdu nevím, co bych si mohl přát víc.

Cestou z Lafatscherjoch k Hallerangerhausu vidíme z profilu odštěpenou desku České plotny, na kterou vede zboku pilíř Buratti
Cestou z Lafatscherjoch k Hallerangerhausu vidíme z profilu odštěpenou desku České plotny, na kterou vede zboku pilíř Buratti, foto: Petr Jandík
Cestou z Lafatscherjpch k Hallerangerhausu je krásně vidět odštěpená placka, po které vede po té úzké straně pilíř Buratti a zleva po hladké desce řada extrémních cest, jejichž sérii odstartovala Česká plotna Ďoubala, Krupky a Jirky Nováka.




Nakonec se nám prodloužený víkend velice vydařil. Zbývá už jen Honzův typický jízdolet do Prahy, na Palmovku, do kanceláře, potěšit osiřelý počítač.

(c) Petr Jandík

Poprvé vyšlo 21.5.2006





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 03. 08. 2011 | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Francouzský prvovýstup ve Wadi Rum (06.03.2020)
Beyond Good and Evil (06.02.2020)
Geronimo! (22.08.2019)
Lucie Hrozová: Digital Crack (09.08.2019)
Bratříčku, zavírej vrátka (24.08.2018)
Smolo v Chamonix (06.08.2018)
CHAMONIX – BOTA (24.07.2018)
Na hřebeni III (16.01.2018)
Archa (08.08.2017)
Donnafugata 8a (22.05.2017)
Drlík-Orolín volně v zimě (20.02.2017)
Hra na hřebeni 2 (02.02.2017)
Po stopách Wildenauerových (22.08.2016)
48 hodin bez švestek (08.08.2016)
Bača na Ušbě (07.03.2016)
Žabí kůň (09.11.2015)
Jak jsme dobyli ráj | Conquest of Paradise (6a+) (25.08.2015)
Slunečný Briançon, aneb kam za lezením, když všude prší (13.05.2015)
Plán B (07.12.2014)
Expedice Mount Abi (06.11.2014)
KISHTWAR TRIO (23.10.2014)
Siesta s Marion (14.10.2014)
Siesta s Bonattim (02.10.2014)
Bez kouření umřeš taky (19.09.2014)
Matterhorn (14.08.2014)
Severní stěna Ortleru (22.07.2014)
Dračí let stěnou Les Droites (14.05.2014)
Deprese (24.04.2014)
Osmiletá Bára: Detonation Boulevard na OS (23.04.2014)
Le vol du dragon (17.03.2014)
Druhý volný přelez Královského převisu (M12) ve Vysokých Tatrách (27.02.2014)
Dodo Kopold: Přechod Tater za 72 hodin (20.01.2014)
Bílý rys na Rysy (06.01.2014)
Vrtík, Kratochvílová: Bílý Rys (25.12.2013)
O čem sní Stomatologové? (14.11.2013)
Prvovýstup na Uzum Brakk (10.10.2013)
Retrovíkend v Tatrách (16.09.2013)
Malé zprávy z velkých stěn … dějství druhé (08.08.2013)
Vícedélky s dětmi (02.07.2013)
Malá zpráva z velkých stěn (24.06.2013)
Čeští bandité v Peru (13.06.2013)
Komín návratů aneb rallye čtyř dolin (29.03.2013)
Hřeben Tater po 35 letech (18.03.2013)
El Cap v zimě (08.01.2013)
Tenkrát poprvé (07.01.2013)
Čtrnáct dní v za(u)jetí Mont Blancu! (05.09.2012)
Mountain Academy 2 (20.08.2012)
Gosaukamm (17.08.2012)
Lesueur na Dru volně (31.01.2012)
Vzpomínka na Eiger (13.12.2011)
Rychlovka mezi kapkami deště (23.08.2011)
Pou bros v Dolomitech (18.08.2011)
Cima Bos, Alvera (12.08.2011)
Život je krásný (08.07.2011)
Víkendové Chamonix (30.03.2011)



Komentář ze dne: 11.02.2006 15:44:18     Reagovat
Autor: neregistrovaný - dag (dagjan@na_tom_seznamu)
Titulek: no teda
To jste se v ty putyce docela odvazali! Ale svadet tu demolici v nasledny rvace s bodrym alpskym lidem na lavinu mi prijde necestne a nesportovni. Jak k tomu ty laviny prijdou? Uz takhle jsou zaangazovany do narodnostnich sporu a ted tohle.
Koutek je peknej. Pripomina mi to Dehetnickou skalu na Brdech. :-)
0 0

Komentář ze dne: 11.02.2006 17:44:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: no teda
No, mám dojem, že tenhle je přece jen o trošičku větší, ale mechy tam jsou, takže směle do kouta. Milovník mechorostů se nezdiskredituje.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chcete, aby bylo pojištění odpovědnosti za škody vzniklé při lezení součástí členského příspěvku ČHS?

Ano (113 hl.)
 
Ne (100 hl.)
 
je mi to jedno (116 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 329