Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Pokrok v mezích Patagonie


Agitační článek proti zastaralým způsobům získávání energie v kraji, kde pod pláštěm civilizované země bují korupce (a není to u nás).



V Chile byl nedávno schválen megaprojekt HidroAysén, který ve zkratce představuje stavbu pěti přehrad na řekách Río Baker (vyslovuje se „Baker“) a Río Pascua v regiónu Aysén, tzn. zhruba uprostřed Patagonie. Tato oblast je málo civilizovaná, nevedou zde téměř silnice, obyvatelstvo se počítá na stovky, slouží jim jeden malý přístav v ústí řeky Baker.

Za bukem, nebo lépe řečeno za pabukem a cypřišem, má vyrůst pět přehrad, z toho dvě na 200 km dlouhé nejvodnatější chilské řece Baker. Zbylé tři přehrady mají být na řece Pascua. Projekt byl po protestech zkrouhnut téměř na šestinu původního plánu – přehrady, tak jak jsou v plánech nyní, by měly zatopit „pouze“ 6000 hektarů, což je jen o trochu více než jedno Lipno. Oblast je špatně dostupná a řídce osídlená, takže počet lidí, kteří by museli být kvůli přehradám vystěhováni je mizivý.




Foto: patagoniasinrepresas.cl


Aby se průměrný český vodák na tato místa dostal, musí trpět neskutečnou motivací až obsesí. Dolní tok řeky Baker se jezdí na mořském kajaku a i kaňony na horním toku už byly cílem několika krátkokajakových šílenců. I když je to trochu z ruky, můžeme se podívat podrobněji na to, jak to s přehradami je. Nejen proto, že se tam někteří z nás už podívali a jiní se tam chystají, ale hlavně proto, že podobně divoká místa aby dneska na zeměkouli člověk pohledal.



Řeka Baker
Řeka Baker , foto: Jan Zajíc Lásko


Za projektem přehrad stojí společnosti Colbún a Endesa, kontrolovaná italským Entelem. Plán se těší podpoře současné vlády presidenta Piñery. Piñera je prvním pravicovým chilským presidentem od dob diktatury a v roce 2010 jej volilo s nadšením a očekáváním i mnoho mladých lidí. Ukázalo se, že Piñerův švagr je náměstkem ředitele projektu Hidroaysén a jednatelem Colbúnu. Endesa zase darovala 1 milión Euro nadaci manželky presidenta.

K historickému pozadí je ještě třeba dodat, že v roce 1981 Pinochet v rámci privatizace země poskytl práva na využití vody soukromým společnostem a to zdarma a na věčnost.

Je něco shnilého ve státě chilském?

  • Po postavení přehrad budou mít Colbún a Endesa „duopol“ 80% na chilském trhu s elektřinou.
  • I přes brutální kampaň obou společností nesouhlasí se stavbami 74% Chilanů (květen 2011) a 72% si myslí, že budou uskutečněny i přes protesty obyvatel.
  • Projekt má zaměstnávat 5000 lidí, většinou mužů – a to v oblasti kde jich nyní žijí stovky a neexistuje zde žádná infrastruktura. Domorodci se obávají ztráty vlastní kultury a způsobu života.
  • Předaná dokumentace o vlivu na životní prostředí je nedůkladná.
  • Celý projekt se nachází v seismicky aktivní oblasti, možné následky nezdokumentovány.
  • Časté jsou i masivní rychlé záplavy způsobené náhlým vyprázdněním ledovcových jezer (GLOF – glacial lake outburst flood) – následky nezdokumentovány.
  • Past“ ve formě prezentace dvou projektů – firmy prezentují ke schválení zvlášť přehrady a zvlášť elektrické vedení. Kdo neschválí dráty, když už budou stát přehrady?

Dráty jsou kapitola sama o sobě – od přehrad povedou elektřinu do centrálního systému, což znamená, že se jí bude zásobovat Santiago a především nerostné doly v severnější části Chile. Z Aysénu je to do Santiaga 2300 kilometrů. Kvůli sloupům vysokého vedení bude vykácen sto metrů široký pruh, sloupů bude něco kolem 6000. Pro obrázek si můžete představit takový menší průsek z Prahy do Lisabonu. Celková plocha vykáceného území je 23000 hektarů. Kromě chráněných oblastí, vzácných močálů a soukromých chráněných území budou dráty křižovat i šest národních parků. Vedení bude stavět opět Endesa a Colbún.



Důvěřivý až hloupý jelínek huemul je sice v Chilském erbu, hrozí mu ale vyhynutí. Přehrady neávratně změní ekosystém, kde žije věšina populace
Důvěřivý až hloupý jelínek huemul je sice v Chilském erbu, hrozí mu ale vyhynutí. Přehrady neávratně změní ekosystém, kde žije věšina populace, foto: Markéta Syllová


Polemiku o škodlivosti či prospěšnosti přehrad, atomu a uhlí s dovolením přenechám koňům. Argumenty o současné energetické krizi neobstojí, neb přehrady budou hotové za deset let a tudíž nic neřeší. President pravil, že občas musí rozhodnout o tom, co je dobré pro Chile, protože občané to sami nevědí. Chile se jakožto nejcivilizovanější země Jižní Ameriky těší přízni zahraničních investorů, země od pádu diktatury vzkvétá a obyvatelstvo se zde má čím dál tím lépe. Vláda slibuje blahobyt a prosperitu, což podle všeho znamená více dolů, které sežerou více energie. Opravdu jsou megapřehrady v současné době tím správným způsobem získávání energie? Kdo v Chile byl, jistě si dobře vzpomene na vítr, slunce, příboj a termální prameny. A ze střední Evropy, kde chráníme každý lesík, bychom zas Chilanům mohli připomenout, odkud že není cesty zpět.



Rio Baker
Rio Baker, foto: Jan Zajíc Lásko


Projekt přehrad byl schválen v pondělí 9.5. 2011 komisí pro životní prostředí.

V Santiagu de Chile rozehnala policie demonstranty slzným plynem, protestuje se i v ostatních městech Chile. Demonstrace byly uspořádány v Barceloně, Madridu, Paříži nebo v Argentině. V ČR s tím nejspíš moc nehneme, ale lze alespoň sledovat dění nebo poslat slušný dopis presidentovi Chile přes stránku www.patagoniasinrepresas.cl a pevně doufat, že protesty nevyšumí a nedopadne to jako Tři soutěsky v Číně nebo Tehri v Himalájích.



Jednu přehradu prosím?
Jednu přehradu prosím?, foto: Markéta Syllová







[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Markéta Syllová | Vydáno dne 20. 05. 2011 | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Markéta Syllová

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Jednání s NP České Švýcarsko (21.03.2019)
Hnízdění v Ostrově (06.03.2019)
AOPK: Preferovat partnerský přístup, zdůvodnit restrikce, komunikovat (11.12.2018)
Dočasný zákaz vstupu do lesa v Saském Švýcarsku (25.07.2018)
Nepovolené kácení v Labáku (13.06.2018)
Nové povolení na Labák (04.01.2018)
Povolení boulderingu na Boru (29.08.2017)
Povolení na Zlatník (12.08.2017)
Pozvánka na setkání týkající se boulderingu (18.05.2017)
Horolezecké brigády (04.04.2017)
Odpadkyáda v Tisé (26.04.2016)
Letní úklid Branických skal a Hlubočepských ploten (16.06.2015)
Ptačí uzávěra v Jizerkách (08.05.2015)
Novela Zákona 114 (26.03.2015)
Patagonie, prosíme nehasit. (04.03.2015)
Informace pro návštěvníky jeskyní na území CHKO Labské pískovce pro zimní období 2014/2015 (11.12.2014)
Ochranářům v NPR Kaňon Labe vadí neodržování podmínek (02.11.2014)
Zápis z jednání OVK Labské pískovce ze dne 11.1.2014 (12.01.2014)
ČHS jednal se správou NPČŠ (07.01.2014)
Nepovolené a zakázané objekty v Českém Švýcarsku (22.12.2013)
Nové povolení lezení na Stříbrném vrchu (20.09.2013)
Nové povolení na Pět kostelů (11.07.2013)
Nové povolení na Labák - pravý břeh (04.12.2012)
ČHS: K přírodě šetrně, ale nemluvte nám do sportu a za jednotlivce neručíme (14.06.2012)
Hnízdění ptactva (13.06.2012)
Plameny v Paine (04.01.2012)
Seminář o horolezectví a ochraně přírody (18.05.2011)
Lezení a ochrana přírody (07.04.2011)
Bivakovat v CHKO se smí (16.03.2011)
Podáte prst… a je pryč celá ruka (15.02.2011)
ČÁP ČERNÝ (Ciconia nigra) (13.02.2011)
Sokol stěhovavý (falco peregrinus) (31.01.2011)
KRNAP: Nový návštěvní řád a sčítání kytiček (05.10.2010)
„Ochrana“ Jizerských hor v praxi - resumé (31.08.2010)



Komentář ze dne: 24.05.2011 17:14:48     Reagovat
Autor: neregistrovaný - pavelk (@)
Titulek: trochu tendenční
řekl bych.
Docela chápu protesty těch, (převážně cizinců) co jezdí na zmíněných řekách na kajaku a chápu i protesty ekologicky uvědomělé mládeže z dobře nakrmené střední třídy, ale v Chile je mimo jiné taky 2,5 milionu lidí pod hranicí chudoby a aby si Chile udržela současný ekonomický růst, potřebuje podle některých odhadů až ztrojnásobit svojí produkci elektřiny během příštích 15 let.
A máme na světě trochu zásadní problém. Bez ekonomického růstu ti chudí zůstanou chudí a bez spousty elektriky nebude ekonomický růst.
Slunce, vítr a teplé prameny jsou jako alternativa k vodním elektrárnám ekonomické nesmysly ekologicky ještě škodlivější. Stačí si zjistit něco o výrobě a efektivitě solárních článků, nebo se podívat do sousedního Německa, jaký vliv na krajinu mají ty krásné větrníky (na výrobu elektřiny jsou trochu lepší, ale jen tak pro srovnání - aby jste vyrobili 1MW elektřiny, spotřebujete u větrníku 4x víc oceli, než když stavíte atomovku a 2 - 3x víc než když stavíte přehradu; to železo se musí někde vytěžit a energeticky náročně vyrobit)
Chile dováží 97% energetických surovin; v podstatě žádné vlastní nemá.
Zkuste někdo Chilské vládě poradit, jak z toho ven.
Za rohem mají obrovský, relativně levný a čistý zdroj energie, v podstatě žádnou alternativu a proti sobě velkou část veřejného mínění.
Zachrání řeku a pravděpodobně výrazně podkopou ekonomický růst. To možná, alespoň ze začátku, nebude moc vadit těm najedeným, ale bude to trochu podraz na ty chudé.
Zničí řeku, ale zvýší energetickou soběstačnost a možná zajistí ekonomický růst.
Ještě bych chtěl poukázat na veřejné mínění. To že je proti opravdu nemá žádný vztah k tomu, jestli je projekt správný nebo není. V Řecku je veřejné mínění proti splácení dluhů, které veřejnost prožrala a v každé české vesnici a v každém městě je veřejné mínění proti čemukoliv, co by se dalo třeba postavit u sousedů.
0 0

Komentář ze dne: 25.05.2011 16:33:00     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Martin (a@b.cz)
Titulek: Re: trochu tendenční
Pak je taky otázka, jestli ekonomický, hospodářský a jakýkoli jiný růst za cenu zničení nebo vyčerpání veškerých přírodních zdrojů je opravdu to, o co by jsme měli usilovat. Bez zdrojů taky žádný růst nebude a v historii máme spoustu příkladů jak může skončit slepá honba za rozvojem. Zhruba tak, že není rozumné podřezávat si větev, na které sedím, stojím,spím či co já vím, jenom abych měl u sebe doma čím zatopit. A ač chápu, že mnozí místní by rádi vytvořili i u sebe životní standart podobný, jako máme v Evropě, zrovna Jižní Amerika nemá moc prostoru pro expanzi, protože na jejím území do velké míry závisí fungování naší planety. Lehce se pak může stát, že v době, kdy bude Chile ekonomicky a hospodářsky na úrovni, už to nebude mít žádný smysl ani pro pana prezidenta, který tomu rozumí lépe než ostatní. Nejjednodušší námitka, kterou čekám je, že mě se to mluví, když si žiju v blahobytu Evropy. Bohužel, já si nevybral a být po mě, tak žijeme všichni úplně jinak. :)
0 0

Komentář ze dne: 25.05.2011 16:24:52     Reagovat
Autor: neregistrovaný - marka (@)
Titulek: tendenční úmyslně
Nad vším výše uvedeným jsem se zamyslela, stejně tak jako určitě velká většina lidí, co proti přehradě protestují, a nejedná se zdaleka jen o nostalgické kajakáře a zlatou mládež.
Procento lidí žijících pod hranicí chudoby v Chile je zhruba stejné jako například v Německu. Problém je spíše naprosto nevyrovnané rozdělení bohatství mezi populací - bohatí jsou nesmírně bohatí a chudí zase hodně chudí. A vzhledem k tomu, že se pohybujeme v Jižní Americe, cesty peněz přes bohaté k chudým nevedou, nebo jsou hodně dlouhé. Rovnice, že když bude více energie, bude více dolů, bude se vyvážet více mědi a chudí zbohatnou je tudíž přinejmenším sporná. Pravděpodobnější je scénář, že bohatí budou bohatší, pár chudých příjde o půdu a zdroj obživy v turistickém ruchu.
Alternativním zdroje energie obhajovat nebudu. Jasné je ale, že dráty a přehrada jsou NEVRATNÝM zásahem do přírody. Bylo-li by skutečně nutné přehradu postavit, musí se tak dít až po důkladném prozkoumání všech ostaních možností a zdokumentování budoucího vlivu přehrady na životní prostředí. Postup Hidroaysénu a Chilské vlády tomuto bohužel nefandí.
Bezohledné zasahování do divočiny v měřítku Hidroaysénu je prostě dle mého názoru cenou příliš vysokou za tolik a tolik tisícu kilowattů. Je možné, že někdo má jiný názor, ale je potřeba, aby o tom alespoň bylo slyšet.
0 0

Komentář ze dne: 26.05.2011 16:01:49     Reagovat
Autor: neregistrovaný - pavelk (@)
Titulek: Re: tendenční úmyslně
Nechci tady obhajovat stavbu velepřehrady. Nikdy jsem v Patagonii nebyl, ale obrázky vypadají krásně a byl bych osobně radši, kdyby to tam takhle vypadalo, až se tam jednou vypravím.
Na druhou stranu, čísla, která se udávají, rozhodně nestaví přehradu do tak strašného světla, jak se snaží článek naznačit.
Srovnej: Zatopeno má být cca 60 km2 (Lipno 49 a Orlík 27 km2)
Elektrický výkon bude 2750 MW což je o třetinu víc než Temelín, (Lipno 60MW, Orlík 364 MW). To celé za 3 mld dolarů, což je méně, než za kolik byl postavenej Temelín a zhruba polovina proti předpokládané ceně dalších dvou bloků (ty ale budou dohromady mít srovnatelný výkon, jako Hydroaysen)
Chile má 775831 km2, 10x víc než Česko a národní parky o celkový rozloze 90700 km2, což je víc, než celý Česko. Jedna z přehrad bude částečně zasahovat do Laguna San Rafael National Park, neovlivní ale víc než 0,5% rozlohy parku.
V kontextu s tím, jak vyrábíme elektřinu s bohaté Evropě, jak efektivní jsou naše vodní díla a jaké mají v Chile alternativy (většinou pálí dovezenou naftu a plyn), tak mi Hydroaysen vůbec nepřipadá, jako tak špatný nápad.
Jestli je potřeba ekonomický růst? Asi jo, protože všude tam, kde se na delší dobu zastavil, se situace rapidně zhoršila a většinou to skončilo nějakou hnusnou diktaturou nebo krveprolitím. Našim neolitickým prapředkům to nejspíš bylo jedno, ale v vynálezem zemědělství nás zřejmě poslali na cestu, ze který není návratu.
K Chilské společnosti a tomu jak se tam rozhoduje bych poznamenal jen tolik, že je to jedna z mála zemí v latinské Americe, kde bych se nebál o to, že si rozhodnou sami a dobře. Přijdou mi hloupě tendenční narážky na pravicovost prezidenta Pinery (následník Pinocheta?) a není pravda tvrzení o průseku širokém 100 metrů a délce z Prahy do Lisabonu (naprostá většina území není pokrytá lesem.
Policie v Chile nezatýká odpůrce, nestřílí do nich a celkově se nechová o nic hůř, než třeba policie v Essenu, kde se protestovalo proti nádraží. V Chile je nezávislá justice, která se občas nebojí vystoupit proti státu (v Latinské Americe zdaleka ne standart)
Z toho všeho my vyplývá, že se k protestujícím nepřipojím, a nechám to na Chilanech
0 0

Komentář ze dne: 27.05.2011 13:52:35     Reagovat
Autor: neregistrovaný - marka (@)
Titulek:
S Piňerou jsi mě asi špatně pochopil. Myslela jsem to naopak jako pozitivní změnu po desetiletích levice, spousta mlaďochů ho dokonce i volila a to je v Chile co říct. Zatím se ale projevil především jako slibotechna.
0 0

Komentář ze dne: 27.05.2011 19:54:28     Reagovat
Autor: neregistrovaný - pavelk (@)
Titulek: Re:
tak to se omlouvám :-)
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (374 hl.)
 
letní (336 hl.)
 
je mi to jedno (276 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 986