Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Pou bros v Dolomitech


MarmoladaBratři Pouovi se do Dolomit vrátili po roce.

Naposledy se věnovali cestě Pan Aroma na Tre Cime di Lavaredo, která byla součástí jejich projektu The Hardest od the Alps.




Tre Cime
Tre Cime, foto: Stoupa


Tentokrát se dostavili přibližně na týden, se záměrem léztvčechno za den cesty, aby se připravili a aklimatizovali na nadcházející společnou akci s Hervé Barmassem na Mont Blancu.

 

Jako první stanuli na vrcholu Cima Piccola, kde vylezli cestou Ötzi Trifft Yetti (7a+/340m) od Christophera Hainze a Kurta Astnera. Na svém blogu si pochvalovali jak kvalitu skály, tak obtížnost. Jediné co je nepotěšilo, byly povětrnostní podmínky. O šesti hodinách, které k výstupu potřebovali, mluví jako o nepříjemně studených, vlhkých a velmi větrných.

 



Cima Grande, severní stěna. Comiciho cesta v ní patří k nejlezenějším. Diretissima Hasee Brandler vede vlevo
Cima Grande, severní stěna. Comiciho cesta v ní patří k nejlezenějším. Diretissima Hasee Brandler vede vlevo, foto: Petr Jandík


Za to při svém druhém dobrodružství v Dolomitech už si na počasí stěžovat nemohli. Diretissimu Hasse-Brandler (7a+/550m) jim zpříjemňoval perfektní den. Jedná se o psychologicky velmi náročnou linii. Skála je lámavá, vyskytují se zde dlouhé traverzy a prudké převisy. Na svých stránkách mimo jiné zmiňují také free solo Alexe Hubera a mnoho dalších významných horolezců (Holzer, Maestri, Kurt Albert....), kteří na této cestě uspěli. Pouovým trval on sight výstup osm a půl hodiny. Zvolili delší variantu, protože originální byla mokrá. Celou cestu charakterizují jednou větou: „Nesmíte ji minout pokud na ni máte dost sil a jste dostatečně dobří na to, abyste ji byli schopni bezpečně vylézt.“

Třetím dolomitským počinem se stala legendární Cesta přes rybu z roku 1981 od Kollera a Šustra. Cesta je 1220 metrů dlouhá, jen o pár metrů kratší než The Nose na El Capovi. V celé cestě za 7b+ je jen jeden nýt.

I tentokrát Iker a Eneko vypisují seznam slavných lezců, kteří Rybou vystoupili. Poukazují na skutečnost, že jenom několika lezcům se povedlo vylézt tuto linii za jeden den, velmi málo lidem se podařilo vylézt ji volně a ještě méně jedinců ji dokázalo vylézt on sight. Velmi oceňují výkon prvovýstupců a samozřejmě zmiňují i free sólo Hansjorga Auera.

Pouovi cestu rozdělují na tři pomyslné části. Prvních šest délek, (tj. přibližně 200m) jsou klasika na špatné skále plné spár. Ve druhé části (16 délek, cca 400m) jsou především hladké plotny ve skvělé pevné skále. Právě zde se objevují nejtěžší místa celé cesty. Jedná se o pět sedmičkových délek, kde se nachází díra ve tvaru ryby, který dala celé linii jméno. Tato sekce končí policí vhodnou pro bivak. Třetí část, 350 metrů rozdělených do 17 délek, se skládá především z vlhkých komínů vedoucích k Punta Ombretta a potom až k stanici lanovky v polovině ledovce Marmolada.

V první části nestoupne obtížnost nad 5+. Za to je velmi exponovaná a těžko odjistitelná. Pouovým se mnohokrát povedlo v délce použít jen jednu skobu a někdy ani to ne.

Druhou sekci popisují jako mnohem krásnější lezení. Vychvalují si tření na perfektním vápenci. Když se vám podaří dostat se za slavnou rybu, máte už za sebou jednu z 7b+ délek. Tou dobou už se Pouovi dostatečně zahřáli a rozhýbali. Zmiňovaná délka je totiž velmi špatně odjistitelná na rozdíl od dvou zbývajících vedoucích k bivakovací polici.

Její dosažení bylo pro Ikera a Eneka obrovskou úlevou. Je to místo pro odpočinek, posezení a malé občerstvení. Teoreticky byla ta nejobtížnější část za nimi. Obtížnost posledních sedmnácti délek nepřesahuje pětku. Nicméně jsou velmi exponované, jištění je velmi špatné. Všechny byly mokré a kdyby je tam zastihla bouře, staly by se smrtící pastí s vodou a kamením padajícím stěnou. Většina horolezců proto raději slaní, než aby cestu dokončili.



Pohledy od standu 20. delky -- dole videt velka police v polovine cesty, a  v hlubine pak udoli Ombretta a Rifugio Falier
Pohledy od standu 20. delky -- dole videt velka police v polovine cesty, a v hlubine pak udoli Ombretta a Rifugio Falier, foto: Aleš Novák, Jiří Kosina


Pouovi přijeli na chatu Falier na úpatí cesty jednoho červencového večera. Ráno v půl šesté už lezli. V půl jedné měli za sebou rybu. V půl páté odpoledne dosáhli police a cítili se velice unavení, nicméně až do tohoto okamžiku se jim podařilo cestu on sightovat. V devět večer stanuli na vrcholu. „Velmi studeném vrcholu.“

„V noci už jsme nebyli schopni najít chatu Punta Penia. Byli jsme příliš unavení. Rozhodli jsme se tedy bivakovat v malém betonovém kamrlíku, který patřil ke komplexu lanovky. Na podlahu jsme si hodili lana, přes sebe větrovky a strávili noc v 3230 metrech uprostřed ledovce. Naštěstí nám ještě zbylo trochu vody a pár energetických tyčinek,“ popisují své noční dobrodružství.



Marmolada
Marmolada, foto: Šatavis


V šest ráno už byli opět na cestě. Tentokrát k Passo Fedaida odkud sjeli z hory autobusem až ke své základně v Malga Ciapela.

Celá on sight akce trvala 15 a půl hodiny. Na konci reportáže na pouaniac.com bratři vzdávají hold prvolezcům, kteří dokázali vylézt více než kilometrovou stěnu bez nýtů.






[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

| Autor: Jana Šimková | Vydáno dne 18. 08. 2011 | Počet komentářů: 11 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Jana Šimková podle pouaniac.com

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Hodina mezi psem a vlkem (01.09.2020)
Půlnoční hlídka (15.08.2020)
Druhý český přelez Voie Petit (15.07.2020)
Francouzský prvovýstup ve Wadi Rum (06.03.2020)
Beyond Good and Evil (06.02.2020)
Geronimo! (22.08.2019)
Lucie Hrozová: Digital Crack (09.08.2019)
Bratříčku, zavírej vrátka (24.08.2018)
Smolo v Chamonix (06.08.2018)
CHAMONIX – BOTA (24.07.2018)
Na hřebeni III (16.01.2018)
Archa (08.08.2017)
Donnafugata 8a (22.05.2017)
Drlík-Orolín volně v zimě (20.02.2017)
Hra na hřebeni 2 (02.02.2017)
Po stopách Wildenauerových (22.08.2016)
48 hodin bez švestek (08.08.2016)
Bača na Ušbě (07.03.2016)
Žabí kůň (09.11.2015)
Jak jsme dobyli ráj | Conquest of Paradise (6a+) (25.08.2015)
Slunečný Briançon, aneb kam za lezením, když všude prší (13.05.2015)
Plán B (07.12.2014)
Expedice Mount Abi (06.11.2014)
KISHTWAR TRIO (23.10.2014)
Siesta s Marion (14.10.2014)
Siesta s Bonattim (02.10.2014)
Bez kouření umřeš taky (19.09.2014)
Matterhorn (14.08.2014)
Severní stěna Ortleru (22.07.2014)
Dračí let stěnou Les Droites (14.05.2014)
Deprese (24.04.2014)
Osmiletá Bára: Detonation Boulevard na OS (23.04.2014)
Le vol du dragon (17.03.2014)
Druhý volný přelez Královského převisu (M12) ve Vysokých Tatrách (27.02.2014)
Dodo Kopold: Přechod Tater za 72 hodin (20.01.2014)
Bílý rys na Rysy (06.01.2014)
Vrtík, Kratochvílová: Bílý Rys (25.12.2013)
O čem sní Stomatologové? (14.11.2013)
Prvovýstup na Uzum Brakk (10.10.2013)
Retrovíkend v Tatrách (16.09.2013)
Malé zprávy z velkých stěn … dějství druhé (08.08.2013)
Vícedélky s dětmi (02.07.2013)
Malá zpráva z velkých stěn (24.06.2013)
Čeští bandité v Peru (13.06.2013)
Komín návratů aneb rallye čtyř dolin (29.03.2013)
Hřeben Tater po 35 letech (18.03.2013)
El Cap v zimě (08.01.2013)
Tenkrát poprvé (07.01.2013)
Čtrnáct dní v za(u)jetí Mont Blancu! (05.09.2012)
Mountain Academy 2 (20.08.2012)
Gosaukamm (17.08.2012)
Lesueur na Dru volně (31.01.2012)
Vzpomínka na Eiger (13.12.2011)
Rychlovka mezi kapkami deště (23.08.2011)
Cima Bos, Alvera (12.08.2011)
Obřím koutem na Kleiner Lafatscher (03.08.2011)
Život je krásný (08.07.2011)
Víkendové Chamonix (30.03.2011)



Komentář ze dne: 18.08.2011 14:09:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - PrAngl (@)
Titulek: Jak jsem uvedl v diskusi
Prvovýstupci Cesty přes Rybu na Marmoladu byli Čechoslováci mýtický mystik Moravák Jindra Šustr a bájný Slovák Igor Koller:

http://www.james.sk/articles.asp?pageid=1&portal_ id=1&id_dependency=6603

možná by stálo do článku zařadit i tuto ukázky na legendárního Emilia:

http://www.youtube.com/watch?v=ObZ9U1mliv0&playne xt=1&list=PLA22827EABC333DE4

http://www.youtube.com/watch ?v=6u69RdfqytM&feature=related

Jiná doba, jiní lidé, jiná poetika.

Smekám a Závidím.


0 0

Komentář ze dne: 18.08.2011 15:31:46     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (michalsylla@seznam.cz)
Titulek: Re: Jak jsem uvedl v diskusi
Fakt je, že v té době už byl standard prvovýstupů v Dolomitech na té úrovni, že se dělaly cesty celé volně vylezitelné. Ryba ale nebyla prvovýstupci vylezena volně. To byl taky důvod, proč se do cesty nikdo hned nepustil. Až časem se ukázalo, že je to opravdu těžký.

Jinak před autory cesty taky smekám.

Ještě k článku: V nedávné době se dočkala přelezu cesta od Pouů na Orbayu. Nico Favrese s Adamem Pustelnikem ji dost obtížnostě shodili.
0 0

Komentář ze dne: 18.08.2011 17:01:36     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Jak jsem uvedl v diskusi
Však taky tvůj tip byl impulzem ke zpracování tohohle článku, děkujeme za inspiraci.

Je zajímavé, že zatímco Koller to vymyslel a se Šustrem vylezl, pak už o Šustrovi nebylo slyšet, ale Igor maká pořád a udělal i spoustu jiných super projektů. Tehdá měl šťastnou ruku a z Ryby se postupem, doby stal prubířský kámen extrémisty a kultovní cesta, která Igora vynesla do světové elity.
0 0

Komentář ze dne: 19.08.2011 21:18:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Igor Koller (office@james.sk)
Titulek: Re: Re: Jak jsem uvedl v diskusi
Zdravim Petr. Nezvyknem sa zapajat do internetovych diskusii, hlavne v pripadoch, ked ludia neznali veci anonymne robia co najviac zla. V Tvojom pripade je to ine, si podpisany, odbornik na lezecku historiu, tak ma veta "Koller vymyslel a Sustr vylezl" z Tvojho pera dost prekvapuje. Je to totiz konstatovanie, ktore nezodpoveda skutocnosti, takze alebo nemas nastudovane informacie spred 30 rokov, alebo mas nejake zle informacie, alebo trochu zavadzas. Pod konstatovanim "Sustr vylezl" si kazdy lezec predstavi, ze Jindro liezol ako prvy vsetky dlzky, alebo ze liezol ako prvy vsetky tazke dlzky. Skutocnost je taka, ze sme sa dlzku po dlzke vo vedeni striedali a iba raz sa stalo, ze Jindro po dlhom lezeni predposlednej dlzky pred samotnou Rybou, pokracoval aj dalsou dlzkou do Ryby, lebo som bol z cakania na stande riadne stuhnuty. V Ceste cez Rybu nie je ziadna dlzka vyrazne klucova, pri prvovystupe bola dolezita dlzka s traverzom, ktoru liezol Jindro a velmi neprijemna bola dlzka z Ryby, ktoru som po bivaku za studeneho rana liezol ja. Vsetky dlzky medzi Rybou a policou su dost tazke, z piatich som liezol ako prvy tri ja. Jednoducho to tak vyslo. Kazdy si vzdy vyliezol svoju dlzku, nikdy sme sa pri lezeni svojej dlzky ani jeden nevratili, ze sme ju nevedeli vyliezt. Nezvyknem pisat v akej ceste som co liezol ako prvy, vo viacerych znamych prvovystupoch som toho tahal viac ako bol moj diel. Jednoducho ma bavilo a stale bavi liezt na prvom konci a objavovat. A nikdy som sa ani netajil tym, ze moji mladsi spolulezci vyliezli pri nasich novych cestach tazsie dlzky ako ja, je to prirodzene. Este k Jindrovi, bol to naozaj genialny lezec, ktory ma obrovsku zasluhu na tom, ze sme Rybu vyliezli tak, ako sme ju vyliezli. Lezecky sme na tom boli vtedy rovnako, vedel som vybouldrovat o nieco tazsie veci, ale Jindro mal fantasticku hlavu a psychicku odolnost. Iste by som bol vyliezol Rybu aj s mojim vtedajsim najcastejsim partnerom Andrejom Belicom, ale Andrejko bol vtedy na Kancendzonge. Jindrova vynimocnost bola hlavne v tom, ze zatial co som vsetkych mojich spolulezcov trochu ucil horolezectvu, s Jindrom sme sa pod Rybou naviazali na spolocne lano prvy raz v zivote a on robil vsetko presne rovnako, nemuseli sme si nic hovorit, od povelov, lezenia, standov atd. Jindro mal vtedy necelych osemnast a z tohto hladiska to bol iste najvacsi talent, s akym som kedy liezol. Takze takto to pred 30 rokmi bolo. Pisem hlavne preto, ze opakovana nepravdiva informacia sa casom akceptuje ako skutocnost, starsi si to z totalitnych casov dobre pamatame. Toto iste nie je rovnaky pripad a Petr, viem, ze v tom nebol ziaden zly umysel, ale asi aj inych bude zaujimat, na zaklade coho vzniklo Tvoje konstatovanie.
PS: Ten ilustracny lezecky snimok nie je samozrejem z Cesty cez Rybu, asi z Dona Quichota.
0 0

Komentář ze dne: 19.08.2011 23:02:09     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Jak jsem uvedl v diskusi
Ahoj Igore, omlouvám se za nepřesné vyjádření a děkuji za uvedení na pravou míru. Samozřejmě v tom nebyl žádný špatný úmysl. A co je vlastně s Jindrou Šustrem teď?
0 0

Komentář ze dne: 22.08.2011 13:20:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Alena (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Jak jsem uvedl v diskusi
Petr se omlouvat Igorovi ani nemusí, vždyť co vidím napsal "...vymyslel a se Šustrem vylezl", a taky to tak bylo. Ale když to Igora přilákalo k bližšímu popisu jak to tehdy bylo, tím líp :-) Ale o Jindrovi asi fakt nikdo nic neví :-(
0 0

Komentář ze dne: 18.08.2011 21:55:18     Reagovat
Autor: neregistrovaný - PrAngl (@)
Titulek: Znova se přimlouvám za uveřejnění toho Emilia
Mám k němu vztah.

Comiciho na Cimu jsem vylezl se švýcarským spolulezcem v létě v roce 1988. Je snad psaná za 7+ UIAA. Lezecky těžší je spodní půlka stěny - převislá stěna po ostrých poskládaných uvolňujících se chytech. Tehdy to bylo hustě odjištěno skobama, takže jsme lezli beze strachu. Za hlavou nám rotovaly a svištěly kameny. Do stěny jsme nastupovali za sebou snad 3 dvojky, z toho jedni Španělé v tričkách jak na skalku, také brzy slanili, ve stínu bývá zima. V půli stěny vede původní cesta traverzem po římse doleva do velkého koutu a jím na vršek. My jsme to dolézali přímou německou variantou z 50. let - kolmou trhlinou - ani spára, ani širočina ani komín se zhoršující se kvalitou skály asi za 5+ UIAA. Štandovali jsme na několika stoperech a čokách od Zalabáka v trhlinkách, na vršek asi 200 - 250 metrů, na délku jedna ztrouchnivělá skoba, vlastní jištěni jenom vklíněnce do lomových trhlinek, trhlina se musela lézt po chytech všude kolem i uvnitř, zalézt do ni a schovat se nedalo. Zapomněl jsem na všechnu techniku a lezl křečovitě jako slon v porcelánu po největších stupech a chytech - nášah, stup u srdce, koleno až pod bradu, přítah .... začal jsem být utahaný, hladový a začal jsem nenávidět Švýcara i s Comicim.

Fall was not an Option.

Poslední délku na vršek jsem odlézal z čokostoper štandu přes jedno mezi jištění do kolmého suťoviska z velkých placáků na šikmo na sucho, stál jsem a dumal, který bude oporou a který surfem.

Výstup je o Ničem, návrat je Vším.

Na vršku musíte najít cestu dolů - na odvrácené straně Cimy labiryntem sestupových říms ke slanění, za šera nemáte šanci, my jsme to stihli.
0 0

Komentář ze dne: 18.08.2011 22:37:59     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Znova se přimlouvám za uveřejnění toho Emilia
Comici na Cimu grande je nádherně vypadající cesta. Nejsem proti vydat něco o Comicim. Je jen jediná otázka, kdo to napíše a kde sehnat fotky. U bratrů pouových už nějakou dobu marně čekáme na povolení fotek k dalšímu článku. Sem do tohohle se psát o Comicim moc nehodí, to je jiná stavba.
0 0

Komentář ze dne: 21.08.2011 21:45:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - PrAngl (@)
Titulek: Na Rybu mám také osobní vzpomínku
Někdy v roce 1993 jsem se rozhodl jet si sólo zaRybařit na Marmoladu. Hekaje s báglem vystoupal jsem z údolí do doliny pod masívem. Ubytoval jsem se v bivak balvanu pod Rybou nad Refugio Falier. Na druhý den jsem se rozhodl si prohlédnout celou šířku Marmolady traverzem po jejím úpatí zprava doleva k Pesce, šel jsem na lehko. Obdivoval jsem mohutné pilíře a po cestě na památku sbíral střepiny dělostřeleckých granátů. Když jsem došel pod Trofejní úlovek, začal jsem vnímat atmosferické změny a překvapen zjistil, že se chystají, hromy blesky, padat mě na hlavu trakaře. Vzpomněl jsem si na historii utonulého horolezce na Hokejovém zápase, zda je pravdivá nemohu potvrdit. Na hraně paniky jsem začal upalovat dolu dál seč jsem stačil klopýtat. Do mé duše bušila Biblická povodeň, ohlédl jsem se a v němém zkoprnění pozoroval, jak se stěnou dolu valí Vikoriiny s Niagarou. Vím, že vodou se nepropadnete volným pádem, věřím, že na skále se můžete utopit.

Já i bivak prošel křestem.

Nemaje na klobásu, šetřílek jsem zašel do chaty Falier na klábosení. Na chatára jsem se vytasil se slavnou historkou, že koledníkem přicházím Já k Vám z dálné Země, oplývající strdím, mlékem, kamením a kde Bory šumí na Skalinách a na Nebi Hromy Divno Bijú, kde žije Bájný Igor Koller Pán Hor a Skal.

Chatár sa mi vrhol okolo šíje, celého ma zoboskal, za stol usadil, špagety kopcami pohostil, ponúkl rudé paradajky na ferovkufašiarku a červeným vínom zpil.

Možno jsem dostal i nášup.
Vše v ústrety na útratu podniku.

Potom, mam dojom, mi ako V.I.P. hosťovi dal pozerat aj Knihu Prvovýstupů. Moj záznam ani podpis nepýtal.

Keď som si oddychol, rozlúčila se so mnou cela grande familia...........A já jsem šel do bivaku snít svůj Mokrý sen.

Až príde, príde Igor k nám, špagety pro Ňho mám.
Adresa je schována v mém podpisu.


Vše Pravda Pravdoucí s trochou Nadsázky vždy nad Námi Zvítězí.

Pokud příběh neurazil, mohl bych dopsat ještě Doplněk a Dovětek Dolomitských Historek.

Jsem s pozdravem vážená redakce

Váš PrAngl

P.C. Jestli si Igor přečte moji výpověď, a nebude se zlobit, mohl by mi napsat, zda jsem z fotek odhadl správně, že lezl v kopačkách?


0 0

Komentář ze dne: 13.09.2011 13:47:42     Reagovat
Autor: neregistrovaný - PrAngl (@)
Titulek: Skvělý článek o současném českém přelezu Cesy přes Rybu
Na spřáteleném lezeckém webu uveřejnili Papouš odkaz na přelez kluků z Litoměřic. Popis výstupu je uvozen zajímavým historickým úvodem do problematiky dobové atmosféry.

http://goo.gl/dA5t5

0 0

Komentář ze dne: 13.09.2011 19:42:52     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandiík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Skvělý článek o současném českém přelezu Cesy přes Rybu
Článek je parádní a Zdeňkovi gratulace především. Holt dobrej oddíl. Nožičky se mu asi spravily dobře, po té loňské tlamě. Dával jsem na článek odkaz na Facebook.

P.s.: Asi bych pro označení onoho webu, kam to Papouš napsal, slovo spřátelený nepoužil. Automatická cenzura na slovo horyinfo nebo podmínka mediálního partnerství filmového festivalu tím, že dalším partnerem nebude horyinfo nepatří do přátelských vztahů.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chcete, aby bylo pojištění odpovědnosti za škody vzniklé při lezení součástí členského příspěvku ČHS?

Ano (306 hl.)
 
Ne (347 hl.)
 
je mi to jedno (430 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1083