Pokud už netvořila prvovýstupy, snažila se alespoň sbírat ranné zimní přelezy těžkých cest. Dnes je obecný trend jiný. V zimě se buď
jede na skalky někam na jih, nebo se lezou
povětšinou maximálně několikadélkové ledy a mixy. Vážných zimních podniků
opravdu horských je vidět jako šafránu, i
když obtížnost lezených cest stoupá úměrně
s vyšší kvalitou jištění. Tomu trendu se nevyhnula ani reprezentační družstva ČHS.
Hudy jümaruje skalní délku na Franco-argentinské cestě., foto: Tomáš Sobotka
V roce 2006 tvoří reprezentační družstvo A
Ondra Beneš,
Jan Doudlebský,
Dušan Janák (Stoupa),
Pavel Jonák (Džony),
Tomáš Sobotka a
Václav Šatava, družstvo B
Marek Holeček,
Jakub Cicvárek,
Stanislav Hovanec (Kvak),
Jan Kreisinger,
Luboš Mázl a
Jitka Mázlová. Činnost reprezentantů se odbývala v první polovině roku buď s motyčkami v rukách, lezením nejtěžších mixů a ledů, nebo pak skalkařením v teplých krajích, hlavně ve Španělsku. Jedinou (letní, jde o jižní polokouli) horskou výjimkou byl výjezd Tomáše Sobotky s nestárnoucím Hudym do Patagonie, kde měli v plánu původně vylézt
43délkovou cestou Royal Flash, ale realita patagonského počasí a podmínek je
donutila zredukovat plány a vzali za vděk
Franco-Argentinskou cestou (6c+, A1). Tomáš to komentoval, že si tedy nepřestavoval, že poleze na Fitz Roy nějakým hřebenem, ale ten hřeben se nakonec ukázal podstatně těžší, než si původně představovali. Díky tomu, že se jim podařilo vystihnout začátek jednodenního "okna" dobrého počasí, vyběhli cestu nahoru a zase slanili za 24 hodin. Tento rychlý styl je hlavní devizou vylezení této cesty, která
má už i čistě ženský přelez. Výstup se do dějin světového horolezectví nezapíše, i když mnozí jiní známí horolezci v tu dobu v Patagonii nevylezli kromě bouldrů vůbec nic. Přečtěte si o tom hezky napsaný
článek Tomáše Sobotky na stránkách Horosvazu.
Hudy s Tomajdou v ledové jeskyni po výstupu., foto: archiv T. Sobotka
Historicky významnějšího podniku, který zaznamenala i zahraniční média, se dopustili V.
Šatava a J. Doudlebský v Kanderstegu. Osm
let nezopakovaná morálová mixová Jasperova cesta Flying Circus se dočkala prvního, druhého a třetího opakování
v jednom chumlu. Nejdřív k ní přišlí Švýcaři a začali nacvičovat a budovat jištění. Po čtyřech dnech práce se podařilo první opakování Grünenwaldovi. Zatímco si Švýcaři dávali
pátý den rest, přišli pod cestu
s kompletním matrošem nic netušící Šatavis a Doudloš. Nenadále se v cestě vyskytující jištění a nacvakané expresky je asi zklamaly, ale neodradily.
Flying Circus, 2. délka M10, foto: Václav Šatava
Cestu vylezli se střídavým vedením a s přezouváním jediného páru mačkolezeček na každém štandu stylem, který označili za PP
team na první pokus. V této souvislosti je zajímavé, jak přísně svůj styl hodnotí. Skalkaři se nijak nerozpakují označit za styl OS vylezení cesty i s nacvakanými expreskami, mnohdy i s předem procvaknutou první, někdy i druhou expreskou.
Jeskyně Dryland, foto: Šatavis
Kromě této cesty byly v Kanderstegu, Drylandu a dalších oblastech vylezeny nejtěžší
mixové cesty. Vedle Šatavy a Doudlebského
se mohou kvalitními výstupy prezentovat Luboš Mázl, Dušan Janák, Jan
Kreisinger a Jitka Mázlová. Nejtěžší vylezená cesta byla Tension M12- v Drylandu (Šatava,
Mázl), Jitka Mázlová vylezla tamtéž Happy, M10-,
vše ve stylu PP. O všem tom motyčkaření si můžete přečíst v následujících článcích:
Zima V. Šatavy,
Flying Circus,
Kandersteg a
Dryland.
Tension, M12-, jeskyně Dryland, foto: Luboš Mázl
Letní sezónu v horách začal výstup Kuby Cicvárka s veteránem saských desítek Richardem Müllerem
v jižní stěně Torsäule, kde v chladném počasí
s teplotou okolo nuly vylezli cesty Opera
vertical, 9- stylem OS team, kdy klíčovou délku vyváděl Cicvoš a pak druhý den její dvoudélkovou nástupovou variantu Hard rock, 9
stylem PP. Článeček o tom je
Opera Vertical.
Kuba Cicvárek v "letních" podmínkách na Torsäule v Opera Vertical 9-, foto: Richard Müller
Čerstvou novinkou a opravdovou bombou je sedmý výstup dvěstěmetrovou cestou Silbergeier v Rätikonu 8b+ PP,
vylezený v pěkném stylu Ondrou Benešem. Autorem cesty z roku 1994 je zrzavý rätikonský ďábel Beat Kammerlander a dosud ji před Ondrou zopakovali RP pouze tito elitní lezci: Peter Shaffler (1997), Stefan Glowacz (1998), Pietro Dal Pra (1999), Andreas Jörg (1999), Iker Poe (podle zápisu v knížce pod stěnou, rok není známý), Harald Berger (2005,8 dní). Ondra je v laufu, ocitl se v opravdu elitní společnosti. O to více se lze těšit na výsledky jeho zájezdu na Madagskar. O výstupu si můžete přečíst
zde na Horosvazu a zajímavý rozhovor je na
Climbing news o tomtéž.
Ondra Beneš po vylezení Silbergeieru, foto: archiv ČHS
Reprezentanti se sporadicky zúčastňovali seriálu ledolezeckých závodů. Reprezentační družstvo bylo pro tento rok ve složení A: Václav Šatava, Jan Doudlebský, Dušan Janák (Stoupa), Stanislav Hovanec a Jitka Mázlová, B: Luboš Mázl, Jiří Pelikán, Martin Louda a Jiří Slabý. Z finančních důvodů byl ČHS byl reprezentován jen v některých ledových závodech. V rankingu IWC na obtížnost se nejlépe umístil Pelikán (14), Doudlebský (21), Louda (29), Janák (34), Slabý
(48), Chižňak (63) a Hovanec (73). Nejlepšího výsledku dosáhl v Jiří Pelikán v Hemsdalu - 5. místo, Stanislav Hovanec byl i přes utržený meniskus 26. ve Val Daone a Jitka Mázlová byla 5. na Špičáku. Výsledky v celkovém hodnocení IWC jsou dány hlavně tím, že závodníci nemohli z finančních důvodů absolvovat celý seriál závodů a nenasbírali potřebné body, i když v jednotlivých závodech uspěli dobře. Na to, že se jedná o první sezónu v seriálu IWC,a že se nezúčastnili zdaleka všech závodů, jsou výsledky velmi dobré.
Trojice skialpinistů
Robin Baum,
Marek Holubec a
Pavel Pospíšil sjela z hřebene Les Courtes jedenáctisetmetrový severovýchodní kuloár se
sklonem 48° a Ostruhu Brenvy ve V stěně
Mont Blancu. Sjížděli trasami, kterými nejprve vystoupili nahoru. Článek o jejich výkonech je
Extrémní sjezdy
Tomáš Mrázek v cestě Pata Negra, 8c, OS., foto: H. Lipenská
Šataviß a Doudlebiß by tomu asi spíš řekli PP na první pokus. Jiná disciplína, jiný mrav.
Skalkařskou část reprezentace ČHS v nezávodním sportovním lezení tvoří
Adam Ondra,
Tomáš Mrázek,
Míša Drlíková,
Sylvie Rajfová, a
S. Ulmonová. Mistr světa Mrázek seznam
výstupů za první polovinu roku nedodal a nemá jej ani na svých stránkách. Jeho komunikace s Komisí alpinismu není nejlepší. Na
neoficiálním žebříčku serveru 8a.nu je v cestách třetí. Letos uvádí jeden výstup 8c. Jeho prioritou jsou však spíše závody, jejichž hodnocení patří závodnické komisi. První pohled na výsledky hovoří, že jej silně prohánějí mladíci, jako je David Lama a další. Udržet se na špici je vždy o hodně těžší, než vyhrát poprvé.
Adam Ondra, 7PM JP Chaud, 8c oblast Deverse (F), foto: archiv Ondrových
Nadějné jsou výstupy Adama Ondry, který letos
vylezl OS tři 8b+ a za první polovinu roku má ve stylu PP vylezeno 3x 8c+, 2x 8c, 6x
8b+ a 6x 8b. V rankingu cest na 8a.nu je pátý. Dámská část skalkařské reprezentace se letos do léta dostala na 8a flash a 8a+ PP (Drlíková), S. Ulmonová má letos vylezeno 8a PP a na písku např. Očistec Xb/7c+. Výraznějších výkonů se jistě dočkáme ve druhé polovině roku, jak signalizuje další 8c+ Adama Ondry
a 8b Silvy Rajfové. Další dobré výkony na skalách naznačují i lezci, známí dosud jen jako závodníci, jako je Honza Zbranek nebo Libor Hroza ml.
Sylva Rajfová se rozlézá na IXc na Panťáku, foto: Petr Jandík
Na druhou polovinu roku se chystá několik významnějších akcí, finančně podpořených ČHS. Mára Holeček a Honza Kreisinger se chystají do Indie
na
Meru Central dokončit prvovýstup započatý Márou s Filipem Šilhánem v roce 1997. Na
Mount Kenya jede Vašek Šatava s Pavlem
Jonákem a jistě tam vytvoří nějaký pozoruhodný
prvovýstup. Tato dvojice, doplněná o Dušana Janáka — Stoupu, se chystá na reparát
ve Framu, dosáhnout po loňském
AF přelezení i RP přelez této marmoladské dardy. Formu na tenhle přelomový
projekt budou ladit v západních Alpách snahou o přelezení některé špičkové cesty na
Grand Capucina, nebo Pt. Adoplhe Rey. Do
Yosemite s cílem přelézt volně některou
z dlouhých cest na El Capa se chystá Stoupa
Dušan Janák s Kubou Cicvárkem. Dolní Žleb
company — Ondra Beneš a Tomajda Tomáš Sobotka se dali do kupy s ledovým mistrem
světa Haraldem Bergerem a jeho parťákem Floe s cílem tvořit nové
cesty na
Madagaskaru v 700m vysokých žulových masivech. Bude tam i Bergerův dvorní fotograf Hermann Erber. Mezitím si DŽC chtějí odskočit na
nějakou moderní těžkou cestu v severní stěně Eigeru.
Budeme jim všem držet palce, aby vyšlo počasí a podmínky, a aby se všechny plánované akce podařilo proložit ještě pěknými neplánovanými, jako byl Benešův Silbergeier, a vše se obešlo bez zranění a nehod, které jsou při extrémním lezení vždycky blíž.
Doporučené internetové odkazy:
Patagonie, T. Sobotka
Historie Fitz Roy (fr.)
Zima V. Šatavy
Flying Circus
Kandersteg
Dryland
Torsäule
skialp, Západní Alpy
Fram, AF přelezení
Meru Central
reportáž ze srazu repre
Cerro Fitz Roy, foto: Tomáš Sobotka
Sestavil Petr Jandík, Komise alpinismu ČHS
Toto je nezkrácená pracovní verze článku, jehož zkrácenou verzi najdete na stránce ČHS v Montaně.