Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Trauma z visu


Odlehčení nohou a trupu při visu v samotném sedacím úvazku. Kresba Veronika JandíkováJaké následky plynou z visení po pádu

Na Vyšší odborné škole zdravotnické byla zpracována absolventská práce, zabývající se visením v různých druzích úvazků po pádu a jejich následcích, autor Jan Smolek. Její obsah je příspěvkem k metodice horolezectví a je rozhodně zajímavý pro všechny, kdo se pohybují v exponovaném prostředí s možností pádu a následného visu.


Práce obsahuje řadu pro horolezce důležitých a zajímavých poznatků, z nichž nejdůležitější je konstatování, že neexistuje typ úvazku, ve kterém by nehybné visení po určité době nemělo za následek vážné ohrožení života. Poměrně rychlá ztráta vědomí a smrt hrozí při nehybném visu ve všech druzích úvazů, což je věc dosud málo v metodice lezení probíraná.

Práce uvádí jako příklad dva mediálně známé případy z nedávné minulosti, kdy podle došlo v konečném důsledku ke smrti následkem visu v úvazu.

Moravský kras - Rudické propadání

Rudické propadání je vodní jeskyně meandrovitého charakteru s vertikálními stupni, kterou protéká potok. Skupina tří horolezců se 11. 9. 2004 v odpoledních hodinách vypravila na průstup touto jeskyní. Při výstupu se na jednom z lanových úseků členka skupiny zastavila několik metrů pod hranou vertikály přímo v proudu potoka a nebyla schopna pokračovat (technické problémy, vyčerpání, podchlazení). Při příchodu členů Speleologické Záchranné Služby (5:10) již měli hasiči postiženou transportovánu pomocí evakuačního trojúhelníku k poslednímu šestimetrovému vertikálnímu stupni. Při přípravě transportu postižená přestala komunikovat, její stav se zásadně zhoršil a musela být zahájena resuscitace. Po částečném obnovení životních funkcí byla transportována pomocí nosítek na povrch, kde byla předána do péče ZZS (6:00). Po téměř hodinové snaze o oživení lékaři konstatovali smrt.

Vysoké Tatry - Široká věž

V průběhu výstupu ženské lezecké dvojice z Banské Bystrice tzv. levou variantou Motykovy cesty na Širokou věž ve Velké studené dolině došlo těsně po poledni v páté délce k pádu mladší z dvojice lezkyň Vandy F. (27 let). Bezprostřední příčinou pádu byl výlom skalního bloku cca 20 metrů nad jisticím stanovištěm (celkově cca 145 m vysoko ve stěně). Jistička, kterou byla zkušená horolezkyně Anna L. (48 let), zaznamenala pád dvou přibližně stejně velikých objektů, skalního bloku a těla prvolezkyně. Po pádu zůstala postižená, navzdory kombinovanému úvazu, viset hlavou dolů, spolulezkyně k ní slanila a umístila ji do svislé polohy (příčinou otočení bylo omotání lana kolem nohy postižené). Postižená horolezkyně komunikovala a byla při plném vědomí. Stav zraněné se zdál být poměrně dobrý, nic nenasvědčovalo tomu, že by se jednalo o zranění ohrožující život. Jako nejzávažnější působily tržná rána na čele těsně pod přilbou (toto zranění postupně přestávalo krvácet), velká otevřená rána na koleni, ze které se krvácení nepodařilo zastavit v celém dalším průběhu záchranné akce a zranění nosu. Postižené bylo ve visu průběžně odlehčováno, přítomní horolezci ji podpírali a snažili se pro ni učinit polohu co nejsnesitelnější. První záchranáři Horské služby se k postižené dostávají přibližně v 15.45 tedy cca 3 hodiny 30 minut po nahlášení nehody. Přibližně v téže době postižená přestává komunikovat, reaguje však na podněty. Asi za 4 hodiny po nahlášení výpadku postižená, již v nosítkách do kterých ji záchranáři položili, zemřela.

 

První výzkumy a experimenty kolem postižení z visu se objevují v roce 1968, od té doby proběhla řada testů, jejichž výsledky práce uvádí. Následuje rozbor způsobů navázání na lano.

Způsob navázání

Zastavme se u navázání na samotný sedák, kde se uvádí řada nevýhod: Při delším pádu, pokud se horolezec nepřidrží rukama lana a jeho tělo má v okamžiku zachycení pádového rázu šikmou, nebo dokonce vodorovnou polohu, je setrvačná síla působící na horní část těla většinou už tak velká, že dojde ke stržení trupu vzad, přetížení bederní krajiny a závažnému poškození obratlů, mnohdy se smrtelnými následky.

Očití svědkové, převážně záchranáři horské služby, hovoří o nehodách, kdy postižený je zalomen v pase dozadu, doslova jako sklapnutý zavírací nůž, s hlavou a rameny volně visícími dolů, výškově v úrovni pat. Postižený se též může přetočit hlavou dolů, což může mít smrtelné následky zapříčiněné nejen úrazem hlavy.

 

Příčiny smrti

Nejčasnější a nejčastější příčinou smrti v postroji je udušení po ztrátě vědomí s uzavřením dýchacích cest. Časná smrt je následkem akutní hypoxie mozku. Smrt v průběhu záchrany je v těchto případech výsledkem akutního selhání především pravého srdce bezprostředně po záchraně visící osoby. Návrat krve, nahromaděné v dolní části těla, k srdci proběhl příliš rychle. Smrt pozdější pak selháním orgánů, především ledvin a plic. V celé řadě dalších nehod se uvedené mechanismy na celkovém zdravotním stavu víceméně podílí. V dalších podkapitolách se pordrobně probíají jednotlivé mechanismy poškození a jejich příčiny. Zde by se dalo upozornit na „smrt ze záchrany“. Smrt též může nastat během nebo krátce po záchraně přesunutím postiženého do horizontální polohy, což způsobí masivní návrat žilní krve do srdce, které však není schopno tento nápor zvládnout a selhává. Nápor na srdce působí hned ze tří směrů. K zátěži „hemodynamické“ z náhlého zvětšení objemu krve směřujícího k srdci a zátěži „patobiochemické“ působením nahromaděných toxinů se zpravidla připojuje i zátěž „chladová“ s hrozící fibrilací komor z podchlazení.

Prevence

Je třeba minimalizovat riziko visení, mít promyšlen a nacvičen postup záchrany a stálou dostupnost všech potřebných pomůcek. Vzhledem k relativně rychlému nástupu zdravotních problémů by mělo být vyproštění z visu zajištěno už přítomnými spolulezci a záležitostí povolaných záchranářů jsou až případné kroky další. O osudu a šancích raněného se rozhoduje na místě nehody.

Zásady záchrany

Postup je vždy třeba volit s ohledem na možná zranění. Prioritou jsou volné dýchací cesty, dýchání, krevní oběh (zástava masivního krvácení), zabránění dalšímu poškození a působení bolesti. Je velice důležité bezmocně visící osobu uklidňovat a komunikovat s ní. Oběť má být vyproštěna co nerychleji. Z hlediska péče o postiženého, především pro udržování jeho víceméně fyziologické polohy a polohy vhodné pro postup je vhodnější, aby zachránce byl níže, tedy pod zachraňovaným. Transport postiženého vzhůru je vhodné použít jen v nevyhnutelných případech a s minimalizací doby strávené ve visu nebo v případech označitelných spíše jako dopomoc. Pokud je toho postižený schopen, má průběžně informovat o svých pocitech a případných změnách stavu a neustále pohybovat dolními končetinami. Oběť, kterou není nutno resuscitovat, nesmí po vyproštění z déle jak 20 minut trvajícího bezvládného visu nikdy ležet, nebo být dokonce v protišokové (autotransfúzní) poloze! U postiženého při vědomí je po vyproštění důležité, aby trup byl udržován svisle a dolní končetiny již nevisely. Jaký úhel svírá noha v koleni je nevýznamné. Do příchodu odborné pomoci by měl pacient sedět a být podpírán pro případ zhoršení vědomí (min. 30 minut). Pacient v bezvědomí se ukládá rovněž s trupem co nejsvisleji. Oběť může být vlivem visu silně zmatená a je nutno zajistit její bezpečí

Postupy záchrany

Je-li padlý lezec či lezkyně schopen nějaké činnosti, měl by se co nejdříve vyprostit z visu, nebo alespoň minimalizovat jeho následky. Autor doporučuje podepření nohou smyčkou s koleny od sebe jako při tureckém sedu, které snižuje zatížení citlivější vnitřní strany stehen.

Odlehčení nohou a trupu při visu v samotném sedacím úvazku. Kresba Veronika Jandíková
Odlehčení nohou a trupu při visu v samotném sedacím úvazku. Kresba Veronika Jandíková


Pomůže také pohyb nohou jako při jízdě na kole, nebo tlak zkřížených dolních končetin proti sobě. V nejlepším případě je lezec vybaven tak, že je po pádu schopen vyproštění výstupem nebo sestupem svépomocí.

Při spouštění postiženého na zem se postupuje takto: Zachránce natočí postiženého zády ke stěně a vsune mu nohu mezi nohy. Následně uvolní slaňovací brzdu a spustí si jej celou vahou na koleno (stehno). Slaňovací brzdu vzápětí ihned zajistí. Ruce prostrčí pod pažemi postiženého, dlaně opře o stěnu a tělem lehce přitlačí tělo postiženého. Po cca 2 minutách je možno postiženého spustit do sedu s opřenými zády a uvolnit postroj. Dle možností se průběžně brání jeho tepelným ztrátám a nezpůsobuje zvýšení bolesti. Pokud zachraňovaný ztratí vědomí, spouští se až do sedu. Jeho trup se opírá o nohy zachránce, který je za ním a udržuje dýchací cesty průchodné. Práce podrobněji popisuje metody záchrany, resuscitace s mnohými dalšími detaily a je nejléle si ji přečíst v originále celou, i když se zabývá problematikou i odtažitou. Smyslem tohoto článku je hlavně upozornit na tuto práci a vytáhnout na světlo nejdůležitější body.

Odkazy:
Trauma z visu, absolvenstká práce Jana Smolka






[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 05. 10. 2009 | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík podle absolventské práce Jana Smolka

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 05.10.2009 15:40:53     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Kóďa (kodytek.petr@seznam.cz)
Titulek: Zajímací a poučné
Poučný článek. Díky za to....
0 0

Komentář ze dne: 05.10.2009 17:35:07     Reagovat
Autor: neregistrovaný - zoban (zoban@seznam.cz)
Titulek: drobne upresneni
Rozhodne tema, kterym stoji za to se zaobirat, jen prosim nekolik upresneni.
1/ pripad Rudice - zde je diskutabilni nakolik sehralo roli podchlezeni a na kolik vis, to by chtelo videt celou praci a nikoli pouze vynatek
2/ pripad Siroka veza - opet je zde diskutabilni nakolik sehral roli vis a nakolik v prubehu cele zachrana neosetrena krevni ztrata z rany na stehne, nicmene zde je pricina smrti z visu markantnejsi
3) pokud chci postizenemu pomoci, tak prosim musim brat v potaz i ze ma ruce a nemuzu mu je nechat viset pod telo jak je na obrazku znazorneno

Celou problematiku neni mozne shrnout do clanku a je nezbytny zejmena prakticky nacvik, rozhodne mohu doporucit kurzy www.horskamedicina.cz kde se seznamite se vsemi spekty tohoto typu nehod.
Radek
0 0

Komentář ze dne: 05.10.2009 18:34:56     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: drobne upresneni
Samozřejmě, s těmito připomínkami souhlasím. Smyslem článku bylo zejména upozornit na tuto práci.

Pokud se týká visících rukou, považuji to za menší problém, než visící nohy z toho prostého důvodu, že objem krve směstnané v rukou je menší. Je ale pravda, že i na visení rukou by se mělo myslet.

Odkaz na horskou medicínu je užitečný, ale dovolím si ho opravit. Není to horskamedicina.cz, ale www.horska-medicina.cz. Žádná rubrika tohoto webu se douto tématikou přímo nezabývá. Pravděpodobně tedy más na mysli články v některém ročním bulletinu. Je škoda, že na webu horské medicíny není obsah těchto bulletinů uveden a tím pádem je dohledatelnost jejich obsahu poněkud obtížnější.
0 0

Komentář ze dne: 05.10.2009 21:07:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - TomasK (tomas.kublak@centrum.cz)
Titulek: V Británii se jezdí vlevo...
Nedávno jsme na stránkách BMC zachytil odkaz na tento článek
http://www.hse.gov.uk/falls/harness.htm
Sice se to věnuje zaměstnancům v průmyslu a stavebnictví, nicméně také zachycených v úvazcích ve výšce a nad volnou hloubkou. Britové zarputile trvají na tom, že na standartních postupech první pomoci (ABC) se nic nemění, tedy resuscitaci provádět ve vodorovné poloze. Naopak při udržování ve svislé poloze při určitých situacích prý hrozí nedokrvení mozku. Ovšem doporučuji si přečíst celý článek Britů, včetně těch PDF souborů. To výše, co jsem napsal, je jen takové velmi stručné resume.
A jinak, co z toho všeho pro nás medicínské laiky plyne. Jednak platnost starého moudra - zeptej se na něco dvou odborníků, a dostaneš tři odpovědi... a pak, což pro nás horolezce je asi nejdůležitější a čemu narozdíl od medicíny rozumíme a měli bychom v tom být "machři", je nutnost prevence. Například já když někde lezu s kamarády, si pořád ve fantazii představuji, že lezec slítne a zůstane viset v laně. A hned koumám, jak a kam ho půjde spustit. Jsou pod nám police?, nebo nejsou?, co převis?, jak vysoko?, kolik zbývá lana?, pořád ten prostor okolo sebe "skenuju v 3D vidění". Zkrátka řečeno, snažím se mít vymyšleno, jak při průseru rychle zdrhnout z visu pryč. Prostě se do té situace nechci dostat, ani jako postižený, ani jako zachránce.
Samozřejmě, že je potřeba znát co nejvíce souvislostí, a všechny takové články a poznatky jsou velkým přínosem, a ve studiu každé takové problematiky je nutné pokračovat.
Ale nás horolezce ne-zdravotníky bych chtěl jen upozornit, aby v tom našem "laickém znalectví ortostatického šoku" nezaniklo to prosté poznání, jak je to složité řešit "potom", ačkoliv to mohlo být snadno vyřešeno "předtím".
Ach, to jsem se zase rozkecal, pardon, už končím.
0 0

Komentář ze dne: 06.10.2009 09:35:55     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz)
Titulek: můj strarý učitel...
Jeden můj stařičký učitel (tehdá se teda říkalo cvičitel) měl jednu takovou hlášku která se mi moc líbila. Parafrázuju: "Zdravověda a první pomoc je, vy ignoranti, ta součást horolezeckého výcviku, kterou nikdy nebudete potřebovat naučíte-li se perfektně všechno ostatní!"
Smyslem bylo sdělit, ne že se to nemáme učit (naopak, strašně po nás dupal), ale že je dobré dávat před prevencí sekundární dát přednost prevenci primární.
Na druhou stranu ovšem také sděloval, že
a/ faktorů které mohou ovlivnit hladký průběh výstupu je tolik, že na jejich vyhodnocení normální (byť informacemi nabušená) hlava nestačí, tedy se do průseru snadno dostaneme,
b/ po horách leze a chodí mraky lidí, kteří toho vědí ještě méně než my (ignoranti), tedy je vysoká pravděpodobnost, že zdravovědu a první pomoc budeme potřebovat umět kvůli někomu jinému.

Musím přiznat, že kdykoliv se dotanu do průseru sám, nebo řeším průser cizí, na svého stařičkého učitele si vzpomenu a v duchu uznávám, jak hlubokou pravdu tenkrát sděloval.
0 0

Komentář ze dne: 06.10.2009 10:25:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - TomasK
Titulek: Re: můj strarý učitel...
Ba že tak. Vlastně obloukem přes poněkud obskurní lidskou aktivitu zvanou horolezectví spějeme k poznání čínské filozofie Jing a Jang, že dokonalost je v rovnovážné harmonii, zde tedy mezi prevencí na jedné straně, a a)-b) sitaucemi na druhé straně, jak nás učí starý cvičitel.
Jeden přístup by neměl umenšovat druhý, alébrž by měly společně v jednotě růzností vytvářet pomyslnou klenbu, která ná posune na vyšší úroveň.
Óóóóm, mani...
:-)
0 0

Komentář ze dne: 03.11.2009 21:32:21     Reagovat
Autor: neregistrovaný - kjirka (@)
Titulek: Sedaci uvaz
Kdyz jsem pred 30 roky lezl, tak jsme meli vsichni hrudni uvazy a sedaci jsme zavrhovali prave proto, ze pri padu se v nich lezec zalomi. Optimalni byl ovsem hrudni uvaz se sedakem spojeny trhaci smyckou. Zajimalo by mne, kdy zas nekdo objevi, ze hrudni uvaz je bezpecnejsi.
0 0

Komentář ze dne: 03.11.2009 22:59:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Sedaci uvaz
Myslím, že už je dostatečně prokázáno, že hrudní úvaz (samotný) je hodně nebezpečný kvůli svému škrtícímu efektu. Samotný sedák je sice potenciálně nebezpečný, ale v praxi je ze všech absolvovaných pádů těch, kde se to projeví, asi velká menšina. Kdyby byl prsák se sedákem spojený trhací smyčkou, to by nefungovalo. Smyčka by se po potrhání bzyzdicích švů prodloužila a lezec by se škrtil v prsáku.
0 0

Komentář ze dne: 03.03.2012 12:44:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Jitka (jitulindaaa@seznam.cz)
Titulek: Poranění
Ahoj, ve škole se chystá projektový den. Naším projektem je horolezení a bouldering. Já osobně jsem dostala téma poranění, příčiny a rizika horolezení. Ale není tu nikdo kdo mi poradil a na internetu jsem nic nenašla. Napadlo mě jestli někdo z vás neví něco o poranění a všem kolem toho. Předem děkuju za nějaké odpovědi. :)
0 0

Komentář ze dne: 03.03.2012 13:40:41     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Poranění
Poranění je hodně široké téma. Možností je mnoho. Poraněními prstů při sportovním lezení se zabýval hodně Ivan Rotman, statistikou úrazů Lucka Bloudková, Jarka Říhová omrzlinami. Asi bych se zkusil obrátit na členy lékařské komise ČHS
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (511 hl.)
 
letní (440 hl.)
 
je mi to jedno (354 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1305