Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Žabí kůň



Připomínka historie

Stoupám v posledním hanku pod Žabím plesem. Poslední serpentina, všichni se dívají doprava na svah Kopek, myslíce, že jsou to Rysy, kam chtějí vystoupat. Po pár metrech přecházíme morénu a otvírá se malebný pohled na Žabí pleso. Snad útes, který je uprostřed plesa, který někomu připomíná žábu, mu dal jméno. Žabí pleso. Nad ním jde vidět serpentinovitý chodník, na kterém většina procházejících sleduje zástup stoupající chatě pod Rysmi –Viktorovu Slobodnému království Rysy. Horolezci a znalci říkají této chatě Váha, podle blízkého sedla. Kdo pohlédne na opačnou stranu uvidí Voliu vežu, Volovec Mengusovský, hřeben Bašt. Někdo si všimne i skalnatého trojuhelníkového štítu mezi Rysmi a Žabí veží. Horolezci jej znají. Je to 2291m.n.m vysoký Žabí kůň. Legendární vrchol Tater. Jeden z posledních vrcholů dosažených v Tatrách. Tak jako Alpy měly svůj Matterhorn, tak Tatry mají Žabího koně.


 Žabák v celé kráse 
Žabák v celé kráse, foto: Pavel Čupr

 

 Objevení

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století, byly v Tatrách dostupovány vrcholy tatranských štítů jeden po druhém. Žabí kůň dlouho zůstával díky své nenápadné výšce v pozadí. Ale nebylo to jen díky, tomu, že zanikal mezi Rysmi a Žabí veží. Bylo to i díky jeho plotnovitým stěnám, těžkému hřebeni a nepřístupnému Žabím sedlu. V září 1905 se známý zakopanský vůdce Klimek Bachleda při pokusu o přechod hřebene Tater dostal před Žabího koně, na místo v hřebeni Rysů, ze kterého se dnes slaňuje do Žabího sedla a kterému se říká Žabí balkon. Uviděl pod sebou ostří skalního hřebene vedoucího k nejbližšímu vrcholu. Tehdy prohlásil “takový se ještě nenarodil, kdo by toto vylezl“. Ovšem říká se „doma není nikdo prorokem“ i on se mýlil.

Schéma podle Kroutila - Gellnera 
Schéma podle Kroutila - Gellnera, foto: repro Pavel Čupr

 

 Prvovýstup stěnou

O pár dnů později dorazil do Tater mnichovský horolezec Simon Häberlein se svými přáteli z tehdejšího Breslau (dnes Vratislav, Wroclav) Kathe a Maxem Bröskeovýmí. Ubytovali se na Majlathově chatě na Popradském plese. Häberlein i manželé Bröskeovi měli už značné zkušenosti z Dolomit, a teď je čekaly Tatry. 11. září 1905, když podnikali výstupy v oblasti Mengusovských štítů a Volího chrbátu, si při sestupu všimli ostré skalní věže, která jim připomínala věž Delago ze skupiny Vajolet v  Dolomitech. U podnikavých lidí čin následuje rychle. Druhý den ,12.9.1905, stáli Simon Häberlein a Kathe Bröskeová na skalním vrcholu, který pojmenovali - právem prvovýstupce - Simonturme. Max Bröske měl při výstupu problémy se zraněným svalem a dvojici počkal na policích pod Vyšným Žabím sedlem. Byla to přelomová ceta v Tatrách. Do té doby se vrcholy v Tatrách dostupovaly hřebeny, a toto bylo první stěnové lezení. Své tatranské výstupy popsal Simon Häberlein ve článku „Fünf Tage in der Hohe Tatra", který vyšel v Jahrbuchu 1906 UKV (Ungarische Karpatverein).

Obtížnost cesty byla v té době v Tatrách výjimečná, ale již další rok ji přelezli polští horolezci. Nejprve Janus Chmielowski v doprovodu průvodců - Klimka Bachledy a Wojciecha Tylki Suleje udělali první polský průstup. Ano, po tomto Tylko Sulejovi je pojmenována Tylkova věžička a štrbina, v bočním hřebeni Žabí veže, která se používá na přechod mezi Volí veží a a Žabím koněm. A dne 21. srpna 1906 na vrcholu Žabího koně stál Zygmund Klemensiewicz, Roman Kordys a Jerzy Maslanka. Při výstupu ještě našli smyčky a kroužky, které zde zanechal Häberlein s Kathe Broskeovou. O tomto průstupu je zachován popis v Taterniku 5/1907. Na vrcholu našli zápis prvovýstupců. Klemensewicz o tomto výstupu píše:“ při cestě nahoru jsem postupně došel k přesvědčení, že Žabí kůň, je nepochybně jedním z nejtěžších vrcholů v Tatrách i když popis jeho dobyvatele je poněkud přehnaný“.

 

Východní hřeben

Roman Kordys, Zigmundt Klemensewicz,​ Jerzy Maslanka -přední tatranští horolezci začátku 20 století. Ve Lvově založili spolek s hrdým názvem Himalaya klub. Udělali jedno z prvních opakování Häberleinovy cesty. Klemensewicz s Kordysem a Znamieckim, který j 
Roman Kordys, Zigmundt Klemensewicz,​ Jerzy Maslanka - přední tatranští horolezci 
začátku 20 století. Ve Lvově založili spolek s hrdým názvem Himalaya klub. 
Udělali jedno z prvních opakování Häberleinovy cesty. 
Klemensewicz s Kordysem a Znamieckim, přelezli v roce 1907 
východní hřeben na Žabího koně, foto: repro Pavel Čupr

Mezi horolezci proslavený východní hřeben, zvaný také “horolezecká maturita“, byl přelezen o necelé dva roky později, 5. srpna 1907, nám už známými Zikmundem Klemensewiczem a Romanem Kordysem v doprovodu Alexandra Znamieckeho. Našli cestu tak, že slanili z Žabího balkonu v hřebeni Rysů do Žabího sedla a dále postupovali po ostrém hřebeni. Z vrcholu slanili směrem na západ a sestoupili do Vyšného Žabího sedla. Byl to první traverz Žabího koně. Klemensewicz tuto cestu hodnotí :“Neslýchaně efektní, jedinečná, není tak těžká jako obvyklá cesta (Häberleinova), expozice je ale daleko větší.

 

 První délka 
První délka, foto: Pavel Čupr

 

Tento hřeben také dal vrcholu název. Po ostrém hřebeni někteří lezli obkročmo jako na koni, proto – kůň. Tak vznikla část názvu vrcholu. To že je kůň Žabí má dvě varianty. Jedna je ta že Z. Klemensewicz si všiml, že tvar vrcholu připomíná žábu a druhá je ta, že se tak vrchol pojmenoval po tom, že byl nad Žabím plesem, a název vznikl, jak je uvedeno již dříve, od útesu v plese. Simon Häberlein nazval vrchol Simonturme, právem prvovýstupce. Tento název se do dnešní doby udržel v  maďarštině a němčině.

První smrťák

Jen několik dnů po jejich výstupu se Žabí kůň stal dějištěm prvního horolezeckého smrtelného úrazu v Tatrách . 8.srpna 1907 praskla stará slaňovací smyčka a pádem do doliny se zabil přední maďarský lezec Jenö Wachter.
Žabí kůň byl vylezen z jihu a východu . Chyběl západní hřeben a severní stěna.

Jenö Wachter. první horolezecká oběť Tater. Přední maďarský horolezec zahynul při slanění z Žabího koně 8.8.1907. Ve věku dvaceti let se mu přetrhla slaňovací smyčka. 
Jenö Wachter. první horolezecká oběť Tater. Přední maďarský horolezec
zahynul při slanění z Žabího koně 8.8.1907 ve věku dvaceti let. Přetrhla se mu slaňovací smyčka.,
foto: repro Pavel Čupr

Západní hřeben

O západní hřeben se postarala dvojice maďarských lezců Laszlo Brumiller, a Karoly Hevesi. Hřeben s pětkovým výšvihem přelezli 18.8.1911 . Tento hřeben je zajímavý tím, že je to jedno z klíčových míst při přechodu hlavního hřebene Tater ze západu na východ. W.H. Paryski autor polské monografie Tater,o datumu 18.8.1911 pochybuje a uvádí jako možné datum 20.8.1911. Ovšem dle Jahrbuchu 1911 UKV(Ungarische Karpatverein), měla tato dvojice 20.8.1911 podniknout prvovýstup na jeden z vrcholů Biskupské čapky v masívu Zadného Gerlachu. Historie má být vždy trochu záhadná.

Severní stěna

Na severní stěnu se čekalo dlouho. 17 let. Tato stěna byla obtížnější. Přelezl ji až 16. července 1929 tehdy devatenáctiletý fenomenální polský horolezec Wieslaw Stanislawski s Bronislawem Czechem, společně s nimi ji vylezla tehdy šestnáctiletá Lidie Skotniczowna., která zahynula o čtyři měsíce později na Zamarlej Turni společně se svou sestrou Marzenou.

V srpnu tohoto roku, bez měsíce 110 let po prvovýstupu, jsem stál s kamarády Jirkou a Vladem pod Žabím koněm a tato historie mě běžela hlavou. Na Žabáku, jak se mezi horolezci familiárně říká, jsem byl snad osmkrát. Proč si ho nedat po deváté. Sice věkový průměr byl padesátsedm let, ale člověk je starý jak se cítí. Jak říká kamarád „roky jsou v pořádku, ale ty klouby a kila…..“ 

Někdo už před náma leze na tzv .dolním koni. Přes ten výlom vede cesta Nosičské rondo
Někdo už před náma leze na tzv .dolním koni. Přes ten výlom vede cesta Nosičské rondo, foto: Pavel Čupr

 

 Nástupové komíny a žlaby na Žabí balkon jsme zvládli rychle. Bez jištění, tak jak bývalo zvykem. Což,ale nelze každému doporučit . Za veselého klábosení a vzpomínek na staré kamarády, některým se muselo i šťukat, jsme slanili z balkonu do Žabího sedla. Před námi už lezla jedna trojka, kterou jsme dohnali na vrcholu.
Trochu moje fanfaronství, že je mě přes šedesát, schladilo to, že Palo kterého jsme dohnali. měl o pár roků ještě víc než já. Jak to bývá nahoře často zvykem, se naše družstva spojila a slaňovali jsme společně. Jen se nám trochu zamotala lana. ….. Tak skončil jeden den v Tatrách. Se vzpomínkou na Simona Häberleina, Kathe Bröskeovou, Zigmundta Klemensewicze, Jenö Wachtera, Stanislawskeho,Lidii….…….

 Dolní výšvih
Dolní výšvih, foto: Pavel Čupr
Ostrý hřeben Žabího koně
Ostrý hřeben Žabího koně, foto: Pavel Čupr

 
foto: Pavel Čupr 


foto: Pavel Čupr
 

foto Jirka Čepil

 

 

 


 

 






[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Pavel Čupr | Vydáno dne 09. 11. 2015 | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Pavel Čupr

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Hodina mezi psem a vlkem (01.09.2020)
Půlnoční hlídka (15.08.2020)
Druhý český přelez Voie Petit (15.07.2020)
Francouzský prvovýstup ve Wadi Rum (06.03.2020)
Beyond Good and Evil (06.02.2020)
Geronimo! (22.08.2019)
Lucie Hrozová: Digital Crack (09.08.2019)
Bratříčku, zavírej vrátka (24.08.2018)
Smolo v Chamonix (06.08.2018)
CHAMONIX – BOTA (24.07.2018)
Na hřebeni III (16.01.2018)
Archa (08.08.2017)
Donnafugata 8a (22.05.2017)
Drlík-Orolín volně v zimě (20.02.2017)
Hra na hřebeni 2 (02.02.2017)
Po stopách Wildenauerových (22.08.2016)
48 hodin bez švestek (08.08.2016)
Bača na Ušbě (07.03.2016)
Jak jsme dobyli ráj | Conquest of Paradise (6a+) (25.08.2015)
Slunečný Briançon, aneb kam za lezením, když všude prší (13.05.2015)
Plán B (07.12.2014)
Expedice Mount Abi (06.11.2014)
KISHTWAR TRIO (23.10.2014)
Siesta s Marion (14.10.2014)
Siesta s Bonattim (02.10.2014)
Bez kouření umřeš taky (19.09.2014)
Matterhorn (14.08.2014)
Severní stěna Ortleru (22.07.2014)
Dračí let stěnou Les Droites (14.05.2014)
Deprese (24.04.2014)
Osmiletá Bára: Detonation Boulevard na OS (23.04.2014)
Le vol du dragon (17.03.2014)
Druhý volný přelez Královského převisu (M12) ve Vysokých Tatrách (27.02.2014)
Dodo Kopold: Přechod Tater za 72 hodin (20.01.2014)
Bílý rys na Rysy (06.01.2014)
Vrtík, Kratochvílová: Bílý Rys (25.12.2013)
O čem sní Stomatologové? (14.11.2013)
Prvovýstup na Uzum Brakk (10.10.2013)
Retrovíkend v Tatrách (16.09.2013)
Malé zprávy z velkých stěn … dějství druhé (08.08.2013)
Vícedélky s dětmi (02.07.2013)
Malá zpráva z velkých stěn (24.06.2013)
Čeští bandité v Peru (13.06.2013)
Komín návratů aneb rallye čtyř dolin (29.03.2013)
Hřeben Tater po 35 letech (18.03.2013)
El Cap v zimě (08.01.2013)
Tenkrát poprvé (07.01.2013)
Čtrnáct dní v za(u)jetí Mont Blancu! (05.09.2012)
Mountain Academy 2 (20.08.2012)
Gosaukamm (17.08.2012)
Lesueur na Dru volně (31.01.2012)
Vzpomínka na Eiger (13.12.2011)
Rychlovka mezi kapkami deště (23.08.2011)
Pou bros v Dolomitech (18.08.2011)
Cima Bos, Alvera (12.08.2011)
Obřím koutem na Kleiner Lafatscher (03.08.2011)
Život je krásný (08.07.2011)
Víkendové Chamonix (30.03.2011)



Komentář ze dne: 09.11.2015 12:36:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš Hruš (tomas.hrus@seznam.cz)
Titulek: Zamotaná lana při slanění
Je to zajímavé, slaňoval jsem odtud dvakrát a pokaždé jsem měl zamotaná lana. Každý, s kým jsem o tom slaňování mluvil, si vzpomněl, že se mu tam zamotala lana. A v článku zase čtu o zamotaných lanech. Asi je to tam zakleté :)
0 0

Komentář ze dne: 09.11.2015 22:51:50     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pcupr@seznam.cz)
Titulek: slańák
My jsme kdysi z Žabáka slaňovávali jen horní výšvih. Dole pod ním je dnes kruh. Dřív jsme od něj slízávali po hřebeni . Někdy v koncem osumdesátých let horská, na hřebeni udělala ještě jeden slaňák, dřív tam býval starý štand. Kdyby jsme slaňovali od něj, tak se to tak nemotá. My měli navíc jednu padesátku novou a to se motalo jako ďas.
1 0

Komentář ze dne: 10.11.2015 16:28:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - HonzaS (@)
Titulek: slanak
Tak nam se pro zmenu letos lana při prvním slanění z vrcholu sekla. Nebýt polských holek, co lezli za námi, tak jsme bez lana ...
Výstup jsem dal tátovi k jeho 70-tinám, přelezl to v pohodě jen v trekáčích po dlouhých 35-ti letech ...
0 0

Komentář ze dne: 10.11.2015 17:45:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pcupr@seznam.cz)
Titulek: Žabák
K sedumdesátinám?, Tak to byl výkon. Gratuluju. Doufám, že se mě to taky podaří.
Kdysi jsme cesty do 4 lozívali běžně v pohorách. Tak si vzpomínám, že jsem měl kdysi v minulosti fakt problémy tady s motáním lan. Strašně tehdy fučelo a házelo nám to lana do Polska.
0 0

Komentář ze dne: 13.11.2015 22:32:42     Reagovat
Autor: neregistrovaný - ivoš (@)
Titulek: Žabí koň ve filmu
Pohled na Žabího koně je krátce zobrazen ve filmu Tatranská romance z roku 1934.
0 0

Komentář ze dne: 25.12.2015 14:08:22     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Libor (b.libor@seznam.cz)
Titulek: Staří kamarádi
Tak jsem si přečetl Pavlův článek a dozvěděl jsem se zase pár nových zajímavých věcí.. A zavzpomínal na časy minulé a kamarády naštěstí stále přítomné..Libor Balík
1 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chcete, aby bylo pojištění odpovědnosti za škody vzniklé při lezení součástí členského příspěvku ČHS?

Ano (306 hl.)
 
Ne (347 hl.)
 
je mi to jedno (430 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1083