Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Příjemné pády - vzpomínka na Standu a Frantu




Vzpomínka na Frantu Bauera a Standu Šilhána.

Znovuvydáno na počest a památku zemřelých kamarádů




Vlastně za to může Papouš. Byl zvědavý, co vylezla bankovní expedice na Sinaji a tak jsem se zahrabal do starých oddílových zpravodajů a našel tam pár docela zajímavých článků. Tenhle je z roku 1981 a abyste se do tohohle období mohli snadněji přenést, dejte si někde vedle počítače sošku Lenina, na zeď rudej hadr se zářivě žlutým nápisem "Závěry XVI sjezdu KSČ splníme" nebo případně "Sovětský svaz, náš vzor" a představujte si: Hudymu je právě 17 let a kromě toho, že přelézá žlebská céčka, před nedávnem udělal svůj první shyb. Na Hradě sedí Husák. Chartisté jsou pronásledováni a zavíráni, nebo je alespoň vyhazují z práce. Na Hlasu Ameriky o tom mluví Ivan Medek. Svobodnou Evropu nechytíte, protože je rušená. Jediná lana v obchodech jsou z Juty, závod Bolatice. Nevydrží ani jeden normovaný pád, ale dají se natopořit až dva metry do výšky. Karabiny se dají koupit v Drážďanech. Prodají vám jen tři najednou, když máte kliku, že je vůbec mají.
Bačkory jsou typická lezecká obuv těchtio let, někteří jich ale mají plný zuby, jako tady Honza Polák při přezouvání. Foto Petr Jandík

Lezeckých bot je dostatek, kostkované důchodcovské bačkory se prodávají v každém obuvnictví. Kupují se o tři čísla menší. Před použitím se špičky opatlají Alkaprénem, žebříčková přezka se vyhodí a nahradí tkaničkou a pata se zašije, aby nepadaly.

Irena Antošová v samodělném kombi úvazu. Pěkně to holka spíchla. Však taky dělala švadlenkám v učňáku mistrovou.Sedáky se šijou doma z bezpečnostních pásů. S cestovním pasem se nedá jet jinam, než do NDR, Bulharska, Maďarska a Rumunska, a tak se každý pátek večer táhnou celnicí ve Hřensku kolony nejrůznějších vozidel, naložených otrhanými individui, táhnoucími přes zastávku v hospodě do bivaků v Saském Švýcarsku, jediném běžně dostupném lezeckém terénu mezinárodního významu.

Východoněmecká marka stojí 3 koruny, nejdražší jídlo v hospodě 5 marek. Leckdo během pátečního večera projede jídelní lístek tam a zpátky. V hospodě ve Schmilce berou i koruny a Čechům nosí už rovnou půllitry.

Čert Robert Machovský a Borek Uhlíř zvaný skromný s dcerou v bivaku v Affensteinech

Také život v bivacích vesele pulzuje. Prcas a jeho parta se občas tiše rozhlédne... a přiveze škodovkou soudek až do bivaku, který se tak stává spíš pivakem. Je veselo. Ráno ovšem z pochopitelných důvodů u mnohých lezení odpadá, jen Prcas je fit a leze jakoby nic, protože jen on dokáže již po léta skvěle skloubit špičkové lezení se špičkovým alkoholismem a neopakovatelným bavičstvím.

První a jedinou hvězdou východoněmecké obory je Bernd Arnold, kterému běží v patách smečka Čechů. Jen co udělá cestu, do několika dnů mu jí přelézají naši nejlepší – Honza Ďoubal, Standa Šilhán, Hudy, Péťa Čermák, Prcas, a další, no a taky Venca Vodička zvaný Vasr, který je ještě českým občanem. Ručička práskoměru má v Sasku zarážku na IXc.

Falkenstein, Buntschillernde Seifenblase. Pokus o přelez pouhý den po dokončení cesty. Nahoře Honza Ďoubal, uprostřed Franta Bauer.

Falkenstein, Buntschillernde Seifenblase IXc. Pokus o přelez pouhý den po dokončení cesty Berndem Arnoldem. Nahoře Honza Ďoubal, uprostřed v červeném Franta Bauer. Ten třetí je patrně Václav Vodička zvaný Wasr.

Tak, jestli si to všechno už dobře představujete, můžete se začíst do následujícího článku.


František BAUER



Příjemné pády - ANGENEHME STÜRZE

Na kraji jednoho údolí v Brandu v NDR stojí Polenztalwächter, strážce údolí. Jednou jsme se Standou a Zdenkem v blízkosti této věže popolézali. Pospíchali jsme, protože Standa nám chtěl ještě ukázat tuto věž, do jejíž stěny se spolu s Honzou Ďoubalem a Vencou Vodičkou zapsali náročným prvovýstupem. Přicházíme k ní téměř za šera. Z údolní strany je to věž, jakých je v pískovcových oblastech nespočetně. Ovšem druhou stranu tvoří stěna, která jakoby ani k Polenztalwächteru nepatřila a čtyři kruhy trčící z její hladké a kolmé desky vypadají až neskutečně .

Již historie této cesty je přinejmenším zajímavá. Tyto čtyři kruhy sem natloukl lezec, jehož není nutné příliš představovat: Bernd Arnold. Od čtvrtého kruhu však byly obtíže tak velké, že se ani Arnold nemohl dostat dále. Tento bezesporu skvělý lezec působí i v českých pískovcových oblastech. Zde však z nepochopitelných důvodů dodělal několik cest rozdělaných jinými lezci. Vše vyvrcholilo tím, že Arnold dodělal také v Labáku cestu, kterou měli rozdělanou bratŕi Weingartlové se Šilhánem. Vede na Presidenta a jmenuje se Big Wall /8c/. Tím samým způsobem byly dodělány Angenehme Stürze (9c) na Polenztalwächteru trojící Vodička, Šilhán a Ďoubal, když se podařilo po mnoha pokusech úsek od čtvrtého kruhu překonat skokem. Věc měla ještě dohru, když Arnold podal protest, že tento úsek není možné překonat. Následovalo rozhodnutí, že cesta musí být přelezena před vrcholovou komisí a bylo stanoveno přibližné datum. Jelikož však Venca Vodička a Honza Ďoubal byli nemocí a zraněním takříkaje vyřazeni z boje, navrhl Standa, který sám také ještě nebyl po nedávném zranění zcela fit, abychom to zkusili spolu.

A tak stojíme jednoho chladného rána pod stěnou a zase zažíváme ten vzrušující a zároveň stísňující pocit, zmocňující se nás před každým těžkým výstupem. Po chvíli přicházejí členové komise; měl přijít í Arnold, ale zřejmě nevěřil, že v tomto počasí polezeme. První délku vyvádí s převahou Standa a hned mne dobírá. Jsem trochu nervózní, nejsem zvyklý na tolik lidí pod stěnou. Za chvíli jsem u Standy a rázem ze mne všechna nervozita padá. Jsme v tom. Okamžik váhám, jestli mám lézt bez zastavení dále, ale pak si přece jen sedám do kruhu.

Druhá délka činila tenkrát klukům trochu potíže. Začínám lézt; je to styl, který mi vyhovuje. Celkem v pohodě dolézám ke druhému kruhu.

Stejně tak Standa. Máme zřejmě dobrou formu, přestože je trochu zima a chvílemi drobně sněží. Nás však chrání před vločkami podvrcholový převis. Ke třetímu kruhu je opět nádherné lezení po drobných římsách a chytech. Jsme jen dva, přesto si ale věříme. Od tohoto kruhu se totiž má sasky stavět a na to je nás málo. Pouze Arnold tento úsek ke čtvrtému kruhu měl jednou údajně přelézt volně. Prohlížím si tyto asi čtyři metry lezení a zdá se mi, že už vím jak na to.

Zkouším nalézt. Půjde to, ale je to ďábelská lezba po nehtových chytech a nepatrných stupech. Překonávám první dva klíčové metry a dolézám až ke kruhu. Ještě trochu nervů s čistým dolezem ke kruhu a sedám si. Oddechuji a již vidím chyt, ze kterého se skáče do nepříznivě nasměrovaného sokolíku asi 1, 5 metru vpravo. Vracím se do posledních chytů a nalézám do místa, ze kterého se skáče.

Bohužel hned prvním pokusem se mi podaří mírně navlhlý chyt usápnout. Naštěstí je těsně vedle kruhu dírka na jeden prst, v mém případě malíček, který v ní působí jako hexentrik. Z ní dávám několik pokusů. Sokolík je ostrý, poměrně dobrý chyt. Nejhorší je překonat setrvačnost, vlivem které jsem vždy ze sokolíku vytržen. Asi po sedmi skocích, více nebo méně zdařilých, se mi to už pranic nelíbí. Na prstech pravé ruky mám již strženou kůži, jak je sokolík ostrý. Už chci říct, že toho nechám když slyším Stana, jak mi skoro šeptem říká: "Fany, ty to určitě skočíš! " Chce se mi tomu věřit, a tak odpovídám, že ještě pět pokusů a kašlu na to. Vrcholová komise je již spokojená, dokázali jsme, že je z čeho skákat a že je možné po určitém množství pokusů úsek překonat. Jak tu už tak dlouho vegetuji, všímám si drobných výčnělků, po kterých to chci nyní zkusit. Hned druhý pokus je úspěšný. Dolézám až na l5 centimetrů od sokolíka a zbytek "dojíždím“. Hned vedle něj jsou hodiny, kterých se marně pokouším ofačovanou rukou chytit. Nezbývá, než použít tenký list ještě více vpravo. Modlím se, aby to vydržel a už se na něj věším. Vzápětí si to i s chytem rázuji do doliny. U kruhu odstraňuji přebytečnou část obvazu a jdu opět na to. Nyní se mi již podaří chytit se hodin a konečně přelézám do spáry, která již lehce pouští na vrchol. Bohužel nebylo tolik síly, abych hodiny Stenovi provázal, takže má jen jediný pokus, poněvadž po skoku se už ke kruhu nevrátí. Skok se mu napoprvé nepovede, takže se dostává rovnou do spáry a za chvíli si tiskneme ruce na vrcholu.

Druhý výstup, navíc bez stavění, je za námi.

Foto Petr Jandík

Standa Šilhán o pár let později, již jako trenér II. třídy (skoro). Spokojený po přelezení cesty Bílým pásem od Franty Bauera na Opálovou vežu v Tatrách.


Tak to byl výlet do časů normalizace. Je to přes dvacet let. Některé věci se moc nemění, jiné dost podstatně. Jestli se někdy ocitnete v Hrádku u Rokycan, vzpomeňte si na Frantu a zkuste ho navštívit. Má blízko místního kostelíka suterénní garsonku půl krát dva metry bez topení, ale s mramorovou deskou. Po prvním zimním přelezu nejtěžší cesty na Pic Badile středem severní stěny šli s Honzou Ďoubalem na zkráceném laně po hřebeni. Franta se propadl převějí do stěny a protože neměl lano správně zafixované na úvazku, utáhly se mu smyčky kolem krku.

Foto: Samospoušť Franta Bauer v zimě 1980 na Bradavici v Tatrách

Článek byl původně uveřejněn na serveru Lezec.cz, odkud jsem ho přemístil sem. Na lezci po něm zůstala bohatá diskuse.





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 25] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 01. 11. 2008 | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 14.07.2009 10:43:39     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Milos Matras (@jjen9273@optonline.net)
Titulek: TIME IS FUCKIN' RUNNING
Narazil sem ciste nahodou do clanku o klukach a automaticky se mi vybavila vzpominka ze zacatku naseho pratelstvi se Standou.
Sedim si na "schtandu" u kruhu - spis u krouzinecku kterej Standa zrovna natlouk do zdi s pripominkou ze nemam moc dejchat.Par metru nad hlavou mam Silhanovo pozadi ktery se mozna brzo octne na my hlave ale jinak svet vypada ruzove:Rano sme se Skaldou zmakli par cest a udelali druhej prelez novyho 8C od Arnolda a ted nam zbejva jenom par metru do dodelani prvovystupu a mame este dobry 2 hodiny svetla smrknout neco na dotaveni..Jinejma slovama " LIFE IS BEAUTIFULL" Najednou se moje idylka Sobotniho podvecera na Nemeckejch piskach nasycenyho vuni boruvek a bzucenim cmelaku pozvolna rozplyva vzdalenym vrestenim ktery se priblizuje.Ve stejnej moment Standa tech tezce vypocenejch nekolik metru osmovyho lezeni nad kruhem ve zlomku vteriny temer neuveritelnym zpusobem slezl zpatky ke mne a zahlasil: Matras myslim ze sme dneska dolezli - je sedum a ja sem slibil ze se ji po paty budu venovat a neco ji vyvedu.Neptam se komu a domejslim si ze za tim jekotem se skryva jeho "lepsi" polovicka. Snazim se zertovat :Prece se ted nevotocime !!Stando prober se z toho soku!! PRVOVYSTUP!! tady tvorime historii - baby dou na stranu.S primesi humoru v hlase ale skamenou tvari (nebezpeci je uz v dohledu ) mi rika tohle je trest Bozi za vsechny pytle ktery sem kde rozvesel - to si neumis predstavit.V duchu si myslim -:Kamarade ja mam doma mladou zarlivou buchtu ktera ma v triku dve lentilky pod kobercem a jenom proto ze sem se vohlid po urostli hrudi mi vypalila jednu mezi baterky uprostred plnyho autobusu - mne Standiku Tvoje baba tezko muze prekvapit.....Jak moc sem se mylil....dole Veverice kope do nasich batohu , jeci v komornim C lavinu slov z nichz zadny by si nenasel ani v Encyklopedii pro dospeli a kameni lita .Standa sedice vedle mne si hladi knira a jenom se uculuje s polohlasnou poznamkou :Sleduj to divadlo a to je jenom zacatek.V pristich peti minutach (chlapi nekecam to sem v zivote nezvejkal ) je tak vytocena do nepricetna ze klecice pod stenou si cpe do tlamy hlinu s jehlicim a protoze se este furt snazi jecet fistuli .kusy ji litaji z nosu- no proste obraz pro bohy..Ja zapominam ze oba visime v krouzinecku vo kterym sem este pred chvili pochyboval ze by udrzel Hudyho ( v ty dobe asi desetiletej - 30 kilo i se zeleznou posteli ) a snazim se predstavit co se asi tak muze skryvat za Standovo polohlasnym komentem: "Radsi du nez dojde k horsimu "!!....HORSIMU !!! ???????? - moje predstavivost je v koncich a tak se jenom chlamu se az se kejvam.
Standa slanuje a s kamenou tvari flegmatika konejsivim hlasem uklidnuje NO JOO JOO JOO UZ DUU " a mezi zubama na mne vycedi: VOLE jestli se neprestanes hlasite chechtat tak si s hysterkou celej tejden ani nesvihnu!!!.
Casy kdy v kazdy vrcholvy knizce si mohl nalistovat zaznam z vystupu jednoho ( nebo vice lidi ) podepsanych " Pepa Nos Team" sou davno pryc ale vzpominky na dny a lidi sou hluboko v pameti ve folderu " GOOD TIMES " a prupovidky jako " proti zelezny tyci neni zadna krysa imunni"mne este po letech vyloudej na tvari usmev.
Bohuzel ze stejnyho supliku na mne vyskocej vedle Standy a Fanyho jmena jako Simajzl(H.Simon) Luncheon ( Smid ), Luda Slechta se kterejma sem lezl a travil weekendy v mladi a samozrejmne Skaldis (L.Skalda) se kterym sem se az domedavna vidal protoze moje chalupa byla 5 minut od jeho baraku - New Paltz upstate New York ) a pridaj trochu nostalgicky prichuti do happy and funny vzpominek - JE JICH KLUKU SKODA.
Mila
2 0

Komentář ze dne: 14.07.2009 11:14:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: TIME IS FUCKIN' RUNNING
Díky Miloši za nádhernej komentář, skoro bych měl chuť ho udělat jako samostatnej článek, moc jsem se pobavil. Jakobych Standu viděl.... :-)
0 0

Komentář ze dne: 14.07.2009 15:30:28     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Alena Čepelková (@)
Titulek: Re: TIME IS FUCKIN' RUNNING
Opravdu nádherná připomínka GOOD TIMES, aktéři jak oživlí - máš talent!
Ta, co je taky ještě naživu :-)
0 0

Komentář ze dne: 14.12.2012 04:04:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - petra stepankova (artep73@hotmail.com)
Titulek: Re: TIME IS FUCKIN' RUNNING
prima clanek..jsi to ty Milosi?ozvi se mi, chci s tebou projednat ty dluzne alimenty na nase dvojcata..ja jen zertovala, tesim se.
1 0

Komentář ze dne: 14.07.2009 11:44:59     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: par jmen pro rekord
Kdyz byla rec o starejch casech - rad bych este pridal par jmen ktery se v zacatcich prelejzani Arnoldovejch devitek zaslouzily o dobry meno Ceskyho piskovcovyho lezeni:Simajzl (H.Simon) Skaldis (L.Skalda ),Yetak ( J.Vodrazka) a Kulabr ( P.Kulik )
Muzu se mejlit ale z mych vlastnich vzpominek tyhle lidi z Pepa Nos teamu prelejzali Bertovo devitky v dobe kdy Hudy byl ve svejch Zlebskejch zacatcich a o 9C se mu jenom zdalo (je pravda ze jeho vykonost rostla doslova pres noc a behem dalsiho roku sem s nim lezl v Rathenu na Gr.Wehlturm (West kante IXB stejnej nastup k prvnimu kruhu jako Arnoldovo prvni IX C -Direttissima )a ja sem potil krev odzdola nahoru zatimco Hudy vyvadel devitkovy useky s prstem v nose)
iNo offennse just trying to dig out some memories and straight up the record.
Relax!!
0 0

Komentář ze dne: 15.02.2019 09:45:48     Reagovat
Autor: neregistrovaný - PEPA NOS (nosjosef@seznam.cz)
Titulek: Jó, to byly časy!
Kluci a holky z PEPA NOS TEAMU mě nacpali do kšand, postavili před kolmou stěnu a zaveleli: "Lez!" Semotamo se mi ozval v noze šicí stroj, ale nakonec jsem kolmici vylez a potvrdil legendu. Pepa Nos, v.r.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (447 hl.)
 
letní (384 hl.)
 
je mi to jedno (317 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1148