Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Peruánská kráska Ranrapalca


Ranrapalca -jižní stěna Výstup tisícimetrovou severní stěnou.

Minimálně rok jsme přemýšleli, do jakých hor se vydáme tentokrát. Naše představy postupně dostávaly konečnou podobu. Chtěli jsme zkusit lezení ve větších kopcích. Nechtěli jsme opakovat objevitelskou výpravu někde v zapomenutém údolí, takže jsme hledali hory s dobrým a rychlým přístupem. A v poslední řadě jsme tohle všechno chtěli pořídit za relativně málo peněz. Nakonec jsme se rozhodli pro nádhernou oblast Peruánských And, která splnila naše představy bezezbytku.


Ranrapalca - severní stěna
Ranrapalca - severní stěna, foto: Vladimír Vinduška



Ranrapalca, 6192 metrů vysoká kráska, leží v údolí Ishinca nad stejnojmennou lagunou v peruánském pohoří Cordillera Blanca. Nejprve jsme chtěli zkusit aklimatizační výstupy na vrcholy Ishinca a Tocllaraju. Ranrapalca byla až třetí na řadě.

Pro její zdolání jsme nejdřív zvolili normální cestu neboli normálku. Průvodce ji označuje NE Slopes a klasifikuje jako středně těžkou stupněm D- francouzské alpské stupnice. Potom mě ale zaujala jiná trasa - pěkná diretissima severní stěnou, klasifikace D+. Podle fotky vypadala na naše věčným vysedáváním v kanceláři tužená tělíčka sice poněkud velkoryse, ale lákala nás. Konečné rozhodnutí jsme nechali až do Peru.

Plán aklimatizačního výletu zněl jasně - dojít do 5000 metrů k laguně Ishinca, přímo pod severní stěnu našeho hlavního cíle. Tady dvě tři hodinky posedět, dát si partičku mariáše a vrátit se do základního tábora. Karty se ale smrskly na půl hodiny - zbytek času jsme dalekohledem prohlíželi naši vyzývatelku. Tyčila se přímo před námi a jako by nás ponoukala: "Tak co bude, pánové?" Bylo rozhodnuto. Pro výstup zvolíme náročnější severní cestu.

Druhý den balíme stany, jídlo na pár dní a jdeme zpět k laguně Ishinca. Další prohlídka stěny. Ráno vyrážíme na další aklimatizaci na vrchol Ishinca, asi 5500 metrů vysoký kopec bez lezeckých obtíží. Stačí jen dávat pozor na trhliny a neuklouznout. Brzo odpoledne jsme zpátky a ve stanu "ladíme" formu. Někteří kluci se vracejí do základního tábora, na Ranrapalcu se jim už nechce. Zůstává trio odhodlaných - Ondřej alias Bubák, Michal zvaný Myšák a já.

Dáme si jeden odpočinkový den a večer vyrazíme. Na jižní polokouli sluníčko svítí do severní stěny od rána do večera. Vzhledem k denním teplotám, bylo jasné, že sníh ve stěně změkne a my se z toho zblázníme. Polezeme proto raději v noci, abychom nahoře byli za svítání. Volný den trávíme poleháváním u stanu a dalším zkoumání stěny. V šest vaříme večeři a před výstupem se zkoušíme trochu prospat. Budíček je v deset.

Vstáváme rychle, stejně nikdo neusnul. Úmorná cesta pod stěnu trvá asi dvě hodiny. Celou dobu jdeme po boční moréně. Úzká stezka v poslední třetině odbočuje vlevo do sedla, a tak nám nezbývá, než klopýtat dál sutí. Pod stěnu dorážíme o půlnoci. Ještě čaj z termosky a tyčinka na posilnění a navlékáme na sebe horolezecký materiál. Výstup začíná.

Dokud to půjde, nechceme štandovat. Prvolezec za sebou potáhne dvě lana a občas zatluče jištění. První nastupuje do 55° svahu Bubák. Sníh je příjemně umrzlý a navíc díky cyklickému rozmrzání a zamrzání v něm vznikly jakési schůdky. Nezlobíme se a stoupáme vzhůru. Míjíme pár bezvýznamných trhlin.

Asi po 200 metrech se Bubák ptá, kam dál. Podle průvodce následuje první skalní práh, který se leze vpravo. Bubák to ví, ale cesta vypadá vždycky jinak, když ji člověk okukuje od stanu a když v ní leze. Posílám ho doprava, kde poprvé štanduje.

Ranrapalca -noční výstup
Ranrapalca -noční výstup, foto: Michal Všetečka



Střídáme, jdu dopředu. Skála není těžká, ale se vším materiálem a batohem jsem neskutečně neohrabaný. Lézt čistou skálu s cepíny neumím, a tak se mi nemotorně houpou na poutkách na zápěstí. Při jednom kroku jsem si na cepín šlápnul a málem spadnul dolů. Připadám si jako začátečník, který tady nemá co pohledávat. Konečně zase dolézám na sníh. Ve skále jsem žádné jištění nedal, a tak zkouším zatlouct kotvu. Nechce se jí tam. Trochu na kladivo přitlačím, ale kotva se začíná kroutit. Odhrnu sníh a radši do ledu dávám šroub.

Toclaraju
Toclaraju, foto: Pavel Kunt



Podle průvodce přichází nejstrmější pasáž cesty - traverz pod sérakem, který oblézáme vlevo. S přibývající nadmořskou výškou je sníh pevnější a stupy ještě dokonalejší. Můžu se pohodlně opírat o hlavice cepínů, což postup urychluje a šetří nohy. Dolézám pod velký bergschrund, kde mé dosavadní nadšení opadá. Naštěstí pár metrů vpravo vidím vachrlatý schůdek, s jehož pomocí (modle se, abych ho neušlápnul) se vyplazím nahoru přes trhlinu. Zatluču kotvu a lezu dál. Asi po padesáti metrech přicházím pod další skalní pás tvořený čtyřmi skalkami a mezi nimi úzké mixové štěrbiny. Doufám, že jsem trefil tu, kterou jsme zezdola vytipovali jako nejlehčí. Dělám štand ze dvou friendů vražených někam mezi lokry a jedné pofidérní kotvy a dobírám kluky. Nadávají na tempo. Chtěli se napít a dát si tyčinku. Namítám, že musíme makat. Nejtěžší místo leží přímo nad námi a bojím se, že nestíháme.

Bubák jde dopředu a zahajuje neskutečným vyšplháním se na skalní výšvih nad námi. S Myšákem nám není jasné, jak se tam dostaneme my. Asi za dvacet minut Bubák hlásí štand a dobírá nás. Snažím se napodobit prvolezce a funguje to. Tatam je elegance, kterou člověk tak často piluje na skalkách doma. Horolezecké pravidlo: Když dáš kolínko, platíš pivo, zní v těchto podmínkách jako obzvlášť dobrý vtip.

Ranrapalca -noční výstup
Ranrapalca -noční výstup, foto: Michal Nehasil

Ve skalně ledovém výšvihu


Následuje docela lehký, vyledněný žlábek a jsme na štandu. Je asi půl čtvrté a máme víc než půlku za sebou. Nejhorší je za námi a zbývá "jen" nějak dobušit posledních 400 metrů. Pokračujeme dál - stále vzhůru čím dál strmějším firnem. Začíná nám být strašná zima, dopadá i únava.

Dopředu jde Myšák, ale zřejmě díky několikadenním střevním potížím toho začíná mít dost. Střídám ho ve vedení. Svah je čím dál strmější a firn nesouvislý. Jsou to spíš firnovo-ledové bubliny, které nedrží pohromadě a člověk je snadno prošlápne. Pro jistotu se cepínem prokopu až na ledový podklad a lezu po něm. Mám toho plné zuby. Připadá mi, že postupujeme strašně pomalu, ačkoli funím jako lokomotiva. Udělám vždycky čtyři až pět kroků, než se mi napne lano od borců dole. Plivnu směrem k nim několik nadávek a půl minuty se vydýchávám.

Začíná svítat a vidíme poslední skalní práh těsně pod vrcholem. Asi za hodinu stojím pod ním. Všimnul jsem si starších skob, proto dávám jenom kotvu a lezu dál. Sluníčko nabírá na síle a bojím se rozměklého vrcholového plata. Skála není těžká. Už jen pár kroků a na závěr exponovaný traverz za přední hroty v úzké horizontální spárce a výlez s pozadím vystrčeným nad údolí.

Konečně plato pod vrcholem. Prašan do půli lýtek se vzhledem k nadmořské výšce a našemu stavu rovná desetikilové kouli na každé noze. Tři kroky - odpočinek, tři kroky - odpočinek. Po třiceti metrech zastavuji, balím lano a čekám na kluky. Odměnou za neskutečnou dřinu nám je jediná vrcholová fotka - dva borci s Huascaránem v pozadí. Bubák vypadá v pohodě, zato Myšák se mi zřítí k nohám a tváří se, že bude spát. Mám strach, že to myslí vážně a hecuji ho, ať fofrem vstává. Povolíme mu tyčinku a studený tang.

Ranrapalca -vrcholové foto
Ranrapalca -vrcholové foto, foto: Michal Nehasil

Myšák s Bubákem.


Vrcholovou stometrovou pyramidu necháváme bez povšimnutí. Pochod hlubokým sněhem pod ni a následné lezení je mimo naše možnosti. Přecházíme plato a dostáváme se nad stěnu, kudy vede normálka, a tedy naše sestupová trasa. S notnou dávkou štěstí rychle narážíme na kotvu, ze které lze slanit. Nechali ji tam dva Italové, kteří tady lezli čtyři dny před námi. V základním táboře nám poradili se sestupem a prodali nějaké kotvy, které jsme sháněli.

Jdu první a při hledání dalšího štandu děkuji naší prozřetelnosti, že jsme pro výstup nezvolili normálku. Na ní by nás čekal jen nekompaktní sníh, volné kameny a všechno hodně do kopce. Štand mám asi po 50 metrech - uzel ve spáře mezi dvěma lokrama. Ještě jedno slanění a jsme pod skálou. Zbývá překonat 200 metrů pětapadesátistupňovým svahem s rozměklým sněhem. První část slaňujeme za skobu, a pak už jen pozadu nenavázaní slézáme. Najednou mi noha zapadá až po koleno. Chci přešlápnout a dostat ji ven. V tom okamžiku vězím až po pás ve sněhu. Vpravo modrá díra, vlevo modrá díra, zůstávám stát na ledovém můstku dva metry pod okrajem bergschrundu. Apaticky vylézám nahoru a oznamuji klukům svůj čerstvý objev.

Pro jistotu se navazujeme a společně opatrněji sestupujeme. Trhliny potkáváme ještě tři. Pod stěnou na ledovci se chceme trochu dát dohromady, najíst, napít. Vyčerpaný Myšák si přestávku vykládá po svém. Zatímco s Bubákem rozmotáváme lana, ukládá se ke spánku. Budíme ho a hledáme cestu ledovcem dolů.

Sestup z Ranrapalcy
Sestup z Ranrapalcy, foto: Michal Nehasil



Průvodce měl pravdu, že ledovec se nejvíc podobá obřímu puzzle. Žádné skryté dvoumetrové trhliny, jen obří díry, široké deset, dlouhé sto a hluboké třicet metrů. Snadno se dostáváme do sedla mezi Ranrapalcou a Ishincou. Odtud traverz pod severní stěnou, pod níž si vyzvedáváme hůlky a termosku, a překlopýtáme úmornou cestu morénou ke stanu. Na návrat do základního tábora už nemáme ani pomyšlení. Myšák zmizel ve spacáku, kde na několik hodin zemřel. S Bubákem ho velmi rychle následujeme.

Ranrapalca - North face (vpravo), normálka (vlevo)
Ranrapalca - North face (vpravo), normálka (vlevo), foto: Vladimír Vinduška



fakta:
Ranrapalca 6192 mnm
North Face, Johns, O'Rourke, Slymaker, 1975, D+
Převýšení stěny cca 1000 m
Nástup 2 hod z ABC u Laguna Ishinca, 3-4 hodiny z BC Ishinca. Lezení 7,5 hodiny na plato, sestup do ABC 5 - 6 hodin.

Francouzská alpská stupnice
  • F fasile, lehké
  • PD pew difficiles, mírně těžké
  • AD assez difficiles, středně těžké
  • D difficile, těžké
  • TD trés difficile, velmi těžké
  • ED extrement difficile, krajně těžké
  • ABO extrem, výjimečně těžké

Peru - mapka
Peru - mapka, foto: archiv M. Nehasil



Doprava:
Do Limy jsme letěli se Śpanělskou Iberií. Odlétali jsme z Vídně a jednu noc jsme zůstali v hotelu v Madridu. Cestou zpět také. V létě 2004 stála letenka včetně poplatků a ubytování v Madridu asi 24000 korun. Při návratu zpět je třeba připočíst 28 USD za speciální odletovou taxu v Limě. Z Limy do Huarázu jezdí dálkové autobusy. Jsou celkem levné a spolehlivé, takže si evropan může dovolit luxusnější bus třeba s jídlem. Ten vyšel na 400Kč. Je to asi 400km a bus jede kolem 8 hodin.

Prověření operátoři:
Cruz del Sur
Lima Terminal. Jr. Quilca 531. Brena. Tel: 424-1005, 431-5125, 425-0887

Movil Tours
Lima Terminal. Paseo de la Republica 656 (opposite the national stadium). Tel: 332-0004 (info) or 332-0024 (reservations)

Ormeno (Ancash Express)
Lima Terminal Av. Carlos Zavala 177. Tel: 427-5679.

Cestování v horách:
Všude jezdí mikrobusy. Říká se jim colectivo. Nemají jízdní řád, jezdí když mají plno. Doprava je tak velmi efektivní, stačí najít správné colectivo, zaplatit velmi příznivou sumu a jet. Pokud je Vás víc, není problém dohodnout celý mikrobus, přijede pro Vás až před hostal a vezme Vás kam budete chtít. Počítejte ale s tím, že k Vám posadí ješte jednou tolik domorodců. V ústí každého většího údolí je vesnička a v té můžete domluvit pronájem oslů (buro) s oslařem (arriero). Ve většině vesnic je telefon, takže je možné osly domluvit předem z Huarázu. Počítejte ale pak s provizí pro CK. Cena za osla a den je asi 3 USD, arriero 10 USD.

Ubytování:
V Limě jsme byli v hostelu, který je na prvním místě v Lonely Planet. Asi proto byl velmi kosmopolitní. Rozhodně neměl žádnou hvězdičku, ale byl levný, útulný, s hospodou a v centru. Hostal jsme zamlouvali telefonem z domova. Také pro nás poslal mikrobus na letiště.

Hostal Espaňa
Adresa: Azangaro 105, tel: 428-5546
Cena: US$ 3-4 za osobu

V hostalu Espaňa jsme dostali kontakt na Hostal v Huarázu. Paní nám tam také zavolala a domluvila auto na autobusové nádraží. Hostal byl dobře vybaven (kuchyně, internet, televize, prostor na společné sezení, teplá sprcha, ping pong :-) a celkově se nám líbil. Paní domácí byla také ochotná a pomáhala nám jak jen mohla.

El Tambo
El Tambo, foto: David Kamarád



EL TAMBO
Adresa: Av. Confraternidad International Oeste No 122, Huaraz (poblíž centrální tržiště)
Telefon: 043-725114 email: marielafm@yahoo.com
Cena: 10 Solů (snídaně v ceně)

Další informace:
Měna: Nuevo Sol (PEN), 1 Sol asi 7CZK. Bez problémů se dá všude platit i dolary
Mobilní síť: V Limě a Huarázu funguje bez problémů. V poušti a v horách ne (jen pokud je Huaraz na dohled).
Nákupy: V Huarázu lze koupit všechno. Jídlo, drogerii, technický benzin, plynové bomby, baterky do foťáků i veškeré vybavení na hory. Poprvé vydáno v roce 2006





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 42] 1 2 3 4 5

| Autor: Michal Nehasil | Vydáno dne 09. 09. 2010 | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Michal Nehasil

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Český prvovýstup v Mexiku (08.03.2018)
Dawn Wall: Je to tam (22.11.2016)
Ohníčkáři (26.09.2016)
Cordillera a Divina Providencia (03.12.2015)
Stračena s Hačikou na Mt. French (2356), Nový Zéland (09.02.2015)
Yosemity v plamenech aneb můj deník (23.01.2015)
Blouděním vpřed (27.03.2013)
Pallavicini na Grossglockner (28.09.2012)
Asterix a Obelix (27.07.2012)
Matterhorn (4478m) (08.07.2012)
Mont Blanc s láskou (14.10.2011)
Tři jehly Francouzských Alp (12.10.2011)
Dülfer na Cimu Grande (09.10.2011)
S dvaatřicítkou v Raxu (29.09.2011)
Extrémní mixy v Tatrách (24.03.2011)
Poctivá klasika s pivakem (03.03.2011)
Zimní lezení ve Velické dolině (25.02.2011)
Techtl Mechtl s Albertem Prechtem (01.11.2010)
Bergellská žula (25.10.2010)
Hore Zdar 2008 (24.09.2010)
Sass Ciampac (16.08.2010)
Pytel na Mittelegi (04.08.2010)
Gerlinde Kaltenbrunner na Everest (25.05.2010)
Třináctiletý Romero na Everestu (24.05.2010)
Prvovýstup na Mt. Bradley na Aljašce (12.05.2010)
Adieu, stará Váho (25.04.2010)
Prvovýstup v Himaláji (31.03.2010)
Dülfer na Fleischbank (02.02.2010)
Parádní prvovýstupy v čínských horách (22.10.2009)
Severní stěnou Bischofsmütze (27.08.2009)
Christakante (11.08.2009)
Oberreintal (20.07.2009)
Flatzer Wand (02.07.2009)
Jak se leze ženám na Hohe Wandu (01.06.2009)
Vzpomínka na Trikolóru (17.03.2009)
Nekonečný příběh (22.12.2008)
Plotny, plotny a zase plotny (19.11.2008)
Jo klasika je holt klasika... (09.10.2008)
Chamonix 2008 (03.09.2008)
Nesselbergkar (26.08.2008)
Everestské statistiky (17.07.2008)
Eiger má výročí (16.06.2008)
Dachstein (26.05.2008)
El Bastardo (11.04.2008)
Jahňací štít (22.03.2008)
Horolezectví v Ekvádoru (06.02.2008)
Nebeský běžec Christian Stangl (28.01.2008)
Dolomity a Courmayer léto 1981 (02.01.2008)
Bergell, léto 1980 (02.01.2008)
Zimní lezení 1982 (01.01.2008)
Měl jsem z pekla štěstí! (19.12.2007)
Jedinečné lezení v kanadských Rocky Mountains (14.12.2007)
Kopold opět v Himálaji (25.09.2007)
Frisbeeplatte (04.09.2007)
Grossglockner - Stüdlgrat (20.08.2007)
Sólo na Lhoce (29.05.2007)
Raxalpe - malé velké hory (24.05.2007)
Bellavista (14.03.2007)
Když je to žluté, pak je to Svíčka. (08.02.2007)
Když to nejde nahoru, zaplať pánbůh, že to jde dolů. (14.12.2006)
Špek na Eiger (07.12.2006)
MANASLU 8163 m. (20.10.2006)
Severní stěna Matterhornu (15.09.2006)
Na zkušenou v Bergellu (07.09.2006)
Reprezentanti na Suškách (10.08.2006)
Reprezentační poločas (26.07.2006)
Ďůro alpinismo (26.05.2006)
Pallavicini na Grossglockner v zimě (01.01.2006)



Komentář ze dne: 03.08.2006 15:07:21     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Doplňující informace
Na adrese Ministerstva zahraničí jsou obecné údaje k Peru:
http://www.czechembassy.org/wwwo /mzv/default.asp?id=5411&ido=236&idj=1&amb=1
1 0

Komentář ze dne: 04.08.2006 11:41:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: Konečně!
Konečně je ten článek venku :-) Jakpak dlouho visel ve frontě?

Je to hezouninký popis. O tom výletě (i o počinech zbytku výletníků v okolí) jsem cosi zaslech z několika stran a muselo to být opravdu výživné! Účastníci zájezdu se rozhodně nenudili, žeano?
0 0

Komentář ze dne: 04.08.2006 12:13:59     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Konečně!
Nojo, sypu si popel na hlavu. Tu mapku, co tam ještě měla být, jsem dělal 8 hodin a pak ji blbě uložil a o tu práci přišel. Od té doby jsem tolik času znovu nenašel, a tak jsem článek pustil bez mapky a nutno říci, že i bez domluvy s autorem, protože ten mi mezitím zmizel sbírat zážitky na Altaj. Snad nebude mít námitky.
0 0

Komentář ze dne: 05.08.2006 01:14:06     Reagovat
Autor: neregistrovaný - svítí (@)
Titulek: Lenuše
ty instruktorský bundy ale opravdu hnusně svítí na večerních fotkách...
0 0

Komentář ze dne: 14.08.2006 19:22:55     Reagovat
Autor: neregistrovaný - vlada (@)
Titulek:
zřejmě slušnej oddíl....
0 0

Komentář ze dne: 30.11.2007 13:10:38     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Jeff (@)
Titulek: Ne el Tambo
El Tambo nebrat upozornění Pro vsechny , opanovali to tam Izraelci jak někde na golandech pro našince se nedá, doporučuji cayesh - majitelem je anglan co slezl kde co poradí pomuže příjemná atmosféra,skutečnej azyl po naročným lezení
1 1

Komentář ze dne: 30.07.2009 18:50:28     Reagovat
Autor: neregistrovaný - LeoN (xleon na centrum.cz)
Titulek: Ranrapalca 2009
V cervenci 2009 se stena zdala nelezitelna - snih pod serakem upadl a zbyly po nem jen plotny, pres ktere se dost casto valilo kameni. Nahore to spis vypadalo na mixovou zalezitost nez na beh po firnu.
Jinak celkem v pohode byl hostal Quintana, 15 S. na noc, bez snidane, bez servicios na pokoji, ale ok.
Odletova taxa se zvedla na 31 dolacu..
1 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (429 hl.)
 
letní (372 hl.)
 
je mi to jedno (309 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1110