Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Křížem krážem Wilder Kaiserem I.


KopftörlAž vás omrzí lezení těžkých cest na Fleischbank, zkuste třeba turistiku :-)!

Kap... Kap... Kap.. Kap,kap, kap! Staccato jednotlivých kapek pomalu přerůstá do plynulého šumění a déšť už se nedá ignorovat. To je důvod, proč je na parkovišti u chaty Grieseneralm zhruba o půl třetí ráno tak rušno. Každý hledá útočiště kde se dá a s vráskami na čele znovu usínáme abychom po noční jízdě do Wilder Kaiseru utrhli nějakou tu hodinku spánku a modlíme se, aby zítra alespoň nepršelo. Rádi bychom totiž zakončili letní sezónu výstupem na Ellmauer Halt.


Ráno neprší, ale nebe je zachmuřené jako tvář samoživitelky při pohledu do peněženky týden před výplatou a nevypadá to, že by mělo dojít k nějaké zásadní změně k lepšímu. Není tedy kam spěchat a tak pomalu přebalujeme pláštěnky do pohotovostní polohy a odkládáme okamžik odchodu. Nakonec přece jen vyrážíme naplánovaným směrem s optimistickým: „Uvidíme, třeba se to vybere!“

Stripsenkopf (1807 m)
Stripsenkopf (1807 m), foto: Jan Polák
Konečně se mlha rozplyne a my vidíme vrchol Stripsenkopfu,
který vypadá jakoby patřil do nějaké japonské zahrady.


Pomalu stoupáme a zpočátku toho moc nevidíme,sotva na cestu několik metrů před sebe. A tak si necháváme zajít chuť na neznačenou zkratku vedoucí pod mohutnou a mezi horolezci známou stěnou Fleischbanku. Poslušně šlapeme po cestě vedoucí na sedlo Stripsenjoch a na Eggersteig, zajištěnou cestu vedoucí do kotle Steinerne Rinne a dále na sedlo Ellmauer Tor, odbočujeme spořádaně až v místech k tomu určených a řádně označených. Nad cestičkou, po které traverzujeme pod stěnami Fleischbanku se v mracích ztrácejí dolezy cest, z nichž se mnohé staly významnými mezníky v horolezectví a my začínáme pomalu stoupat strmou roklí Steinerne Rinne.

Steinerne Rinne
Steinerne Rinne, foto: Jan Polák
Hluboko pod námi leží Grieseneralm, odkud jsme ráno vyrazili.


Zajištění této dříve těžké horolezecké cesty bylo provedeno již v letech 1903 až 1904 a tak jedinými obtížemi při výstupu jsou kluzká skála ( zvláště za mokra bacha!! ) a padající kamení. Sám jsem jednou viděl, jak se ze srázů Predigtstuhlu zdvihajícím se nad roklí naproti Fleischbanku vysypalo kamení a dopadlo až na cestu mezi skupinu turistů. Naštěstí se tenkrát nikomu nic nestalo, ale faktem je, že použití helmy v těchto místech je docela na místě.

Predigtstuhl (2093 m)
Predigtstuhl (2093 m), foto: Jan Polák


My jsme naštěstí takového zpestření výstupu ušetřeni a navíc se opravdu začíná dělat krásně. Můžeme se tak kochat pohledy do mohutných stěn i zpět do hloubky údolí pod námi. V podzimním sluníčku si užíváme výstup do sedla Ellmauer Tor i sestup k jihu pod širokou strmou hradbou východních stěn masivu Karlspitzen na straně jedné a překrásnou Z stěnou výšvihu S vrcholu masivu Törlspitzen na straně druhé.

Bauernpredigtstuhl (2119 m)
Bauernpredigtstuhl (2119 m), foto: Jan Polák
Stošedesátimetrovou Z stěnou výrazné věže vede několik výstupů.


Pohodlným chodníkem klesáme až do míst, kde odbočuje částečně zajištěný Jubiläumssteig vedoucí k chatě Gruttenhütte, našemu dnešnímu útočišti. Poslední stoupání dnešního dne je vedeno strmými srázy mezi bizardními skalními útvary a smělými skalními věžemi. Při pohledu na ně si holky špitají cosi o Frantovi Brabcovi z Knoflíkářů a chechtají se jako střelené.

Jubiläumssteig
Jubiläumssteig, foto: Jan Polák
...při pohledu na ně si holky špitají cosi o Frantovi Brabcovi ...


Jubiläumssteig
Jubiläumssteig, foto: Jan Polák




Cestou je pořád na co koukat a tak než se nadějeme, je to na práh chaty opravdu co by kamenem dohodil. Usedáme na terasu a až noc nás zahání do pelechu v téměř prázdné chatě.

Gruttenhütte
Gruttenhütte, foto: Jan Polák




Ráno se probouzíme do úplně jiného ročního období. Už to světlo venku je takové nějaké divné, ale teprve když se podíváme z okna, zjišťujeme, že jsme se rázem ocitli uprostřed zimy. Sníh se valí v obrovských vločkách z nebe a na zemi už ho leží dobrých dvacet pět centimetrů. Nad slunce jasnější je, že na Ellmauer Halt v tomhle počasí nemá cenu chodit už jenom proto, že bychom ten kopec asi ani nenašli. Co je už méně jasné, je to, jak se dostaneme k autu zaparkovanému na druhé straně hor. Scházet roklí Steinerne Rinne v závějích sněhu se nám zejména pro její strmost nechce a tak na okamžik zvažujeme i možnost potupně sestoupit do St. Johanna a objet Kaiser kolem dokola a znovu si dojít pro auto pěkně po silnici. Ale představa toho šíleného sestupu a následného krpálu na Grieseneralm nám vlévá do žil novou energii a padne zásadní, odvážné a smělé rozhodnutí: „Probijeme se na Stripsenjoch přes sedlo Kopftörl!“

Cestou na Kopftörl
Cestou na Kopftörl, foto: Jan Polák


To na mapě nevypadá tak daleko a i podle vrstevnic namalovaných někde v teple kartografické kanceláře se zdá, že by výstup a následný sestup dolinou Hoher Winkel neměl být až tak moc strmý a dramatický. Ujednáno. Rozhodnuto

S bojovým pokřikem: „Pojďte za mnou, já to tady taky neznám!“ se vydávám kamsi vzhůru od chaty do míst, kde tuším, že by mohlo být námi zvolené sedlo. Hledat ve vánici značení cesty, navíc v klasickém rakouském provedení - červený flek na zemi, toť značka – je čirý nesmysl a tak následován tříčlennou skupinou, která ve mně vložila své naděje, intuitivně bloudím dolinou a snažím se vyvolat dojem, že mám situaci plně pod kontrolou. Naštěstí je i přes husté sněžní poměrně pohodové počasí a tak si to všichni skutečně užíváme v tom dobrém slova smyslu. Čas od času se někdo ze skupiny zastaví, zahledí se zasněně do vánice a již asi posté ten den zopakuje : „To je paráda!“, případně : „Tady je tak krásně!“.

Vážnější orientační komplikace nastávají až v okamžiku, kdy se stěny v závěru doliny postaví poměrně kolmo do cesty a my ne a ne najít tu pravou cestu do sedla. Značka na mapě si ale tvrdošíjně vede svou a přesvědčuje nás, že to tudy musí někudy jít. Rozhodujeme se pro průzkum bojem a vydávám se rampou, která se tváří na první pohled přívětivě zjistit, jestli je to ta pravá, která nás dovede do sedla.

Není! To však zjišťuji až v okamžiku, kdy jsem cestou několikrát popojel po zasněžené plotně a v závěru si dal sólíko nepříjemný mix drnů, sněhu a šotoliny. Rozhlížím se z hřebene jako Jeníček v pohádce o Perníkové chaloupce a pak to uvidím! Jenom pár metrů nad skupinkou, kterou jsem před chvílí opustil začíná pohodová rampa i zajištění ocelovými lany, která nás bezpečně dovedou do sedla Kopftörl. Teď už jde všechno ráz na ráz. Několik extravagantních pohybových kreací na sestupu plotnou, znovu vyfunět k opuštěným sirotám a pak už vzhůru ke strojům! Tedy k lanům. Nasazujeme helmy a oblékáme sedáky s ferratovým setem a valíme plni euforie vzhůru.

Kopftörl
Kopftörl, foto: Jan Polák
Posledních pár metrů do sedla vede úzkou soutěskou za skalní věží.


Posledních pár metrů do sedla je dost bombastických a po chvíli už sbíháme na tu správnou stranu hor. Chvílemi sice do pasu ve sněhu, ale stále v dobré náladě ukrajujeme metry k chatě Stripsenjochhaus, která nás vítá s otevřenou náručí.

V dolině Hoher Winkel
V dolině Hoher Winkel, foto: Jan Polák


Stripsenjochhaus
Stripsenjochhaus, foto: Jan Polák


Navnaděni zlepšením počasí zde přespáváme, abychom druhý den mohli opět vyrazit do sněhové vánice a přechodem přes vrcholy Stripsenkopf (1807 m) a Feldberg (1813 m) dokončit okružní túru.

Feldberg (1813 m)
Feldberg (1813 m), foto: Jan Polák


Naštěstí dobře víme, že se odpoledne počasí zlepší ( Dvakrát už to vyšlo, tak proč by dotřetice nemělo?) a nic si neděláme z větru, který nám zprvu značně znepříjemňuje život.

Pohled na dolinu Steinerne Rinne
Pohled na dolinu Steinerne Rinne, foto: Jan Polák


A opravdu. Odpoledne je jako na jaře a sluníčko svítí, jako by nám chtělo vynahradit všechny vrtochy počasí předchozích dnů. Pohodlně scházíme hřebenem z Feldbergu, sestupujeme okolo salaše Rangelalm zpět k autu a vůbec se nám nechce zpátky do reality všedních dnů.

Pohled z hřebene Feldbergu západním směrem
Pohled z hřebene Feldbergu západním směrem, foto: Jan Polák





Reedice na památku Honzy Poláka. Původně vyšlo 15. 4. 2007





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Autor: Jan Polák | Vydáno dne 22. 10. 2013 | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Jan Polák

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 16.04.2007 17:55:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - starej Širl (vsirl@centrum.cz)
Titulek: Jinej kopec
Mějte si mne za hnidopicha, ale kopec, označovaný za Bauernpredigtstuhl, není Bauernpedigtstuhl, alebrž Fleischbank, od jihovýchodu - velkej zářez v centru je
JV zářez (Südostverschneidung - kdo by to byl řek!).
Nazdar! V. Š.
0 0

Komentář ze dne: 17.04.2007 20:59:32     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Hlína (@)
Titulek: No jo Vašku,....
No jo Vašku, byl sis jistej. Já jsem taky vyjeveně koukal, odkavaď to je braný a kde je hrana starýho Rittlera, co se tak mladej zabil. Ale pak sem si řekl, že už se mi to z kebule asi vypařilo a nechal jsem to plavat.
0 0

Komentář ze dne: 10.05.2007 17:37:00     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Jan Polák (jan.polak@horyinfo.cz)
Titulek: Bauernpredigtstuhl
Vážení čtenáři,
omlouvám se vám za mystifikaci s obrázkem v textu označeným jako Bauernpredigtstuhl. Šotek zařádil v mém archivu a skutečně se mu podařilo podstrčit jinou fotku z Fleischbanku. Nyní je v textu již správná fotografie a Bauernpredigtstuhl je skutečně již Bauernpredigtstuhlem :-). Za chybu se moc omlouvám a doufám, že Vás neodradí od návštěvy tohoto krásného pohoří.
S pozdravem Jan Polák
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
05.04.2019 - 06.04.2019
SP Meiringen (B)
12.04.2019 - 14.04.2019
SP Moiskva /(B,S)
26.04.2019 - 28.04.2019
SP Chongqing /(B,S)

Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (152 hl.)
 
letní (129 hl.)
 
je mi to jedno (118 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 399