Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Pala di San Martino


Cesta vede výrazným pilířem v pravé části stěny. Má logickou přímou linii.Sasso d´ Ortiga a Cima Del Coro

Tak, konečně je tu doba dovolených a já mám pár dnů volna. Podle plánu jsme chtěli s Jirkou odjet do Kaiseru a vylézt Düflerovu cestu na Fleischbank a ještě něco okolo. No člověk míní a meteorologové mění.




Počasí má stát za prd. Tak se musíme i my rychle přizpůsobit této situaci. Termín je přesně dán a nelze jej měnit. Jirka říká, že Dolomity mají na tento termín docela slušnou předpověď. Rozhodujeme se pro oblast Pale di San Martino.
Po osmi a půl hodinách jízdy zastavujeme na parkovišti chaty Treviso. Rychle přebalíme, spolknem jedno teplé plechovkové pivo „Na zdar naší akce“. Neboť jak říká kamarád Vláďa „Lepší teplý než žádný.“

Vyrážíme zrychleným pochodem na chatu. Po 40 minutách s posledním světlem vstupujemwe na zápraží. Podle průvodce je chata často přeplněná. Máme kliku. Asi díky tomu, že je téměř půlka týdne, je zde vcelku volno. Chatař s námi až nezvykle přátelsky rozmlouvá a ptá se na naše plány.

Sasso d' Ortiga

Zítra chceme jít na Sasso d´ Ortiga 2631m. Máme v plánu Západní hranu. Podle průvodce to je devítidélková cesta obtížnosti V z roku 1928. Klíčové místo je až v 8 délce. Jedná se o stěnku s jemnými chyty, která je v nákresu ohodnocena za V+.

Ráno vstáváme v šest a jdeme na snídani. Je tam již pár turistů, kteří se chystají na přesun na další dolomitskou chalupu. Těsně před koncem snídaně vstupuje do jídelny jedem mísní borec. Je vidět, že i snídani považuje za vážnou horskou akci. Má na sobě sedák s expreskama, frendy, přes prsa má zkřížené smyce jak kulometné pásy. Jen ta helma na hlavě mu chybí.

Ke hraně dojdeme traverzem pod JZ stěnou exponiovanou lávkou od sedla Forc. delle Mughe
Ke hraně dojdeme traverzem pod JZ stěnou exponiovanou lávkou od sedla Forc. delle Mughe, foto: Jiří Binder


My vyrážíme kolem sedmé po cestě do sedla Forcella della Mughe. Odkud traverzujeme vlevo až pod vlastní hranu. Podle průvodce to sem má trvat dvě hodinky. My jsme to ušli za 2 hodiny 10, tak jsem vcelku spokojen. Po krátké poradě odkud a kam, statečně vyrážím do stěny. Skála je perfektní, pevná chytovatá. Jistíme většinou jen smyčkami. Sem tam vklíněnec. Každá délka končí štandem na dvou skobách. No ale hned na prvním štandu začínám mít nepříjemné pocity. Je docela pěkná kosa. Na hraně to pekelně profukuje. Nohy v lezečkách od kotníků dolů mám jako z gumy. O rukou ani nemluvě. Rukavice by se hodily, ale ty mám dole v autě. Netušil jsem, že je budu uprostřed července v Dolomitech potřebovat. Jiřik je na tom obdobně. Přesto postupujeme délku za délkou. Hrana končí věžičkou s vklíněným balvanem neuvěřitelných rozměrů. Tipuji to tak patnáct krát patnáct metrů. Ten kámen je vidět už zdola z parkoviště, ale to si člověk neuvědomí jeho rozměry.

Sasso d'Ortiga od JZ z parkoviště Malga Canali. Cesta vede po levém pilíří na jeho vrchol, přes vklíněný balvan ke klíčové stěnce a na vrchol. Sestup pravým hřebenem do sedla.
Sasso d'Ortiga od JZ z parkoviště Malga Canali. Cesta vede po levém pilíří na jeho vrchol, přes vklíněný balvan ke klíčové stěnce a na vrchol. Sestup pravým hřebenem do sedla., foto: Jiří Binder


Přešlapujem po balvanu a koukáme kudy kam. Tohle má být klíčová délka a vyšla zrovna na mne. Konečně si všimnu provázaných hodin. Nastupuji do stěnky, se zmrzlejma rukama a gumovejma nohama to není nic moc. Tedy na celý hraně táhlo, ale tady je opravdu průvan. Po dvou metrech zakládám morálového stopera a jdu dál. Konečně skoba. Můj mladý život je zachráněn. Pokračuji podél spárky vzhůru. Zakládám vklíněnec a cvakám další skobu. Stěnka ztrácí na obtížnosti a po procvaknutí hodin s erární smycí dolézám na štand, který je konečně na slunci.

Klíčové místo je stěnka bezprostředně po přechodu z pilíře přes vklíněný balvan pod vrcholovou část.
Klíčové místo je stěnka bezprostředně po přechodu z pilíře přes vklíněný balvan pod vrcholovou část., foto: Jiří Binder


Sice fouká, ale slunce je slunce. Pomalu začínám rozmrzat. Chtělo by to jen sundat lezečky a vzít si pohorky co mám v báglu na zádech. Poslední délka je už jen za II. Jenom kdyby ten Jirka lezl trochu rychlejc. Přeci tu trochu fouká. Po chvilce slyším kovové ťukání. Aha Jiřik nemůže vyndat ten vklíněnec. Bouchání se opakuje s kratšími přestávkami. Ten bude asi nadávat jak jsem ho založil, mi běhá hlavou. No ale tak dobrej zase nebyl, aby se tam tak kousnul. Po několika dlouhých minutách Jirka dolejzá na štand. Je úplně fialovej, ne vzteky, ale zimou. To kovové bouchání nebylo vytloukání vklíněnce, jak jsem si myslel, ale to Jirka plácal rukama o sebe ve snaze se trochu zahřát. Rukavice by bodly, ale jsou v autě.

Poslední délka je opravdu choďák. Rychle balíme a sestupujem. Cesta je značená barvou na skále. Až do sedla nám to však trvá rovnou hodinu. Tady si na chvilku sednem ena slunci a odpočíváme. Po chvíli přichází skupinka drzejch horskejch koz, který se v klídku popásaj tak tři metry od nás. Na chalupu přicházíme asi kolem čtvrté odpoledne docela utahaný.

Po výstupu nám chatař věnoval krásný plakát hrany.
Po výstupu nám chatař věnoval krásný plakát hrany., foto: Jiří Binder


Cima del Coro

Je vidět, že svoje další plány musíme přehodnotit. Proto se rozhodujem zůstat ještě jednu noc na chatě. A na doporučení pana chatára se rozhodujem pro Cimu del Coro jihozápadním pilířem. Ještě nám ten dobrý muž načrtnul plánek sestupu, tak je rozhodnuto. Jo a jen tak mimochodem prý ten borec co ráno chodil v sedáku po chalupě to vzdal asi na třetí délce. Z tohoto důvodu dáváme o jedno pivo víc a jdem spát.

Ranní rituál opakuje s naprostou přesností. Vstát, rychle se nasnídat a vyrazit. Po dvou hodinách pochodu docházíme pod kopec. Celkem snadno se dostáváme pod JZ pilíř, který je viditelný zdaleka. Výstup je celkem vyrovnaný, sleduje logickou linii. Štandy jsou nové, tvoří je vždy silná lanovice, která je provlečena skobama, nebo hodinama.

Cesta vede výrazným pilířem v pravé části stěny. Má logickou přímou linii.
Cesta vede výrazným pilířem v pravé části stěny. Má logickou přímou linii., foto: Jiří Binder


Proti včerejšku je podstatně tepleji. Přeci je jenom červenec. Na Jirku vychází parádní vzdušný traverz za perfektní zaplouváky. Po třech a půl hodinách lezení jsme na vrcholu. Podle nákresu pana chatára prý stačí jen tři slanění a jsme na cestě, která vede na ferátu. Kousek dolů a za chvíli jsme na chatě.

Obcházení žlutých převisů v horní části stěny
Obcházení žlutých převisů v horní části stěny, foto: Jiří Binder


První slanění nacházíme okamžitě. Jedu dolů na další štand. Zde se začínáme dohadovat kudy dál. Chatař nám tvrdil, že slaňovat budem doprava, ale slaňáky podle nás vedou vlevo. Po třetím slanění se dostáváme do vlhkého kouta mezi rohy tří paneláků. Zde začíná opravdu živá diskuze na téma „Kudy dál“. Jsme pár metrů vedle ohromného skalního okna, jenž je vidět již z údolí.

Cima del Coro vévodí závěru údolí Val Canali.  Pod vrcholem stěny je obrovské skalní okno, viditelné již z údolí, které hraje klíčovou roli v sestupu.
Cima del Coro vévodí závěru údolí Val Canali. Pod vrcholem stěny je obrovské skalní okno, viditelné již z údolí, které hraje klíčovou roli v sestupu., foto: Jiří Binder


Já navrhuji prolézt oknem a pak se uvidí. Jirka chce vylézt ten kout zpátky nahoru a slaňovat na druhou stranu. Logicky tvrdí, že chatař by nám o průchodu oknem řekl. Já oponuji tím, že cestou dolů jsem zahlédl u okna mužíka. Nacházíme shodu v názorech, kterou by nám mohla závidět celá naše Sněmovna. Já tedy prolezu tím oknem a když tam nic nebude, lezem zpátky nahoru.

Během sestupu prolézáme skalním oknem na severní stranu. Pohled zpět směrem k Sass Maor
Během sestupu prolézáme skalním oknem na severní stranu. Pohled zpět směrem k Sass Maor, foto: Jiří Binder


K velké radosti nalézám nejen vydupanou cestu, ale i značky na skále. Balíme matroš a lana. Po malém gáblíku vyrážíme. Cesta vede po strmé suti v serpentinách ke komínu. Sestup začíná nabírat na strmosti už je to tak za tři. Stojím a rozmýšlím jak dál. Naštěstí Jirka našel slaňák, který jsem předtím přehlédl a hází mi lano. Chatař o nějakým dalším slaňování nic neříkal. Abych to zkrátil, celkem těch slanění bylo ještě pět. Pak již jen po lávce na feratu a zpátky. Sestup na chalupu nám zabral téměř čtyři hodiny.

Jak nám to ten chatař nakreslil? Podle jeho velkorysého popisu (třikrát slaníte a jste na ferátě) jsme už měli být dole, ale čekalo nás ještě něco sestupování, čyři slanění roklí a pak už to bylo k ferátě opravdu kousek.
Jak nám to ten chatař nakreslil? Podle jeho velkorysého popisu (třikrát slaníte a jste na ferátě) jsme už měli být dole, ale čekalo nás ještě něco sestupování, čyři slanění roklí a pak už to bylo k ferátě opravdu kousek., foto: Jiří Binder


Vzhledem k času zůstáváme ještě jednu noc na chalupě. Chatař nás má za štamgasty a přiděluje nám pokoj s peřinami, žádné kousavé deky.

Ráno balíme a jdem k autu. Ještě krátká zastávka na fotky a po devíti hodinách jízdy jsme opět v realitě všedního dne. Domlouváme se, že příští rok se sem vrátíme. Máme tu ještě pár nevyřízených účtů, které zůstaly po našem plánování.


Zvětšit mapu





[Akt. bodový průměr: 1,25 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Horálek | Vydáno dne 23. 09. 2008 | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Horálek, foto Jiří Binder

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 23.09.2008 15:16:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Dolomity jsou ráj, i když je tam zima :-)
Petře a Jirko, díky za článek od srdce. I když fotky nejsou vždy technicky úplně kvalitní, mají ducha a reportážní hodnotu. Docela rád se tam někdy ještě zajedu podívat, namladili jste mne.
0 0

Komentář ze dne: 23.09.2008 20:25:53     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (@)
Titulek:
No klucí, tak to jste se zasejc přededli. Móóc se mi to líbí.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (443 hl.)
 
letní (378 hl.)
 
je mi to jedno (316 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1137