Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Stanoviště pro jištění a slaňování


Další díl metodického kurzu Marka Cermana

Nahlédneme do tajů zřízení stanoviště pro jištění a slaňování, jak rozložit síly na více jisticích bodů a nádavkem se podíváme jak se jistit při slaňování.


Jistící stanoviště je místo, ze kterého provádíme jištění prvolezce nebo případně z tohoto místa slaňujeme. Z uvedené definice vyplývá, že jistící stanoviště musí být zřízeno se 100% jistotou a musí znamenat jistotu pro lanové družstvo a pro slaňování. Je obvyklé, že jistící stanoviště se zřizuje z více jistících bodů (minimálně ze dvou). Jistícím bodem může být skalní skoba, ledovcový šroub, friend, vklíněnec, smyčka ve skalních hodinách, expanzivní skoba tzv. „nýt“ či lepená skoba tzv. „borhák“ (původně německy Bühlerhaken podle vynálezce této skoby Oskara Bühlera) atd. Správným propojením či provázáním jednotlivých jistících bodů (viz obr. 1 a 2) zajistíme rozložení namáháni a zátěže, které působí na jistící stanoviště - tím zároveň zajistíme funkčnost jistícího stanoviště při selhání některého z jistících bodů.



Obrázek 1: Důležité je otočení provazovací smyčky, které zajistí, že v případě selhání jednoho z jistících bodů zůstane jistící karabina uchycená ve zbývajícím bodu.
Obrázek 1: Důležité je otočení provazovací smyčky, které zajistí, že v případě selhání jednoho z jistících bodů zůstane jistící karabina uchycená ve zbývajícím bodu., foto: archiv M. Cerman


Důležité je při propojení jednotlivých jistících bodů pomocí provazovací smyčky její otočení podle obrázku 1 - toto otočení zajistí v případě selhání jednoho z jistících bodů funkčnost celé soustavy tj. jistící karabina zůstane uchycená ve zbývajícím bodu a jistící stanoviště zůstane zachováno.

Obrázek 2: Příklad realizace jistícího stanoviště (tzv. „štandu“ z německého Standplaz) pomocí tří jistících bodů.
Obrázek 2: Příklad realizace jistícího stanoviště (tzv. „štandu“ z německého Standplaz) pomocí tří jistících bodů., foto: archiv M. Cerman


Pro sportovní a často lezené cesty se jistící stanoviště velmi často zřizují ze dvou lepených skob nebo expanzivních nýtů, které se propojují řetězem a opatří se okem pro jistící karabinu. Výhodou takového řešení je to, že řetěz se méně opotřebovává než běžná smyčka.

Při lezení v horách je třeba počítat s tím, že v některých jistících bodech, které byly již ve skále zřízeny a které při opakování cesty najdeme, zůstaly staré a ošoupané smyčky. Těm zcela jistě nebudeme věřit a vyměníme je za nové. Je tedy dobré s sebou mít v kapse nůž a nějaké smyčky navíc. Pokud o osazené smyčce pochybujete, je lepší ji vždy vyměnit. Získáte tím jistotu a těch pár korun, co smyčka stojí, nestojí za řeč. Najdete-li takový již zřízený jistící bod, je dobré přesvědčit se o jeho fukčnosti např. poklepem kladiva na skoby jistících bodů. Tím jednoduchým způsobem zjistíte, zda jsou skoby uvolněné nebo zda jim budete věřit. Pouhým pohledem jen těžko odhadneme stav skoby uvnitř skály, poklep kladivem však mnohé naznačí. V případě jakékoli pochybnosti je lepší založit vlastní novou skobu.

Velmi dobrým jistícím bodem jsou přirozené skalní hodiny, zejména v dolomitickém vápenci. Proto je třeba vždy mít sebou při lezení v takovémto terénu několik sešitých plochých smyček i větších délek (1,5 až 3m). V dalším popisu budeme vždy předpokládat, že jistící stanoviště je zřízené ze dvou jistících bodů. Veškeré dále uváděné zásady a principy o jistících stanovištích platí obecně i pro stanoviště zřízené z více jistících bodů. Rozvržení sil působících v jistícím stanovišti je dáno úhlem trojúhelníku, který je určen jistícími body a bodem, ve kterém je umístěna jistící karabina (viz obr.3 až 5). Čím je úhel větší, tím více jsou zatěžovány jednotlivé jistící body. A to není samozřejmě z hlediska jistoty vybudovaného jistícího stanoviště dobré. Při vhodném umístění jistících bodů nad sebe (viz obr. 5) je možné dosáhnout téměř ideálního rozložení sil na jistící body.


Foto: archiv M. Cerman





Foto: archiv M. Cerman




Obrázek 3 – 5: Rozvržení sil u zřízeného jistícího stanoviště je dané úhlem určeným jistícími body a místem, kde je umístěna jistící karabina. Při úhlu 120 stupňů je každý z bodů zatěžován stejnou silou, jakou je zatížena jistící karabina. Při vhodné volb
Obrázek 3 – 5: Rozvržení sil u zřízeného jistícího stanoviště je dané úhlem určeným jistícími body a místem, kde je umístěna jistící karabina. Při úhlu 120 stupňů je každý z bodů zatěžován stejnou silou, jakou je zatížena jistící karabina. Při vhodné volb, foto: archiv M. Cerman


Tato teorie je pochopitelná, vše se zdá jednoduché a jasné. Praxe na skále nebo na ledu je však často velmi odlišná a vybudování jistícího stanoviště podle těchto elementárních principů nemusí být pokaždé snadné. Ne vždy – a zkušenost říká spíše, že téměř nikdy – se nám podaří najít místo, které nám umožňuje založení ideálního jistícího stanoviště. Proto je třeba při lezení stále hledat vhodné místo pro toto stanoviště - není možné v žádném případě čekat až na úplný konec lana. Výjimkou je snad jen ideální skalní stěna a stanoviště z expanzivních skob.

Tofana di Rozes, Pompanin-Alvera, Stanoviště pod křivolakou spárou
Tofana di Rozes, Pompanin-Alvera, Stanoviště pod křivolakou spárou, foto: Petr Jandík


Praktické řešení se vždy snažíme co nejvíce přiblížit ideální „učebnicové“ verzi. Zakládání vlastních jistících bodů (skob, vklíněnců, friendů…) je třeba se naučit a vyzkoušet již „v nulové výšce“ na cvičných skalách pod dohledem instruktora. Zakládat jistící stanoviště vytvořené ze dvou či více jistících bodů je jedna ze základních dovedností, které musí každý zájemce o lezení i o pohyb po skalnatém a ledovcovém terénu zvládat i tzv. poslepu. Je to dovednost, která garantuje přežití při nenadále vzniklé situaci v jakémkoliv terénu na skalách nebo v horách. Jen opakováním, praxí a vlastní zkušeností je možné správně a bezpečně založit například vklíněnec nebo skobu.

Obrázek 6: Nejčastější chybou při slaňování je „vyjetí“ z konce lana. Důvod může být např. různě dlouhé konce lan - proto se doporučuje konce lana svázat osmičkovým uzlem. Ten je svou velikostí vhodný pro tento účel.
Obrázek 6: Nejčastější chybou při slaňování je „vyjetí“ z konce lana. Důvod může být např. různě dlouhé konce lan - proto se doporučuje konce lana svázat osmičkovým uzlem. Ten je svou velikostí vhodný pro tento účel., foto: archiv M. Cerman


Jistící stanoviště se zřizuje také při slaňování. Po vylezení např. těžké cesty většinou z lezce spadne napětí nebo strach. Lezec uvolní koncentraci - následuje už „jen“ jednoduché slanění. Možná i toto „vypnutí“ koncentrace je důvodem častých úrazů při slaňování. A právě počty úrazů často i smrtelných je ze zmíněných jednoduchých důvodů podstatně více (statistiky Alpenvereinu to jednoznačně dokládají) než při vlastním lezení.

Ke slaňování se dnes, kromě některých speciálních případů jako je speleologie nebo canyoning, používá slaňovací osma. Nejčastější chybou při slaňování je „vyjetí“ z konce lana (viz. obr. 6). Proto se doporučuje konce lan svázat osmičkovým uzlem. Lano se sice více kroutí, ale pravděpodobnost vyjetí z konce lana je tímto způsobem snížena. Další častou chybou je nesprávné založení lan do slaňovací osmy. Stal se i tragický případ, kdy lezec založil do osmy jen jedno z lan a po odsednutí do slanění proletěl celou lanovou délku prakticky volným pádem. Před opuštěním stanoviště tedy vždy, raději několikrát, zkontrolujte založení lan do osmy a spojení osmy s úvazkem. Toto spojení by mělo vždy být provedeno pomocí karabiny se zámkem (nejlépe šroubovacím). Zkontrolujte, zda je zámek karabiny zajištěn.

Obrázek 7: Krátký prusík uvázaný pod slaňovací osmou a spojený s nohavičkou úvazku je jistota, která zamezí vyjetí z lana a při ztrátě kontroly nad slaňováním zastaví nežádoucí pohyb po laně (například po zásahu padajícím kamenem, bleskem apod.).
Obrázek 7: Krátký prusík uvázaný pod slaňovací osmou a spojený s nohavičkou úvazku je jistota, která zamezí vyjetí z lana a při ztrátě kontroly nad slaňováním zastaví nežádoucí pohyb po laně (například po zásahu padajícím kamenem, bleskem apod.)., foto: archiv M. Cerman


Při slaňování nezapomeňte ani na krátký prusík uvázaný pod slaňovací osmou a spojený s nohavičkou úvazku (obr. 7). Tento prusík má několik jistících funkcí. Především zabrání vyjetí z lana v případě, když je na konci lana uvázaný uzel. Dále zabrání nekontrolovatelnému pohybu po laně bez vašeho vědomí - prusík tento pohyb zastaví. Tento případ může nastat, když je slaňující zasažen padajícím kamenem nebo bleskem apod.

Slanění se Slunečních ploten v Arcu
Slanění se Slunečních ploten v Arcu, foto: Petr Jandík


V horách i na cvičných skalách by mělo být samozřejmostí používání přilby. Tato zásada platí jednoznačně i pro slaňování. Může se totiž stát, že například při stahování lana po slanění mohou být uvolněny volné kameny a pak je přilba životně důležitá.

V každém případě je nutné si před odjezdem do hor nacvičit a dostatečně vyzkoušet svojí zručnost při zakládání stanoviště a natrénovat slaňování nejlépe pod dohledem zkušeného kamaráda nebo instruktora. Tento text přináší pouze základní poznámky k tomuto tématu a neklade si za úkol vysvětlení mnoha dalších a detailních momentů, které s touto problematikou souvisí.

Marek Cerman - Lehrwart Hochalpin





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Autor: Marek Cerman | Vydáno dne 19. 03. 2009 | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Marek Cerman - Lehrwart Hochalpin

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Trhání kruhů na Sokolčí (27.09.2023)
Lano naříznuté karabinou (27.07.2022)
Kurz osazování kruhů v Ostrově (09.06.2022)
Semináře pro správce skal - osazování jištění (13.05.2022)
Přetržené lano na Kobyle – co víme (03.03.2022)
Mějme rádi ostré! (24.04.2021)
Praskly erární stopery (09.04.2021)
Předpověď počasí od Evropské agentury (20.10.2020)
OBI kotvy na Kokořínsku (26.08.2020)
Aplikace Zlagboard: co nového? (22.04.2020)
Fyzio gym Cooper: Sám doma na desce (04.04.2020)
Rozbor nehody ukrajinských horolezců v Tatrách (20.12.2019)
Podmíněný trest za projetí konce lana (30.10.2019)
Velká plotna se nebude dojišťovat (14.12.2018)
Magnus Midtbo: základní technika nohou (01.01.2018)
Bezpečnostní konference (24.11.2017)
Školení správců skal a prvovýstupců (10.10.2017)
Výživa při vysokohorské turistice (22.09.2017)
Garantovaná horoškola ČHS je nově v Brně (05.01.2017)
Pozvánka na školení správců skal (31.08.2016)
Štand – noční můra metodika... (08.11.2015)
Pozor na staré popruhové smyčky (14.09.2015)
Školení správců skal (17.06.2015)
Laviny (02.02.2015)
Samoblokovací pololoďák (15.11.2014)
SLF studie o lavinových ABS (06.11.2014)
Předpovědi počasí (02.09.2014)
Úraz při spouštění ve Frankenjuře (15.07.2014)
Jak odjistit Velkou plotnu (10.03.2014)
Smrtelné úrazy českých občanů (06.02.2014)
Nejhorší jistič na světě (07.12.2013)
Adidas metodický den Českého horolezeckého svazu (04.10.2013)
Co když ztratím kyblík? (17.06.2013)
Pískovcové horolezectví: jak smyčkovat. (12.05.2013)
Běžte se všichni zahrabat! (20.02.2013)
Testování jistidel (04.01.2013)
Fórum alpinismu Smíchov (27.11.2012)
Zasněžený 23. Pelikánův seminář (07.11.2012)
Když volám o pomoc (04.10.2012)
Nebezpečné Západní Tatry? (29.09.2012)
Metodický den HO horyinfo (14.07.2012)
Metodický víkend ČHS (02.04.2012)
Idioti v lavinovom terene v Gruzínsku (30.11.2011)
Lavinová nehoda při lezení mixů (24.11.2011)
Malá příhoda z Bořně (14.07.2011)
Grigri 2 ho zachránilo (27.06.2011)
Riziká lezenia ľadov (23.02.2011)
Nebezpečný daisychain (22.09.2010)
Zasypání lavinou (28.12.2009)
MarmotRockJoy Rescue Workshop II (08.09.2009)
Horolezecká abeceda (25.08.2009)
Marmot RockJoy Rescue Workshop (14.05.2009)
Úvazky a karabiny (09.01.2009)
Horolezecký terén (19.10.2008)
Info@hudy 9 (22.06.2008)
Tragédie na Spitzbergu... (14.04.2008)
LANA A UZLY (14.04.2008)
Přetržené lano (02.04.2008)
Sníh a vítr na Grossvenedigeru (16.12.2007)
Kurzy zdarma (24.10.2007)
Kurz pískovcového lezení (04.09.2007)
ATC Guide (04.07.2007)
Metodická příručka (12.06.2007)
Raveltik Reflex (22.05.2007)
HOLEŠOVICKÁ ANDULA (04.04.2007)
Školení Škrovádské (31.03.2007)
Dopadový test (07.03.2007)
Nová generace pípáků (05.12.2006)



Komentář ze dne: 19.03.2009 22:33:08     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Kuba Turek (jakub.turek@horydoly.cz)
Titulek: Borhák
Dovolím si etymologickou vsuvku. Český "borhák" není pozůstatkem Bühlerovy skoby, ale "bohrhaken", neboli vrtané skoby. Vymyslel ji ovšem onen Bühler.
0 0

Komentář ze dne: 23.03.2009 16:56:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz)
Titulek: Re: Borhák
Nojo, pravdu díš...
Těch míst kdy jsem nad tím relativně kratičkým článkem malounko nesouhlasně bručel je víc :-) Například nevím, proč mají být vhodné zejména hodiny v dolomitickém vápenci něž jiném materiálu. Takové hodiny ve vápenci nedolomitickém jsou nesporně spolehlivější neboť jsou méně křehké :-)))
A pak také informace:"...Ke slaňování se dnes, kromě některých speciálních případů jako je speleologie nebo canyoning, používá slaňovací osma. ..." mi přijde poněkud zvláštní. V případě canyoningu se totiž používá zejména slaňovací osma... A v horolezectví je sice v nasšich krajích osma nejpopulárnější, to ano, ale i tady jí zdatně konkurují nejrůznější kyblíky. A což teprve venku :-)

Jediný případ kdy však mimo mírně nesouhlasné mručení zdvihám bezpečácký prst, je ono doporučení cvakat prusík do nohavičky.
Je to pohodlné, ano, chvíli se to aj doporučovalo, je to však překonané, páč to dnes není považováno za bezpečné (více viz dále v komentářích k tomuto tématu).
0 0

Komentář ze dne: 23.03.2009 10:56:15     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Melichar (mel.petr@seznam.cz)
Titulek: nebezpečný jistící prusík na nohavičce
Nemohu souhlasit se založením jistícího prusíku do nohavičky sedáku. V případě selhání slaňovací pomůcky nebo omráčení, zranění slaňujícího je naprosto porušeno jeho těžiště a ten se převrací hlavou dolů. Pojistný prusík tedy alespoň do slaňovacího oka sedáku nebo nejlépe do popruhu, kterým je propojen prsák a sedák. Slaňovací pomůcku oddálit od prusíku popruhem nebo presem se šroubovacími karabinami, aby se prusík nedostal do slaňovací pomůcky.
0 0

Komentář ze dne: 23.03.2009 11:35:22     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: nebezpečný jistící prusík na nohavičce
Než zareaguje autor, přihodím svůj názor. I když já osobně řeším slaňování tak, že dávám slaňovací pomůcku nahoru do daisychainu a krátký prusík do oka úvazu, nemyslím si, že by to, co doporučuje Marek bylo špatně. Selhání slaňovací pomůcky nepřichází v úvahu, protože jak osmy, tak kyblíky jsou velmi solidní tlakové odlitky. Možná by věděl Tom Kublák, nebo Tom Frank, jestli je někde v análech zaznamenáno selhání slaňovací pomůcky samotné. Já si na nic takového nepamatuju.

Pokud se jedná o jiné případy - dojetí konce lana, mdloba slaňujícího a podobně: Tím, že pustí prusík, automaticky se zastaví. Valná většina jeho váhy spočívá v jisticí pomůcce, na prusík přichází jen minimum. Slaňující visí v pomůcce a trochu na těch nohavičkách, není to o nic horší, než vis v samotném sedáku.
0 0

Komentář ze dne: 23.03.2009 16:39:07     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz)
Titulek: Re: Re: nebezpečný jistící prusík na nohavičce
Ano Petře, souhlasím s tím, že selhání slaňovací pomůcky (zpravidla) nepřipadá v úvahu. Zbývá tedy jev, který několikrát zaznamenal veliký Pit. Selnání spojení se slaňovací pomůckou. Situací, které k tomu vedou může být několik.
A fakt, že se to může stát, je myslím celkem dobrým argumentem k tomu, necvakat prusík na nohavičku, nemyslíš?

Tedy prusík POD slaňovací pomůcku, NE však na nohavičku sedáku.
1 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
06.04.2024
Kamarád ze skal promítání v Turnově ve 20 hodin

Oznámení o akcích posílejte redakci