Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



ČÁP ČERNÝ (Ciconia nigra)


Čáp černý – posouzení vlivu člověka na populaci

Vedle sokola stěhovavého je důvodem dočasného omezování lezeckých aktivit také čáp černý, kterého vám představí druhý článek od ornitoložky Soni Tomkové, spolupracující s OVK Labské pískovce.


Čáp černý (Ciconia nigra) je zástupcem čeledi čápovitých (Ciconiidae). Je to velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Mezi samcem a samicí téměř není rozdíl, mláďata jsou matově hnědá s šedozeleným zobákem. Dožívá se věku přes 15 let.
Tento plachý, vzácnější obyvatel horských lesů, pahorkatin a lužních lesů, žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá schováno v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách. Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny.
Živí se převážně rybami a dalšími drobnými živočichy, které loví hlavně v menších vodních tocích. Snáší obvykle 3–5 vajec, ze kterých se po měsíci líhnou mláďata s bílým prachovým peřím.


TAXONOMIE
Čáp černý je členem rodu Ciconia, kam patří 6 dalších recentních (žijících) druhů čápů:především čáp bílý, čáp jihoamerický, africký čáp simbil a další. S příbuznými velkými ptáky jako např. marabu africkým je řazen do čeledi čápovitých (Ciconiidae) a s ní do řádu brodivých (Ciconiiformes). Čáp černý je monotypický druh – netvoří tedy žádné poddruhy.


POPIS
Čáp černý je o něco menší, než běžnější čáp bílý: délka jeho těla dosahuje 90–105 cm a rozpětí křídel 173–205 cm. Váží 2,4 až 3,2 kg. Kromě bílého břicha je tělo celé leskle černé (u dospělých samců jde kovový lesk do zelena, mědi nebo purpuru). Samice bývají matnější, ale jinak zbarvené stejně. Čerstvě narozená mláďata jsou prakticky bílá; mladí ptáci pak zpočátku hnědí bez lesku, později spíš šedočerní s jen slabým nádechem lesku na zádech a na krovkách křídel. Dospělí jedinci mají zobák a nohy hnědočervené (při hnízdění svítivě červené, v prostém šatu je zobák i nohy hnědší), mláďata zprvu zobák citrónově žlutý a nohy zelené. Pak postupně přebarvují – dospívají a tedy i dobarvují se ve třetím roce života. V přírodě se dožívají nejvýše 18 let, v zajetí byl největší naměřený věk 30 let u jedince v Zoo Londýn. Pouze u hnízda vydává zvláštní syčivé a hvízdavé zvuky, zobákem klape jen zřídka. Toto klapání je slabší než u čápa bílého a také kratší.



Čáp černý
Čáp černý, foto: archiv NPČŠ


ROMNOŽOVÁNÍ
Čápi černí staví svá hnízda na vysokých stromech, řídčeji na skalách. Někdy použijí a dostaví i stará hnízda dravců. Hnízdí většinu jednotlivě a dvě hnízda nebývají blíž než 500 m od sebe. Byly však zaznamenány i případy, kdy vyhnízdil v kolonii čápa bílého.
Ke stavbě hnízda používají především klacky a větve, někdy spojené blátem. Stejně jako čápi bílí používají hnízdo opakovaně a pokaždé ho kus přistaví, takže časem může mít obrovské rozměry. Uvádí se průměr 1,5 m až 2 m. Hnízdo bývá většinou na jižních svazích, obvykle blízko lesní paseky nebo mýtiny. Zde se po prohřátí země vytvářejí stoupavé proudy vzduchu, které čáp využívá ke svému vzletu.
Hnízdí od dubna do srpna jednou ročně, snáší obvykle 3–5 bílých slabě nazelenalých vajec, která jsou dlouhá kolem 65 mm a váží přes 80 g. Oba rodiče se při inkubaci střídají. Inkubační doba vajec je 32 dní. Sedí obvykle již od prvního nebo druhého vejce, proto je celková doba sezení 35–46 dní. Mláďata se líhnou v rozmezí několika dnů. Letuschopná jsou ve věku 55-60 dní, na hnízdě se ale zdržují déle – až 73 dní, rodiče je přikrmují. Pohlavně dospívají ve třech až pěti letech.
Čáp černý je monogamní druh. V jednotlivých letech však své partnery střídá.


ETOLOGIE
Vyhledává především rozsáhlé lesy v blízkosti vodních toků nebo stojatých vod. Převažuje v lesích listnatých a smíšených, méně často bývá v jehličnatých. V bezlesé či přímo kulturní krajině s ojedinělými stromy se vyskytuje jen zřídka. Hnízda si staví uvnitř korun stromů, jen výjimečně byla spatřena také na skalách či dokonce na zemi. Po vyhnízdění a za tahu se objevuje i na otevřených vodách.
Žije velmi skrytě – jeho hnízdo je těžké najít i pro zkušenější ornitology. Teprve pomocí satelitního sledování v rámci projektu Africká odysea se zjistilo, že v noci přichází až k okrajům lidských sídel a zde skrytě u vodních toků loví potravu.


POTRAVA
Jeho potrava je téměř výlučně živočišná – hlavní podíl připadá na ryby, které jsou v ní zastoupeny více než u čápa bílého. Loví ale také žáby, mloky, vodní hmyz a hady, méně pak drobné savce a ptáky. Loví převážně vmělkých vodách – většinou v lesních potocích a horských bystřinách. Za potravou je ochoten letět i dvacet kilometrů od hnízda. V tůňkách či potocích se pomalu brodí nebo na kořist číhá na místě a pak ji obratně harpunuje dlouhým zobákem. Prosívá drobné vody v lesích, ale vydává se i do otevřené krajiny kolem nich.


ROZŠÍŘENÍ
Čápi černí hnízdí ve střední a východní Evropě (na západ zde zasahuje až části Francie a zemí Beneluxu) a dále v Asii severně od Himaláje. Menší populace je navíc ve Španělsku a Portugalsku. Dále hnízdí v některých částech jižní Afriky – zdejší populace vznikla patrně počátkem 20. století ze zde zimujících ptáků.
V průběhu 19. století čáp černý vymizel, zřejmě vlivem pronásledování, z celé západní a většiny střední Evropy. Nejnižší stavy byly zaznamenány ve 30. letech 20. století. Tehdy zasahoval nejdále do východních částí Německa, polského Slezska, části Slovenska, nejjižnějšího okraje Moravy a maďarského Podunají. Odtud se pak znovu rozšiřoval na západ a na sever. Tato expanze stále pokračuje, takže je možné, že se opět rozšíří i do Dánska a jižního Švédska, kde hnízdili čápi černí naposledy v roce 1952, resp. 1953.
Celková populace čápů černých na celém světě se odhaduje na 24 000 – 44 000 jedinců (z toho v Evropě asi 15 500) a velikost jeho hnízdního areálu na 18 800 000 km².


TAH
Migrace čápa černého
Kromě jihoafrické a větší části pyrenejské populace jde o tažné ptáky, kteří přezimují v tropech. Tažné cesty se liší hlavně podle hnízdní lokality. Západní část populace táhne do Afriky na jih od Sahary a do východní Indie, zatímco populace z východu zimují v Číně. Odlétají většinou v září, místy už na konci srpna a vrací se od konce března do poloviny dubna, většinou až po bílých čápech.
Čápi z východních Čech a Moravy táhnou obvykle přes Turecko a Blízký východ do středních nebo východních oblastí rovníkové Afriky, zatímco z ostatních českých území letí většinou přes Gibraltar do západních částí subsaharské Afriky. Při tahu uletí za den 100–300 km, výjimečně i 500 km. Ptáci z jednoho páru mohou létat do zimovišť různými směry nebo volit i odlišná zimoviště. Svým zimovištím však bývají po celý život věrní.
Čápi táhnou vždy jednotlivě – nikdy v hejnech nebo ve formacích. Mladí jedinci létají do zimovišť nezávisle na svých rodičích. Před tahem někdy podnikají tzv. předtahové potulky (přelety mimo směr pravidelných tahů), jak je to běžné např.u volavek.



Mládě čápa černého
Mládě čápa černého, foto: archiv NPČŠ


ROZŠÍŘENÍ V ČR
Až do konce 19. století nebylo u nás doloženo jeho hnízdění. Teprve v 30. letech 20. století začal pravidelně hnízdit v lužních lesích u soutoku Moravy a Dyje. Odtud se šířil dále na sever; v 50. letech bylo zaznamenáno první hnízdění v Podkrkonoší.
Nyní hnízdí roztroušeně v příhodných biotopech v podstatě na celém území až téměř po horní hranici lesa – na Šumavě bylo zjištěno zahnízdění v nadmořské výšce 1050 m.[2] Počet hnízdících párů se stále zvyšuje: na konci 19. století šlo o nejvýše desítky párů, v letech 1973-77 už 100–150 párů. V roce 1994 proběhlo v Česku sčítání, přiněmž bylo napočítáno minimálně 288 párů. Na začátku 21. století se stavy čápa černého odhadují na asi 300–400 hnízdících párů.


INTERAKCE
Jak rozpoznat přítomnost čápů černých? Čápa černého od bílého lze odlišit snadno i za letu bez ohledu na jeho zbarvení, které navíc může zmást, protože břicho čápa černého je bílé. Černí čápi však létají s hlavou nápadně níž než tělo, jakoby svěšenou. Od podobně velké volavky čápa také snadno rozeznáme: volavka skládá při letu svůj krk do tvaru písmene S.
Hnízda si obyčejně staví v rozsochách větví vysokých jehličnatých stromů. Na stavbě hnízda se podílejí zpravidla oba čapí partneři. Využívají k ní větviček, travin, mechů, listí a drnů. V jarních měsících, nejčastěji v dubnu, naklade samice čápa černého 3 až 5 bílých vajec se zelenavým nádechem.

CO ČÁPY OHROŽUJE
Hnízdiště čápa černého v naší republice nejvíce ohrožuje necitlivá těžba lesních porostů, v nichž si čáp černý staví svá hnízda. Mezi další vlivy ohrožující jeho stavy a existenci patří úprava režimu na vodních tocích a rybnících, používání chemických prostředků podél vodních ploch, nešetrné zemědělské nakládání s živočišnými odpady, jako je kejda, uskladňování krmiv, např. siláže, nevhodně vedená elektrická vedení a podobně.

JAK CHRÁNIT ČAPÍ HNÍZDIŠTĚ
Převažující část nutných lesních prací v lokalitách s výskytem hnízd čápa černého je nutno provádět v měsících, které čáp černý tráví v teplejších krajích na jihu Evropy nebo v Africe. Nejbližší okolí hnízd je pokud možno ponecháváno v nezměněném stavu, bez jakýchkoliv zásahů. Především množství a umístění jednotlivých stromů v nejbližším okolí by mělo zůstávat v nezměněné podobě. Čápi černí si svá hnízda stavějí tak, aby byla dostatečně krytá, umožňovala jim dobrý rozhled na většinu stran, byla dobře přístupná při odletu z vlastního hnízda a umožňovala dobrý přílet. Musí být chráněna proti převládajícím větrům a dostatečně osluněná během dne.
Po příletu ze zimoviště čápi delší dobu krouží nad svým hnízdem a bedlivě je kontrolují. Jakákoliv změna stromového patra v nejbližším okolí hnízda může negativně ovlivnit některou ze zmiňovaných podmínek a čápi černí se již na toto místo nevrátí. Budou si hledat jinou lokalitu, která splňuje jejich nároky na ideální umístění hnízda.


HNÍZDNÍ KLID
V jarních měsících, kdy čápi kladou vejce, sedí na nich a následně vychovávají mláďata, je v širokém okruhu kolem hnízd nutné zcela utlumit jakoukoliv těžební činnost, hlučné práce a aktivity. Možné je pouze tiché a nenápadné monitorování situace.
Vyrušení na hnízdě bývá pro tyto plaché ptáky často osudné.






[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Soňa Tomková | Vydáno dne 13. 02. 2011 | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Mgr. Soňa Tomková

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Nepovolené kácení v Labáku (13.06.2018)
Nové povolení na Labák (04.01.2018)
Povolení boulderingu na Boru (29.08.2017)
Povolení na Zlatník (12.08.2017)
Pozvánka na setkání týkající se boulderingu (18.05.2017)
Horolezecké brigády (04.04.2017)
Odpadkyáda v Tisé (26.04.2016)
Letní úklid Branických skal a Hlubočepských ploten (16.06.2015)
Ptačí uzávěra v Jizerkách (08.05.2015)
Novela Zákona 114 (26.03.2015)
Patagonie, prosíme nehasit. (04.03.2015)
Informace pro návštěvníky jeskyní na území CHKO Labské pískovce pro zimní období 2014/2015 (11.12.2014)
Ochranářům v NPR Kaňon Labe vadí neodržování podmínek (02.11.2014)
Zápis z jednání OVK Labské pískovce ze dne 11.1.2014 (12.01.2014)
ČHS jednal se správou NPČŠ (07.01.2014)
Nepovolené a zakázané objekty v Českém Švýcarsku (22.12.2013)
Nové povolení lezení na Stříbrném vrchu (20.09.2013)
Nové povolení na Pět kostelů (11.07.2013)
Nové povolení na Labák - pravý břeh (04.12.2012)
ČHS: K přírodě šetrně, ale nemluvte nám do sportu a za jednotlivce neručíme (14.06.2012)
Hnízdění ptactva (13.06.2012)
Plameny v Paine (04.01.2012)
Pokrok v mezích Patagonie (20.05.2011)
Seminář o horolezectví a ochraně přírody (18.05.2011)
Lezení a ochrana přírody (07.04.2011)
Bivakovat v CHKO se smí (16.03.2011)
Podáte prst… a je pryč celá ruka (15.02.2011)
Sokol stěhovavý (falco peregrinus) (31.01.2011)
KRNAP: Nový návštěvní řád a sčítání kytiček (05.10.2010)
„Ochrana“ Jizerských hor v praxi - resumé (31.08.2010)



Komentář ze dne: 14.02.2011 08:33:56     Reagovat
Autor: neregistrovaný - jirka (@)
Titulek: nejen lezenim...
Dobry cteni, diky.
0 0

Komentář ze dne: 14.02.2011 18:18:37     Reagovat
Autor: neregistrovaný - tomas mls (@)
Titulek:
Pripojuju se s dikem. Tohle k tomu celemu patri.
0 0

Komentář ze dne: 04.07.2011 21:30:59     Reagovat
Autor: neregistrovaný - tomas (dog.tor@volny.cz)
Titulek: cap
letos jsem ho vyfotil u nas, okres ceska lipa.
dost napadny ptak svoji velikosti. teda myslim pri letu me hned zaujal.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Co je pro tebe Český horolezecký svaz?


Celkem hlasovalo: 7571