Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Gosaukamm


Závěr vyšťavující převislé stěny, za ní se napojujeme na DiranLezení kolem Hofpürglhütte

Upálili nám Honzu. Mistra Honzu Husovýho. S vodstupem let to je vlastně dobrá zpráva, protože má pracující lid dva dny volna navíc na odškodněnou za ten hnusnej čin. Tentokrát padla volba místa, kde budem příkoří na Českým národu kompenzovat, symbolicky na Rakousko a jeho populární oblast Gosaukamm poblíž Dachsteinu.


Tradičně zmatečnej odjezd, telefonát z auta co je napřed, a tím pádem návrat z Lahovic pro Tenisovy zapomenutý pohorky, Neoptimální trasa a jiný faktory mají vliv na to, že jedeme celou noc a za svítání nás potěší zavřená silnice rezultující ve třicetikilometrovou objížďku. Když se konečně dokodrcáme na parkoviště u Aualm, je už docela rozvinutý ráno. Posádka Tenisovic auta v klidu ve spacákách pochrupuje a budí v nás touhu je něčím polejt, ale jsme civilizovaný lidi a kamarádi, tak jim jen dáváme vedle hlavy ty jejich zapomenutý pohory.



Spěj, potvory.. a vidíte tu flašku?
Spěj, potvory.. a vidíte tu flašku?, foto: Petr Jandík


Nabalíme svině s menáží na tejden a šlapeme krásným ránem do kopce na Hofpürglhütte. Je to jen něco kolem hodiny a to se dá. Nad náma se lákavě vypíná pověstná Biskupská čapka – Bischofsmütze, napravo je vidět v dáli masiv Dachsteinu. Šlapatúra celkem utekla. Ubytováváme se v tradičním českým hotýlku u Winterraumů, teda v zimní boudičce co patří k Hofpürglhütte. Je to levnější a jsme tam sami mezi sebou, docela pohoda.

hotel Winterraum
hotel Winterraum, foto: Petr Jandík


Tak co s načatým dnem? Šmejdění v průvodci stylem detektiva Babočky z Burianovýho filmu Tři vejce do skla, kdy jediným kritériem je dýlka nástupu ... Eisgrubenturm! Nevíme co to je, nevíme kde to je, ale jde se tam hodinu a to je nejmíň ze všech kopců v okolí. Na výběr je šestková Jízda do Ementálu od místního chataře Sudry a trojková hrana Westkante, kterou pro změnu taky udělal Sudra. Tak hurá!

Za hoďku a něco jsme, zpocený jako koně od stoupání i od sluníčka, na sedle Steiglpaß a víceméně skoro po vrstevnici klesáme na nástup Ementálu. Eisgrubenturm je v podstatě pidičudl, ale fakt se hodí, když už nemáte k dispozici celej den. Nastupujeme. První dýlku vede Vláďa a když ho následuju, ohrnuju trošku nos nad místním dachsteinským vápencem, protože jsem zmlsanej z loňskýho Hochkönigu. Tady to trochu klouže a trochu se to láme a vůbec. Druhá dýlka se mi ale jeví lepší, nebo už si zvykám.

Vláďa v Ementálu
Vláďa v Ementálu, foto: Petr Jandík


Vršek cesty táhnu sám, protože se Vláďovi nechce střídat a tak mi neujde ani lahůdková plotna s ementáloidníma děrama, po které má cesta jméno. Na šestku je to tak akorát, odjištěný přijatelně a brzo už můžeme na špičatém vrcholu našeho čudlu obdivovat okolní nečudlózní kopce, jako je Däumling, Niederes Grosswandeck a nejvejš Biskupskou čapku, i hluboký údolí vedoucí ke Gosauským jezerům.



Däumling a Niederes Grosswandeck
Däumling a Niederes Grosswandeck, foto: Petr Jandík


Slaňujeme a po strmým svahu sedla Steiglpaß pajdám dolů a pak zase trochu nahoru k chatě. Můj mladej spolulezec je už daleko přede mnou, ale to nevadí. Je hezky a tak si po pajdání s bolavýma kolenama oslazuju rozhledem po krajině. Protože počasí se, potvora, ne a ne zkazit, nezbývá než další den vyrazit hned ráno na nějakou pořádnější túru. Jdu s Vláďou na Biskupskou čapku. To je už jinší nástup, 550 výškovejch metrů a 1,5 hodiny v průvodci, to je pro mne tak nejmíň dvě. Nástup je značenej tu tam zeleným puntikem na skále, takže se docela trefujeme. Ke skále nás nechce pustit sněhový pole, tak ho musíme všelijak oblejzat do strany a dát pozor, abychom nezahučeli pod sníh do odtrhový trhliny a taky aby nám tam při rozbalování baťohů nespadl matroš. Hnedka u prvního štandu je pamětní cedule nějakýho padlýho horolezce a je na ní krásně vidět, jak „pevnej“ je kámen na Biskupský čapce. Rohy cedule trčí ve vzduchu, protože tam šutr i se šroubama upadl a jsou tam udělaný nový díry vedle i s novejma šroubama.

Cedule u nástupu Jahnweg
Cedule u nástupu Jahnweg, foto: Petr Jandík


Nebo možná lepší důkaz je, že před pár lety spadla celá pravá půlka týhle stěny. Janhova cesta na Bischofsmütze je naprosto klasická věc, která člověka perfektně a logicky vede stěnou. Jen u druhýho štandu trošku medituju jak na to. Pak už nás jasně vedou pěkně exponovaný svislý a občas trochu převislý kouty. Ten Jahn byl v roce 1905 skvělej borec, že to vylez.



Závěrečný převis třetí délky
Závěrečný převis třetí délky, foto: Petr Jandík


Druhá dýlka v koutech nás trošku překvapila. Měla bejt lehčí, ale nebyla. To naše schéma cesty je nějaký zmatečný. Vyhazovací spárokoutek nás zabaví. Je rozhodně těžší, než celá předchozí dýlka i než závěrečnej převis v předposlední dýlce, kterej se tváří na pohled těžce, ale na 5- prostě nemá. V krásným sluníčku jsme přilezli ke křížku, rozhled jak bejk. Kvůli tomuhle se stojí za to vláčet na hory.

Spokojenost na vrcholu
Spokojenost na vrcholu, foto: Petr Jandík




Kniha na Großer Bischofsmütze
Kniha na Großer Bischofsmütze, foto: Petr Jandík




A hele, Lukas B!
A hele, Lukas B!, foto: Petr Jandík


Píšem se do knihy – a hele! Je tu napsanej včera Lukas B, známej internetovej diškutér a psavec. To ho musim večer v chatě odhalit, kterej to je. Tak, konec siesty, jdeme najít sestup. Napřed po svažující se pláni na sever. Pláň se svažuje čím dál víc a pod menším stupněm vlevo objevujeme slaňák. Ve stupňovitý rokli Südschlucht se nám pořád motaj lana a trošku problém je příhorní trhlina.



Südschlucht, naše sestupová cesta
Südschlucht, naše sestupová cesta, foto: Petr Jandík


Zvládlo se i v lezečkách natraverzovat zpátky k nástupu pro věci a aby to nebyla taková nuda, přichystal pro nás pán hor ve scénáři menší deštík. Sklouzli jsme se po sněhu dolů, můj spolulezec Vláďa rovně, já pomocí piruet a jinejch nevyžádanejch krasobruslařskejch prvků a pak dopajdal po cestičce ve dramatický atmosféře nastupující bouře do chaty.



Depka z počasí
Depka z počasí, foto: Petr Jandík


Večer u lahve se zdál být celkem vhodnej ke konferenci virtuálních alpinistů a tak jsem na oba dlouhány, který s náma bydlej ve winterraumu a včera byli na Biskupský čapce, udeřil nenápadnou otázkou: „Kterej z vás je Lukas B?“ Přihlásil se ten v tygrovanejch kalhotách a následovala dlouhá debata o internetovejch debatách. Jsem rád, že už znám Lukase osobně, protože to je správnej alpinista a vzor pro mládež. Od slivovice odchází poslední, ráno z chaty na túru první.



Tygří muž u svý láhve
Tygří muž u svý láhve, foto: Petr Jandík


Další den totiž bylo nevlídno. Aby nedošlo z nudy k předčasnýmu sežrání všech zásob, vyrazili jsme pod ochranou goráče do toho mlžnýho mrholení. Kam jinam, než na nejbližší a nejmenší věž v okolí, Eisgrubenturm, na trojkovou Westkante. Zatímco se ploužíme navlhlou první dýlkou, kdože se to nevynoří z mlhy a slaňuje kolem nás, jako tygří muž Lukas B. No jak řikám, správnej alpinista. My na začátku a on už má hotovo.



Milan Panoch v Ementálu
Milan Panoch v Ementálu, foto: Petr Jandík




Däumling a Niederes Grosswandeck
Däumling a Niederes Grosswandeck, foto: Petr Jandík


Volno už pomalu končí, máme poslední den. Počasí se má někdy po poledni zase zkazit (nic novýho, že?) a chtělo by to zakončit něčim, na co by se vzpomínalo. Ve čtyřce Tenis, Bubák, Pavel a já jdem strávit dopoledne na Niederes Grosswandeck. Jde se tam dvě hoďky, hádejte kudy? Samozřejmě přes Steiglpaß. V impozantní stěně vlevo vedle Däumlingu jsou vedle sebe dvě parádní a kompletně sanovaný cesty, Chryzantémy a Diran. Když budete hádat, že jsou zase od chataře Sudry, určitě se nespletete. S Pavlem jdeme Chryzantémy.

Závěr vyšťavující převislé stěny, za ní se napojujeme na Diran
Závěr vyšťavující převislé stěny, za ní se napojujeme na Diran, foto: Tenis




Bubák v Diranu
Bubák v Diranu, foto: Petr Jandík


Je to na mne docela těžký, ale pěkný a ještě to vylezu. Pravidelně střídáme a nejtěžší dýlka s místem VII+ vychází na Pavla. Jednou si odsedl, když mu došlo magi a tak jsme na tom stejně. Když dolejzáme na hřeben, akorát začíná drobně pršet. Při slanění to už moc nevadí. Za pravidelnejch přeháněk stoupáme z pod stěny na Steiglpaß, pak do chaty. Sbalit, uklidit a tradá domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny. do ...



Chatař, spisovatel průvodce a prvovýstupce Sudra
Chatař, spisovatel průvodce a prvovýstupce Sudra, foto: Petr Jandík




Dobře zamýst, pane inženýr! Pavel likviduje stopy po našem pobytu
Dobře zamýst, pane inženýr! Pavel likviduje stopy po našem pobytu, foto: Petr Jandík



Zobrazit místo Dachstein - Gosaukamm

Poprvé vyšlo 10. 8. 2011, reedice na oslavu pěkného počasí v Alpách





[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor:
Petr Jandík | Vydáno dne 17. 08. 2012 | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Vopelichanej skřet

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Bratříčku, zavírej vrátka (24.08.2018)
Smolo v Chamonix (06.08.2018)
CHAMONIX – BOTA (24.07.2018)
Na hřebeni III (16.01.2018)
Archa (08.08.2017)
Donnafugata 8a (22.05.2017)
Drlík-Orolín volně v zimě (20.02.2017)
Hra na hřebeni 2 (02.02.2017)
Po stopách Wildenauerových (22.08.2016)
48 hodin bez švestek (08.08.2016)
Bača na Ušbě (07.03.2016)
Žabí kůň (09.11.2015)
Jak jsme dobyli ráj | Conquest of Paradise (6a+) (25.08.2015)
Slunečný Briançon, aneb kam za lezením, když všude prší (13.05.2015)
Plán B (07.12.2014)
Expedice Mount Abi (06.11.2014)
KISHTWAR TRIO (23.10.2014)
Siesta s Marion (14.10.2014)
Siesta s Bonattim (02.10.2014)
Bez kouření umřeš taky (19.09.2014)
Matterhorn (14.08.2014)
Severní stěna Ortleru (22.07.2014)
Dračí let stěnou Les Droites (14.05.2014)
Deprese (24.04.2014)
Osmiletá Bára: Detonation Boulevard na OS (23.04.2014)
Le vol du dragon (17.03.2014)
Druhý volný přelez Královského převisu (M12) ve Vysokých Tatrách (27.02.2014)
Dodo Kopold: Přechod Tater za 72 hodin (20.01.2014)
Bílý rys na Rysy (06.01.2014)
Vrtík, Kratochvílová: Bílý Rys (25.12.2013)
O čem sní Stomatologové? (14.11.2013)
Prvovýstup na Uzum Brakk (10.10.2013)
Retrovíkend v Tatrách (16.09.2013)
Malé zprávy z velkých stěn … dějství druhé (08.08.2013)
Vícedélky s dětmi (02.07.2013)
Malá zpráva z velkých stěn (24.06.2013)
Čeští bandité v Peru (13.06.2013)
Komín návratů aneb rallye čtyř dolin (29.03.2013)
Hřeben Tater po 35 letech (18.03.2013)
El Cap v zimě (08.01.2013)
Tenkrát poprvé (07.01.2013)
Čtrnáct dní v za(u)jetí Mont Blancu! (05.09.2012)
Mountain Academy 2 (20.08.2012)
Lesueur na Dru volně (31.01.2012)
Vzpomínka na Eiger (13.12.2011)
Rychlovka mezi kapkami deště (23.08.2011)
Pou bros v Dolomitech (18.08.2011)
Cima Bos, Alvera (12.08.2011)
Obřím koutem na Kleiner Lafatscher (03.08.2011)
Život je krásný (08.07.2011)
Víkendové Chamonix (30.03.2011)



K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (444 hl.)
 
letní (381 hl.)
 
je mi to jedno (316 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1141