Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Sardínia





Sardegna, Sardaigne, Sardínia...,druhý najväčší taliansky ostrov obmývaný vodami Tyrhénskeho mora. Dovolenkový raj. Iný ako na Korzike, iný ako na Sicílii, hoci sú susedia. Prístup? Ako len chceš: vlastným autom, s cestovkou busom, kombinovane alebo najjednoduchšie, ako sme to urobili my. Letecky do Alghera, kde sme si prenajali auto a ostrov bol náš.


 

Ako správni vnútrozemci neodpustili sme si noc pod holým nebo na pláži.
Ako správni vnútrozemci neodpustili sme si noc pod holým nebo na pláži.,
foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Via ferrata del Cabirol

Doma sme si „pogooglili“, že Sardinia ponúka 3 Via Ferraty, ktoré sme si dali za cieľ – Cabirol, Giorre a Regina. Vybrali sme sa len tak, na otočku na pár dní. V utorok ráno sme opustili Banskú Bystricu, poobede sme už krájali prvé kilometre severom Sardínie. Zamierili sme na mys Capo Caccia- nádherný mohutný vápencový masív týčiaci sa kolmo 170 m nad hladinou mora.

 

Capo Caccia – nástup na Via ferratu Cabirol.
Capo Caccia – nástup na Via ferratu Cabirol., foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Naším cieľom bola ferrata Cabirol. Krásna exponovaná cesta, obtiažnosti B až D. Hlboko pod nohami hladina mora, nad hlavou ukecané čajky, krkavce, sokoly, dážďovníky...a čoby kameňom dohodil v pozadí čarovný ostrov Isola Fordada s jeho typickým štrbavým úsmevom. Pri príchode na Capo Cacca nesmerujte na parkovisko k jaskyni, ale ešte pred parkoviskom sa odbočí do prava na hornú asfaltku, kde sa dá parkovať. Od auta sa pokračuje chodníkom bez turistického značenia hore na cliff. Chodníček je ale pekne označený mužíkmi, takže nebol problém trafiť nástup k ferrate. Určite každého zarazí z fotiek, prečo lezieme bez prilby. Dôvod jednoduchý, ak letíte nizkonákladovkou batožinu v cene letenky máte len príručnu, tak sa nám do nej prilby nezmestili. Riskli sme to, a že o to opatrnejšie polezieme. Ďalším plusom bolo, že sme tu boli v máji mimo sezónu a tak sme boli úplne sami na ferratkach, padajúce kamene od lezúcich nad vami teda nehrozili. Viac info o ferrate: http://www.klettersteig.de/klettersteig/via_ferrata_del_cabirol/1766

 

Skica nástupu k ferrate Cabirol
Skica nástupu k ferrate Cabirol, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Informačná tabuľa o ferrate pri nástupe.
Informačná tabuľa o ferrate pri nástupe., foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Výhľad na ostrovček Fordada z nástupu k ferrate
Výhľad na ostrovček Fordada z nástupu k ferrate, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi.
Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi., foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi.
Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi., foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi.
Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi., foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi.
Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi., foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi.
Lezenie na ferrate Cabirol je naozaj exponované a s úžasnými výhľadmi., foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Po vyše dvoch hodinách adrenalínového lezenia sme odparkovali na západnom pobreží pri mestečku Fortilia, zhltli nejaké dobroty, zapili fľaškou ružového vínka, vliezli do spacákov a nechali sa uspať čľapotom vĺn, vôňou mora a spevom vtákov.

 

Via ferrata di Giorré

 Ráno nám stačilo 50 km na to, aby sme sa presunuli do vnútrozemia pod skalnú horu, kde sme si vyhliadli železnú cestu s názvom Giorré. K nástupu sme triafali naslepo, lebo z dedinky Cargeghe nebolo značenie žiadne, čo má aj výhodu v tom, že nestretneš ani ducha.

 

Mapka nástupu na ferratu Giorré
Mapka nástupu na ferratu Giorré, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Informačna tabuľa pri nástupe na ferratu Giorré
Informačna tabuľa pri nástupe na ferratu Giorré, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Našťastie sme z fotiek poznali vzhľad skalného útvaru, kde sa ferrata nachádza, takže sme si z okolitých troch vybrali ten správny. Skala má dĺžku asi 2000 m, výšku 80 m. Cesta vedie policami, komínmi i kolmou stenou. Opäť veľmi pekné ferratovanie obtiažnosti B-C s ďalekými výhľadmi po sardínskom vidieku. Autori cesty sa miestami trošku pohrali s nervami slabších jedincov, keďže nezaistili niektoré zdanlivo ľahké časti políc, ktoré sú však mierne naklonené, takže nie je problém šmyknúť sa na kamienkoch a zahučať pár desiatok metrov v zmysle zákona gravitácie. Viac info o ferrate: http://www.ferratagiorre.it

 

Nástup k začiatku ferraty Giorré, v pozadí dedinka Cargeghe
Nástup k začiatku ferraty Giorré, v pozadí dedinka Cargeghe, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Výhľady na skalný masív Giorré
Výhľady na skalný masív Giorré, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Giorré
Lezenie na ferrate Giorré, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Giorré
Lezenie na ferrate Giorré, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Lezenie na ferrate Giorré
Lezenie na ferrate Giorré, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Via ferrata della Regina

Keďže sme mali ešte spústu času, vybrali sme sa pohľadať tretiu sardínsku ferratu – Della Regina, vzdialenú 40 km od Alghera smerom na juhovýchod, ktorá je súčasťou lezecko-turistickej oblasti pri dedinke Monteleone Roccadoria, takom malom San Marine. Z vyhliadky nad obcou sa treba pustiť turistickým chodníčkom, ktorý vás privedie pod bralo s množstvom dôkladne vynitovaných a väčšinou pekelne ťažkých horolezeckých ciest. O pár sto metrov ďalej je nástup do ferraty, ktorý začína výstupom po oceľovej sieti. Keďže začalo pršať, vyšplhali sme aspoň sieť a zabalili to, kvôli klzkému vápencu a silnému daždu. Táto cesta je, zdá sa, ľahšia ako ostatné, obtiažnosť B-C, a je tiež v krásnom prostredí, čo znásobuje aj jazero trblietajúce sa pod ňou. Viac info o ferrate: http://www.ferrataregina.it/

 

Informačná tabuľa pri nástupe na ferratu. Červenou je ferratový úsek, modrou a zelenou sú turistické chodníky
Informačná tabuľa pri nástupe na ferratu. Červenou je ferratový úsek, modrou a zelenou sú turistické chodníky, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Nástup na ferratu Ragina po oceľovej sieti
Nástup na ferratu Ragina po oceľovej sieti, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Mapka ferratových lokalít na Sardínii – 1. Cabirol, 2. Giorré, 3. Regina
Mapka ferratových lokalít na Sardínii – 1. Cabirol, 2. Giorré, 3. Regina, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Seakajakový boj vo vlnách

Tretí a štvrtý deň nášho výletu sme mali v pláne využiť na malý seakajakový trip na trase Fertília-Capo Caccia a späť. Počasie nebolo zlé ale fúkal silný vietor a zdvihli sa vlny. Už Clark, anglický prenajímateľ morských kajakov, sa nás pokúšal odhovoriť od vyplávania na more. Urobili sme kompromis s tým, že si dáme len jednodňovku. Spočiatku bolo hojdanie znesiteľné no len , čo sme zašli za prvý mys, plavba začala byť výživnejšia priamo úmerne s výškou vĺn. Na prvej vhodnej pláži sme pristáli oddýchnuť si. Ivanka prišla s myšlienkou, že počkáme do poobedia, a potom sa to asi utíši. Čušal som a myslel si svoje: Stredomorci sa bez siesty nezaobídu ale pre vlny to neplatí. Nuž, titul Manžel roka by som po tomto asi nezískal. Vlny vzrástli a my sme zdvihli kotvy, čo nebolo proti príboju až také jednoduché. No zvládli sme to! Ďalej to bola poriadna hojdačka a makačka, radšej som ani nefotil, aby som bol Ivanke nablízku, keby niečo... Nakoniec bez „ muža cez palubu“ sme úspešne dorazili do domovského prístavu. Musím povedať, že Ivanka to zvládla na výbornú, lebo hoci už má pár desiatok kilometrov na seakajaku odpádlované, ale toto bola jej morská premiéra. Vo vyše metrových vlnách dosť ostrá. Ale zato nezabudnuteľná. (Povedala, že toto mi nezabudne!)

 

 Ivanka ešte s úsmevom pri vyplávaní na more
Ivanka ešte s úsmevom pri vyplávaní na more, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Dopoludnia boli vlny ešte únosné na pádlovanie s úsmevom
Dopoludnia boli vlny ešte únosné na pádlovanie s úsmevom, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Siesta na pláži a príprava na návrat, keďže poobedné vlny sa stále viac zväčšovali
Siesta na pláži a príprava na návrat, keďže poobedné vlny sa stále viac zväčšovali,
foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Cestovateľský piatok

Piatok, keďže bola zlá predpoveď počasia, sme povýšili na poznávací. Navštívili sme niektoré z najkrajších severosardínskych pláží, bývalé banícke mestečko Argentiére, kde sa ťažilo striebro a vrátili sme sa na Capo Caccia zdolať 550 schodov vedúcich z útesu ku hladine mora do ústia jaskyne Grotta di Nettuno. Neptúnova jaskyňa je nádherná polohou, farebnosťou aj výzdobou. Inak, sú tam ešte ďalšie dve s vchodom od mora.

 

Staré banícke mestečko na striebro Argentiére
Staré banícke mestečko na striebro Argentiére, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

550 schodov k jaskyni Grotta di Nettuno bolo cestou nazad celkom dobrý zaberák
550 schodov k jaskyni Grotta di Nettuno bolo cestou nazad celkom dobrý zaberák, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Grotta di Nettuno
Grotta di Nettuno, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Napriek mierne chladnejšiemu počasiu a studenšiemu moru, zaplávať si treba
Napriek mierne chladnejšiemu počasiu a studenšiemu moru, zaplávať si treba,
foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

 

Relax na pláži, Vlado to skúsil na chameleóna
Relax na pláži, Vlado to skúsil na chameleóna, foto: Iva a Vlado Sikulovi

 

 

Sobota, deň odletu, rozlúčky s čarovným ostrovom, kľudom a pohodou, ktorá tam vládne. Boli sme si ešte posedieť pri mori, popásť si zrak na jeho nekonečnosti a premenlivosti, a potom už len z lietadla v dobrom pohroziť: My ešte prídeme! Máme tu nevybavené účty-kajakársky trip na Capo Caccia a ferratu Regina.

 

Vlado Sikula a Iva Sikulová.

Podívejte se na video

:






[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Iva a Vlado Sikulovi | Vydáno dne 13. 06. 2016 | Počet komentářů: 14 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Vlado a Iva Sikulovi

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 15.06.2016 16:24:52     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pavel.sumsala@seznam.cz)
Titulek: Feraty a lezení
Nerozumím feratistům a nechápu jejich zálibu. Chápu, že krátký lezecký úsek překonaný pomocí takovéto techniky při jinak turistickém terénu je tolerován (nejlehčí výstupy na horské vrcholy či skály zpřístupňující takovéto objekty nelezcům), ale jaká je myšlenka vylezení takového žebříku oproti pohybu vlastní silou?
Filozofie takovýchto řešení neprostupnosti terénu je pro mně závrženíhodná, hlavně při představě, že zájmy autorů a návštěvníků takovýchto "cest" potenciálně paradoxně může hájit právě Český horolezecký svaz.
0 0

Komentář ze dne: 15.06.2016 19:31:10     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Feraty a lezení
Co je to vlastní silou? Nelezlo se snad s žebříčky a po skobách? Nedělají se hákovačky i dnes? Neleze se na osmitisícovky a jiné vysoké kopce s kyslíkem a po fixech? Všechno tohle je prostě pohyb do výšek, který každý dělá tak, jak umí.
Zajeď se někdy podívat třeba na Alpspitze a spočítej si kolik lidí z těch, co s tebou pojedou v lanovce, jde na některou z místních ferrat a kolik jich jde lézt přímo po skále. Moje pozorování je asi tak plus mínus 10%. My lezci neferratoví tvoříme rozhodně menšinu a to nehovořím o tom, že tu ferratu celkem rád použiju k sestupu, když už tam je.
Takže může být něčí činnost třeba pro tebe zavrženíhodná, ale to je tvůj problém. Ferratistů je víc a kdo má rozum, bude snažit docílit aby se při výstavbě atrakcí pro tuhle většinu pokud možno uchránily lezecké cesty pro naši menšinu. Vymezovat se proti té většině, pohrdat jí, nebo nadávat k ničemu pozitivnímu pro nás nepovede. Maximálně k tomu, že se s námi ferratisti nebudou bavit. Kromě Čech a Slovenska jsou v celém světě v jednom alpském svazu turisti, VHťáci, ferraťáci, horolezci, sportovní lezci a dost často i závodníci.
0 0

Komentář ze dne: 16.06.2016 19:24:21     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pavel.sumsala@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Feraty a lezení
Reagoval jsem 16.06.2016 00:04:41, bohužel mimo thread. Viz níže.
0 0

Komentář ze dne: 20.07.2016 08:19:49     Reagovat
Autor: neregistrovaný - iva (@)
Titulek: Re: Feraty a lezení
tak necitaj taketo clanky ked nie si ferratista a irituje ta to.
Aj ty sa raz mozno vekom/starobou , ci urazom dostanes do stavu kedy tvoje fyzicke a psychicke sily nepostacia na tahanie ciest v kolmej stene a tvoje aktivity v horách ktorých sa nebudes chciet vzdat kludne nahradí napr. ferratka, poznam vela vysluzilich dobrých lezcov co si este daju lahucku 4ku ale uziju si aj peknu ferratu, lebo je bezpecná a umoznuje im pohyb v horách, na skale co je ich zivot.
1 0

Komentář ze dne: 15.06.2016 23:29:55     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lenka K. (@)
Titulek: Feraty
Uz jsem to sem psala, ale nejak to zmizelo. Takze jeste jednou:

"Takovej peknej matros ....".

Moderni feraty jsou ciste komercni zalezitost, kterou podporuji bud obce, zavisle na turistech, nebo majitele lanovek za ucelem zvyseni navstevnosti. Protoze krasa hor prece nestaci, je nutne mit nejakou atrakci (feratu, visutou lavku, orli hnizdo apod.), jinak turisti pojedou radeji do Disneylandu.

To, ze jsou feratisti cleny Alpenvereinu neznamena, ze jsou z toho ostatni clenove nakrivo a napr. v DAV je podpora ferat dost kontroverzne diskutovana. Ale DAV je v urcitem smyslu take komercni spolek, takze v mnoha ohledech jedna stejne jako lanovkari.

Prekvapuje me srovnani s lezeckymi cestami, i kdyby byly vynytovane po metru, nikdo to takovy masakr jako ferata neni. A ze je feratistu vic? Tim ziskavaji pravo nicit prirodu? Jako treba ze lyzaru je vic nez skialpinistu, a proto by melo byt mozne vsude postavit lanovky?

Howgh,

Lenka K.
1 0

Komentář ze dne: 15.06.2016 23:44:31     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Feraty
To co píšeš je všechno pravda, leč v životě to chodí tak, že většina zpravidla prosadí co chce proti menšině. Ledaže by se horolezci prohlásili za ohrožený druh, založlo by se Ministerstvo pro ochranu horolezců a horolezeckých cest a při stavbě každé ferraty by muselo proběhnout CRIA (Climbing Routes Impact Analysis) a mohla by se stavět jen při negativním výsledku analýzy. Jenže kdo tohle prosadí? Neferratistická menšina?

Dále bych podotkl, že nabídka obvykle následuje poptávku a nebýt poptávky po ferratách, nebyly by ani ferraty.
"Vždyť je tak skvělé nemuset se učit dlouhé roky lézt a dostat se na vrchol třeba Alpspitze, nebo Hochkönigu a užít si tam ten bezpečný adrenalín na opičí dráze", říká si možná dost zájemců o tenhle druh pohybu.
0 0

Komentář ze dne: 16.06.2016 00:04:41     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pavel.sumsala@seznam.cz)
Titulek: Feraty a lezení
Vlastní silou je vlastní silou, to jsme se oba učili už na začátku 80. let. Nebudu tady zmiňovat rozdílnou historii ČHS a KČT oproti alpským spolkům, je realita že po generace jdou tyto organizace vlastní cestou a předpokládám, že k tomu měly a mají dobré důvody. KČT má VHT sekci, která pokrývá aktivity feratistů, viz například seznam doporučených zajištěných cest VHT na stránkách KČT, takže mají možnost hájit své zájmy prostřednictvím KČT a taky to dělají.
Proč VV ČHS tak stojí o účast feratistů v ČHS? Jak bude hájit jejich zájmy podle stanov spolku, když v našich podmínkách to fakticky vždy znamená hájit jejich zájmy proti zájmům členů-lezců, minimálně v oblasti koexistence ferat a lezeckých cest na našich skalách? Skály kde se může lézt ale neleze fakticky nemáme.
Věta "kdo má rozum, bude se snažit docílit aby se při výstavbě atrakcí pro tuhle většinu pokud možno uchránily lezecké cesty pro naši menšinu" ve mě evokuje představu, že se v červenci začíná stavět ferata na hřebenem Havní věže na Suškách. Nebo něco podobného. Chystá se něco takového nebo slyšíš trávu růst?
0 0

Komentář ze dne: 16.06.2016 10:16:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: Re: Feraty a lezení
Ano třeba vlastní silou je i po hákovačce nebo po Šerpy natažených fixech na Everest? Trochu ses té otázce vyhnul.

Jestli VV ČHS stojí o ferratisty moc nebo málo, nebo nestojí nevím. Co vím je, že je celkově problematické meziárodní jednání tam, kde ČHS nezastupuje stejnou strukturu činností, jako ostatní svět. Například při vyjednávání slev na alpských chatách pro členy.

Co se kde chystá za ferraty nemám zdání. Je jasné, že nekonfliktních terénu jako Vodní skála nebo Děčín je nejspíš omezení zásoba. Konfliktní jsou i některé ferraty v Alpách, nezřídka jii byla zrušena lezecká cesta, což vnímáme my lezci jako újmu, ale na druhou stranu se na to někdo může dívat tak, že se ta cesta tím zpřístupnila podstatně většímu počtu lidí.

Chtělo by přistoupit k problému bez hysterie a s chladnou hlavou. Odpůrci toho, aby se ČHS starai i o ferratisty se vyjadřují velmi hlasitě, ale jen pocitově, bez konkrétních argumentů. Zajímalo by mne jaké konkrétní výhody má pro horolezce, aby se ČHS od ferratistů distancoval na rozdíl od toho, kdyby je přijal.

Napadá mne paralela, když jede Mára Holeček na expedici, bere s sebou trekaře. Proč, když jenom choděj? Pomůžou mu zaplatit expedici. Co to dá jim? Pocit účasti na výjimečném podniku, vědomí co je to vlastně špičkový výkon a že se na něm mohou účastnit.
0 0

Komentář ze dne: 16.06.2016 20:22:01     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pavel.sumsala@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Feraty a lezení
Soustředím se na to podstatné.
Citace:
Zajímalo by mne jaké konkrétní výhody má pro horolezce, aby se ČHS od feratistů distancoval na rozdíl od toho, kdyby je přijal.

Vidím to takto:

Klady:
- vyšší příjmy z členských příspěvků a dotací ze státního rozpočtu
- lepší pozice při jednáních o komerčních slevách pro členy
- potenciálně vyšší příjmy ze sponzorských darů
- potenciálně lepší pozice při jednání s orgány ochrany přírody (pojem společenský zájem odvozený od počtu členů)

Zápory:
- zvýšení pravděpodobnosti budování ferat i v místech dnes využívaných jen pro lezení (ČHS bude hájit i zájmy netradičních feratistů), tedy rušení či degradace lezeckých cest v místech umístění ferat
- potenciálně horší pozice při jednání s orgány ochrany přírody (část osob jednající za orgány státní ochrany přírody jsou lezci či tradiční vysokohorští turisti, příznivců umělých ferat je podle mých zkušeností mezi nimi méně)
- degradace činnosti správů skal a OVK (viz jednomyslný názor CVK na účast feratistů v ČHS) v oblasti údržby skalních oblastí

Zápory z mého pohledu převažují.

0 0

Komentář ze dne: 16.06.2016 22:33:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Feraty a lezení
Díky za věcný příspěvek.

Co do kladů souhlasím, co do záporů jen částečně.

- Budování ferrat je dnes jen věc investora, ochrany přírody a Stavebního úřadu, nebo kdo to jako stavbu povoluje.

-Nedovedu si představit, že by ČHS prosazoval budování ferrat, které by poškozovaly lezecké cesty. Spíš si dovedu představit, že by mezi ferratisty působil tak, aby si uvědomili, že jsou tu společně s horolezci, a že si musí nějak vzájemně vyhovět.

-Potenciálně horší pozici u OP si taky nedovedu představit. Stavba ferrat není úkolem ani činností ČHS, takže o povolení ferrat s OP jednat nebude, maximálně by se mohl vyjádřit negativně k žádosti někoho jiného, pokud by ferrata zasahoval do lezeckých cest, i když mu to asi nebude moc platné, viz Kočičáky, protože není účastníkem řízení.
- objektivně nevidím důvod k degradaci činnosti správců skal, maximálně subjektivním znechucením, pokud by se ČHS vydal někam jinam, než správci chtějí. Ferraty se činnosti správců skal netýkají bez ohledu na to, jestli se ČHS o ferratisty stará nebo ne, snad s výjimkou těch Kočičáků, kde ferrata křižuje lezecké cesty. Jinak věcně je problém ferrat podobný jako problém boulderistů, se kterými nechtějí mít správci skal taky nic společného.

Uvědomme si že:
a) ferraty jsou výsledkem ekonomického tlaku a vznikat budou bez ohledu na to, kde budou organizovaní ferratisté. Svým způsobem je to jako stavba vleků a vztah lyžařů k lyžařskému svazu a většina ferraťáků steně organizovaná nebude podobně jako není organizovaná většina lyžařů.
b) Ferratisté potřebují osvětu v tom, že tu je skutečné lezení, že je sportovně je mnohonásobně hodnotnější a obtížnější než výstup po hromosvodu. Bez kontaktu s ČHS je pravděpodobnost, že zjistí kde je ta elita v výstupech daleko menší.
e) Budou-li ferratisté u KČT, jak navrhují správci skal: Je to spolek lobbisticky daleko silnější než ČHS a v případě střetu zájmů horolezci utřou hubu, protože KČT nemá důvod se ohlížet na zájmy horolezců.
f) Lezeckých cest je u nás kolem 80 tisíc. Ferrat nevím kolik přesně, ale do deseti? Nereagujeme poněkud přehnaně?

0 0

Komentář ze dne: 17.06.2016 16:30:37     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pavel.sumsala@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Feraty a lezení
Myslím, že nereagujeme přehnaně, je to vážně nebezpečné. Až bude ocelový žebřík Gotickou hranou na Nevěstu na Svatoškách, tak tu feratovou vlnu zastavíme jen jako vlastníci pozemků pod skalami.

Nevyvolávejme zájem o budování umělých ferat zveřejňováním pozitivně laděných článků o nich, to podporuje zájem o ně. Pro naše zájmy je mnohem vhodnější uveřejňovat o feratách články kritické (nejlépe s fotodokumentací rozbitých hlav nebo o vyhraných právních sporech návštěvníků ferat s jejich provozovateli či vlastníky).
0 0

Komentář ze dne: 19.06.2016 22:13:48     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Feraty a lezení
Pokud napíšeš kritický článek o ferratách, uveřejním, ho stejně jako polemiky o plánech na Kočičáky, nebo Frýdlantské cimbuří. Nicméně občasné články o ferratách byly součástí horyinfa již od jeho založení a cenzura se tady dělat nebude. Pokoušet se zastavit stavbu kontrovezních ferrat u nás tím že by se publikovaly pouze záporné články o všech ferratách je nesmysl. Je to donkichotský boj s větrnými mlýny a je odsouzen k nezdaru stejně jako neuspěl pokus zastavit používání maglajzu na českých píscích.
0 0

Komentář ze dne: 16.06.2016 09:19:36     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lenka K. (@)
Titulek: Nabidka a poptavka
Petre,

co se tyce nabidky a poptavky po feratach nemas pravdu. Zazili jsme tady v Bavorsku (a Rakousku a Francii) zacatek boomu umelych ferat (stejne jako Pavel bych rozlisovala mezi klasickymi feratami, ktere jsou prostredkem k dosazeni kopce--Dolomity, Kalkkögel--a hromosvody na pohlazeni ega), bylo to kolem let 2002-2004 a probihalo to nasledovne:

1. vystavba feraty v rezii majitele lanovky/turisticke obce (to je v Bavorsku a Rakousku casto provazane)
2. reklamni masaz v casopisech ctenych cilovou skupinou (Alpin, Bergsteiger)
3. naval na feratach
4. ideova podpora feratismu ze strany Alpenvereinu, protoze tem jde nakonec take hlavne o co nejvetsi pocet clenu
5. stavba stale novych ferat, protoze "voni to maj taky a my bez feraty utrem" (plati i pro ruzne jine zrudne atrakce, ktere se za poslednich par let v Alpach rozbujely jak rakovina)

V podstate stejna situace jako u lezcu lezoucich jenom na stene: nejdriv byly steny a teprve potom vylucni preklizkari :).

Obdobny vyvoj bylo krome toho mozno sledovat u sneznicaru (zde hraly roli spise firmy na vyrobu sneznic a vudci/horoskoly: reklama, kurzy, stada neznalku rozdupavajicich lyzarske stopy a svahy a obcas koncici v lavinach).

Otazkou je: i kdyz feratistum nemuzu a nechci zakazovat vykonavat jejich cinnost (ale muzu se snazit zabranit tomu, aby se masakrovaly existujici lezecke cesty), musim je propagovat na svem webu? Ja bych si na tuto otazku odpovedela jinak, nez Ty, ale je to Tvuj web a o tom, co se na nej hodi, rozhoduje vlastnik.

Hore zdar,

Lenka K.
0 0

Komentář ze dne: 16.06.2016 16:23:28     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Pavel (pavel.sumsala@seznam.cz)
Titulek: Re: Nabidka a poptavka
Já s tebou Lenko absolutně souhlasím a lépe bych to nenapsal. Přesně z takového vývoje mám obavy, aktivní zastupitelstvo obce vlastnící pozemky pod skalami a možnost získání dotací na feratu je nebezpečná kombinace. Proto nepodporuji feratisty a stavby umělých ferat (díky za terminus technicus), které může vést ke znehodnocení spousty lezeckých cest a oblastí. Je to nebezpečná hra se sirkami v suchém lese.
Samozřejmě z mého pohledu, nemám žádné zájmy v outdoor průmyslu.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (618 hl.)
 
letní (523 hl.)
 
je mi to jedno (425 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1566