Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Geyikbayiri pro softmovery?



Je to možné

Odřeniny na rukách se pomalu hojí, fotoarchiv je zpracován a tak nastává vhodná chvíle ke zhodnocení letošní návštěvy turecké obllasti Geyikbayiri pohledem někoho, pro koho je standardem obtížnost do 6a a svátkem 6a+. Má vůbec pro softmovera cenu do Geyikbayiri jezdit? To je otázka na kterou by měl tento článek přinést odpověď.


 

Magara, jeskyně, kde to začalo
Magara, jeskyně, kde to začalo, foto: Petr Jandík

 

 

Geyikbayiri je malá vesnice v Turecku půl hodiny autem od přístavu a turistického centra Antalya, ležícího na jižním pobřeží Středozemního moře. Pásy až 50 metrů vysokých a kilometry dlouhých skalních masivů z vápence a místy i vápencového slepence s četnými střechami a jeskyněmi s krápníky byly pro lezení objeveny v roce 2000, kdy v prosinci byly vytyčeny první cesty v jeskyni dnešního sektoru Magara - Ucan Teneke (6b), Nirvana (6b), In Ordan (6c+) a Ashman (6b+). O půl roku později se Oztürk Kayikci a Gorken Züleyha usadili v Geyikbayiri, kde se dosud pohybovaly jen kozy a jejich pastevci a začali dělat cesty. Vysvětlovat vesničanům co je horolezectví a že nejsou hledači pokladů jim dalo dost práce. O dva roky později, když bylo uděláno 30 cest, uspořádali první horolezecký festival. Roku 2002 publikoval článek o lezení zde německý lezec a fotograf Mike Jäger v časopise Klettern a oblast se začala bouřlivě rozvíjet. Průvodce z roku 2018 udává v Geyikbayiri 35 sektorů a 618 cest, dnes je cest kolem tisícovky. Vrtání nových cest sponzorují místní a také se financuje z prodeje průvodců. Dodatky k průvodcům a přehledy nových a nově navrtaných cest je na boltingantalya.com

V Geyikbayiri je na mapě deset kempů. Kultovní je mezi nimi JOSITO, založený roku 2002 německými lezci Jostem Hüttenhainem, Siri a Tobiasem Haugem, s německou kvalitou a přijatelnými cenami, slavící letos 20 let. Většina lezeckých sektorů v Geyikbayiri je dosažitelná pěšky ze kteréhokoliv z místních kempů.

 

Sektory v Geyikbayiri
Sektory v Geyikbayiri,  námi navštívené jsou tučně, foto: mapy.cz a Petr Jandík

 

 

Jako první jsme navštívili sektor Geyik v pásu skal nad hlavní silnicí. Zde jsme začali cestou Etik (V) a na ní navazující Pratik (V+), což je k tomu druhá délka. To se nám docela líbilo. U Etiku je potřeba nepropást úkrok doprava v místech, kde se spára zvedá a v Pratiku je klíčová pasáž asi dva metry nad štandem. 

Sektory Atlantida, Geyik a Michi
Sektory Atlantida, Geyik a Michi, v šedé položené části vede Etik, Pratik a Babylon, foto: Eva Jandíková

 

Povzbuzeni úspěchem jsme se vydali do sousední dvojdélky Babylon (VI-), která byla taky hezká. Obě cesty jsou v zásadě trochu položené. Další byla v levé části sektoru Anatolia položená cesta Chupí (V-), končící pod převisy, kde od štandu začíná nějaké převislé peklo. První den jsme zakončili v jeskyni sektoru Magara s jeskyní s dírou nahoře, kde to všechno roku 2000 začalo. Cesta Gey-Ik je na pilíři uvnitř jeskyně, má velké chyty v kolmici, i trochu v převisu. Na pohled vypadá hůř, než jaká je. 

kar Tanesi 3
Kar Tanesi, foto: Eva Jandíková

 

 

I druhý den jsme v sektoru Gizlibahce (Kouzelná zahrádka), úplně vlevo na začátku pásu skal nad silnicí, kde asi nejspíš nikoho nepotkáte, dodrželi nastavenou laťku šesti cest. Teda pokud jako cestu počítám i jeden pytel. Jde se tam od silnice asi 15 minut, povětšinou podél plastové vodovodní roury doleva až na samý konec skal. Cesty jsou tu spíš kratší, kolem 12 až 15 metrů, tři cesty mají 18 metrů. Na rozlez jsme dali Istanbul (V+) - technická cesta, docela hezká. Anonim (VI-) má podseknutou klasifikaci, na začátku nepříjemný boulder a ani to není moc hezká cesta. 

Anonim 1
Anonim 1, foto: Eva Jandíková

 

Zato šestka Kar Tanesí je lahůdková jemná kolmá stěna, moc se mi líbila. Další vpravo je Sushi (VI-) s převislým začátkem a pěkná technická koutovka Runaway (VI+), u které vypadají nýty dost vysoko a daleko, ale nakonec to není tak zlé.  

Runaway 1
Runaway, 1. nýt se zdá vysoko, foto: Eva Jandíková

 

Už při pohledu na další cestu vpravo, Schaufel St. führe (VI+), jsem měl pochybnosti o možnosti přelézt velký převis nad velkou dírou. No, potvrdilo se to. Chyt nad převisem je na mne moc malý a tak mi tam pytel visí. A nejen mně, protože v nýtu v převisu je pro snadnější pytlení šroubovací karabina.

Třetí lezecký den se odehrál v sektoru Gizmo, který má tři části a je u elektrického vedení v pravé polovině pásu skal nad hlavní silnicí. I když je tu převaha těžkých cest do 8a+, pár softmoverských je tu taky. Desetimetrovou čtyřku Kurze romance jsme si dali na rozlezení nahoru i dolů, protože jsme nevěřili slaňovací lanovici na stromě. Hezké jsou Ith Feeling (VI) s pěkným rozporovým začátkem, i jeho lehčí light varianta.

 

Nachtschicht
Nachtschicht, foto: Eva Jandíková

 

Nachtschicht (VI) vpravo od nich je na šestku docela těžká, stejně jako Pipi Langstrumpf na V+. Největší překvápko ale čeká, pokud uvěříte klasifikaci V+ (5b) u cesty Die mach ich. Je to těžký úlet, na 8a.nu ji píšou za 6a a to ještě není z těch nejlehčích. Na někdy příště nám tu zbyly první dvě délky cesty MPW (V, VI). 

Die Mach ich 3
Die Mach ich, skok do ostrých jehliček u druhého nýtu, foto: Eva Jandíková

 

Po zbytek pobytu jsme zůstali v sektorech přímo nad kempem Josito. V sektoru Turkish standard left jsou v jeho pravé části příjemné pětky Meltim a Firtina a poněkud těžší Piano hands (VI). 

Piano hands 3
Piano hands, foto: Petr Jandík

 

Turkish standard right je pro softmovera jen jedna cesta, In the night (VI+). Je moc hezká, s mírně inflační klasifikací a těžkou pasáž má poměrně krátkou.   

Tric tric trac 2
Tric tric trac, foto: Eva Jandíková

 

Sektor Right Cave zcela vpravo nad kempem nabízí i pro softmovera několik lahůdek. Na levém pilíři jeskyně vede 22metrová lehce položená cesta Ausflipper (V+) a na pilíři vpravo je jemná technická cesta Tric tric trac (VI+) a dále vpravo v závěrečné plotně pěkná Sincap (VI-), Lola (V+). 

Lola 2
Lola, foto: Eva Jandíková

 

Pinanistu (VI+) jsme vynechali a Silvie’s secret (údajně V+) docela překvapí, skutečná obtížnost je kolem 6a nebo 6a+.  

Yilan 3
Yilan, foto: Eva Jandíková

 

Vlevo od středu skalního pásu je v sektoru Yilan na levém kraji krásný dlouhý pilíř, v těchto dnech s ukrajinskou vlajkou na vrcholu. Cesta má název Yilan, shodný s názvem sektoru, obtížnost VII- a stojí za to se na ní vypirožit. Je suprově přejištěná - 17 nýtů na 33 metrů, ale pokud hrozí pytel, je dobré si vzít utíkací majlonku, protože z plaket použitých nýtů se nedá přímo slanit.
Dále doleva je sektor Left Cave left a Left Cave right. Z levé strany se dá projít i do pravé jeskyně. V pravé části Left Cave je Firestarter (V+) vedoucí po pilíři uprostřed. Ostatní cesty kolem nejsou pro softmovera dostupné. Lepší možnosti jsou v levé části Left Cave. Uprostřed této části jeskyně je zajímavá cesta Havensgate (V) průlezem okna a po sloupu ke štandu. Ke stejnému štandu vede Kara Kemer (VI), silová a převislá po vellkých chytech.
V levé části jeskyně na jejím levém okraji je Alex Köhler memorial (VI) s přelezem vydatného převisu, je na šestku těžká. Dále vlevo je pěkná první délka California Dreaming (V+) se slepencovým převislým začátkem a vápencovým plotnovým pokračováním. Úplně nalevo je pěkná lehká čtyřka Kinetic concert celá ve slepenci. Napravo od vchodu do jeskyně je velmi pěkná Mountain Gay (VII-). 

Mountain Gay 1
Mountain Gay 1, foto: Petr Jandík

 

V sektoru Heart Right jsme lezli zajímavou Bibi Bloxberg (IV,VI) po oranžovém slepenci z jakoby spečené keramiky a v posledním kroku použijete velmi originální chyt. 

Bibi Bloxberg 3
Bibi Bloxberg, foto P. Jandík

 

Za deset dní jsme lezli v deseti sektorech ze čtyřiačtyřiceti. Z toho nenavštíveného zbytku je ještě přijatelný soft výběr v sektoru Top AlaniKoridorKebapZeus/ZeytinlikOttomanAlabalik Balkon.

 

Příjezd

Doprava - letecky do Antalye, mainstream je půjčení auta a odjezd do Geyikbayiri do kempu. Cesta trvá cca 38 minut. Použili jsme služby firmy Firtstrentacar. Auto přivezli na letiště, na letišti jsme ho i vrátili. 240 EUR na 10 dní s plným pojištěním. Plnění nádrže j v režimu Empty-Empty.
Za 40 eur nabízí odvoz z letiště kemp Josito. Další možnost je letištním shuttle busem ‘HAVATAŞ’ k nákupnímu centru Migros, odtud taxíkem do kempu (cca 15 EU). Z Antalye se dá jet busem TK51 nebo TK521 do Akdamlaru a stopem do kempu. 

Chatičky kempu Josito a vzadu sektor Left cave
Chatičky kempu Josito a vzadu sektor Left cave, foto: Petr Jandík

 

 

Bydlení

Mapy.cz udávají v místě 10 kempů, ale ne všechny fungují a komunikují. Kultovní bydlení je v lezeckém kempu Josito, který založili němečtí lezci pro lezce. Atmosféra tu je skoro jako v Campu 4 v Yosemitech. Nabízí se chatky pro dva i více lidí, nebo se dá bydlet v půjčeném nebo vlastním stanu na dřevěné podlážce. Některé chatky mají i vlastní koupelnu, na topení kamínka nebo elektrický teplomet. U chatek je v ceně snídaně (samostatně cca 5 EUR), za cca 10 EUR se dá jít na večeři a případně si můžete ráno koupit sendviče na sváču, a to vše od lidí, kteří sami lezou, dělají cesty a starají se o kemp. Tobiasova žena Duygu, u které si objednáváte ráno snídani. leze 8b. Nás stála čtyřmístná chatka 12 EUR na člověka a den včetně snídaně.

Pokud si chcete vařit sami, no problem. Za 6 EUR si koupíte 5 Kg bombu, máte k dispozici společnou kuchyňku s nádobím. Záchody a sprchy jsou čisté, voda teplá. Když přijedete do rezervované chatky, najdete v ní welcome beer, slaný tyčky a brambůrky. Josito je oblíbený, je třeba si tam rezervovat místo s předstihem. Má však jednu specialitu, žádá platit v hotovosti. Berou eura, dolary i turecké liry.  

Společná kuchyně, večerní nával
Společná kuchyně a spižírna. Večerní nával. Jsou tu i dvě ledničky, 

 

Další fungující kemp je Flying goat u hlavní silnice. Mají rezervaci na webu, ale mou rezervaci druhý den zrušili. Skončili jsme nakonec v Jositu, kde se kvůli přepadení Ukrajiny Ruskem uvolnila nějaká místa, a byli jsme spokojeni. Flying goat nabízí podobné služby, jako Josito, ve společné kuchyni mají plynové sporáky - 10 hořáků. Další kemp s fungujícím webem je camp GeyikPeak camping je pod sektorem Ottoman. 
Při pokusu kontaktovat kempy a půjčovny je dobré zkusit kromě mailu napsat přes whatsapp, je tam populární. 

Kemp Josito a sektlry na lezení pár minut pěšky
Kemp Josito a sektory na lezení pár minut pěšky, foto: Petr Jandík

 

 

Lezecká sezóna

Geyikbayiri je v nadmořské výšce 500 m a sezóna je tam od začátku září do června, deštivější měsíce jsou prosinec a leden. Jeskyně a střechy se dají lézt i za deště, ale je třeba počítat s tím, že cest v jeskyních, dostupných pro softmovery je minimum. 

I na sloupu jsou fajn chyty
I na sloupu jsou fajn chyty, foto: Petr Jandík

 

 

Starý přístav v Antalyi
Starý přístav v Antalyi, foto: Petr Jandík

 

Restday

Vápno je tam ostré, takže na restday nepochybně dojde. Z tipů v průvodci jsme vyzkoušeli Antalya museum s antickými sochami a vykopávkami. Zahrada je přístupná zdarma, vstupné do expozice jsme platili 55 TL za osobu.

 

Antická socha v archeologickém muzeu
Antická socha v archeologickém muzeu, foto: Petr Jandík

 

U muzea je bezplatné parkoviště, což by šlo využít i pro další courání po pláži, která je odtud necelý kilometr, nebo v přístavu vzdáleném cca 2 kilometry. Dále jsme navštívili etnografické muzeum u starého přístavu, které je otevřené zdarma a prošli se starým městem Kaleici, kde ale pozor na turisticky napálené ceny. Parkovali jsme za 2 Eura (v hotovosti) na parkovišti ve starém přístavu.
V lezeckém průvodci jsou ještě tipy na pláž v Konyaalti (město navazující na Antalyi), na ochutnání turecké kuchyně v Güneyliler Restaurant s dobrými cenami a návštěva místních trhů v Akdamlaru cca 7 km z Geyikbayiri směrem k Antalyi. Dělají tam celkem levně dost dobré placky z bramborového těsta plněné sýrem, špenátem, nebo mletým masem.

 

 

Nákupy

V kempu Josito se potraviny koupit nedají, jen hotové jídlo a pivo, maximálně tam jednou za týden ve středu přijede zelinář s ovocem a zeleninou, má i vajíčka. Nejbližší krámek se základními potravinami a pivem je pod kopcem v Akdamlaru. Na větší nákup je potřeba dojet až do Konyaalti, celkem se osvědčil Migros u kruháče na Gazi Mustafa Kemal blv. Kousek od něj je dobrá pekárna, mimo jiné tam mají velký výběr baklavy za přijatelnou cenu a taky nedaleko je Marrakesh caffee, kde jsme za dvě capuccina platitli v přepočtu 75 korun. 

 

EFES a Bomonti, fakt pitelná piva
EFES a Bomonti, fakt pitelná piva, foto: Petr Jandík

 

Taky se dá nakoupit v Carefouru a nebo si počkat, až bude v Akdamlaru trh. Pivo je nejlepší koupit v Akdamlaru, nebo v Konyaalti. Tam přijde láhev kolem 20 TL (32 Kč), zatímco pivo koupené v Jositu je za 3 Eura (75 Kč). Značka EFES je velmi dobře pitelná, ostatně mají sládka z Čech. V menších marketech po vesnicích se pivo neprodává, holt je Turecko muslimská země, byť i sekulární.

 

Placení a měny

V Turecku se platí tureckou lirou TL, která stála v době naší návštěvy v březnu 2022 kolem 1,57 Kč, za 1 Euro bylo 14,9 TL. Skoro všude se dalo platit kartou, karty bral i zelinář, co přijel prodávat přímo do kempu. Hotově se platí v Jositu na konci pobytu - berou TL, EUR i $. Parkoviště ve starém přístavu v Antyli jsem platil v Eurech (2 EUR/den) a hotově chtěli platit taky v hospodě s plackama v Akdamlaru, kde chtěli Turecké liry.

 

V hospodě s plackama
V hospodě s plackama, foto: Kóďa

 

 

Zelinář s čtečkou karet
Zelinář s čtečkou karet

 

Průvodce a mapy

Pro orientaci ve skalách je fajn mít do offlajnu stažené mapy.cz (středomořský region), kde jsou v turistické mapě vyznačené skoro všechny skalní sektory. Pro automobilovou navigaci se dají použit taky, nebo Google maps. Ty je potřeba načíst předem, aby se nemuselo cucat drahá data. U navigací pozor na údajný most na pozici 36.8684203N, 30.6195889E. Už tam není, ale jak Googpe maps, tak mapy.cz s ním ze setrvačnosti počítají. Open street map tam uvádějí brod a i ten mi přišel dost optimistický. Takže trasu kontrolovat a pokud má vést tudy, tak ji změňte.

Základní průvodce v turečtině a angličtině je A ROCK CLIMBING GUIDE TO ANTALYA. 6. vydání z roku 2018, k mání v Jositu za 30 Eur, z výtěžku průvodce se platí tvorba nových cest. Klasifikace v průvodci je ve stupnici UIAA, v topech je navíc psaná u cest francouzská klasifikace. K průvodci byly vydány dodatky v roce 2020 bolting report a 2020 UPDATE. Ten byl jako 2021 UPDATE aktualizován a byl tištěný k mání v Jositu. Oproti 2020 UPDATE má navíc cesty a topa v Citdibi v sektoru Kanyon Right. V kempu Josito jsou v hospodě průvodce i dodatky k dispozici na prohlížení. 

 

Turecko anglický průvodce od Oztürka Kayikciho
Turecko anglický průvodce od Oztürka Kayikciho

 

Na internetu jsou seznamy cest (bez nákresů) v 8a.nu, v aplikaci Vertical Life, něco se dá najít také v TheCrag, i když tam leccos chybí. Pro našince je však tohle vholdné asi jen při zakoupení místní SIM karty, jinak to kvůli drahým datům nemá cenu.

Telefon, data a internet

Turecko není členem EU, takže data i telefonování jsou za draho. 1 MB dat 78 Kč, zvednutí příchozího hovoru 18 Kč. V Jositu jsou tři WiFi, v hospodě, ve společenské boudě a v kuchyni. Večer, když se všichni připojí to chodí trochu hůř, ale jde to. Na letišti se dá zdrama připojit na WiFi na půl hodiny, musíte zadat telefon a e-mail. WiFi udávají i jiné místní kempy.

Doklady

V současné době potřebujete pas, platný ještě 150 dnů. Pro turistiku není vízum potřeba, pokud pobyt nepřesáhne 90 dnů. Dále je třeba potvrzení o dokončeném očkování, nebo PCR test ne starší, než 72 hodin. Před odletem je nutné vyplnit turecký příjezdový online formulář. Pro návrat z Turecka je u neočkovaných zase potřeba test, který se dá nechat udělat na letišti v Antalyi. Pokud vyjdete pozitivní, pošle laboratoř oznámení i vašemu ubytovateli a musíte na 7 dní do izolace. Pro návrat do Čech je třeba vyplnit příjezdový formulář, který na letišti při odbavování Turci vyžadují, u nás po něm nikdo ani neštěkne. Tyto věci se průběžně mění, je třeba si zjistit před cestou aktuální stav.

Užitečná místa na mapě

Mapy.cz mají vyznačené soro všechny skalní sektory obvyklou ikonkou, uvidíte je, když si přiblížíte JOSITO kemp. Ostatní místa, o kterých se v článku píše, jsou vyznačená.






[Akt. bodový průměr: 5,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 05. 04. 2022 | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Železná jehla je jinde (18.05.2022)
Databáze ČHS a mapové polygony povoleného lezení (23.02.2022)
Bavorské žulové bochánky (12.01.2022)
Nassereith: Tieftal (22.10.2021)
Ewige Wand (23.07.2021)
Dárek pro moravské pískaře (05.01.2021)
Pražské kvaky: Vinořské písky (03.11.2020)
Hostivařská skalka (27.10.2020)
Plombergstein (24.09.2020)
Geniální únik z Alcatrazu, ale bacha na bachaře! (04.06.2020)
Barunka, nová skála v Řeži (27.04.2020)
Leonidio (17.04.2020)
Skály u Židovy strouhy (17.03.2020)
Údolí Kačáku (18.02.2020)
Hornorakouské Quacky (07.08.2019)
Nové cesty na severu (16.01.2019)
Světla odjinud (02.08.2018)
Wadi Rum topos (27.06.2018)
Je libo Houstičku? (21.06.2018)
Tetínské skály zahájily v sobotu (13.05.2018)
Podzim (09.01.2018)
Celva (20.11.2017)
Dojištění v Sasku (13.10.2017)
Il Bersaglio (05.10.2017)
Nové cesty v Banátu (15.08.2017)
Nová cesta v Černolicích (31.07.2017)
Čedičová skála u Arnultovic (28.06.2017)
Císařské údolí (03.05.2017)
Skalka u přívozu (05.04.2017)
Mařenka (18.03.2017)
Chulilla medium (28.02.2017)
Red Rocks I. (11.01.2017)
Val Rosandra – Gliščica (06.01.2017)
Meteora (30.11.2016)
Broumovsko očima občasného návštěvníka (16.09.2016)
Cesty ve stínu (24.06.2016)
Konstein (01.06.2016)
Krkavčí skály - odtajněno (05.04.2016)
Štědrodenní pilíř? Zapomeňte! (23.12.2015)
Stopy historie Výřích skal (28.11.2015)
Bavorské Alpy - nejméně hnusné oblasti (22.11.2015)
Alpspitze pro pokročilé (02.10.2015)
Žďár u Rokycan (15.09.2015)
Nečín - lepší koupačka než lezení? (20.07.2015)
100+1 důvodů proč nejezdit na Poustevnu (16.07.2015)
Sobota na Velké s hudbou pil (01.03.2015)
Zadní skály Držková mění "vzhled" (03.12.2014)
Welcome to Jordan, Mrs. (07.11.2014)
Kašparák (22.09.2014)
Výří skály (18.09.2014)
Kreutzberk – Křížová hora (07.09.2014)
Il re del lago (29.08.2014)
Stav Kočičích kamenů po dokončení ferraty (16.08.2014)
Tak trochu jiný písek - Vosges II (17.07.2014)
Už jste byli na Velké? (11.06.2014)
Costa Brava díl 3 (13.03.2014)
Costa Brava díl 2 (26.02.2014)
Costa Brava (07.02.2014)
Prvovýstupy v Ostrově jen se souhlasem OVK (03.12.2013)
S dětmi na skále III. (24.11.2013)
Arco - Muro dell Asino (20.09.2013)
Nové věže a cesty v Ostrově (04.09.2013)
Jak jsme objevili Klobouček (02.08.2013)
Sanace v Hlubočepích (30.06.2013)
Skály U mamuta (21.06.2013)
Ubrieux a Lou Passo d´Hannibal v Haute Provence. Боярышник рецепты (16.01.2013)
Baume Rousse - lezení v Haute Provence (21.12.2012)
Rocher de Saint Julien (07.12.2012)
Lezení v Bellecombe - Tarendol (28.11.2012)
Monumentální útes CAP CANAILLE v Calanques (20.11.2012)
Odtajněný Hetov (14.10.2012)
Končiny, možná méně známé (09.10.2012)
Sardinie (08.10.2012)
Vykopaný skvost (05.10.2012)
Östlicher Schoberkopf (23.08.2012)
Kdo platí železo v Labáku? (28.06.2012)
Oblast Hohburger Berge - SPIELBERG (27.06.2012)
Dolomity - Lastoni di Formin & Lagazuoi (17.06.2012)
Oblast Hohburger Berge - HOLZBERG (15.06.2012)
Pašinka koupena, děkujeme (12.06.2012)
Melchtal (16.05.2012)
Vánoce na jehle (25.12.2011)
Spaní na Hohe Wandu (08.11.2011)
Zlaté Jizerky (07.11.2011)
Hummelstein u Lockwitz (13.10.2011)
Parné léto v Údolí a na Loukách (31.08.2011)
Chceš-li šťastnou dívku míti, na Hoher Nock ji musíš vzíti (19.07.2011)
V Českém Krumlově by chtěl žít každý (20.06.2011)
Španělský slepenec (03.06.2011)
Velikonoce v Arcu (22.04.2011)
Kam v létě na lezení ? …. do Japonska (28.01.2011)
Přehrada Diga di Luzzone (04.11.2010)
Königshainer Berge u Görlitz (12.08.2010)
Klettergarten Liebethaler Grund (09.08.2010)
Simplon pass a Gole di Gondo (19.07.2010)
Tak trochu jiný písek - Vosges (30.06.2010)
Písek je mokrý? Zkus Mravence! (17.06.2010)
Lezení v Praze: Holý vrch (18.04.2010)
Fixní jištění na Srbsku (16.04.2010)
Na Dunaji u Beurouna (26.10.2009)
Jižní Frankenjura (20.10.2009)
Obrvégry (30.05.2009)
Silvestrovská feérie (12.01.2009)
Havraní skály u Velké Javorské (23.12.2008)
Proč jsou Greifensteine Greifensteine? (04.11.2008)
Tak trochu jiný písek (26.06.2008)
V Číně stoupají poplatky za vrcholy (23.06.2008)
Bezingi - návod k použití (06.06.2008)
Lezecké možnosti Moskvy a okolí (15.05.2008)
Tajemný Vrabinec (02.05.2008)
Národní park Terelj (07.04.2008)
Jarní víkend (31.03.2008)
Tašovské dilema (08.02.2008)
Horský informační systém v Tatrách (07.02.2008)
Rozštípenka (27.12.2007)
V zajetí středověké legendy (07.11.2007)
Ďábelský vápenec Col Du Pillon (15.10.2007)
Zase někdy někde (25.09.2007)
Sahara na Sahaře (19.07.2007)
Vápenec - Engelhörner (01.07.2007)
Strach a pot nad jezerem (05.06.2007)
Vodní svět u Hříměždic (11.05.2007)
Perštejn (27.11.2006)
Nový svět (24.10.2006)
Kácovské ozvěny (09.08.2006)
Kvakerské posázaví (11.07.2006)
Aosta - není rula jako rula (06.03.2006)
Pár cest hledá autora (06.05.2004)
Best of extrem (06.04.2003)
Zdalipak touhy dojdou naplnění… (06.02.2002)



K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Jaké lano na lezení je podle vás nejlepší?

Beal (662 hl.)
 
Blue Water (327 hl.)
 
Edelrid (323 hl.)
 
Edelweiss (378 hl.)
 
Mammut (426 hl.)
 
Maxim (293 hl.)
 
Metolius (321 hl.)
 
Millet (411 hl.)
 
Petzl (179 hl.)
 
PMI (306 hl.)
 
Sterling (2557 hl.)
 
Tendon (469 hl.)
 
Jiné (213 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 6865