Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Rocher de Saint Julien



Dračí hřbet nad Buis-les-Baronnies

Městečko Buis-les Baronnies v Provence v jižní části departmentu Drôme je nejen neobyčejně zajímavým malebným místem na konzumaci zkažených sýrů, vína a baget, ale hlavně suprového, dobře odjištěného francouzského vápna. V přímém okolí je několik skalních oblastí a nejdřív se seznámíme s Rocher de Saint Julien.


 
Vápencový ostrý hřeben, připomínající záda pravěkého draka, je kilometr dlouhý a výška stěn v nejvyšších místech přesahuje sto metrů. První pokusy o jeho přechod se odehrály roku 1932, ale celý přechod se podařil až roku 1946. Prvních třicet lezeckých cest ve stěnách vzniklo v letech 1964 až 1969 zásluhou Jean-Pierra Frésafonda a jeho lezeckých přátel z Lyonu a staly se klasikou. V osmdesátých letech začali na popud Alaina Roberta dělat nové těžké cesty shora lezci z Valence. V devadesátých letech byly cesty přejištěny a vybaveny slaňáky. 
 
Stěny jsou v průměru nepatrně položené. Hřeben se táhne se od východu k západu. Řetěz jeho ostrých vrcholů ho dělí na svět ferrat na severu a svět lezení na jihu.
Rocher de Saint Julien od severu
Rocher de Saint Julien od severu, foto: Petr Jandík

 

Sever je věnován vyznavačům stylu „leze leze po železe“. Při naší první návštěvě před jedenácti lety tam byla jedna ferrata se spektakulárním exponovaným lanovým mostem. Letos je tam ferrat už osm. Volba umístění je na symbiózu mezi drátolezci a vápnolezci úplně ideální. Nikde se nepotkají, nanejvýš na některém z vrcholů, lezci mohou ferratisty jen občas zahlédnout při dobírání na vrcholu.

Rocher de Saint Julien od jihu. Od sektoru La Grotte vlevo po sektor La Rampe.
Rocher de Saint Julien od jihu. Od sektoru La Grotte vlevo po sektor La Rampe vpravo, foto: Petr Jandík

 

Nástupy na ferraty jsou vesměs od severu, zatímco lezci vydupají z parkoviště pod západním koncem hřebene v nadmořské výšce 485 m k nástupům svých cest, které jsou od výšky 540 m v sektoru Initination po 680 m v sektoru Hibou. Z lezeckých cest se sestupuje se vesměs slaněním na jihu, ferratisté musí dolů zase zpátky na sever po drátě a po pěšinách.

Les Pilier Gris
Les Pilier Gris, foto: Petr Jandík

 

Jižní stěna - Lezení

Horolezcům zasvěcená jižní strana je rozdělená do čtrnácti sektorů nabízejících téměř 270 lezeckých délek většinou dvou až třídélkových sportovek. Nejvíce lezeckých cest jsou dobře odjištěné vícedélkové sportovky s převahou dvoudélkových ale najdou se až pětidélkové.
 
Sestup je vesměs slaněním. Pokud si vezmete šedestátimetrová dvojčata, nebudete mít nikde problém. Slanili jsme ale bez problémů i na jednoduché osmdesátce, i když to vyslo na knop. Cesty jsou vystrojeny povětšinou lepenými borháky, ze kterých se dá slaňovat, ale najdou se i expanzivní nýty. Malá část stěn vlevo od sektoru La Grotte je věnována tradičnímu lezení s vlastním jištěním. Cesty jsou tu od trojky do 8b, vůbec nejvíc jsou zastoupeny obtížnosti 5c, 6b a 6a+. V rozmezí 5a až 5c+ je celkem 77 délek, 6a až 6c+ 159 délek tvořících přes 90 cest. 

 

Ve 2. délce v klíčovém převislém koutě cesty La Francoise
Ve 2. délce v klíčovém převislém koutě cesty La Francoise, foto: Markéta Syllová

 

Slunce tu svítí až na výjimky od 10 do 18 hodin, nejlepší měsíce k návštěvě jsou duben a říjen. Za teplých slunečných dní to je pekárna, pokud alespoň nefouká vítr. Na serveru TheCrag.com je nejvíc přelezů evidovaných v dubnu a o něco méně v říjnu. Ostatní měsíce jsou o dost slabší. 
 
Nástupy z parkoviště jsou podle sektoru od 100 do 200 výškových metrů, 15 až 40 minut. Buď je možné jít z rohu parkoviště bližšího ke skalám vyšlapanou strmou pěšinou a strmě lesem do kopce. Tato varianta je výhodnější pro sektory více vlevo asi tak po Espadon. Druhá možnost je jít z kteréhokoliv ze dvou parkovišť ještě kousek po silnici k prašné odbočce přehrazené závorou. Po ní je to k velkému mužíku pod sektorem Les Lames 2,3 km a 150 výškových metrů. Tahle trasa je výhodná od Bandar Fou doprava a pro ty, kdo nemají rádi strmé výstupy a sestupy, protože je povlovnější.
 

Doporučené cesty v jednotlivých sektorech

La Grotte
La Grotte je první zajímavý sektor zleva. Nástup je 105 výškových metrů strmými pěšinami od parkoviště. Nejpozoruhodnější cestou je tu cesta, která dala sektoru název, La Grotte. Plotnovitá první délka (5b) vede průlezem jeskyně na štand v další jeskyni. Ze štandu je delikátní odlez za 5c+. 
2. délka
La Grotte, 2. délka, foto: Jiří Binder

 

Klíčový je traverz doprava do sedla pod věžičkou v hřebeni (6a) a poslední délka je plotnovitý položený výšvih (5c). 

Exponovaná 4. délka
Exponovaná 4. délka, foto: Petr Jandík

 

Pro ty, kdo zvládají 6c+ je tu ještě srdíčková cesta Love on the Bite.
 
L'Espadon/Gastronome
Sektor navazující vpravo na La Grotte. Ve francoiuzském průvodci je název L'Espadon, v anglickém Gastronome. Nástupy cest jsou ve výšce kolem 610 m, z parkoviště 125 výškových. Doporučené cesty jsou L'Espadon (110 m, 4 délky 5c, 5c+, 5c+, 5c) ,  
Ve druhé délce
L'Espadon. Ve druhé délce, foto: Petr Jandík

 

Le Gastronome (90 m, 5 délek 4x 5c, 1x 3b dolez. První délku je možné lézt přímějším nástupem 30 m za 6a).

Závěr první délky. Převis se obchází zprava, dále do schované jeskyně a přes sloup na pilíř nad převisem
Závěr první délky. Převis se obchází zprava, dále do schované jeskyně
a přes sloup na pilíř nad převisem, foto: Jiří Binder

 

 Ca va Saigner je další pěkná cesta v ranku 6c+ (3 délky, 110 m).

 
Bandar Fou
navazuje zprava na sektor L'Espadon. Z lehčích cest je tu pěkný Les Pilier Gris (85 m, 5b, 5c), jehož druhá délka obtížností poněkud přesahuje to, co jsme zvyklí potkávat v 5c.
Les Pilier Gris 8
Les Pilier Gris, odlez do 2. délky, foto: Eva Jandíková

 

Protože jsme ho slanili na jednoduché osmdesátce, budou údaje o délkách 45+40 m trochu nadsazené. Po slanění končila lana metr nad zemí. Srdíčko v průvodci má v tomto sektoru Tao (85 m, 6a+,6a) vedoucí vlevo vedle Pilier Gris a Bandar Fou (75 m, 6b, 6c).

Les Pilier Gris 4
Les Pilier Gris, poslední kroky, foto: Petr Jandík

 

 
Les Guepes
Tímto názvem je pojmenované velké vhloubení vpravo od cesty Pilier Gris. Často se lezou Les Guepes (90 m, 5b) s vysokou možností zabloudění do těžších variant v prostřední části.
Les Gueppes, dolez varianty 2. délky
Les Gueppes, dolez varianty 2. délky. Dole parkoviště a přístupová silnice, foto: Petr Jandík

 

Les Gueppes, druhý štand
Les Gueppes, druhý štand, foto: Eva Jandíková

 

Tak je pak možná lepší a přehlednější si dát srdíčkovou La Directe des Guepes (85 m, 5c, 5c nebo 6a, 6a) s možností výběru prostřední varianty a La Zaza (95 m, 6a, 6b, 5c+). Tento sektor je kvůli spoustě borhákových linií blízko vedle sebe poněkud nepřehledný. Je k němu výhodnější jít po méně strmé prašné silnici serpentinami až na terasu s velkým mužíkem ve výšce 620 m a sejít podél skal přes sektory Lames a Nez. Nástup je 135 výškových.
 
Le Nez
Nástup je lepší po prašné silnici. Lehké pětkové cesty tu nejsou, srdíčko v průvodci má Le Nez (83 m, 6a, 6a+) a Des Pieds, des Mains (70 m, 6b+, 7a/6b+)
 
Les Lames
Kompaktní skoro kolmá stěna kousek vlevo od terasy s mužíkem. Srdíčkové cesty jsou Désir (90 m, 6c+, 6c, 6a) a La Directissime 100 m, 6c, 6b, 6a+)
 
La Rampe
Vpravo od Les Lames. Pěkné cesty jsou La Rampe (6a+, 6a+, 6a) a La Tournyaire (5c+, 5c+, 5c)
 
Le Trous
Pěkné cesty Le Pilier des Trous (6a+, 6a+, 6a) a La Voie des Trous (5c, 5c, 5c+)
 
Hibou
Jeden z nejvýše položených sektorů. Doporučená cesta je La Francoise (6a, 5c, 6b) a L' Éperon de la Croix (5c+, 6a).
La Françoise vede podél trhlin v levé stěně ve stínu na polici na hraně. Dále vzhůru do převislého kouta a jím na vrchol.
La Françoise vede podél trhlin v levé stěně ve stínu na polici na hraně.
Dále vzhůru do převislého kouta a jím na vrchol., foto: Petr Jandík

 

Les Baragnes se spektakulárním exponovaným lanovým mostem mezi vrcholy s výhledem na městečko Buis-les-Baronnies hluboko dole. 
Hrátky na lanovém mostě. V pozadí Buis-les-Baronnies
Hrátky na lanovém mostě. V pozadí Buis-les-Baronnies, foto: Petr Jandík

 

Průvodce

Escalade en Drôme Provencale, FFME+Club Alpin de France, vydání 2017, dotisk 2021. Nejnovější průvodce k dispozici, francouzsky.
France, Haute Provence, Rockfax, 2009 anglicky. I když je kniha stará již 14 let, vetšina informací je aktuálních. Oproti francouzskému průvodci je přehlednější, ale má odlišné dělení na sektory, takže cesty najdete jinde, než v místním průvodci, kde je toho celkově víc.
 
Internetové průvodce: TheCrag.com, UK climbing
 

Příjezd, ubytování

Příjezd: Z Čech je nejrychlejší cesta kolem Norimberka a Karlsruhe do Francie. Tam přes Mulhouse, Lyon a Valence. Za dálnice jsme zaplatili 51 EUR, délka cesty cca 1300 km.
 
Bydlení: Camping municipal Le Jalinier,  Avenue Guillaume de Plaisians 58, 26170 Buis-les-Baronnies, Francie. Skromně vybavený kemp, WC, sprchy (v ceně), pračka, umývárna. Teplá voda někdy teče, někdy ne. Někdy je moc teplá, někdy moc studená v závislosti na tom, kolik se zrovna sprchuje lidí a jak správce zrovna pustí kotel. Přes noc se zavírá brána, takže se tam nedostanete. Kontakt: https://camping-buis-les-baronnies.fr/en/, e-mail: campinglejalinier@onlycamp.fr. V průměru jsme při spaní v autě platili necelých 7 EUR za osobu a den.
 


Zobrazit místo Drôme Provencale na větší mapě






[Akt. bodový průměr: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 16. 05. 2023 | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 20.05.2023 07:55:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (@)
Titulek: Jo, pěknej kwak
Pěkný! Kuwa, proč jsou všechny pěkný skály někde daleko? :) Já, vím, u nás jsou písky, ale z jihu to je taky flák cesty.
Každopádně tohle se mi hodně líbí. Z fotek teda.
1 0

Komentář ze dne: 20.05.2023 21:04:22     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: To by se ti líbilo nejen z fotek.
V Baronnies je ještě několik dalších oblastí, o těch se časem taky zmíním.
0 0

Komentář ze dne: 22.05.2023 09:42:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (@)
Titulek: Re: To by se ti líbilo nejen z fotek.
Těším se! Černolice jsou nepochybně úžasný skály a ty zamešený kwaky na Křivoklátsku taky, ale přeci jenom...
1 0

Komentář ze dne: 22.05.2023 20:26:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukas B. (@)
Titulek: Re: Re: To by se ti líbilo nejen z fotek.
tak já ti dám svůj soukromý tip na něco trošku blíž (tj. krásné okolí, málo lidí a málo vok), hledej Borowczane skaly v polských krkonoších. mimo národní park, strááášně daleko od auta, žádná turistická značka a celkem asi dvě slaňovací oka a dvě vrcholové knížky. těžiště okolo čtyřky-pětky, a s sebou vlíněnce a flanelovou košili.
0 0

Komentář ze dne: 22.05.2023 20:54:20     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (@)
Titulek: Re: Re: Re: To by se ti líbilo nejen z fotek.
Jééé, to bude jako zlatý časy v JIzerkách. Deset km pralesem, pak 5m vysoky kwak, který ze mne sedřel oděv a kůži a zase zpět!
A já to miloval! Já jak netrpím, tak se neraduju! :-)
0 0

Komentář ze dne: 22.05.2023 21:08:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukas B. (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: To by se ti líbilo nejen z fotek.
pogůgluj, Jene, obrázky, zas tak zoufalé kvaky to rozhodně nejsou a kámen je příjemně jemnozrnnější než jizerská žula (byť nízká frekvence lezálistů přináší lišejník na klíčových držátkách). předloni v červenci samé berghajly.
0 0

Komentář ze dne: 22.05.2023 21:22:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: To by se ti líbilo nejen z fotek.
Pogůglil jsem, chvíli byl překvapen, že to existuje a pak se kdesi v mozku objevilo cos. Já tak kdysi byl! Ale moc nelezl.
To ovšem bylo za dob mé mladosti, tedy nejspíš zrovna končila doba ledová.
0 0

Komentář ze dne: 22.05.2023 22:10:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lukas B. (@)
Titulek: adventu již nakrátku
doba ledová je doba ledová, a interglaciál se chýlí ke konci (ostatně, glaciál přijde, nikdo neřekne, jestli za deset let, nebo za tisíc, ale interglaciál už skoro přesluhuje).

mimochodem, na konci glaciálu, kdys býval mlád, tam byl přece přeukrutný polský pohraniční folklor. nebyls tam zatryman za nielegalne przekroczenie granicy?
0 0

Komentář ze dne: 23.05.2023 17:44:04     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (@)
Titulek: Re: adventu již nakrátku
Jsem měl krátce i pas. Nejen útlý, ale i cestovní. Ale vše se mi v stařecké mysli slévá v jeden guláš. Den kdy Wolfgang G. vylez AD, smrt France Josefa, Hillary na Everestu, Hillary v klinči s Monikou K. A do toho já na nějakých skalách. Kdo ví, kde jsem byl, kdo jsem byl...
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci