

Pleskoty v hnědém průvodci mají tři a půl stránky a 18 skal, Vysoké kolo má necelé tři stránky a 13 skal. Poslední Jimmyho průvodce má stran 140, 71 skal a 263 cest. Takže opět velká pátračská práce. Najít všechny skály, zjistit jak se jmenují, jak se jmenovaly původně, na všechny vylézt, opsat vrcholové knihy, pokud tam vůbec byly, porovnat s databázemi, vytahat informace z pamětníků a prvovýstupců. Musel bojovat i s tím, že na spoustě věží knížky vůbec nebyly a nebo obsahovaly jen shluk shnilých papírů. Zase se řešilo víc názvů pro jeden objekt, když byly kvůli nedstatku informací skalám dávány nové názvy. Ani zde se některé skál napsané v databázích nepodařilo vůbec najít.
Jimmy opět všem skalám nakreslil půdorysy s označením světových stran a k těm významnějším svým nezaměnitelným stylem i topa. Nakonec se pustil sám i do zpracování nashromážděných dat do knižní podoby. Jako v předchozích dílech je tu histogram obtížností, i když jeho vypovídací schopnost je sporná vzhledem k tomu že je klasifikace ve srovnání s centrálním Hruboskalskem tvrdší a skutečná obtížnost může být posunuta až o čtyři stupně tím horším směrem. Grafické symboly ve všech JimMyho knihách poněkud naznačují sympatii ke kvakerskému hnutí, protože označení kvaku je opticky výraznější, než označení výrazné nebo významné skály.
Celková mapa na předních deskách ukazuje jen přibližné rozložení Pleskotů a Vysokého kola. Každá část má pak svou samostatnou mapu, ze které se pozná, co je masiv a co věž. Masiv má dutý trojúhelníček, věž má plný a název tučně.
Pekařova brána je turistickým tahákem Pleskot, i když ve hnědém průvodci ještě nebyla. Ze kdy je Stará cesta, nebo severní cesta se asi nejzjistilo, takže to uvedeno není. Nejstarší datovaná cesta je z roku 2002.
U věží je vždycky za názvem symbolem naznačeno jestli má slaňák, knížku, jestli je hodna pozornosti kvakera, nebo je výzmamná a QR kód vedoucí na polohu skály na mapy.com. Většina skal má od JimMyho nakreslené topo a půdorys s větrnou růžicí.
Kteslená topa doplňují fotka aktuální i historické
Ná závěr knihy je ještě rejstřík, ve kterém je barvou rozlišeno, jestli skála patří do Pleskotů (oranžově) nebo Vysokého kola (modré). Ke skále Pomýlená si dopište vypadlý druhý název Roverka a Vyskeřák patří do Vysokého kola a má být modrý, na to ale podle čísla stránky přijdete.
Penzum informací, které Jimmy shromáždil je úctyhodné a pokud se o tuto část Hruboskalska zajímáte, není jiné východisko, než si průvodce koupit, tedy dokud je. Objednat si ho můžete na Jimmyho na mailu holyjaromir@seznam.cz, dálke ho prodává Obrworks, stěna ŠUTR v Liberci aa MAKAK v Jablonci.
Děkuji Jimmymu za poskytnutí průvodce k recenzi.
Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat