Stříbrná smrt

Na Facebooku jsou fotky jak vypadala vnitřní koroze kruhu, kterému se po pár ranách kladivem ulomilo oko s kroužkem. Opravené cesty budou vzbrzku v databázi skal opět uvolněny. Stav zavřených a uvolněných cest najdete ve článku Nebezpečné kruhy v tabulce n konci. Tvrzení, že na tyhle kruhy ž v Himmlu nenarazíte je trochu radostní výkřik, i když reálný stav k tomu postupně směřuje. Je pravda, že podle aktuání tabulky je nejvíce cest uvolněno po výměně či detailní kontrole kruhů právě v Himelrajchu, ale ještě tam něco zbývá.

Fotka krásně dokumentuje popis poškození kruhu, jak ho ve svém původním článku uvádí SBB:

"...v tomto případě však s největší pravděpodobností ukazuje korozní trhliny způsobené pnutím v místě, kde dřík vyčnívá ze skály. Oko dříku bylo k dříku přivařeno (namísto toho, aby bylo kované z jednoho kusu, jak je tomu u našich „standardizovaných“ kruhů). V důsledku chybného následného zpracování se napětí v materiálu vlivem tepla nemůže uvolnit. Instalací kladivem dochází k další deformaci. Tato napětí spolu s vlhkostí způsobují zrychlenou interkrystalickou nebo transkrystalickou korozi.

To znamená: Zvenčí neviditelná (!) trhlina se prožere celým průřezem, až téměř nic nezůstane. A tento malý zbytkový průřez (viditelný také na obrázku, malé podlouhlé holé místo) pak selže při nejmenším zatížení. Tento typ poškození je ve světě lezení znám spíše u nerezové oceli vystavené vlivu slané mořské vody (skoby na Sicílii, Sardinii, v Thajsku,…). Je obzvláště zrádný, protože zvenčí není vidět. Kruh byl ve skále pouze asi 12 let."

Obsáhlý článek o původu problémů s kruhy napsal Jirka Stanislav zde  Kruhy zde na obrázcích jsou z jiné, starší série, než o které hovoří SBB.