Clash of Titans, první 9b Pepy Šindela

Pepa Šindel v cesě Clash of Titans 4, foto: Red Bull (Marco Zanone)

 Český lezec Pepa Šindel posunul své hranice. V rakouském Nassereithu přelezl cestu Clash of the Titans s obtížností 9b. Před ním ji dokázali vylézt pouze dva lezci – Alex Megos a Jakob Schubert. Šindel se tak stal teprve třetím v historii, kterému se tento přelez podařil.

Clash of the Titans  se nachází se ve stěně Götterwandl v rakouském Nassereithu a prvovýstup zde v roce 2017 provedl Alex Megos. Druhý přelez přidal až o pět let později Jakob Schubert. 

Obtížnost 9b je pro Pepu Šindela dosud největší výkon kariéry. Cest hodnocených 9b je momentálně na světě kolem 60 a přelez uznaného 9b má na kontě kolem 42 lezců. Nejmladší byl Adam Ondra, který řelezl Golpe de Estado když mu bylo 17 let a 36 dní. Pepa Šindel je pravděpodobně druhý nemladší. Cesla Clash of Titans má od Alexe Megose navrženou klasifikaci 9a+, Jakob Schubert ji zvedl na 9b. Pepa se ke klasifikaci asi nemůže přiliš vyjadřiovat , když je to jeho první 9b a tak uvidíme jak to ohodnotí další přelezci, v databíázích cesta psaná jako 9a+ s návrhy od přelezců na 9b,tak uvidíme jak to s hodnocením dopadne po více přelezech.

Pepa na sebe upozornil už v patnácti letech, kdy přelezl svou první cestu obtížnosti 9a+. Přelezem Clash of the Titans se zároveň stal historicky teprve druhým Čechem po Adamu Ondrovi, kterému se podařilo obtížnost 9b přelézt. V posledních letech zaujal také výstupy ve Frankenjuře nebo prvopřelezy vlastních projektů na Slovensku.

„V cestě Clash of the Titans jsem strávil přes 50 pokusů,“ popisuje. „Největší výzva v cestě takové obtížnosti je podle mě fyzický aspekt, protože pokud v té cestě neuděláte všechny kroky nebo na ni fyzicky nemáte, tak to vůbec nemusíte zkoušet. Ale i mentální stránka je velice důležitá. Ke konci zkoušení jsem měl před každým pokusem docela velký stres.“

 

Pepa Šindel v cesě Clash of Titans 5, foto: Red Bull (Marco Zanone)

První moment, kdy uvěřil, že by tato cesta mohla být pro něj reálná, přišel paradoxně v neideálních podmínkách. „Poprvé jsem si uvědomil, že bych mohl vylézt takhle těžkou cestu minulý rok v létě. Bylo přes třicet stupňů, byl jsem slabý po dvouměsíčním lezeckém výletu a zkusil jsem ji spíš ze srandy. Ale kroky v tom nejtěžším boulderu mi přišly možné. Řekl jsem si, že když budu silnější a přijedu v lepších podmínkách, mohlo by to vyjít,“ vzpomíná.

„Nejlepší moment při zkoušení této cesty byl, když jsem udělal poslední nejtěžší krok a poprvé udržel trojprstovou dírku, ke které jsem se v předchozích pokusech nikdy nedostal. Když jsem pak skočil do posledního madla a udržel ho, došlo mi, že už se to povede,“ popisuje.

Obtížnost celé cesty podle něj tvoří závěrečný boulder v závěru cesty. „Představte si nejmenší chyty, které si dokážete představit, dáte je na převislou stěnu tak daleko od sebe, že na ně jen tak tak dosáhnete, a celý tenhle boulder dáte dvacet metrů nad zem, kdy už jste unavení po předchozím lezení,“ popisuje podobu nejtěžší části cesty.
Samotný úspěšný pokus si bude pamatovat dlouho. „Když jsem cvakal řetěz, cítil jsem extrémní radost a zároveň obrovské uvolnění. Došlo mi, že jsem se stal 9b lezcem, což pro mě strašně moc znamená.“

Podle Šindela je právě schopnost vyrovnat se s neúspěchem pro lezení zásadní. „Pokud se chcete v lezení zlepšit, lezte veškerý čas, který máte a nebojte se neúspěchů, protože neúspěchy a pády jsou to nejdůležitější, co v lezení je. A taky byste měli zkusit lezení na skalách, protože je to úplně jiný svět než lezení na stěnách v hale.“

Pepa Šindel v cesě Clash of Titans 6, foto: Red Bull (Marco Zanone)