Nepálská pravidla pro nezávislé turisty

Než budete číst dál, měl bych uvést svůj zájem. Jsem spoluzakladatelem trekkingové a cestovní agentury v Káthmándú, takže mám komerční prospěch z pravidel, která vyžadují, aby si návštěvníci najímali průvodce. Stále si však myslím, že některé části současného systému jsou příliš přísné, a snažil jsem se to napsat tak, jak to je, a ne tak, jak by se mi to hodilo. 

Pravidlo z roku 2023 a co ve skutečnosti říká
V roce 2023 zavedl Nepál pravidlo, že trekaři musí chodit s licencovaným průvodcem. V zahraničí to bylo téměř všude prezentováno jako plošný zákaz nezávislého trekkingu. Není tomu tak, a pokud to tak budete brát, naplánujete si nesprávný výlet. Ve většině článků se tři otázky slévají do jedné, a přitom mají různé odpovědi.

Co říká předpis? Vyžaduje přítomnost licencovaného průvodce pro turisty v oblastech, na které se vztahuje, a byl zaveden z bezpečnostních důvodů po sérii incidentů, do nichž se zapletli samostatní turisté.

Treking , foto: Simone Moro

Kde platí? To je ta podstatná část a její rozsah je užší, než naznačují titulky v médiích. V omezených oblastech se již desítky let vyžadují průvodci a povolení od agentury. To je zcela oddělená záležitost od novinek z roku 2023. Jinde je situace ještě méně jednotná. Kontroly se liší podle parku, kontrolního stanoviště i ročního období.
Jak se pravidlo prosazuje? Upřímně řečeno, nerovnoměrně. V omezených oblastech je dodržování pravidla absolutní a na kontrolním stanovišti není žádný prostor pro uvážení. V obecných turistických oblastech se návštěvníci setkávají s různými přístupy a situace se od roku 2023 změnila již vícekrát.
Pokud si tedy z tohoto článku přečtete jen jednu věc, ať je to právě tato. Neplánujte podle článku napsaného v roce 2023 nebo 2024. Neplánujte podle příspěvku na fóru, který popisuje, jak se někomu podařilo projít bez povolenky. Před odletem si to ověřte pomocí zdrojů uvedených na konci tohoto článku.

Co se změnilo v březnu 2026
Dne 22. března 2026 zrušilo nepálské imigrační oddělení dlouholetý požadavek na minimálně dva trekaře v omezených oblastech. Dříve nemohl cestovatel na vlastní pěst získat povolení do omezených oblastí vůbec a cestovní kanceláře někdy přidávaly do žádostí druhé jméno, aby vyřídily potřebné papírování.

Tato změna je velkým přínosem pro všechny, kdo cestují sami. Byla však zachována dvě pravidla, o nichž se v zahraničních médiích téměř nemluví.
Za prvé, stále je nutné mít s sebou licencovaného průvodce. Za druhé, povolení musí být i nadále vydáno prostřednictvím registrované agentury. Samotný turista tak nyní může mít povolení do omezených oblastí vystavené na své jméno. Stále však nemůže procházet těmito údolími bez doprovodu.

Omezené oblasti představují samostatný systém
Právě tento rozdíl nejčastěji zaskočí skupiny, které si výpravu organizují samy. Omezené oblasti nejsou pouze náročnější částí běžného trekkingu. Řídí se odlišnými právními předpisy, mají vlastní povolení, vlastní ceny a vlastní pravidla.
Patří sem Horní Mustang, Horní Dolpo, Manaslu, údolí Tsum, Nar Phu a části Kanchenjunga a Humla, spolu s několika pohraničními zónami. Imigrační úřad vydává tato povolení prostřednictvím registrované agentury. Ceny se stanovují na týden a mezi jednotlivými oblastmi se značně liší.
Zde uvádíme spíše rozmezí než konkrétní ceník. V době psaní tohoto článku stojí povolení do údolí Tsum na podzim zhruba 40 USD na osobu za první týden. Sousední povolení do Manaslu stojí za stejné období zhruba 100 USD. Povolení do Horního Mustangu stojí několik set. Rozdíl mezi cenami dvou sousedních údolí je tedy dvaapůlkrát, a cestovní kanceláře běžně účtují vyšší sazbu i za levnější oblast. Vždy si ověřte aktuální cenu pro konkrétní oblast, kterou chcete navštívit, nikoli pro region obecně.

K tomu je třeba připočítat povolení do chráněných oblastí. Povolení pro Annapurnu a Manaslu stojí pro zahraniční návštěvníky přibližně 3 000 NPR za osobu. Je také dobré vědět, že v omezené oblasti nepotřebujete kartu TIMS, protože ji nahrazuje povolení do omezené oblasti. Přesto několik webových stránek cestovních kanceláří uvádí TIMS v seznamu služeb zahrnutých v ceně pro omezené oblasti. Pokud vám ji účtují zvlášť, platíte za nic.

Cesta z Gokya, Jirka Car na treku, v pozadí Z stěna Kyazo Ri, foto: René Mašín

Trekové vrcholy a expediční vrcholy nejsou totéž
Pro čtenáře, kteří se věnují jak lezení, tak turistice, jde o nejnákladnější rozdělení v celém systému. V článcích o trekkingu se o tom téměř nikdy nehovoří.
Nepál rozděluje své zdolatelné vrcholy do dvou kategorií spadajících pod dva různé orgány. Trekové vrcholy spravuje Nepálská horolezecká asociace. Expedice na vrcholy spadají pod Ministerstvo cestovního ruchu. A tím se rozdíly ještě znásobují. Náklady na povolení se liší řádově. Liší se povinnosti agentur. Stejně tak pravidla týkající se styčných důstojníků.
Skupina se tedy připravuje na horu, rezervuje lety a sestavuje rozpočet pro jednu kategorii. Poté zjistí, že vrchol spadá do té druhé. To se zjistí pozdě a draho. Pokud přijíždíte spíše lézt než se jen procházet, nejprve si ověřte, na kterém seznamu se váš cíl nachází.

Co po vás budou skutečně požadovat
Papírování není složité. Je jen přesné. Budete potřebovat cestovní pas, několik pasových fotografií a kopii cestovního pojištění. V případě oblastí s omezeným přístupem se povolení vydává v Káthmándú ještě před vaším odjezdem. Úřad potřebuje několik pracovních dnů. Zohledněte to tedy ve svém plánu, místo abyste přijeli v pátek a spoléhali se na to, že to vyjde.
Povolení se kontrolují na skutečných kontrolních stanovištích, nejde jen o formalitu. Například na stezce k Manaslu a do Tsumu se kontrolují při vstupu i při výstupu. Mějte proto pas po ruce, ne na dně cestovní tašky.

Pojištění a číslo, které nikdo nekontroluje
Zde je jedna věc, která nemá nic společného s povoleními, ale stojí lidi mnohem víc. Většina cestovních pojištění uvádí maximální nadmořskou výšku. Mnoho návštěvníků však toto číslo nikdy neporovná s itinerářem, který si zarezervovali. Pokud překročíte tento limit, můžete být bez pojištění po celou dobu cesty, nejen na úseku nad touto hranicí. Wilderness Medical Society považuje 2 500 m za nadmořskou výšku, od které se výšková nemoc stává skutečným problémem. Běžné trekové trasy tuto hranici překračují během několika dní.
Je tu ještě druhá stránka této záležitosti, o které je dobré vědět, než ji budete potřebovat. Evakuace vrtulníkem v Nepálu se spouští až po předložení záruky o zaplacení, nikoli na základě slibu, že pojišťovna náklady později proplatí. Pokud tedy máte dokumenty doma a v šest ráno se nikdo nemůže dovolat k vaší pojišťovně, zpoždění je způsobeno papírováním, nikoli letem. Noste s sebou číslo pojistky a nouzovou linku pojišťovny na papíře.

Kde si ověřit informace, místo abyste se spoléhali na tento článek
Poplatky za povolení a pravidla pro vstup do chráněných oblastí v Nepálu se mění, někdy bez většího předběžného upozornění. Cokoli zde tedy napíšu, má omezenou platnost. Tento článek využijte k pochopení základních principů systému a aktuální podrobnosti si pak ověřte přímo u zdroje.

• Imigrační úřad – povolení pro vstup do chráněných oblastí a pravidla, která se na ně vztahují.

• Nepálská turistická rada – povolení pro vstup do chráněných oblastí, systém TIMS a obecná pravidla pro trekking.

• Nepálská horolezecká asociace (Nepal Mountaineering Association) – seznam trekových vrcholů a poplatky za ně.

• Ministerstvo cestovního ruchu – informace o vrcholech pro expedice.

Pokud údaj, který najdete na internetu, nepochází z některého z těchto zdrojů, považujte jej za pouhý odhad.

Co bych poradil příteli, který to plánuje
Nejprve si ujasněte, zda je oblast, do které chcete vyrazit, omezená. Právě tato skutečnost určuje, zda si výlet můžete vůbec zorganizovat sami. Pokud není omezená, před jakoukoli rezervací si ověřte aktuální situaci ohledně průvodců v daném parku. Pokud je omezená, smiřte se s tím, že budete muset využít služeb agentury. Poté si vyberte takovou, která uvádí náklady na povolení samostatně, místo aby je zahrnovala do celkové částky.

A ať už vám kdokoli, včetně mě, říká cokoli o tom, jaká pravidla platila dříve, zkontrolujte datum, ke kterému se informace vztahuje.

Trek kolem Manaslu, foto: Tomáš Haničinec

Pawan Bhattarai je spoluzakladatelem společnosti Spade Himalaya, která se zabývá organizováním treků a zájezdů a sídlí v Káthmándú. Píše na základě svých dlouholetých zkušeností z první ruky z himálajských stezek a kombinuje praktické znalosti o trekkingu s místními postřehy, aby cestovatelům pomohl lépe pochopit, co mohou očekávat před cestou i během ní.