Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Bavorské žulové bochánky



Fichtlgebirge a Steinwald

Když jsem tuhle o svátcích na památku kostnické grilovačky agitoval na zájezd do Jury, ozvala se Markéta, že by spíš na žulu a poslala průvodčíka na Ostbayern. Konec konců, proč by se to nemohlo objevit, říkal jsem si. A tak se pražská gerontonsekce domluvila s mladou perspektivní jihočeskou a srazili jsme se v brzkém odpoledni na parkovišti poblíž městečka Weissenstadt.


 
Na parkovišti jsme oštípáváni hejny drobných, ale velmi protivných mušek, které patrně s rozkoší fetují repelenty. Nevím, jak si jinak vysvětlit, že po nacákání Predatorem jich spíš přibylo a lezou do uší, do očí i pod čepici a všude štípou jak divé. Počasí nic moc, do večera daleko, a tak jsme vyrazili jen bez matroše to okouknout. Chůze do kopce má taky tu výhodu, že dokud se člověk hejbe, mušky ho nenajdou. Po půlhodince docházíme ke starému lomu s betonovou místností, kde by se dalo bivakovat a s jezírkem, kde staré ocelové konstrukce se svou patinou už pomalu splývají s přírodou.

 

Stará ocel pomalu splývá s přírodou
Stará ocel pomalu splývá s přírodou, foto: Petr Jandík

 

Nedaleko se objevuje první ze zdejších žulových krásek, Kreuzturm s výrazným převisem vrcholu s křížem. Cesty jsou vyborhákované, vypadají docela těžké. Lehkých tam není moc ale i ty vypadají těžce. Tady už nás chytá déšť a vítr.

 

Kreuzturm
Kreuzturm za deště, foto: Petr Jandík

 

Pár set metrů dál do kopce nacházíme schody na vyhlídku Rudolfstein.

 

Směrovka na rudolfstein
Směrovka na rudolfstein, foto: Petr Jandík

 

Bouřka obrací Markétě deštník naruby a my se obracíme zpátky. Vidět je tu stejně prdlačku.

 

Pěkné počasí na vyhlídce
Pěkné počasí na vyhlídce, foto: Petr Jandík

 

Cestou se ještě zastavujeme pod Regendachem v naději, že třeba přestane pršet, ale nemělo to cenu.

 

Pod Regendachem
Pod Regendachem, foto: Petr Jandík

 

Kráčíme mokrem dolů. Zdeněk, kterého zmýlilo vedro v Praze při odjedu a pojal to vyloženě letně, větru a dešti čelí slamákem. Než jsme došli zpátky k autům, přestalo pršet a tím pádem zase vyrazily mušky. Pokus se zasmradit repelentem, obalit vším možným a zasednout k vínku u stolu byl marný a představa spaní v něčem takovém nás dohnala k útěku do hospody a pak do místního kempu.

 

Sklípky ve Weissenstadtu
Sklípky ve Weissenstadtu, foto: Petr Jandík

 

 

Večeřička v kempu. Jen kdyby neotravovaly ty mušky
Večeřička pod plachtou v kempu. Jen kdyby neotravovaly ty mušky, foto: Petr Jandík

 

Drei Brüder

 

Komín na Erster Bruder
Komín na Erster Bruder, foto: Petr Jandík

 

Za lepšího počasí jdeme následující den trošku jinou cestou ke Třem bratřím. Je to skupina skal na vrcholu 500 m od Rudolfsteinu. Průvodce Kletterführer Ostbayern o Třech bratřích říká, že nabízí pěkné lezení místního typu (Fichtelkletterei) v kompaktní skále. Klasifikace cest ovšem vznikala v době, kdy byla uzavřená stropem 6+, takže při těžkostech při výstupu nemáte hned myslet na prodej lezeckého materiálu. Je to něco jako Sochorova klasifikace v Kozinci.

 

Piazriss na Mittlerer Bruder
Piazriss na Mittlerer Bruder, foto: Petr Jandík

 

Takto povzbuzeni jsme se vrhli do cest. Já se Zdeňkem do Südriss na desetimetrového Mittlerer Bruder, kde si člověk na to, že to je 2+ zaleze možná víc, než čekal. Mladá perspektivní Jihočeská sekce se vydává do pětky Westwand. Po slanění je Honza potěšen, že tam co si musel sednout, už to není pětka, ale varianta za 6. 

 

Takhle vypadá 2+, Südriss na Mittlerer Bruder
Takhle vypadá 2+, Südriss na Mittlerer Bruder, foto: Petr Jandík

 

 

Honza v cestě Westwand na Mittlerer Bruder
Honza v cestě Westwand na Mittlerer Bruder, foto: Petr Jandík

 

Povzbuzen úspěchem na 2+ vyrážím se Zdeňkem na Třetího bratra, na Ostwand za 4+. Převislý koutek dole prekabátím rozporem, skoba na poličce potěší a na začátku převisu je borhák. Nedošáhnu do chytů a tak to beru víc zleva, kde jsem našel v polici misku. Zvedám se za ni a za povzbuzování Jihočeské sekce se úkrokem doprava dostávám nad převis. Ještě stěnka a dobírám Zdeňka na pravém vrcholu.

 

Zdeněk v Ostwand na Dritter Bruder
Zdeněk v Ostwand na Dritter Bruder, foto: Petr Jandík

 

 

Honza v Ostwand na Mittlerer Bruder
Honza v Ostwand na Mittlerer Bruder, foto: Petr Jandík

 

Slaněním se dostaneme do sedla k budce na knížku, která je otočná kolem dokola na muří noze, a ke slaňáku. Při stahování se ukáže, že se na laně udělal geniální samosvorný uzel tak, že lano nejde tahat ani na jednu stranu a tak mám příležitost udělat hrdinský čin, vylézt sólo trojkovou sestupovkou. Naštěstí je lehčí, než 2+ na Prostředního. Cestou potkávám v hodinách smyčku s takovou patinou, že mi přírodní nádržka s vodou hned vedle přijde jako nádobka na svěcenou vodu pro toho, kdo by se do té smyčky chtěl pověsit.

 

Krabice na muří nožce
Krabice na muří nožce, foto: Petr Jandík

 

 

Kvalitní smyce a nádobka na svěcenou vodu
Kvalitní smyce a nádobka na svěcenou vodu, foto: Petr Jandík

 

Jihočeská sekce mezitím spokojeně chrochtá na vrcholu Prostředního bratra nad spárou Piazriss 5- a dává si po nás taky Ostwand na Třetího bratra.

 

Jihočeská sekce
Jihočeská sekce, foto: Petr Jandík

 

Zbývá nám První bratr, na kterého lezeme komínem a pak zbývá rajbák na vrchol. Přes kulatý převis se mi moc nechce a mimoto uvažuju nad tím, jak široký je pojem kompaktní skála, když celý vrchol prvního bráchy se skládá ze třech na sobě ležících placatých balvanů. Leží na sobě ale pevně, na poklep ani neduní. Vzhledem k tomu, že na tom už stála a úspěšně odtud slanila Jihočeská sekce, rozhodl jsem se považovat vrchol za kompaktní a založiv kamaráda do škvíry mezi spodní a střední balvan, začal jsem špekulovat jak se překulit nahoru. Převislé rajbasy moc nemusím a ani neumím, ale šlo to v kolmé stěně za hranou s tím, že se ty kulaté obliny daly vzít z druhé strany jako chyt.

 

 

Tohle přece nemúže spadnout
Tohle přece nemúže spadnout, foto: Petr Jandík

 

Dobírám Zdeňka, který se na konci komína najednou zasekne, a že na ty naskládané šutry nepoleze a ne a ne. Argumenty, že odtamtud už slanila Jihočeská sekce, a že specifická hmotnost všech Zdeňků je zanedbatelná proti specifické hmotnosti žuly a že mravenec taky nepřevrhne kámen když po něm leze, zůstávají nevyslyšeny, stejně jako otázka kdo tedy vyndá ten friend pod vrcholem, když Zdeněk zůstává sedět u slaňáku na nižším sousedním vrcholu. No kdo asi, když je můj.

 

Zdeněk na svém trucovišti
Zdeněk na svém trucovišti, "nahoru nejdu....", foto: Petr Jandík

 

Zdeněk dobírá Martinu na vedlejším vrcholu a já špekuluju jak slanit na tom stejným laně. První bratr má 15 metrů, lano celkově 60, tak to snad půjde.

 

Martina v komíně
Martina v komíně, foto: Petr Jandík

 

Tím jsme dokompletovali pro nás lezitelné cesty na Bratrech a přesunujeme se k Rudolfsteinu.

 

U Rudolfsteinu

 

Honza v cestě Westwand na Treppenstein
Honza v cestě Westwand na Treppenstein, foto: Petr Jandík

 

Jihočeskou sekci inspirují stěny Treppensteinu. Honza tam byť i s velkým funěním vyfikne Westwand 6+ a já se, nevěda co činím, rozhoduju pro Direkte Südkante 4+. Zpočátku to jde dobře. Vzdycky kousek stěnky, vodorovná police se spárou, kde se dá zafriendovat a zažábovat, další stupeň a tak až pod ten poslední. Tam dávám pro jistotu dva friendy a zvedám se za žáby a spoďáky. Šmátrám po kulatém vršku a nacházím cosi, co se dá s trochou fantazie nazvat chytem. Dá se za něj dostat hlavu nad balkónek natolik, abych viděl, že dál už je tu úplný kulový. Jen “bazén” s hodně kulatým okrajem a ještě do kopce.

 

Výlez Direkte westkante: To menší na kulaté hraně je jediný chyt, jinak kulato kam oko dohlédne.
Výlez Direkte westkante: To menší na kulaté hraně je jediný chyt,
jinak kulato kam oko dohlédne., foto: Petr Jandík

 

S lehce oroseným čelem slézám pod poslední stupeň, zkouším koukat doleva, doprava, ale všude je to jen horší. Nakonec slézám až na polici pod vrcholovým blokem a obcházím půlku věže. Jištění už tím pádem nemám, ale nacházím lehčí místo, kudy nahoru. Tam si dočasně cvakám borhák, slézám si pod převis pro friend, kterým jsem si to předtím jistil a jdu nad místo odkud jsem předtím prchl. To je takové to “když to nejde, vynech to a pokračuj nad tím” v praxi. Zdeněk, nemaje spárové rukavice, na to dlabe už v polovičce cesty a tak si ten výlez zkouším s fousem nahoru a ono to kupodivu jde. Asi je třeba si na tyhle věci zvyknout.

 

Dolez Direkte Westkante
Dolez Direkte Westkante, foto: Petr Jandík

 

Jihočeská sekce právě dolézá Nordkante, když k nim dojdu, a vzrušeně vykládá, jak si museli dát nohu až k ruce a postavit se na ni. Cesta se jim ale líbí. Tím je vyčerpána dnešní energie a vracíme se do kempu k našim “oblíbeným” muškám.

 

Jihočeská sekce v cestě Nordewand na Treppenstein
Jihočeská sekce v cestě Nordewand na Treppenstein, foto: Petr Jandík

 

Vogelfelsen

Další den se přesunujeme do oblasti Steinwald, východiskem je Pfaben na jih od Marktredwitz. Spíme na parkovišti a stany máme na louce za ním. Přemýšlím, k čemu jsou tam ty velké reflektory, ráno vidíme že to je umělé osvětlení běžkařských tratí. K plánovaným Vogelfelsen se dojde za necelou půlhodinku většinou z kopce. Stinná severní stěna má 20 metrů. Když tak akorát máme rozbalený matroš, jde kolem stařík s batohem zřejmě přes 70 let. Jdeme se Zdeňkem na východní plotnu za 2 a ejhle, ten stařík to nad námi sóluje i s batohem. Po slanění nechávám Zdeňkovi v plotně jistění, aby si to taky vytáhl.

 

Vogelfelsen, Linker Höhlenweg
Vogelfelsen, Markéta v Linker Höhlenweg, foto: Petr Jandík

 

Stařík zatím nahoře rozbaluje další lano hází ho přes cestu začínající převisem v pravé částí severní stěny. Jištěn jumarem na sedáku a prusíkem na prsáku to tam mydlí tak, že než my vylezeme jednu cestu, on má dvě.

 

 

Stařík šumně stoupá převisem
Stařík šumně stoupá převisem, foto: Petr Jandík

 

 

Po plotně si dávám Linker Höhlenweg 4+, spára úplně vlevo s výklenkem. Oblez výklenku, o kterém se zmiňovala Jihočeská sekce, mi zvláštní potíže nedělá. Konec konců ani No Magnesia 5-, krásná stěna s mírně převislým koncem, ale po velkejch.

 

To je ale madlo... Zdeněk v No Magnesia
To je ale madlo... Zdeněk v No Magnesia, foto: Petr Jandík

 

Rechter Höhlenweg nám ukázal předtím stařík. Nedávám to tak elegantně jako on, ale jde to.

 

Markéta tahá Jihočeskou sekci přes Rechter Höhlenweg
Markéta tahá Jihočeskou sekci přes Rechter Höhlenweg, foto: Petr Jandík

 

 

Mladá, silná, nadějná, akorát nemá ráda když ji staříci kafraj do lezení:-)
Mladá, silná, nadějná, akorát nemá ráda když ji staříci kafraj do lezení:-), foto: Petr Jandík

 

Sedíme nahoře, stařík už přelezl všechno a balí lana. Schyluje se ke gerontologické variantě soutěže, kdo má většího. “Kolik ti je?” ptá se. Abych zachoval alespoň trochu dekórum povídám, že 64 i když to bude až za měsíc. “A kolik tobě,” pokládám očekávanou otázku. “76. Tohle jsou moje domácí skály, bydlím támhle…” a ukazuje dolů pod skály. Pak slaní a mizí v lese. Domů na oběd, nebo zkompletovat další skálu? Nevíme…

 

Kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstaší, křičel osmdesátiletý Štraus a tloukl o stůl občanským průkazem...
"Kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstaší," křičel osmdesátiletý Štraus
a tloukl o stůl občanským průkazem..., foto: Zdeněk Havlík

 

Jihočeská sekce toho dědu nějak nemůže vydejchat a odchází se odreagovat na sousední Vogelfelsen - Nebenmassiv. Tam koukám jak puk, co všechno může bejt 5+. Honza vytáhl dost převislý koutek, Steiler Zahn, docela ho obdivuju. S 5+ to nemá mnoho společného, jak zjišťuju když si to dávám za nima na ocase.

 

Honza v 5+ za 7-
Honza v 5+ za 7-, foto: Zdeněk Havlík

 

Markéta se pak pouští do ještě těžší ale pěkné sousední Maikäferweg, taky psaná 5+. Na začátku se pořád snaží stoje vpravo nastoupit do levého sokolíku, což nemůže moc fungovat. Pak to ale nějak prekabátí a to, co dělá v cestě dál stojí za pochvalu. Shodli jsme se z Honzou, že reálná klasifikace je asi tak 7-.

 

Markéta nastupuje do sokolíka
Markéta nastupuje do sokolíka, foto: Petr Jandík

 

 

Penzistovo trápení
Penzistovo trápení, foto: Zdeněk Havlík

 

Na cestě zpátky už dost unavení těmi kvaky a vyžíznění sedíme na zahrádce příjemné židovské hospůdky: Rádler za Tojro pade jen zasyčí a protože tentokrát neřídím, lupnu tam ještě jednoho.

 

V židovské hospůdce, Radlej jen zasyčí
V židovské hospůdce, Radlej jen zasyčí, foto: Petr Jandík

 

Tak, sláva nazdar výletu, zmokli jsme, ale jsme tu. Teď za dalšími kvaky do Jury...

 

Jurská botanika
Jurská botanika, foto: Petr Jandík

 

 
Informace:
Fichtelgebirge
Východisko: Weissenstadt
Bydlení: Kemp tamtéž
Příchod: pěšky do 45 minut
Repelent: Doporučen Autan, prý na ty malý mrchy funguje.
 
Steinwald
Východisko: Pfaben
Bydlení: Lze přespat na parkovišti nebo loučce vedle, stan jen na noc
Příchod: Pěšky z velkého parkoviště do 30 minut, cestu lze zkrátit když se dojede kolem židovské hospody na kraj lesa, tam je plácek pro několik aut.

 

 

 






[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 02. 08. 2016 | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Nové cesty na severu (16.01.2019)
Světla odjinud (02.08.2018)
Wadi Rum topos (27.06.2018)
Je libo Houstičku? (21.06.2018)
Tetínské skály zahájily v sobotu (13.05.2018)
Podzim (09.01.2018)
Celva (20.11.2017)
Dojištění v Sasku (13.10.2017)
Il Bersaglio (05.10.2017)
Nové cesty v Banátu (15.08.2017)
Nová cesta v Černolicích (31.07.2017)
Čedičová skála u Arnultovic (28.06.2017)
Císařské údolí (03.05.2017)
Skalka u přívozu (05.04.2017)
Mařenka (18.03.2017)
Chulilla medium (28.02.2017)
Red Rocks I. (11.01.2017)
Val Rosandra – Gliščica (06.01.2017)
Meteora (30.11.2016)
Broumovsko očima občasného návštěvníka (16.09.2016)
Cesty ve stínu (24.06.2016)
Konstein (01.06.2016)
Krkavčí skály - odtajněno (05.04.2016)
Štědrodenní pilíř? Zapomeňte! (23.12.2015)
Stopy historie Výřích skal (28.11.2015)
Bavorské Alpy - nejméně hnusné oblasti (22.11.2015)
Alpspitze pro pokročilé (02.10.2015)
Žďár u Rokycan (15.09.2015)
Nečín - lepší koupačka než lezení? (20.07.2015)
100+1 důvodů proč nejezdit na Poustevnu (16.07.2015)
Sobota na Velké s hudbou pil (01.03.2015)
Zadní skály Držková mění "vzhled" (03.12.2014)
Welcome to Jordan, Mrs. (07.11.2014)
Kašparák (22.09.2014)
Výří skály (18.09.2014)
Kreutzberk – Křížová hora (07.09.2014)
Il re del lago (29.08.2014)
Stav Kočičích kamenů po dokončení ferraty (16.08.2014)
Tak trochu jiný písek - Vosges II (17.07.2014)
Už jste byli na Velké? (11.06.2014)
Costa Brava díl 3 (13.03.2014)
Costa Brava díl 2 (26.02.2014)
Costa Brava (07.02.2014)
Prvovýstupy v Ostrově jen se souhlasem OVK (03.12.2013)
S dětmi na skále III. (24.11.2013)
Arco - Muro dell Asino (20.09.2013)
Nové věže a cesty v Ostrově (04.09.2013)
Jak jsme objevili Klobouček (02.08.2013)
Sanace v Hlubočepích (30.06.2013)
Skály U mamuta (21.06.2013)
Ubrieux a Lou Passo d´Hannibal v Haute Provence. Боярышник рецепты (16.01.2013)
Baume Rousse - lezení v Haute Provence (21.12.2012)
Rocher de Saint Julien (07.12.2012)
Lezení v Bellecombe - Tarendol (28.11.2012)
Monumentální útes CAP CANAILLE v Calanques (20.11.2012)
Odtajněný Hetov (14.10.2012)
Končiny, možná méně známé (09.10.2012)
Sardinie (08.10.2012)
Vykopaný skvost (05.10.2012)
Östlicher Schoberkopf (23.08.2012)
Kdo platí železo v Labáku? (28.06.2012)
Oblast Hohburger Berge - SPIELBERG (27.06.2012)
Dolomity - Lastoni di Formin & Lagazuoi (17.06.2012)
Oblast Hohburger Berge - HOLZBERG (15.06.2012)
Pašinka koupena, děkujeme (12.06.2012)
Melchtal (16.05.2012)
Vánoce na jehle (25.12.2011)
Spaní na Hohe Wandu (08.11.2011)
Zlaté Jizerky (07.11.2011)
Hummelstein u Lockwitz (13.10.2011)
Parné léto v Údolí a na Loukách (31.08.2011)
Chceš-li šťastnou dívku míti, na Hoher Nock ji musíš vzíti (19.07.2011)
V Českém Krumlově by chtěl žít každý (20.06.2011)
Španělský slepenec (03.06.2011)
Velikonoce v Arcu (22.04.2011)
Kam v létě na lezení ? …. do Japonska (28.01.2011)
Přehrada Diga di Luzzone (04.11.2010)
Königshainer Berge u Görlitz (12.08.2010)
Klettergarten Liebethaler Grund (09.08.2010)
Simplon pass a Gole di Gondo (19.07.2010)
Tak trochu jiný písek - Vosges (30.06.2010)
Písek je mokrý? Zkus Mravence! (17.06.2010)
Lezení v Praze: Holý vrch (18.04.2010)
Fixní jištění na Srbsku (16.04.2010)
Na Dunaji u Beurouna (26.10.2009)
Jižní Frankenjura (20.10.2009)
Obrvégry (30.05.2009)
Silvestrovská feérie (12.01.2009)
Havraní skály u Velké Javorské (23.12.2008)
Proč jsou Greifensteine Greifensteine? (04.11.2008)
Tak trochu jiný písek (26.06.2008)
V Číně stoupají poplatky za vrcholy (23.06.2008)
Bezingi - návod k použití (06.06.2008)
Lezecké možnosti Moskvy a okolí (15.05.2008)
Tajemný Vrabinec (02.05.2008)
Národní park Terelj (07.04.2008)
Jarní víkend (31.03.2008)
Tašovské dilema (08.02.2008)
Horský informační systém v Tatrách (07.02.2008)
Rozštípenka (27.12.2007)
V zajetí středověké legendy (07.11.2007)
Ďábelský vápenec Col Du Pillon (15.10.2007)
Zase někdy někde (25.09.2007)
Sahara na Sahaře (19.07.2007)
Vápenec - Engelhörner (01.07.2007)
Strach a pot nad jezerem (05.06.2007)
Vodní svět u Hříměždic (11.05.2007)
Perštejn (27.11.2006)
Nový svět (24.10.2006)
Kácovské ozvěny (09.08.2006)
Kvakerské posázaví (11.07.2006)
Pár cest hledá autora (04.05.2006)
Best of extrem (03.04.2006)
Aosta - není rula jako rula (29.03.2006)
Zdalipak touhy dojdou naplnění… (02.02.2006)



Komentář ze dne: 08.08.2016 12:21:20     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Lenka K. (@)
Titulek: Fichtlmountains ...
... jsou pekne a clanek taky!

Vzdycky, kdyz jezdim kolem Drei Brüder, Rudolfstein a Räuberfelsen (vedle Vogelfels) na horakovi, si rikam, ze tam konecne musime taky vyrazit za lezenim, tak dik za inspiraci.

Jinak muskam rikame tiplice a normalne i v lete otravuji pouze v kempiku u rybniku (jezdim do Fichtelberg-Neubau), v lese jsem s nimi zatim problemy nemela. Ale mokre jaro udelalo sve, i v Altmühltalu je spousta komaru a klistat. V zari uz vetsinou bylo po tiplicich veta.

Jo, a "gerontologicka obdoba" ... skvostne!

Hore zdar,

Lenka K.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
nejbližsí akce
22.02.2019 - 24.02.2019
SP v ledolezení Denver
28.02.2019 - 02.03.2019
SP v ledolezení MS mládeže Oulu
08.03.2019 - 10.03.2019
SP v ledolezení MS Kirov

Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (88 hl.)
 
letní (69 hl.)
 
je mi to jedno (66 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 223