Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Boty a sedák z pravěku


Z mého vetešnictví

Moje žena má takovou touhu, při každém úklidu alespoň něco vyhodit. Když jsme včera přesouvali horolezeckou skříň, padl její zrak na dva historické předměty, které sice budu bránit, ale nevím jak dlouho se mi to podaří a tak se o ně s vámi podělím o jejich příběhy, než skončí v lepším případě ve Chroustově muzeu, v horším v popelnici.


 

Příběh první - botky Hohmannovky

Psal se rok odhadem tak 1982. Obuvnický průmysl, obor kostkovaných chlupatých bačkor zažíval nečekaný rozkvět poté, co někdo ze špičkových lezců zkusil právě tyto důchodcovské bačkory použít k lezení - a šlo to! Kupovaly se o tři čísla menší a pro lezení bylo třeba vyhodit žebříčkovitou přezku a nahradit normálním šněrováním, zašít obrubu paty, aby se nezouvaly a špičku oblemcat Alkaprénem - lepidlem na gumu. Reprezentativní exemplář plně připravené, ale lezením nedotknuté bačkory, kterou jsem kdysi připravil pro svou ženu, najdete vedle baru na trámu v lezecké stěně v Praze Holešovicích, taková červená. Méně extrémní lezci obouvali také gumové kopačky s uříznutými špunty, podlepené mechovkou. 

V těchto dobách bylo z lezeckého vybavení možno koupit jen naprosto nedostatečné minimum. Lana z Boletic, která se dala natopořit až dva metry do výšky, plechové skoby Suma (kupodivu třeba téměř nepoužitelnou "jedničku") a velmi zřídka a zcela podpultově se dalo, pokud jste měli známé v Domě sportu v Jungmannce, jednou za pár let koupit lano Mammut, ledovcové kladivo Messner Habeler a jeden typ karabiny Stubai.

Protože náš oddíl kontakty ve Sportu měl, a já jsem tehdy patřil do výkonnostního družstva, jedno ze tří lan Mammut skončilo v mém batohu. I vydal jsem se s tímto lanem jako skoro každý víkend do Saska, kde jsem, už nevím s kým, možná s Dutem, lezl  na Falkenstein Jižní stěnu VIIIb a vedle nás lezl kolchoz Sasíků sedmičku Rohnspitzlerweg. Bylo hezky a na vrcholu se začali hromadit dolézající kolchozníci. Když se dohromadili, utvořili pod šutrem s vrcholovou knihou formaci a zapěli jakousi tklivou píseň ve svém hřmotném jazyce místního provedení. Když dopěli, koukali na to lano, na kterém jsme dolezli, protože se dost lišilo od lan ostatních v širém okolí. Někdo z nich vyslovil uštěpačnou otázku:

"Das ie ein neues Tschechisches Seil? (To je nové české lano?)" "Nein, dass ist Mamut", povídám já. Kouknu po tom pěveckém sboru, a všichni měli na nohách hnědé semišové lezečky oblepené kolem dokola gumovou obsázkou, velmi připomínající íbíčka, jak se tehdy podle průkopnické firmy EB nazývaly všechny lezečky tohoto typu. To mne vyprovokovalo k odvetné otázce:

"Und das sind die neue DDR- EB's? (To jsou nová dederonská íbíčka?)" No a oni řekli sborově "Ja!". Vyvalil jsem oči. Tohle musím mít. Dlouhým škemráním jsem z nich vymámil jméno a adresu amatérského ševce, který v Drážďanech pokoutně šil tyhle botky na míru, vedle svého zaměstnání stavebního projektanta nebo tak nějak. Informace jsem přeposlal kamarádovi z Lipska, který dlouhým škemráním docílil toho, že mne a mou ženu byl onen švec, jménem Waldemar Hohmann, ochoten přijmout a obkreslit nám nohy. Světe zboř se, za několik měsíců jsme si vyzvedávali hotová drážďanská íbíčka a byli jsme z Čech druzí majitelé po hvězdném Hudym. S panem Hohmannem jsme se později spřátelili a posléze jsem pro většinu svých blízkých i vzdálenějších spolulezců zařídil tyhle botky taky. Měl je Čert, Lahvoň, Dut a další, akorát Franta Bauer už to nestihl.


V klíčovém traverzu Čert Robert Machovský a Ďuro Krnáč jistí.
Sasko, Hoher Torstein, Südwestpfeiler IXa. V klíčovém traverzu Čert Robert Machovský v botkách Hohmannovkách a Ďuro Krnáč jistí v bačkorách, foto: Petr Jandík

Oproti bačkorám to byl neuvěřitelný skok při lezení po malých stupech a lištách. V porovnání s dnešními botami jsou ale těžké a mají dost vysokou špičku, což se mi zase několikrát nevyplatilo. Třeba nástupová spára na Údolku na Brosinnadel šla v bačkorách podstatně líp, na Magnéziu na Sokolí věž na Suškách jsem hodil čtyři tlamy, protože jsem nebyl schopný tu vysokou špičku dostat do malé spárky. Každopádně se ty boty staly součástí mé horolezecké historie. Ty na obrázku jsou už druhá generace, několikrát znovu podlepená. Naposledy lepičkou co jsem si dovezl z prvního zájezdu na Západ. K tomu se taky váže zajímavá historka.

Poprvé jsem s těmi lepičkou podlepenými botami vyrazil na Kraftovu Via Ideale na Pupek na Srbsku. Pupek je dost oklouzaný a tenkrát byl už taky. lepička mi ale dodala sebevědomí a pocitu jistoty, a tak jsem vykráčel s libými pocity ke kruhu. Tam v klidu stojím, mám přece lepičku, a hrabu se v karabinách na boku, že si ho cvaknu. A šup, letím a zanedlouho si se ženou hledíme do očí nějaké dva metry nad zemí. Lepička holt až tak nelepila a žena zase až tak nejistila a výsledkem byla nejdelší tlama co jsem kdy absolvoval. Teďka jsou botky v ohrožení popelnicí. Chrouste, nechceš je do muzea?

Waldemar Hohmann, Reißstrasse 22, Dresden, už je po smrti. Ještě v padesáli letech přelezl Lolaturm Westwand a spoustě lidí vylepšil lezecké zážitky.

 

Hohmann,boty,EB
Hohmann,boty,EB, foto: Petr Jandík

 


Hohmann,boty,EB
Hohmann,boty,EB, foto: Petr Jandík

 


Hohmann,boty,EB
Hohmann,boty,EB, foto: Petr Jandík

 


Hohmann,boty,EB
Hohmann,boty,EB, foto: Petr Jandík

 

Příběh druhý. Sedák Troll, Mark IV

Britská firma Troll byla průkopníkem mezi výrobci sedáků. Její první sedák byl Whillans, lidově zvaný Ptákotrh, s lanem vedeným od pasu karabinou, pak nastala série slavných a vele bytelně udělaných Marků. Tento Mark IV na fotkách jsme dostali v roce 1990 ve Skotsku na výměnném zájezdu jako sponzorský dar. Chrti, co přijeli dřív, si rozebrali sedáky a zbyl tam jen tenhle, do kterého se nikdo nevešel, kromě mojí ženy. Zajímavý je tím, že výrobce přímo doporučoval navazovat se do jisticího oka a ne protahovat lano páskem a nohavicemi, jak se to dělá a doporučuje dnes. Další vymožeností jsou velmi bytelná materiálová poutka.

Nějakých dvacet let poté, co žena ten sedák dostala, jsme byli lézt v Alkazaru. Ona se tam chystala na slanění z Yettiho hrany, a přitom plkala s Vaňousem o čemsi zajímavém a výsledkem toho bylo, že si osmu cvakla ne do navazovacího oka, ale do sousedního materiálového poutka a jala se slaňovat, Zanedlouho ale přece jen přišla na to, že je něco jinak, stoupla si po dvou metrech slanění na poličku a osmu přecvakla správně. Materiálové poutko vydrželo, tehdejší britská kvalita jí zachránila život. 

 

Troll Mark IV
Troll Mark IV, masivní navazovací oko, foto: Petr Jandík

 


Troll Mark IV
Troll Mark IV, odepínací balanční popruh nohavic, foto: Petr Jandík

 


Troll Mark IV
Troll Mark IV, navazovací oko je vypodložené ochranným textilem foto: Petr Jandík

 


Troll Mark IV
Troll Mark IV, materiálové poutko vpravo od navazovacího oka ji udrželo foto: Petr Jandík






[Akt. bodový průměr: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 01. 12. 2013 | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Kohoutí hřeben - sto roků poté (15.08.2023)
Retro: Světový pohár v boulderingu (01.06.2023)
Co to je? Kde to je? Kdo tam je? (03.04.2023)
Stoleté (04.01.2022)
100 let Jamesu v Spišskej Belej (17.08.2021)
40 let Cesty přes rybu. (28.07.2021)
Campanile basso (2) (22.06.2021)
100 let Kapelníka (14.06.2021)
Campanile Basso (1) (12.06.2021)
Hoši z KZP (19.04.2021)
24. březen – Den Horské služby (04.04.2021)
Hermann Huber 90 (04.11.2020)
Chvála Pavouků (10.05.2020)
Krzystof Wielicki oceněn za celoživotní přínos (15.06.2019)
Grivel slaví 200 let! (10.10.2018)
Letadlo Josky Smítky (23.01.2018)
Výročí českého organizovaného horolezectví (13.11.2017)
120 let českého horolezectví (05.11.2017)
S Drobkem o lezení... (20.03.2017)
50 let od smrti Josefa Čihuly (07.02.2016)
Žabí Kôň (10.08.2015)
Jak objevili němečtí horolezci skály českého Ráje (25.06.2015)
45 let od tragického konce Expedice Peru (27.05.2015)
Retro – o prvním vánočním výstupu na Maják 1942 (23.12.2014)
Závodili na betóně (04.11.2014)
Horolezecké muzeum Zámek Adršpach (21.08.2014)
Připomenutí: 8. 8. 2013 zahynul Zdeněk Hrubý (08.08.2014)
45 let od prvního čs úspěchu v Himálaji (11.07.2014)
Chroust – smutné kulaté výročí (23.06.2014)
O Zuzaně i věcech jiných (20.12.2013)
Štědrodenní výstupy na Maják (18.12.2013)
Radan Kuchař jak ho možná neznáte (02.10.2013)
Zápis "Města" č. 4 z roku 1978 (26.09.2013)
Stěna smrti prostoupena před 75 lety (24.07.2013)
Dokument: Zápis 4/1976 předsednictva HS MV ČSTV Praha (25.03.2013)
České Švýcarsko si připomíná 125. výročí ohleduplného horolezení (20.03.2013)
Historická vrcholovka z Laňky (22.08.2012)
Tatranský prvovýstup před 40 lety (17.07.2012)
Kniha Rudolf Kauschka 1883 - 1960 (15.05.2012)
Zimní El Cap v roce 1974 (03.04.2012)
Historická vrcholovka z Dračí (13.03.2012)
Fritz Wiessner (26.02.2012)
Světový pohár v ledolezení 2000 (21.12.2011)
Revoluční rok Tomáše Rakoviče (20.10.2011)
2. 9. 1961 prostoupili první Čechoslováci severní stěnu Eigeru (02.09.2011)
Členem JAMESu by chtěl být každý (16.08.2011)
První osmitisícovka (03.06.2011)
Prvovýstup na Makalu (15.05.2011)
Osmdesátiny Oldy Kopala (02.03.2011)
Wanda Rutkiewiczová (04.02.2011)
2. 1. 1909 se narodil Riccardo Cassin (02.01.2011)
Řád pro Kneze a Kara (30.12.2010)
Prvovýstup na K2 (02.08.2010)
První česká chata v Alpách (26.07.2010)
Prvovýstup severní stěnou Eigeru (24.07.2010)
První žena na Matterhornu (21.07.2010)
8. 6. 1924 Irwine a Mallory spatřeni naposledy (08.06.2010)
Tragický Huascarán (31.05.2010)
První Čech na Everestu (17.05.2010)
První výstup na Dhaulagiri (14.05.2010)
24. 3. Den Horské služby v ČR (24.03.2010)
Založení Alpine Club (24.12.2009)
První česká himálajská expedice (16.10.2009)
Národní archiv zachrání vrcholové knížky (11.06.2009)



Komentář ze dne: 01.12.2013 17:16:59     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Uzlař (@)
Titulek:
Články tady na HI mě těší čím dál víc :-).
Jak se vlastně jemnovala ta firma co dělala EBčka? Znám jen tuhle zkratku.
0 0

Komentář ze dne: 01.12.2013 17:57:41     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Kuba Turek (jakub.turek@horydoly.cz)
Titulek: Jmenovala se...
EB
0 1

Komentář ze dne: 01.12.2013 22:10:09     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (michalsylla@seznam.cz)
Titulek: Re: Jmenovala se...
Zkratka jsou iniciály jednoho ze zakladatelů- Edouard BOURDENNEAU. Podrobnější historii lze najít zde:

Každopádně se současný vlastník značky EB jmenuje 9A Climbing Equipment SARL.
0 0

Komentář ze dne: 01.12.2013 22:30:27     Reagovat
Autor: [pjandik] - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Jmenovala se...
Pěkně, Sysle. Díky
0 0

Komentář ze dne: 03.12.2013 19:19:11     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Nedori (d.mlejnek@centrum.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Jmenovala se...
Dle mých informací byly boty EB opravdu vyrobeny ve Francii, avšak původně je vyvinul angličan Ellis Brigham...
Tak to píše Steve Roper v knize Camp 4 na straně 225. Savana
1 0

Komentář ze dne: 04.12.2013 08:17:25     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Jmenovala se...
herdek, mám asi jiný vydání C4. Na str. 225 ani slovo.:-/
0 0

Komentář ze dne: 04.12.2013 12:57:49     Reagovat
Autor: neregistrovaný - nedori (d.mlejnek@centrum.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Jmenovala se...
Kapitola Poutnci vertikal: 1964-69. Pisou tam i o Americke variante bot RR , ktere delal Royal Robbins...
Uz mas pripravene motycky Citellusi? Ned.
1 0

Komentář ze dne: 04.12.2013 21:17:21     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Sysel (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jmenovala se...
Aha, už jsem to našel. Je to strana 206 ve 3. vydání z roku 2008. Zmínky o tom jsem už našel před tím na netu ale není mi z nich úplně jasné, kdo byl první. I když knížka říká, že to byl anglán Ellis Brigham. Trochu to připomíná historku s Ray Jardine a friendy.

Jinak Nedori: Pikle jsou ready a šrouby brousí zručný kamarád! Už čekám jen na cíle, alety se ne a ne objevit.
0 0

Komentář ze dne: 02.12.2013 10:36:25     Reagovat
Autor: neregistrovaný - AlenaČ (@)
Titulek: V žádném případě nevyhazovat!
Krásný! Petře, braň se. Vím, že Eva není zlá a vyhodí radši něco jiného, když jí koupíš kytku. A navrch, když vydržíš i další léta, stoupnou v ceně. K těm úvazkům, já si dovezla s velkou slávou z Francie Cassina a ten měl tak uzounké nohavičky z tvrdého popruhu, že když jsem hodila památnou 18-ti metrovou tlamu na Soumraku bohů, řvala jsem, že nebudu moct mít děti - čili paralela k „ptákotrhu“ Whillansovi byla vyvinuta i pro ženy.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci