Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Campanile basso (2)


Historie dobývání ikonické věže, 2. díl

Název této věže znamená „Nízká zvonice” a zcela neromanticky říká, že je tou menší ze dvou věží v hřebeni mezi Torre di Brenta a Cima Brenta Alta. Když ji uvidíte, řeknete si, že by si určitě zasloužila lepši název, protože zaručeně uchvátí oko horolezcovo. Pro Trenťany je podobným symbolem jako pro Švýcary Matterhorn a pro Slováky Kriváň. Němečtí a rakouští lezci ji pojmenovali Guglia di Brenta, ale tento název Italové a jihotyrolané nepřijali.


 Campanile Basso V stěna

Campanile Basso V stěna, foto: By Rüdiger, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22877142

Brzy po prvovýstupu v roce 1899 (viz první díl článku) platila Campanile Basso za jeden z nejtěžších alpských vrcholů. Nejlepší lezci historie hledali v jejích stěnách potvrzení svých schopností.

V roce 1900 stáli jako druzí na vrcholu Hans Pfann a Hans Leberle, v srpnu 1901 následovali Hanns Barth a Ludwig Geissler; roku 1902 byly úspěšné již tři party: Joseph Ittlinger a Friedrich Gebhardt 17. srpna, Dr. Georg a Kurt Leuchs 31 srpna a 26. září se podařil 6. výstup G. B. Piazovi s tierským vůdcem Franzem Wenterem, Piaz lezl jen jako druhý. Wenter byl první autorizovaný horský vůdce, který vystoupil na Campanile a později ji často lezl i s jinými družstvy. 11. srpna 1903 se tu sešla dokonce dvě družstva najednou: vídeňský malíř a grafik Gustav Jahn s Otto Laubheimerem a kulsteinský vůdce Joseph Ostler a Franz Wenter v doprovodu vídeňačky Vinety Mayerové; poprvé stála na plochém vrcholu žena. Při tomto osmém výstupu vytáhl Ostler prvovýstupci zanechanou tyč na vrchol. Joseph Ostler se po vícerých jiných výstupech v obklasti Brenta vrátil 30. srpna, tentokrát jako sólista. Jedenáctý výstup jím opět otevřenou Pooliho stěnou byl prvním sólem a zároveň prvním rekordním časem: 2 hodiny nahoru a 1.45 hodiny v sestupu.

Do vrcholové knihy se zapisuje stále více lezců, Campanile se stala módním vrcholem a ztratila pomalu svůj mýtus. Stále více se mezi návštěvníky Campanile objevovala i nemnohá italská družstva, jako roku 1908 Luigi Scotoni a Guido Lubich, kteří vztyčili italskou trikoloru, ale převažující byli Němci a Rakušané. Tomu odpovídá i obět’ první smrtelné nehody na Campanile Basso, kterou byl roku 1909 Gustav Barthel změsta Chemnitz. Až do první světové války zůstala Campanile pevně v německých rukách, pokud odhlédneme od vrcholové varianty britského alpinisty Charlese Meadeho a jeho francouzského vůdce Pierra Blanca z roku 1909.

Američan Oliver Perry-Smith vytvořil s Rudlfem Fehrmannem z Drážďan perfektně sehrané družstvo, které dosáhlo při lezení v saských pískovcích tehdejší hranice lidských možností. Při alpských podnicích byl PerrySmith vždycky iniciátorem a Fehrmann uklidňujícím a na bezpečnost dbajícím pólem. Jako „nejtěžší hora Alp” přitahovala Campanile Basso i je. Roku 1908 oba pískaři nejprve vylezli normálku a pak se pustili do vlastního projektu, dosud neprostoupeného jihozápadního zářezu. Perry-Smith vyvedl celou cestu, která se paradoxně jmenuje Fehrmannův zářez, i když se tenkrát zapsal do vrcholové knihy jako první.
 
Fehrmann - intenzivní provoz ve stěně
Fehrmann - intenzivní provoz ve stěně, foto: Petr Jandík

V červenci 1911 přišel ke Campanile Paul Preuss se svou sestrou Minnou a švagrem Paulem Rellym. Preuss byl v životní formě, pár dní předtím vylezl sólo Piazroute v západní stěně Totenkirchlu v Kaiseru, která platila za nejtěžší cestu východnich Alp.
28. července 1911 stáli tito tři pod kompaktní východní stěnou Campanile. Zatímco jeho sestra a švagr čekali na okružní polici a věnovali se utužení rodu, jak praví některé prameny, našel Preuss při svém úžasném sóle slabiny těžko zajistitelného terénu se zřídkavými možnostmi odpočinku. Po dvou hodinách stál úspěšně na vrcholu a dolů slezl normálkou, kterou předtím neznal.

31. července 1911, o tři dny později, vylezli Preuss a Relly jako druhé družstvo Fehrmannův zářez na rameno, na vrchol pak východní stěnou a sestoupili Bergerovou stěnou. Tím dokončili první kompletní přechod Campanile. Preuss demonstroval své lezecké umění a zůstal věren své zásadě: „Lezec smí při výstupu lézt jen takovou obtížnost, kterou je schopen také bezpečně slézt”. Několik dní později následoval Preussovy stopy další protagonista skalního lezení Hans Dülfer. 31. července 1904 se Nino Pooli vrátil na místo svého neúspěchu z roku 1896 s Riccardo Trentim a dostal se úspěšně na vrchol poté, co překonal obtížnost horního pátého stupně, což byl tehdy asi nejtěžší lezecký úsek východních Alp.

Patnáct let po prvním výstupu se Campanile Basso stala prubířským kamenem. Kdo měl v oboru nějaké jméno, chtěl se tu zvěčnit. Byly mezi nimi i různé dámy, jako Beatrice Tomasson se svým vůdcem Angelo Dibonou, nebo slavné maďarské baronesy Ilona a Rolanda Eötvös s vůdcem Antoniem Dimai a Agostinem Verzi (66. výstup 19. srpna 1909), téhož dne udělal Charles Meade a Pierre Blanc svou novou těžkou variantu v jižní stěně vrcholové věže. Nacionalistické mávání vlajkami a malůvky ve vrcholové knize — ve hřmění brentských bouřek se dala rozeznat blížící se kanonáda příští světové války. Německý pravěk na Campanile Basso skončil roku 1918, i když mnozí z jeho aktérů zmizeli z alpinistické scény dříve: Otto Ampferer přestal lézt již roku 1902, stal se renomovaným geologem. Paul Preuss se zřítil v říjnu 1913 na severním Manndlkogelu v hřebeni Gosaukamm, bylo mu jen 27 let. Karl Berger zahynul na hlídce v srpnu 1915 omylem vystřelenou kulkou kamaráda.

Nejznámější cesty najdete v databázi cest

Literatura: Alpenvereinsführer Brentagruppe od Heinze Steinköttera, Bergverlag Rother, München 1988 

Skalní ráj Dolomity elektronický průvodce Freytag a Berndt, Praha
Rother Selection Dolomiten, Genußklettereien III — VI od Annette Köhler a Norberta Memmela. Doporučeníhodný výběrový průvodce pro klasické cesty v Brentě.

Kronika nejdůležitějších událostí

1899
18. srpna, prvovýstup Otto Ampferer a Karl Berger z Innsbrucku

1903
11. srpna, první ženský výstup Vineta Mayer z Vídně s vůdci Josefem Ostlerem (Kufstein) a Franzem Wenterem (Tiers)
30. srpna, první sólo vůdce Josef Ostler přes Pooliho stěnu

1904
31. července, prvovýstup západní stěnou, Nino Pooli a Riccardo Trenti

1908
27. srpna, prvovýstup JZ zářez, Oliver Perry-Smith a Rudolf Fehrmann

1909
19. srpna, Prvovýstup varianty J stěny, Charles Meade a Pierre Blanc

1911
28. července, sólový prvovýstup východní stěnou Paul Preuss
30. července, první celkový přechod Paul Preuss a Paul Relly; nahoru 2. výstup Fehrmannova zářezu, sestup Preussovou cestou a Bergerovou stěnou

1924
První opakování Preussovy cesty Hans Buratti, Karl Aichner a Franz Bernardi

1933
5. srpna, první noční výstup Bruno Detassis a Nello Mantovani
24. srpna, prvovýstup severovýchodní hrany Giorgio a Rita Grafferovi, (V).
Prvovýstup Heckmairovou variantou, Andreas Heckmair, Sepp Emmer a Maria Casé, první šestka na Campanile Basso.

1934
22. července, prvovýstup severní stěnou (VI) Matteo Armani a Ettore Gasperini Medaia
srpen, první samostatná cesta VI. stupně Giorgio Graffer a Antonio Miotto JV hranou západního ramene (VI-)

Grafferova hrana
Grafferova hrana, vpravo Ferhmannův zářez
foto: CC collaborative: https://www.camptocamp.org/routes/180969/fr/campanile-basso-di-brenta-spigolo-graffer#swipe-gallery
 

  

Bigo v Grafferovi 1
Bigo v Grafferovi 1, foto: Petr Jandík

 

  

Bigo v Grafferovi 2
Bigo v Grafferovi 2, foto: Petr Jandík

 

1935
22. srpna, první průstup jižní stěny Matteo Armani a Cornelio Fedrizzi, (VI)

1936
28. srpna, první výstup ženského družstva normálkou, Micheline Morín a Alice Demesme
srpen, první sólovýstup v rekordním čase, Emilio Comici; nahoru Fehrmann 1.14 hodiny, Preuss 22 minut, sestup normálkou

1937
7. srpna, prvovýstup jihovýchodní hranou — „Foxova hrana”. Družstvo lezců ve složení Pino Fox, Rizieri Costazza, Sandro Disertori, Luigi Golser (V+) .

1940
4. srpna, 1000. výstup na věž, Paolo Graffer, Marcello Friedrichsen, Gino Pisoni

1947
10./11. srpna, prvovýstup severozápaní hranou ramene (Via Christina) Marino Stenico a Marco Franceschini, (Vl-, A1)

1949
23. února, první zimní výstup Bruno Detassis a Serafino Serafini

1961
10./11. září, prvovýstup přímo západní stěnou ramene (Via Rovereto), Armando Aste a Angelo Miorandi, (Vl, A2)

1962
22./24./25. července, diretissima jižní stěny Marino Stenico a Milo Navasa, (A3, VI)

1965
30./31. července, diretissima severní stěny Cesare Maestri a Carlo Claus (A1)

1968
19./20. července, prvovýstup jihozápadní hranou Pit Schubert a Klaus Werner, Mnichov (VI-, A1)

1969
9./10. srpna, prvovýstup jižní stěnou ramene, Cesare Maestri a Ezio Alimonta, (VI, A2)






[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 22. 06. 2021 | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Kohoutí hřeben - sto roků poté (15.08.2023)
Retro: Světový pohár v boulderingu (01.06.2023)
Co to je? Kde to je? Kdo tam je? (03.04.2023)
Stoleté (04.01.2022)
100 let Jamesu v Spišskej Belej (17.08.2021)
40 let Cesty přes rybu. (28.07.2021)
100 let Kapelníka (14.06.2021)
Campanile Basso (1) (12.06.2021)
Hoši z KZP (19.04.2021)
24. březen – Den Horské služby (04.04.2021)
Hermann Huber 90 (04.11.2020)
Chvála Pavouků (10.05.2020)
Krzystof Wielicki oceněn za celoživotní přínos (15.06.2019)
Grivel slaví 200 let! (10.10.2018)
Letadlo Josky Smítky (23.01.2018)
Výročí českého organizovaného horolezectví (13.11.2017)
120 let českého horolezectví (05.11.2017)
S Drobkem o lezení... (20.03.2017)
50 let od smrti Josefa Čihuly (07.02.2016)
Žabí Kôň (10.08.2015)
Jak objevili němečtí horolezci skály českého Ráje (25.06.2015)
45 let od tragického konce Expedice Peru (27.05.2015)
Retro – o prvním vánočním výstupu na Maják 1942 (23.12.2014)
Závodili na betóně (04.11.2014)
Horolezecké muzeum Zámek Adršpach (21.08.2014)
Připomenutí: 8. 8. 2013 zahynul Zdeněk Hrubý (08.08.2014)
45 let od prvního čs úspěchu v Himálaji (11.07.2014)
Chroust – smutné kulaté výročí (23.06.2014)
O Zuzaně i věcech jiných (20.12.2013)
Štědrodenní výstupy na Maják (18.12.2013)
Boty a sedák z pravěku (01.12.2013)
Radan Kuchař jak ho možná neznáte (02.10.2013)
Zápis "Města" č. 4 z roku 1978 (26.09.2013)
Stěna smrti prostoupena před 75 lety (24.07.2013)
Dokument: Zápis 4/1976 předsednictva HS MV ČSTV Praha (25.03.2013)
České Švýcarsko si připomíná 125. výročí ohleduplného horolezení (20.03.2013)
Historická vrcholovka z Laňky (22.08.2012)
Tatranský prvovýstup před 40 lety (17.07.2012)
Kniha Rudolf Kauschka 1883 - 1960 (15.05.2012)
Zimní El Cap v roce 1974 (03.04.2012)
Historická vrcholovka z Dračí (13.03.2012)
Fritz Wiessner (26.02.2012)
Světový pohár v ledolezení 2000 (21.12.2011)
Revoluční rok Tomáše Rakoviče (20.10.2011)
2. 9. 1961 prostoupili první Čechoslováci severní stěnu Eigeru (02.09.2011)
Členem JAMESu by chtěl být každý (16.08.2011)
První osmitisícovka (03.06.2011)
Prvovýstup na Makalu (15.05.2011)
Osmdesátiny Oldy Kopala (02.03.2011)
Wanda Rutkiewiczová (04.02.2011)
2. 1. 1909 se narodil Riccardo Cassin (02.01.2011)
Řád pro Kneze a Kara (30.12.2010)
Prvovýstup na K2 (02.08.2010)
První česká chata v Alpách (26.07.2010)
Prvovýstup severní stěnou Eigeru (24.07.2010)
První žena na Matterhornu (21.07.2010)
8. 6. 1924 Irwine a Mallory spatřeni naposledy (08.06.2010)
Tragický Huascarán (31.05.2010)
První Čech na Everestu (17.05.2010)
První výstup na Dhaulagiri (14.05.2010)
24. 3. Den Horské služby v ČR (24.03.2010)
Založení Alpine Club (24.12.2009)
První česká himálajská expedice (16.10.2009)
Národní archiv zachrání vrcholové knížky (11.06.2009)



K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci