Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Prvovýstup na K2


Výročí 31.7.

Poprvé bylo vrcholu K2 dosaženo velkou italskou expedicí, kterou vedl Ardito Desio. Na vrcholu druhé nejvyšší hory světa vysoké 8 611 m poprvé stanuli 31. 7. 1954 v 18.00 horští vůdci Lino Lacedelli a Achille Compagnoni. Na další úspěšný výstup si potom hora musela počkat celých třiadvacet let. Dodnes patří k nejhůře dostupným osmitisícovým vrcholům a počtem neúspěšných pokusů o výstup drží mezi osmitisícovkami primát.



Časopisová obálka z r. 1954 - mýtus národních hrdinů je založen
Časopisová obálka z r. 1954 - mýtus národních hrdinů je založen

Publikace o úspěšném prvovýstupu - Ardito Desio, K2 - zweiter Berg der Erde, Nymphenburger Verlagshandlung 1956
Publikace o úspěšném prvovýstupu - Ardito Desio, K2 - zweiter Berg der Erde, Nymphenburger Verlagshandlung 1956

Pohlednice s podpisem jednoho z prvovýstupců z roku 1954
Pohlednice s podpisem jednoho z prvovýstupců z roku 1954

Národní hrdinové na společné pohlednici
Národní hrdinové na společné pohlednici

Walter Bonatti v době svých himálajských podniků
Walter Bonatti v době svých himálajských podniků

VeriteK2 - druhá verze příběhu
VeriteK2 - druhá verze příběhu

Bonattiho autobiografie; v češtině Snow Press, 2004
Bonattiho autobiografie; v češtině Snow Press, 2004

O výstup na Čchokori se Italové pokoušeli vícekrát, první významné úspěchy na této hoře dosáhla již průzkumná expedice, kterou vedl známý italský horolezec a polárník admirál Luigi d´Abruzzi v roce 1909. Po úspěšném italském prvovýstupu získala Čchokori další přízvisko „italská hora“. Jen málo však chybělo, aby italská hora nebyla italskou; na přelomu století u ní operovaly silné skupiny Rakušanů, Švýcarů i Angličanů. Teprve Abruzzi však dokázal zmapovat správný přístup a vyhodnotit nejvhodnější výstupové trasy. Těsně před začátkem druhé světové války se pod horou objevili Američané. A již jejich druhá výprava, kterou vedl drážďanský rodák Fritz Wiessner v roce 1939 málem přepsala dějiny himálajského horolezectví. Té totiž vrcholový úspěch unikl opravdu pouze o příslovečný vlásek. Smůlu měli Američané i při své třetí expedici v roce 1953. Na dlouho jejich postup zastavily klimatické podmínky a zdržení i nucený pobyt horolezců ve výškových táborech odčerpal mnoho sil, smůlou bylo i onemocnění výškovou nemocí jednoho z členů vrcholového týmu – expedice k vrcholu se změnila v pokus o záchrannou akci. Neúspěšnou záchrannou akci, neboť v jejím průběhu postiženého strhla lavina. A již o rok později přicházejí k hoře Italové, které vedl profesor geologie Ardito Desio.

Úspěch na K2
Desiova expedice nakovec slavila úspěch. Na vrcholu stanuli dva z jejích členů, kterými byli zkušení horští vůdci Lino Lacedelli a Achille Compagnoni, kteří se domů vrátili jako národní hrdinové. Ale ani v dějinách světového horolezectví není vše tak růžové, jak by se mohlo zdát. Po návratu expedice začal kolotoč vzájemného osočování, lží a soudních sporů. Již v první zprávě o expedici a později i knize o výstupu totiž Desio „upozadil“ fakta, která s hrdinstvím čestných mužů a kamarádstvím horolezců nešla zcela dohromady. Do obtížného postavení se tak dostal tehdy nejmladší účastník expedice, téměř neznámý horolezec Walter Bonatti, který nové národní hrdiny obvinil, že jej opustili v zóně smrti a zavinili i trvalé zmrzačení jednoho z pakistánských výškových nosičů. 

Otazníky nad expedicí
Den před úspěšným prvovýstupem měl Bonatti s nosičem Mahdím (mimochodem výškový nosič Mahdí patřil o rok dřív ke skupině, která se podílela na záchraně ochromeného Hermanna Buhla na Nanga Parbat) vynést z výškového tábora č. 8 kyslíkové lahve pro vrcholový tým Compagnoniho a Lacedelliho. Ti se nacházeli v táboře č. 9, který však byl z důvodů zřejmých v té chvíli pouze pozdějším úspěšným prvovýstupcům zbudován výrazně výš, než bylo původně plánováno. Zcela vyčerpaný výškový nosič proto nebyl schopen vystoupit do jeho bezpečí a společně s Bonattim tak byl nucen nouzově zabivakovat ve výšce 8 100m. Následkem náročného bivaku byly u vyčerpaného nosiče vážné omrzliny a Bonnatti s ním musel okamžitě sestoupit. Lahve s kyslíkem zanechali na místě plánovaného tábora a za značných potíží se oběma podařilo dosáhnout bezpečí nižších táborů. Vrcholová dvojice zatím vyzvedla kyslík a vystoupila na vrchol.
Bonnattiho tvrzení, že jej opustili v zóně smrti a zavinili tak zmrzačení výškového nosiče nejenom že ostatní účastníci expedice odmítli, ale naopak obvinili Bonattiho z pokusu o sabotáž výstupu užitím kyslíku, který byl určen pro vrcholové družstvo, protože podle nich hodlal mladý ambiciózní horolezec podniknout prvovýstup sám. V Desiově zprávě byl Bonnattiho bivak popsán jako okrajová záležitost a vážné omrzliny nosiče jako běžné riziko podnikání. Posunutí tábora bylo vysvětleno Compagnoninim a Lacedellim nebezpečím padajících séraků. Postiženému nosiči přiznala italská vláda důchod a odškodnění, a zdálo se, že kauza je vyřešena. Bonatti, který uskutečnil např. první výstup na Gasherbrum IV v roce 1958, se v horolezecké komunitě stal nepopulárním, a v roce 1965 se vzdal horolezectví. 

Trhliny v obraze hrdinů
Deset let po slavném výstupu, propukla kauza, o které se do té doby hovořilo výhradně v užší horolezecké komunitě, nanovo. Horolezecký publicista Nino Giglio zveřejnil sérii článků založených zejména na rozhovorech s Compagnonim, v nichž se tvrdilo, že Bonnatti používal kyslík určený vrcholovému týmu a opravdu sabotoval vrcholový útok s cílem vystoupit na horu sám.
Po tomto útoku však došlo k prvnímu, poněkud překvapivému obratu v celé kauze. Bonatti se dalšímu nařčení bránil soudně, a ve sporu zvítězil mj. proto, že byl schopen spolehlivě dokázat, že nemohl spotřebovávat kyslík, protože mu chyběla maska a další příslušenství, a naopak, že nedostatek kyslíku si vrcholové družstvo způsobilo samo, neboť s ním nakládalo více než nehospodárně. Zároveň poukázal na fakt, že sice opravdu chtěl dosáhnout vrcholu, ale chtěl jej dosáhnout bez kyslíku (!) a byl na to více než připraven, jak ostatně dokazuje i fakt, že přenocoval ve výšce 8 100m, a po obtížném bivaku měl dostatečnou kondici k dopravení postiženého Mahdího do nižšího tábora. 
A naopak, Bonatti prokázal, že jen posunutím tábora mu bylo, jako fyzicky nejzdatnějšímu účastníku celé expedice, znemožněn výstup na vrchol. Protože se však netajil tím, že na vrchol chce vystoupit bez kyslíku, bylo zřejmé, že by tak zcela zastínil úspěch zbývajících horolezců. Vyslovil tak před soudem domněnku, že právě to bylo pravým důvodem k posunutí tábora č. 9 do vyšší polohy.
První vážná trhlina ve verzi národních hrdinů tak byla na světě. 

Dvaapadesát let mlčení
Celou pravdu se pokusil Bonatti popsat i ve své autobiografii. I navzdory vítězství v soudním sporu s novinářem Giglioim však stále přetrvávaly pochybnosti, a zůstávaly dvě verze příběhu. Po dlouhých dvaapadesáti letech se však k celému případu poprvé vyjádřil i do té doby mlčící druhý člen vrcholového týmu Lino Lacedelli. Ve své knize publikované v roce 1996 plně potvrdil Bonattiho verzi a za lži svých druhů se omluvil.
Oficiálního uznání a omluvy v této věci se však Bonattimu dostalo až v roce 2008, kdy se k celé věci postavil čelem Club Alpino Italiano (CAI). Ten na základě všech dostupných pramenů, svědeckých výpovědí a důkazů sestavil zprávu nejenom očišťující Waltera Bonattiho, ale konstatující, že Lacedelli a Compagnoni skutečně opustili své druhy a vystavili je vážnému ohrožení na svazích druhé nejvyšší hory světa.
-tof-







Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz

Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009.






[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Autor: Tomáš Frank | Vydáno dne 02. 08. 2010 | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Tomáš Frank

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Kohoutí hřeben - sto roků poté (15.08.2023)
Retro: Světový pohár v boulderingu (01.06.2023)
Co to je? Kde to je? Kdo tam je? (03.04.2023)
Stoleté (04.01.2022)
100 let Jamesu v Spišskej Belej (17.08.2021)
40 let Cesty přes rybu. (28.07.2021)
Campanile basso (2) (22.06.2021)
100 let Kapelníka (14.06.2021)
Campanile Basso (1) (12.06.2021)
Hoši z KZP (19.04.2021)
24. březen – Den Horské služby (04.04.2021)
Hermann Huber 90 (04.11.2020)
Chvála Pavouků (10.05.2020)
Krzystof Wielicki oceněn za celoživotní přínos (15.06.2019)
Grivel slaví 200 let! (10.10.2018)
Letadlo Josky Smítky (23.01.2018)
Výročí českého organizovaného horolezectví (13.11.2017)
120 let českého horolezectví (05.11.2017)
S Drobkem o lezení... (20.03.2017)
50 let od smrti Josefa Čihuly (07.02.2016)
Žabí Kôň (10.08.2015)
Jak objevili němečtí horolezci skály českého Ráje (25.06.2015)
45 let od tragického konce Expedice Peru (27.05.2015)
Retro – o prvním vánočním výstupu na Maják 1942 (23.12.2014)
Závodili na betóně (04.11.2014)
Horolezecké muzeum Zámek Adršpach (21.08.2014)
Připomenutí: 8. 8. 2013 zahynul Zdeněk Hrubý (08.08.2014)
45 let od prvního čs úspěchu v Himálaji (11.07.2014)
Chroust – smutné kulaté výročí (23.06.2014)
O Zuzaně i věcech jiných (20.12.2013)
Štědrodenní výstupy na Maják (18.12.2013)
Boty a sedák z pravěku (01.12.2013)
Radan Kuchař jak ho možná neznáte (02.10.2013)
Zápis "Města" č. 4 z roku 1978 (26.09.2013)
Stěna smrti prostoupena před 75 lety (24.07.2013)
Dokument: Zápis 4/1976 předsednictva HS MV ČSTV Praha (25.03.2013)
České Švýcarsko si připomíná 125. výročí ohleduplného horolezení (20.03.2013)
Historická vrcholovka z Laňky (22.08.2012)
Tatranský prvovýstup před 40 lety (17.07.2012)
Kniha Rudolf Kauschka 1883 - 1960 (15.05.2012)
Zimní El Cap v roce 1974 (03.04.2012)
Historická vrcholovka z Dračí (13.03.2012)
Fritz Wiessner (26.02.2012)
Světový pohár v ledolezení 2000 (21.12.2011)
Revoluční rok Tomáše Rakoviče (20.10.2011)
2. 9. 1961 prostoupili první Čechoslováci severní stěnu Eigeru (02.09.2011)
Členem JAMESu by chtěl být každý (16.08.2011)
První osmitisícovka (03.06.2011)
Prvovýstup na Makalu (15.05.2011)
Osmdesátiny Oldy Kopala (02.03.2011)
Wanda Rutkiewiczová (04.02.2011)
2. 1. 1909 se narodil Riccardo Cassin (02.01.2011)
Řád pro Kneze a Kara (30.12.2010)
První česká chata v Alpách (26.07.2010)
Prvovýstup severní stěnou Eigeru (24.07.2010)
První žena na Matterhornu (21.07.2010)
8. 6. 1924 Irwine a Mallory spatřeni naposledy (08.06.2010)
Tragický Huascarán (31.05.2010)
První Čech na Everestu (17.05.2010)
První výstup na Dhaulagiri (14.05.2010)
24. 3. Den Horské služby v ČR (24.03.2010)
Založení Alpine Club (24.12.2009)
První česká himálajská expedice (16.10.2009)
Národní archiv zachrání vrcholové knížky (11.06.2009)



K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci