Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Řád pro Kneze a Kara


Státní vyznamenání pro slovinské legendy horolezectví

Slovinští horolezci Franček Knez a Silvo Karo byli ve středu 22 prosince 2010 vyznamenáni vysokým státním vyznamenáním Za zásluhy. Slovinský prezident to odůvodnil jejich výsledky ve slovinském horolezectví a jejich příspěvkem k pověsti slovinského horolezectví a zviditelnění Slovinska ve světě.




Vyznamenaní Slovinci s prezidentem uprostřed, vpravo Silvo Karo v obleku a Franček Knez<br /> ve svetru
Vyznamenaní Slovinci s prezidentem uprostřed, vpravo Silvo Karo v obleku a Franček Knez
ve svetru, foto: Bor-Slana-Bobo


Vyznamenaní horolezci byli hlavními osobami zlatého věku slovinského horolezectví v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Proslavili se mimořádnou lezeckou statistikou (jejich společné lezeké portfolio má téměř 7000 vylezených cest). Za zmínku stojí zejména Knezových 729 prvovýstupů, což je patrně světový rekord. Svět uznává Kneze a Kara jako průkopníky rychlého alpského lezení a horské vizionáře, hledající své sportovní cíle ve strmých extrémně obtížných velkých stěnách světa.


Franček Knez a Silvo Karo na vrcholu Torre Egger
Franček Knez a Silvo Karo na vrcholu Torre Egger , foto: archiv Silvo Karo



Oba začali s lezením v sedmdesátých letech. Podobné cíle, vertikální výzvy a kvalita byly důvodem, proč se dali v roce 1982 dohromady. Jejich tým doplnil později ještě Janez Jeglič – Johan, a slovinské lezení dostalo své "tři mušketýry", kteří zvedli tradiční horolezecké národy na nohy, když francouzská, anglická, italská a další zahraniční média začala vydávat příběhy statečných horolezců, kteří se nikdy nevzdají, když jsou ve stěně, bez ohledu na zuřící patagonské bouře nebo jedovatou zimu Himálaje. Ve své vrcholné době byl tým Knez, Karo a Jeglič nepochybně nejsilnější tým tohoto druhu na světě a ustanovil mnohé, stále existující standardy v horolezectví. Tři mušketýři slovinského horolezectví společně vylezli neuvěřitelných 19 prvovýstupů v Julských Alpách během pouhých dvou dnů. Ve světovém alpinismu měly největší ohlas jejich výstupy patagonských žulových obrů, kde jsou jejich jména napsaná pod většinou nezopakovanými prvovýstupy, opravdovou patagonskou klasikou na Fitz Roy a Cerro Torre (Devil’s Dihedral, Devil’s Directissima....)
 



Franček Knez
Franček Knez, foto: Silvo Karo


Franček Knez – guru slovinského horolezectví

Ještě dnes přistupují lezci k cestám, jejichž autorem je Franček Knez, s úctou a respektem. Nepsaným pravidlem je přidat k jeho hodnocení obtížnosti minimálně jeden stupeň. Franček Knez je lezec, který se narodil s posláním využít nevyužitelnou část světa. Nikdy se nestaral o slávu a pozornost, i když mu je jeho výstupy přinášely. Měl své vlastní vnímání hor a jejich stěn. Zúčastnil se četných expedic a když byli ostatní zahnání deštěm, sněhem, nebo větrem do svých stanů a hráli karty, dobíjel si Knez své “baterie” výstupy na ledovcové morény, hledáním vzácných krystalů a jiných přírodnin. Tak se do detailu seznámil s materiálem skal, po kterých lezl, proto není divu, že našel ve stěnách pasáže, které by jinak zůstaly navždy nedoknuté a nevylezené.

Jalovec v dolině Tamar (Planica). V čelní hraně vede Comiciho cesta
Jalovec v dolině Tamar (Planica). V čelní hraně vede Comiciho cesta, foto: Petr Jandík
Ilustrační foto


Ve slovinských Alpách má prvovýstupy ve všech hlavních stěnách; v severní stěně Triglavu jich vylezl 34. Je jediný, kdo má prvovýstupy na všech stěnách "posledních tří problémů Alp" (severní stěny Matterhornu, Grandes Jorasses a Eigeru) a také na všech hlavních stěnách Dolomit. Vykonal četné sólovýstupy a ve “stěně smrti” (severní stěně Eigeru) držel po dlouhou dobu rychlostní rekord. Za dvě hodiny vylezl slavný Bonattiho pilíř ve stěně Petit Dru. Sám vylezl cestu Krušic route v severní stěně Špiku při nočním přístupu ke Škrlatici ... Inovativním přístupem a dlouhodobou systematickou prací pomohl zvednout horolezectví do extrémní úrovně. Franček Knez o svém horolezectví říká: "Horolezectví je jedinečný výlet divokými údolími na slunečné vrcholy duše. Každý, kdo vstoupil na ostrou tenkou skalní hranu, která jej odděluje od okolního světa, viděl velikost života ... ... Každý má přítele, i kdyby to byl kámen nebo hora." Horolezectví v jeho stylu vyvolalo tisíce novinových titulků. Od slovinské národní hory Triglavu a jeho severní stěny až k Mount Everestu, nejvyšší hoře světa, vylezl Franček Knez přes 5000 cest. Díky jeho úspěchům se tradice slovinského horolezectví mnohokrát dotkla klenby nebes!
 


Silvo Karo
Silvo Karo, foto: Marko Prezelj


Silvo Karo – král žuly
 
Excelentnost tohoto lezce z Domžale asi nejmalebněji popsal argentinský lezec, dítě patagonských hor Rolando Garibotti, který v jednom rozhovoru řekl: "Lezení se Silvo Karem je ... jako závodit se Schumacherem, nebo hrát fotbal s Maradonou. Pro mne byl Silvo hrdina, idol ..."
 
Jak jinak popsat sportovce, jehož skvělá fyzická kondice umožnila za 13 hodin během jednodenního lezeckého maratonu vylézt tři stěny v Julských Alpách, tři lezecké klasiky: výstup pilířem Čop–Helba a sestup Dlouhou německou cestou v severní stěně Triglavu, potom jízdu do Tamaru (dolina Planica), kde jsou dva kilometry výšky ve Steně následovány 800 metry svislé skály ve slavném Aschenbrennerovi v divoké části stěny Travniku, z vrcholu hřebenovkou na Šite a sestup cestou Zajeda; celkově více než 2300 výškových metrů lezení? Jak představit sportovce, který je tak mentálně silný, že na drsných žulových stěnách patagonského velikána Cerro Torre navzdory bouři, hurikánu, zimě a občas nespolehlivému jištění udělá prakticky neopakovatelný prvovýstup a přitom ještě natočí film Cerro Torre – South Face, který získal prestižní cenu Stříbrný hořec?.


Sfinga v severní stěně Triglavu
Sfinga v severní stěně Triglavu, foto: Petr Jandík


Třicet let profesionálního horolezectví, 1850 alpských výstupů, 170 prvovýstupů, 24 horolezeckých expedic, fantastický prvovýstup převislými stěnami Himálajského gigantu Bhaghírati III (ve světě hodnoceném jako jeden z největších úspěchů bigwallového lezení), spolupráce s časopisem National Geographic na knize ‘Voices from the Summit’, člen poroty na nejprestižnějším světovém horolezeckém filmovém festivalu v Banffu v Kanadě, čestný člen elitního anglického Alpine Clubu, založeného v roce 1857, který se koncentruje na ochranu místních horolezeckých tradic, založení a vývoj stále prestižnějšího mezinárodního horského filmového festivalu v Domžale, všechny tyto tři skutečnosti přivedly Domžalského rodáka Silvo Kara mezi legendy světového horolezectví. Jako sportovec, lezec a horolezec vystoupal na výšiny Olympu a svou sportovní cestu obohatil kulturou, když přinesl dění ve velkých stěnách na filmové plátno.

Od Makalu v roxce 1975 a výškového rekordu bez použití kyslíku na Západním hřebeni Everestu, který v roce 1979 šokoval svět, přes Devil’s Directissimu v bouřkami ošlehávané východní stěně Cerro Torre roku 1986 rostla slovinská horolezecká historie a tradice, obohacovala se úžasnými příběhy, odvážnými výstupy a dobrodružstvím, z nichž každý představoval ve své době nevídaný úspěch v dobývání stěn a strmých vrcholů.

Jure Gregorčič,
Tiskovou zprávu PLANINSKA ZVEZA SLOVENIJE přeložil a upravil Petr Jandík


Slovinský prezident a Franček Knez
Slovinský prezident a Franček Knez, foto: Bor-Slana-Bobo







[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: redakce | Vydáno dne 30. 12. 2010 | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Jure Gregorčič

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Kohoutí hřeben - sto roků poté (15.08.2023)
Retro: Světový pohár v boulderingu (01.06.2023)
Co to je? Kde to je? Kdo tam je? (03.04.2023)
Stoleté (04.01.2022)
100 let Jamesu v Spišskej Belej (17.08.2021)
40 let Cesty přes rybu. (28.07.2021)
Campanile basso (2) (22.06.2021)
100 let Kapelníka (14.06.2021)
Campanile Basso (1) (12.06.2021)
Hoši z KZP (19.04.2021)
24. březen – Den Horské služby (04.04.2021)
Hermann Huber 90 (04.11.2020)
Chvála Pavouků (10.05.2020)
Krzystof Wielicki oceněn za celoživotní přínos (15.06.2019)
Grivel slaví 200 let! (10.10.2018)
Letadlo Josky Smítky (23.01.2018)
Výročí českého organizovaného horolezectví (13.11.2017)
120 let českého horolezectví (05.11.2017)
S Drobkem o lezení... (20.03.2017)
50 let od smrti Josefa Čihuly (07.02.2016)
Žabí Kôň (10.08.2015)
Jak objevili němečtí horolezci skály českého Ráje (25.06.2015)
45 let od tragického konce Expedice Peru (27.05.2015)
Retro – o prvním vánočním výstupu na Maják 1942 (23.12.2014)
Závodili na betóně (04.11.2014)
Horolezecké muzeum Zámek Adršpach (21.08.2014)
Připomenutí: 8. 8. 2013 zahynul Zdeněk Hrubý (08.08.2014)
45 let od prvního čs úspěchu v Himálaji (11.07.2014)
Chroust – smutné kulaté výročí (23.06.2014)
O Zuzaně i věcech jiných (20.12.2013)
Štědrodenní výstupy na Maják (18.12.2013)
Boty a sedák z pravěku (01.12.2013)
Radan Kuchař jak ho možná neznáte (02.10.2013)
Zápis "Města" č. 4 z roku 1978 (26.09.2013)
Stěna smrti prostoupena před 75 lety (24.07.2013)
Dokument: Zápis 4/1976 předsednictva HS MV ČSTV Praha (25.03.2013)
České Švýcarsko si připomíná 125. výročí ohleduplného horolezení (20.03.2013)
Historická vrcholovka z Laňky (22.08.2012)
Tatranský prvovýstup před 40 lety (17.07.2012)
Kniha Rudolf Kauschka 1883 - 1960 (15.05.2012)
Zimní El Cap v roce 1974 (03.04.2012)
Historická vrcholovka z Dračí (13.03.2012)
Fritz Wiessner (26.02.2012)
Světový pohár v ledolezení 2000 (21.12.2011)
Revoluční rok Tomáše Rakoviče (20.10.2011)
2. 9. 1961 prostoupili první Čechoslováci severní stěnu Eigeru (02.09.2011)
Členem JAMESu by chtěl být každý (16.08.2011)
První osmitisícovka (03.06.2011)
Prvovýstup na Makalu (15.05.2011)
Osmdesátiny Oldy Kopala (02.03.2011)
Wanda Rutkiewiczová (04.02.2011)
2. 1. 1909 se narodil Riccardo Cassin (02.01.2011)
Prvovýstup na K2 (02.08.2010)
První česká chata v Alpách (26.07.2010)
Prvovýstup severní stěnou Eigeru (24.07.2010)
První žena na Matterhornu (21.07.2010)
8. 6. 1924 Irwine a Mallory spatřeni naposledy (08.06.2010)
Tragický Huascarán (31.05.2010)
První Čech na Everestu (17.05.2010)
První výstup na Dhaulagiri (14.05.2010)
24. 3. Den Horské služby v ČR (24.03.2010)
Založení Alpine Club (24.12.2009)
První česká himálajská expedice (16.10.2009)
Národní archiv zachrání vrcholové knížky (11.06.2009)



Komentář ze dne: 30.12.2010 10:50:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Co u nás
Nějak si nevzpomínám, že by u nás byl někdo takhle vyznamenán za horolezectví, ale taky asi nemáme osoby takové až takové ráže.

Franček Knez mi trochu pžipomíná Poldu Páleníčka. Je opravdu skvělý lezec si může dovolit jít si k prezidentovi pro metál ve svetru, i když si asi vzal ten nejlepší :-)
0 0

Komentář ze dne: 30.12.2010 20:47:31     Reagovat
Autor: neregistrovaný - O. (@)
Titulek: Re: Co u nás
Možná tím dal tak trochu explicitně najevo svůj postoj ke všem těm třpytivým metálům (asi to horolezectví chápe jinak než pan prezident), dokonce i jeho zachycený výraz obličeje to potvrzuje ;-) :-)! (dělám si legraci..)
A opravdu myslíte, že nemáme osoby takové ráže i mezi našimi horolezci? Já myslím, že by se někdo našel..nemyslíte?
0 0

Komentář ze dne: 30.12.2010 21:13:27     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Co u nás
Obávám se, že i když i u nás je spousta skvělých lezců, na úroveň Kneze a Kara asi přece jen nedosáhnou. Možná by něco takového bývali mohli dosáhnout Kuchař a jeho vrstevníci, kdyby mohli lézt profesionálně a jezdit kam chtěli, nebo generace Poldy Páleníčka.
Možná má na podobnou úroveň našlápnuto v trošku jiných disciplínách Adam Ondra a přiblížil se k tomu Tomáš Mrázek?
Tak schválně, na koho si vzpomeneme?
0 0

Komentář ze dne: 30.12.2010 22:06:29     Reagovat
Autor: neregistrovaný - O. (@)
Titulek: Re: Re: Re: Co u nás
Na Kuchaře jsem si v této souvislosti vzpomněl také. Ale co třeba vysokohorší "himálajští" horolezci? Ať už současní, nebo ti minulí - Rakoncaj atd.? Ani ti?
0 0

Komentář ze dne: 30.12.2010 22:09:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - O. (@)
Titulek: Re: Re: Re: Co u nás
Ještě jsem k tomu zapomněl dodat - já si myslím, že Knez a Kar(a) jsou rozhodně zaslouženi zcela právem, ale možná nás všechny matou ta tisícová a stovková čísla jejich výkonů, čeští horolezci ale podle mě také ve světě udělali spoustu úctyhodných výkonů. Nechtěl jsem hledat "stejně dobré", ale spíše takové "naše české Kneze a Kary", abychom si rozuměli :-).
0 0

Komentář ze dne: 30.12.2010 22:53:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Co u nás
Pokud by to měli být čeští, pak bych ke Knezovi určitě přirovnal toho Poldu Páleníčka a Rákoska by v tom rozhodně taky nemohl chybět.
Když jsem četl ta čísla u Slovinců, je to ohromující. Těch přes 700 prvovýstupů, to ně něco jako Bělina u nás, jenže Karlík dělá cesty ve stěnách do 50 metrů a Knez od 200 metrů vejš :-).
Namátkou koukám do Encyklopedie horolezectví. Třeba Jindřich Sochor - 3100 výstupů na pískovcích, 432 prvovýstupů na pískovcích, 200 cest v horách, 5 prvovýstupů. A to Sochor patří mezi poměrně významné naše horolezce. No a Knez: 732 prvovýstopů v horách, 5000 výstupů v horách celkem. To jsou nesrovnatelná čísla. Puškáš, který bydlel pod Tatrama má 209 prvovýstupů.
Pro našince je samozřejmě limitujícím faktorem, že nemáme velehory, místo nějakých 100 km z Lublaně se musí jet minimálně 400 a víc kilometrů do Alp nebo Tater. A když někdo bydlí přímo pod horama, třečba v Kransjké Goře, může běhat na lezení rovnou z domova a je pod kopcem na nástupu za hodinku, dvě.
Další věc, živit se u nás horolezectvím a mít na něj tím pádem odpovídající čas je taky hodně problém. Ani naši profesionální lezci nemůžou jenom lézt. Takže mám dojem, že do téhle úrovně u nás má těžko někdo šanci se dostat.
0 0

Komentář ze dne: 31.12.2010 10:44:03     Reagovat
Autor: neregistrovaný - O. (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Co u nás
Hezké doplnění, souhlasím.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci