Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Tragický Huascarán


Výročí laviny z 31. 5. 1970

Dnešního dne připomínáme tragédii, která se v roce 1970 odehrála v dalekých peruánských Andách, a dodnes je největší tragédií v dějinách českého (československého) horolezectví. 31. května postihla Peru nejzhoubnější zemětřesení v jeho historii, které zničilo 250 měst a obcí. Jeho následkem byl rovněž pád kamenné laviny, která zavalila tábor českých horolezců na svazích Huascaranu.


 
VÝROČÍ: 31. 5. 1970 tragický Huascaran31.05.2010  


Huascaran
Huascaran

Huascaran Norte
Huascaran Norte

Huascaran Sur
Huascaran Sur

Dobový tisk – MS/27/1970
Dobový tisk – MS/27/1970 

Dobový tisk – MS/27/1970 - 2
Dobový tisk – MS/27/1970 - 2

Dobový tisk – MS/27/1970 - 3
Dobový tisk – MS/27/1970 - 3

Dobový tisk – MS/27/1970 - 4
Dobový tisk – MS/27/1970 - 4

Publikace o osudech výpravy - 1
Publikace o osudech výpravy - 1

Publikace o osudech výpravy - 2
Publikace o osudech výpravy - 2

Publikace o osudech výpravy - 3
Publikace o osudech výpravy - 3

Seraky na Huascaranu
Seraky na Huascaranu

Rozsah katastrof pod Huascaránem v letech 1962 a 1970 (převzato: SMITH, K., 2002,)
Rozsah katastrof pod Huascaránem v letech 1962 a 1970 (převzato: SMITH, K., 2002,)

Česká expedice Peru 1970 byla vlastně omylem... Původně se parta libereckých horolezců chystala na Aljašku, na Mount McKinley. Doba však některým projektům nepřála, studená sprcha přišla z ÚV ČSTV, které z politických důvodů nedala k výjezdu tehdy nutný oficiální souhlas. Hledal se tedy náhradní cíl, neboť přípravy na expedici již byly v pokročilém stádiu. Volba nakonec padla na peruánský Huandoy, extrémně těžkou jižní stěnu, o kterou se v minulosti neúspěšně pokusili Američané, Angličané a Argentinci.

Změnou plánu však peripetie nekončily. Loď s materiálem se opozdila, asi 400kg materiálu bylo ukradeno během transportu. K dovršení všeho se v průběhu aklimatizačních výstupů a prvních průzkumných cest pod stěnu 18. května v naprosto banálním, chodeckém terénu sesmekl a spadl nejlepší lezec celé výpravy, Ivan Bortel. Spadl přibližně 30m a byl na místě mrtev. Nakonec se tak Ivan Bortel stal jediným členem výpravy, který se dostal zpět do Čech. Repatriaci jeho ostatků zařídila československá ambasáda ještě před katastrofou, která postihla nejenom českou expedici, ale celé Peru.

Zbývajících čtrnáct účastníků expedice zvažovalo zastavení všech akcí a návrat, nakonec však volili náhradní cíl – šestitisícovky Pisco a Huascaran, nejvyšší vrchol Peru. 

Přírodní katastrofa
31. května však postihlo Peru zemětřesení o síle 7 až 9 stupnů Richterovy stupnice, které patří k největším nejenom v historii Peru, ale na západní polokouli. Přírodní katastrofa zpustošila oblast o rozloze 83 500 km2. Zcela nebo téměř zaniklo 250 měst a obcí, celkem zahynulo asi 75 000 lidí, dalších 50 000 bylo vážně zraněno a bez přístřeší zůstalo 200 000 lidí. Epicentrum zemětřesení se nacházelo v moři západně od přístavního města Chimbore

Téměř třetina všech obětí katastrofy však zahynula v oblasti Huascaranu, z něhož se utrhla mocná lavina, která zasáhla hustě obydlené oblasti. Svahové pohyby se zde zkombinovaly a způsobily veliké ztráty. 
Vrchol Huascaránu je kryt ledovcem, pod nímž leží západním směrem poměrně hustě osídlené údolí. Tato situace již o několik let dříve (1962) způsobila katastrofu, kdy následkem sněhokamenité laviny přišlo o život na 3 500 lidí. Osudného 31. května 1970 došlo vlivem otřesů k uvolnění části vrcholového ledovce, která se začala pohybovat směrem do údolí. Objem sněhu a ledu byl asi 100 mil. m3. Cestou dolů začalo docházet k tání sněhu, na který se nabalovaly suť a kamení, a postupně došlo opět k vytvoření sněhokamenité laviny. Ta se pohybovala ze svahu rychlostí kolem 400 km/h a v údolí řeky Santa zcela pohřbila dvě městečka, v nichž zahynulo 21 000 lidí. Smícháním s vodou Rio Santa se lavina změnila v bahnotok, který dále postupoval do nižších poloh. Jeho rychlost ale přece jen klesla na 25 km/h. Než proud ustal, stačil zničit území o rozloze 22,5 km2, které pokryl nánosem suti o mocnosti 5-10 m. 
Ze severního vrcholu Huascaranu se však nespadla pouze tato jedna lavina, Druhá, rozsahem mnohem menší se zřítila také do severní stěny. A dopadla do prostoru mezi jezery Llangunuco, kde přehradila celé, asi kilometr široké údolí vrstvou kamení, ledu a bahna několik desítek metrů vysokou a několik set metrů širokou. Právě tato severní lavina se stala osudnou českým horolezcům, neboť zcela pohřbila tábor expedice.

11. červen 1970 – konec nadějím
První zprávy o katastrofě v Peru prolétly světem ještě téhož dne večer. Druhý den již bylo zcela zřejmé, že se jednalo o katastrofu naprosto nebývalých rozměrů a hmotné škody i počty obětí budou nebývalé.
Pochopitelně v Čechách všichni sledují nejnovější zprávy. Nikdo nechce uvěřit, že by mezi obětmi byli i čeští horolezci. Zároveň přicházejí i první zprávy přímo z postižené oblasti, kde ve stejné době operovalo několik dalších horolezeckých výprav. Zdá se, že horolezci jsou v pořádku, pouze vzhledem ke zcela zaniklé infrastruktuře nemohou opustit oblast.
Již 5. 6. však prostřednictvím radiostanice oznamují japonští horolezci, že účastníky československé expedice zcela zasypala lavina. Zůstává malá naděje, že přežil alespoň někdo. I ta se však hroutí 11. července. Předseda Peruánského klubu andinistů a vedoucí chilské záchranné expedice vyslovují hlubokou účast a potvrzují, že všech čtrnáct československých a chilský horolezec, který se v době zemětřesení nacházel v táboře československé expedice, se stali obětmi katastrofy. 
Československé horolezectví zároveň získává smutné prvenství. Jedná se o první horolezeckou expedici, ze které se nikdo nevrátil.

11. červenec 1970 – patnáct opuštěných lan 
V neděli 11. července leží v písku a trávě Skaláku patnáct stočených lan. Patnáct lan, připomínajících patnáct mužů, kteří se do Skaláku už nikdy nevrátí. 
Ve Skalním Městě u Hrubé Skály probíhá panychida za oběti živelní katastrofy v Peru.
Právě tehdy bylo definitivně rozhodnuto o vzniku symbolického hřbitova, který byl zpřístupněn u příležitosti ročního výročí tragédie.
Autory památníku jsou sochař Jiří Seifert a architekt Josef Patrný. Pod prostou symbolikou puklého slunce jsou tabulky se jmény mrtvých horolezců. Logicky byla postupně ke jménům kamarádů z expedice Peru 1970 přidána i jména těch, kteří zahynuli za II. světové války, postupně tu přibývají jména i dalších horolezců, kteří zahynuli v různých koutech republiky a světa. Ideovým otcem a autorem prvních návrhů památníku ve skaláku je však sochař Valerián Karoušek, který však také patří mezi oběti peruánské katastrofy.

Účastníci Expedice Peru 1970: 
Ivan BORTEL, 27 let
Arnošt ČERNÍK, 44 let
Milan ČERNÝ, 26 let
Vilém HECKEL, 52 let
Jiří JECH, 38 let
Valerián KAROUŠEK, 41 let
Jaroslav KRECBACH, 24 let
Milan MATRAS, 37 let
Ladislav MEJSNAR, 34 let
Milan NÁHLOVSKÝ, 26 let
Bohumil NEJEDLO, 38 let
Zdeněk NOVOTNÝ, 32 let
Jiří RASL, 34 let
Svatopluk ULVR, 32 let
Václav URBAN, 35 let
Čest jejich památce

Externí odkazy: 
Huascaran na wikipedii
Národní park Huascaran
Národní park Huascaran
Národní park Huascaran
Národní park Huascaran
Huascaran na české verzi wikipedie
Expedice Peru 1970 na stránkách HK Vyšehrad
Expedice Peru 1970 na stránkách National Geographic.cz

-tof-
Foto: Jan Boček; www.horolezeckaabeceda.cz
Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz

Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium byl poprvé publikován v r. 2009. www.horolezeckaabeceda.cz





[Akt. bodový průměr: 0,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

| Autor: Tomáš Frank | Vydáno dne 31. 05. 2010 | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Tomáš Frank, www.horolezeckaabeceda.cz

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Kohoutí hřeben - sto roků poté (15.08.2023)
Retro: Světový pohár v boulderingu (01.06.2023)
Co to je? Kde to je? Kdo tam je? (03.04.2023)
Stoleté (04.01.2022)
100 let Jamesu v Spišskej Belej (17.08.2021)
40 let Cesty přes rybu. (28.07.2021)
Campanile basso (2) (22.06.2021)
100 let Kapelníka (14.06.2021)
Campanile Basso (1) (12.06.2021)
Hoši z KZP (19.04.2021)
24. březen – Den Horské služby (04.04.2021)
Hermann Huber 90 (04.11.2020)
Chvála Pavouků (10.05.2020)
Krzystof Wielicki oceněn za celoživotní přínos (15.06.2019)
Grivel slaví 200 let! (10.10.2018)
Letadlo Josky Smítky (23.01.2018)
Výročí českého organizovaného horolezectví (13.11.2017)
120 let českého horolezectví (05.11.2017)
S Drobkem o lezení... (20.03.2017)
50 let od smrti Josefa Čihuly (07.02.2016)
Žabí Kôň (10.08.2015)
Jak objevili němečtí horolezci skály českého Ráje (25.06.2015)
45 let od tragického konce Expedice Peru (27.05.2015)
Retro – o prvním vánočním výstupu na Maják 1942 (23.12.2014)
Závodili na betóně (04.11.2014)
Horolezecké muzeum Zámek Adršpach (21.08.2014)
Připomenutí: 8. 8. 2013 zahynul Zdeněk Hrubý (08.08.2014)
45 let od prvního čs úspěchu v Himálaji (11.07.2014)
Chroust – smutné kulaté výročí (23.06.2014)
O Zuzaně i věcech jiných (20.12.2013)
Štědrodenní výstupy na Maják (18.12.2013)
Boty a sedák z pravěku (01.12.2013)
Radan Kuchař jak ho možná neznáte (02.10.2013)
Zápis "Města" č. 4 z roku 1978 (26.09.2013)
Stěna smrti prostoupena před 75 lety (24.07.2013)
Dokument: Zápis 4/1976 předsednictva HS MV ČSTV Praha (25.03.2013)
České Švýcarsko si připomíná 125. výročí ohleduplného horolezení (20.03.2013)
Historická vrcholovka z Laňky (22.08.2012)
Tatranský prvovýstup před 40 lety (17.07.2012)
Kniha Rudolf Kauschka 1883 - 1960 (15.05.2012)
Zimní El Cap v roce 1974 (03.04.2012)
Historická vrcholovka z Dračí (13.03.2012)
Fritz Wiessner (26.02.2012)
Světový pohár v ledolezení 2000 (21.12.2011)
Revoluční rok Tomáše Rakoviče (20.10.2011)
2. 9. 1961 prostoupili první Čechoslováci severní stěnu Eigeru (02.09.2011)
Členem JAMESu by chtěl být každý (16.08.2011)
První osmitisícovka (03.06.2011)
Prvovýstup na Makalu (15.05.2011)
Osmdesátiny Oldy Kopala (02.03.2011)
Wanda Rutkiewiczová (04.02.2011)
2. 1. 1909 se narodil Riccardo Cassin (02.01.2011)
Řád pro Kneze a Kara (30.12.2010)
Prvovýstup na K2 (02.08.2010)
První česká chata v Alpách (26.07.2010)
Prvovýstup severní stěnou Eigeru (24.07.2010)
První žena na Matterhornu (21.07.2010)
8. 6. 1924 Irwine a Mallory spatřeni naposledy (08.06.2010)
První Čech na Everestu (17.05.2010)
První výstup na Dhaulagiri (14.05.2010)
24. 3. Den Horské služby v ČR (24.03.2010)
Založení Alpine Club (24.12.2009)
První česká himálajská expedice (16.10.2009)
Národní archiv zachrání vrcholové knížky (11.06.2009)



Komentář ze dne: 31.05.2010 19:39:46     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Venca z H.K.Stáří Praha (kopeckyvaclav@volny.cz)
Titulek: Odhalení památníku expedice v Bedřichově
Tomáši, přidávám odkaz na fotografie ze slavnostního odhalení památníku Expedice Peru 1970 - zde
0 0

Komentář ze dne: 31.05.2010 20:59:40     Reagovat
Autor: neregistrovaný - wendy (@)
Titulek: fotka
Tome, posílám ti jednu fotku památníku snad to otevřeš
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci