Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Za saskými lahůdkami XIII: Lilienstein



Největší masiv pro horolezce

V Sasku je to už léta rozděleno tak, že masivy patří ochraně přírody, lezci mají věže. Proto se na masivy v Sasku neleze. Z tohoto pravidla je ale jedna výjimka, která stojí za to, a tou je Lilienstein. Turisticky přístupný masiv s výraznou 90metrovou jižní a úzkou, ale přes 100 m vysokou západní stěnou, se tyčí na ostrohu Labe naproti pevnosti Königstein poblíž Rathenu.


Výchozím bodem je Waltersdorf, ze kterého se chodí i do Rathenu. Už cestou po silnici jsou vidět mohutné severní srázy a profil západní stěny, která je nejvyšší a začíná mohutným převisem. Pod Liliensteinem je velké parkoviště typu Wanderparkplatz s celodenním stáním za 3 Eura. K Liliensteinu samotnému jdeme po turistické cestě s davem, táhnoucím na vrchol, na schodech na úrovni jižní stěny opustíme stezku a traverzem podél stěny přijdeme pod jižní stěnu, kde je většina toho, co může Lilienstein nabídnout.

 

Lilienstein od severu z příjezdové silnice 
Lilienstein od severu z příjezdové silnice, foto: Petr Jandík

 

Jsou tu cesty ve tvrdém a pevném pískovci, který je nejpříjemnější za chladnějšího počasí. Za letního vedra se trochu potí a má tendenci klouzat, pokud si však přivstanete, můžete si vylézt některou z lahůdek jižní stěny ve stínu, než se pálící slunce přehoupne kolem desáté přes vrchol. Poté se ještě můžete schovat před sluncem na západní stěně, popřípadě v severozápadním zářezu, kam nejde slunce už ani večer. Vzhledem k vystrčenosti Liliensteinu většina cest po dešti brzy oschne. Pokud fouká, větru si užijete až až.

 

Vrchol Liliensteinu 
Vrchol Liliensteinu, dole je vidět příjezdová silnice od Waltersdorfu, foto: Petr Jandík

 

Vzhledem k tomu, že je Lilienstein masiv, začal jeho lezecký rozvoj poměrně pozdě. První cestou byla Jižní rokle -Südschlucht v roce 1943. Další cesta přibyla v roce 1960 - Westkante VIIb, kterou udělal Dieter Reichmaul a dnes tu patří k nejlezenějším.

 

 

Nordwestverschneidung, převis na začátku se obchází zleva 
Nordwestverschneidung, převis na začátku se obchází zleva, foto: Petr Jandík www.horyinfo.cz

 

O rok později vznikly cesty Nordwestverschneidung VIIb, která začíná na SZ straně, vede výrazným koutem se spárou, křižuje Westkante a od terasy se stěnkou jde na hranu a hranou k vrcholu, a Inluenzakante - po JZ hraně, křižuje vodorovný traverz Westkante, přes převis vede zkratkou na terasu, kde křižuje Westkante podruhé a napojuje se na Nordwestverschneidung.

 

Stavění máme přelezené 
Influenzakante. Stavění máme přelezené, foto: Petr Jandík

 

 

Pak následovala desetiletá pauza, kterou ukončila první osmička - Südwestwand VIIIb. První devítkou je Sphinx z roku 1986, vedoucí přímo mohutným převisem Z stěny a desítka Das letzte Einhorn Xa z roku 1997 reprezentuje to nejtěžší, co je zde k mání.

 

Lilienstein - JZ stěna - vedení cest 
Lilienstein - JZ stěna - vedení některých cest, foto: Petr Jandík

 

Na Liliensteinu si nejvíce užijí lezci schopní lézt VIII a více, ale je tu něco parádního i pro sedmičkáře a šestkaře. Lehčí cesty tu prakticky nejsou, až na skutečně nádhernou Údolní cestu (V) na Liliensteinnadel. To je jediná věž v oblasti Liliensteinu. Aktuální průvodce uvádí na masivu Lilienstein jednu čtyřku, dvě šestky, 13 sedmiček, 13 osmiček, 8 devítek a tři desítky. Jediná věž v Liliensteinu, Liliensteinnadel je osmičkovým rájem, je jich tu jedenáct. K tomu jedna sedma a dvě pětky.

 

 

Lilienstein od jihozápadu 
Lilienstein od jihozápadu, krásně je vidět vodorovná police - puklina, kterou se od stromu na jižní straně 
dojde přes JZ hranu s dírou až nad výrazný převis Z stěny  pod rajbunkovou SZ hranu. 
Je vidět i těžká poslední délka Westkante a "medvědí" traverz přes oblou hlavu, foto: Petr Jandík

 

Doporučené cesty

Westkante (VIIb) je krajinově krásné putování, začínající na jihu a končící na severu. Nastoupíte v půlce jižní stěny k vodorovné puklině a po ní kráčíte lehkým a příjemným terénem na JZ hranu do díry, kde jedinci slabších povah a kratšího lana štandují ve smyčkách, leč kdo má padesátku a víc, dotáhne traverz ve stále větší expozici až na SZ hranu, u které je kruh ve snad nejexponovanější poloze z celého Saska.

 

Začátek traverzu Westkante 
Začátek traverzu Westkante, foto: Eva Jandíková

 

Traverzem jste nabrali výšku přes 30 metrů a u kruhu visíte přímo na hraně obrovského převisu nad borovicí, rostoucí vám přímo pod zadkem.

 

Exponovaný štand Westkante 
Exponovaný štand Westkante, foto: Petr Jandík www.horyinfo.cz

 

Z lahůdkového padesátimetrového traverzu se mocným vzmachem za madla v mírně převislé stěně vyhoupnete na další lahůdkovou záležitost, rajbasovou položenou hranu, kde tu a tam hodiny přispějí k pocitu lezeckého komfortu. Kde nejsou hodiny, najdete kruh a dostanete se na velkou polici s kruhem a knížkou. 

 

Rajbas nad 1. kruhem 
Rajbas nad 1. kruhem, hrana vede  na plošinu s knížkou, foto: Petr_Jandik_jandik@cds.cz
 

 

To je uzlový bod, kde se křižuje povícero cest a až sem to je parádní chrochtačka, žádný krok není těžší, než šestka. To VIIb nastane až od police dál. Šikmou rampou doleva pod střed západní stěny to ještě jde. Následuje kolmá stěnka a šikmo doleva jdoucí vytlačující spárokoutek, kde se občas postupuje zády k levé stěně, a pak kulatá hlava, kterou traverzujete „na medvěda“ a jestli vám byla předtím zima, teď už nebude. Odtud se dolézá severní stěnou a ještě pár zajímavých kroků si užijete, než vstoupíte na vrcholovou lávku, v pěkných dnech plnou turistů.


Westkante, přelézání hladké boule  
Westkante, přelézání hladké boule u posledního kruhu, foto: Petr Jandík www.horyinfo.cz

 

Ne každý miluje silové traverzy oblin „na medvěda“, proto vznikla roku 1970 úniková varianta Kneifervariante (VIIa), kterou se od police s knížkou dostanete padesátimetrovým traverzem vpravo až na pravou stranu jižní stěny a odtud dolezete kouty a levou hranou pravého vrcholového žbrďolu na vrchol. Kombinace Westkante+Kneifervariante je nejdelší cesta, jakou lze na Liliensteinu a kromě okružního traverzu Falkensteinu snad i v celém Sasku podniknout, dá to skoro horských 150 metrů.

 

Kneifervariante neboli úprk z Westkante před tím nejtěžším 
Kneifervariante neboli úprk z Westkante před tím nejtěžším, foto: Petr Jandík

 

 
Südhangel - závěrečná rokle Kneifervariante 
Südhangel - závěrečná rokle Kneifervariante, foto: Petr Jandík

 

Jižní stěna poskytuje ještě další dvě lahůdky v ranku VI a VIIa. Dárkem Bernda Arnolda pro Dietricha Haseho při návštěvě v jeho staré vlasti roku 1985 je famózní Südhangel. Když dáte boulder kolem 1. kruhu na RP, můžete si napsal VIIb. 

 

Südhangel - první kruh se dobře cvakne z police 
Südhangel - první kruh se dobře cvakne z police, foto: Petr Jandík

 

Soustava sokolíků vede mírně šikmo doleva ke 2. kruhu pod ruční spárou. Smyček tam dáte kolik chcete a je to prostě nádhera. Z police nad stěnou pak pokračujete přes další kruh a převis na vrchol vpravo.

 

Syslova drhaná krajka v cestě Südhangel 
Syslova drhaná krajka v cestě Südhangel před 2. kruhem. Podaří se vyhrát sázku, že dá 10
smyček?, foto: Petr Jandík www.horyinfo.cz

 

Südhangel 
Südhangel, u 1. kruhu, honem než dorazí slunce, foto: Petr_Jandik_jandik@cds.cz

 

Südhangel, v ruční spáře nad 2. kruhem 
Südhangel, v ruční spáře nad 2. kruhem, foto: Petr_Jandik_jandik@cds.cz

 

Na pravém kraji jižní stěny je ve výrazném koutě dvouhvězdičková šestka Südkante od Alfreda Bartha (1987), jejíž půvaby nejsou jen v tom koutě, zajímavé kroky najdeme i nahoře pod vrcholem.

 
Nejprve sokolíkem vlevo od rokle, pak přejít to velkého kouta. Horní část je zakrytá policí uprostřed 
Nejprve sokolíkem vlevo od rokle, pak přejít to velkého kouta. Horní část je zakrytá policí uprostřed,
foto: Petr Jandík www.horyinfo.cz

 

Zajímavý krok za vyčnívající bouli v závěru Südkante 
Zajímavý krok za vyčnívající bouli v závěru Südkante, foto: Petr Jandík www.horyinfo.cz

 

Z těžších cest je tu mezi dvojhvězdičkovými nádherami Weisse Lilie VIIc, začínající vpravo od JZ hrany vedle Influenzakante a vedoucí ukloněnými plotnami a přes pár převisů na plošinu s knížkou, kde se napojí na Nordwestkante.

Koncentraci dvouhvězdičkových parád doplňují dvě osmičky - Erste Wahl VIIIa (Andreas Schneider, 1971) vpravo od Weiße Lilie, která vede zcela samostatně na vrchol, a Südwestwand VIIIb (Thomas Rudolf, 1981) ještě dále vpravo ve stejné stěně. Jednohvězdičkových cest je tu ještě 15 od VI do IXc a tak je tu i na několik dní co dělat.

Když vás přestane bavit masiv západního rohu, můžete ještě zaběhnout pod jižními stěnami asi půl kilometru vpravo k jehleLiliensteinnadel, která byla Starou cestou vylezena už roku 1906.

 

Liliensteinnadel Talweg, lahůdka v superpevném pískovci 
Liliensteinnadel Talweg, lahůdka v superpevném pískovci, foto: Petr Jandík

 

Liliensteinnadel Talweg, lahůdka v superpevném pískovci. Ještě krok a jsme nahoře. 
Liliensteinnadel Talweg, lahůdka v superpevném pískovci. Ještě krok a jsme nahoře., foto: Petr Jandík

 

Tam potěší pětková *Talweg (1937), dvouhvězdičkové menu začíná cestou Geschützte Verschneidung VIIa (Joachim Friedrich, 1981), Die Mitte VIIIb (Manfred Thieme, 1979) a jednohvězdičkových cest tu je ještě šest.

 

Geschützte Vertschneidung 
Vašek Širl, Geschützte Vertschneidung, foto: Petr Jandík

 

Geschützte Vertschneidung 
Vašek Širl, Geschützte Vertschneidung, foto: Petr Jandík

 

 

Přístup

Po dálnici do Pirny a dál do Waltersdorfu, podrobnosti vám jistě ráda sdělí příjemným hlasem vaše automobilová navigace. Ve Waltersdorfu odbočíte mírněji doprava na Lilienstein, který byste měli už mezi domy občas zahlédnout. Po silnici ještě několik kilometrů na parkoviště pod Liliensteinem.
Odtud po turistické cestě na vrchol, ze schodů odbočíme na úrovni úpatí jižní stěny doleva. K západní a severní stěně dojdeme podél stěn, existují i pěšinky přímo zdola. Pokud je parkoviště plné, lze ještě parkovat bezplatně na několika místech cestou od Waltersdorfu, přístup je pak o něco delší.

Přenocování

V oblasti není žádný oficiálně povolený bivak. . Přespat lze v autě na parkovišti, nebo si decentně hodit károšku vedle a biváknout. Náročnější jistě najdou nějaký privát ve Waltersdorfu, ale s ohledem na ceny v hospodách u nás a zde se možná vyplatí jezdit od nás. Tisá nebo Ostrov jsou k tomu přijatelná východiska. Co projezdíte navíc, ušetříte na ceně jídla a pití.

 

Geologie Liliensteinu
Geologie Liliensteinu, foto: Petr Jandík www.horyinfo.cz

 Tady to máte všechno na mapě:

 


Zobrazit místo Sasko - Rathen na větší mapě






[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 29. 06. 2014 | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 04.07.2014 19:14:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Uzlař (@)
Titulek: Širl
A ze kdy ty fotografie s Vaškem Širlem jsou? To už zase běhá sedmy?
0 0

Komentář ze dne: 04.07.2014 19:31:21     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Širl
Bohužel, Vašek už dneska neleze. Tyhle fotky jsou z roku 2007.
0 0

Komentář ze dne: 05.07.2014 22:05:03     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Uzlař (@)
Titulek: Re: Re: Širl
Viděl jsem ho lézt ještě po úrazu v Šárce. Tak sem si myslel, že už zase běhá po skalinách.
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (519 hl.)
 
letní (446 hl.)
 
je mi to jedno (359 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1324